Ewald Christian von Kleist

Ewald Kristián z Kleistu (něm. Ewald Christian von Kleist) (7. března 1715, na otcovském statku v Zeblinu v západním Pomořansku-24. srpna 1759, Frankfurt nad Odrou) byl německý básník a pruský důstojník.

Jeho rodiče byli Jáchym Ewald von Kleist (1684-1738), dědic měst Zeblin a Warnin a jeho manželka Juliana von Meiteuffelové (1668-1719), která pocházela z rodu Poplowů.

Život

Kleist navštívil gymnázium v Danzingu a Univerzitu v Königsbergu. Již roku 1736 se stal dánským důstojníkem, ovšem roku 1740 byl od Friedricha II. reklamován a jmenován poručíkem v pluku Prince Heinricha.

Jan Vilém Ludvík Gleim, který v té době žil v Postupimi, probudil Kleistův básnický a poetický talent a Karel Vilém Ramler, kterého roku 1749 Kleist také poznal, mu poradil aby své texty stylově propracoval, nebyl si ovšem vědom jejich velikých neobvyklostí. Kleist se nešťastně zamiloval do Vilemíny von Goltzové, láska ovšem neměla budoucnost a brzy skončila rozchodem, který výrazně ovlivnil Kleistovi city.

Od roku 1744 až 1745 se zůčastnil Druhé slezské války a byl jmenován štábním kapitánem. O dva roky později byla pod ním umístěná rota. Po cestě do Švýcarska, kde byl skoro jeden rok na verbování, přežil velice vážnou nemoc a jel na lázeňský pobyt do Freienwaldu, ovšem dostal povel od svého pluku a musil se vrátit zpět na vojenské pole. Roku 1757 byl jmenován majorem a brzy i ředitelem polní nemocnice v Lipsku.

V Leipzigu začal psát svůj menší epos Cissides a Paches (něm. Cissides und Paches ) a uzavřel přátelství s Gottholden Efraimem Lessigem, který ho donutil napsat tragickou hru. Výsledkem byl návrh Seneca, který sám Kleist považoval za neúspěšný pokus.

V květnu Kleist následoval sbor knížete Heinricha, který císařskou armádu přesunul zpět na Hof. Přes několik rezignací se nemohl rozhodnout odejít. V bitvě u Kunersdorfu 12. srpna 1759 postoupil včele svého praporu proti nepřátelské baterii. Byl zraněn do pravé ruky, tak vzal meč do levé, dokud mu nebyla dělem pohmožděna noha. Kleist omdlel a zůstal první noc na bojovém poli a byl oloupané Kozáky a až první den byl převezen do Frankfurtu nad Odrou. Mladý lékař byl zastřelen v okamžiku kdy čistil Kleistovi pohmožděnou ránu alkoholem. 24. srpna zemřel Kleist na následky svého zranění a byl vyznamenán ruskou posádkou.

Kleist byl zednář v neznámém lóži. Roku 1780 byl ve Frankfurtu nad Odrou položen bronzový pomník Ewalda Kristiána z Kleistu se slovy:

V boji za Friedricha klesl dolů,

stejně jako jeho hrdinský duch ukončil svou strast.

Nesmrtelný díky svým písním a chóru,

filantrop, moudrý Kleist.