Ewald Christian von Kleist

E. Chr. von Kleist
E. Chr. von Kleist
Narození	7. března 1715 (309 let); Zeblin
Úmrtí	24. srpna 1759 (ve věku 44 let); Frankfurt nad Odrou
Příčina úmrtí	zabitý v boji
Alma mater	Královecká univerzita
Povolání	básník, spisovatel a básník-právník
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ewald Christian von Kleist (7. března 1715, Zeblin - 24. srpna 1759, Frankfurt nad Odrou)^[1] byl německý básník a pruský důstojník.

Jeho rodiče byli Jáchym Ewald von Kleist (1684-1738), dědic měst Zeblin a Warnin, a jeho manželka Juliana von Meiteuffelové (1668-1719), která pocházela z rodu Poplowů.

Život

Studoval na gymnáziu v Danzingu a univerzitě v Königsbergu. Již roku 1736 se stal dánským důstojníkem, ovšem roku 1740 byl od Friedricha II. reklamován a jmenován poručíkem v pluku prince Heinricha.

Jan Vilém Ludvík Gleim, který v té době žil v Postupimi, probudil Kleistův básnický a poetický talent a Karel Vilém Ramler, kterého roku 1749 Kleist také poznal, mu poradil aby své texty stylově propracoval, nebyl si ovšem vědom jejich velikých neobvyklostí. Kleist se nešťastně zamiloval do Vilemíny von Goltzové, láska ovšem neměla budoucnost a brzy skončila rozchodem, který výrazně ovlivnil Kleistovi city.

Od roku 1744 až 1745 se zůčastnil Druhé slezské války a byl jmenován štábním kapitánem. O dva roky později byla pod ním umístěná rota. Po cestě do Švýcarska, kde byl skoro jeden rok na verbování, přežil velice vážnou nemoc a jel na lázeňský pobyt do Freienwaldu, ovšem dostal povel od svého pluku a musil se vrátit zpět na vojenské pole. Roku 1756^[1] byl jmenován majorem a brzy i ředitelem polní nemocnice v Lipsku.

V Leipzigu začal psát svůj menší epos Cissides a Paches (něm. Cissides und Paches ) a uzavřel přátelství s Gottholden Efraimem Lessigem, který ho donutil napsat tragickou hru. Výsledkem byl návrh Seneca, který sám Kleist považoval za neúspěšný pokus.

V květnu Kleist následoval sbor knížete Heinricha, který císařskou armádu přesunul zpět na Hof. Přes několik rezignací se nemohl rozhodnout odejít. V bitvě u Kunersdorfu 12. srpna 1759 postoupil včele svého praporu proti nepřátelské baterii. Byl zraněn do pravé ruky, tak vzal meč do levé, dokud mu nebyla dělem pohmožděna noha. Kleist omdlel, zůstal první noc na bojovém poli a byl oloupen kozáky a až na druhý den byl převezen do Frankfurtu nad Odrou. Mladý lékař byl zastřelen v okamžiku kdy čistil Kleistovi pohmožděnou ránu alkoholem. 24. srpna zemřel Kleist na následky svého zranění a byl vyznamenán ruskou posádkou.

Kleist byl zednář v neznámém lóži. Roku 1780 byl ve Frankfurtu nad Odrou postaven bronzový pomník Ewalda Christiana Kleista^[2] se slovy:

„

V boji za Friedricha klesl dolů,

stejně jako jeho hrdinský duch ukončil svou strast.

Nesmrtelný díky svým písním a chóru,

filantrop, moudrý Kleist.

“

Dílo

Jaro (1749)
Básně (1756)
Nové básně (1758)
Cißides a Paches: sbírka tří písní. (1759)
Všechna díla: Druhá i první část. (1760)
Ewald Christian z Kleistu a jeho dílo, společně s životopisem básníka a jeho dopisy Janu Vilému Ludvíku Gleimovi. Vydáno Vilémem Körtem.
Svazek 1, Unger, Berlín 1803.
Svazek 2, Unger, Berlín 1803.
Díla. Část 1-3, doprovázeno komentáři Augusta Sauera (1969)
Ewald von Kleist. Bibliografický náčrt. -Básně. -Jaro.-Cißides a Paches.-Seneca.-Prozaické spisy.-Příloha.-Kleistova knihovna. (1881)
Kleistova korespondence (1882)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ewald Christian von Kleist na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Rudolf Schwarze Ewald Christian von Kleist. Allgemeine Deutsche Biographie, Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, Band 16 (1882), S. 113–121, Digitale Volltext-Ausgabe in Wikisource,(Version vom 3. April 2017, 19:29 Uhr UTC).
↑ Lennhoff-Posner: Intern. Freimaurer-Lexikon, 1932. Daniel Ligou: Dictionnaire de la franc-maconnerie, Paris 1987, S. 662. Carl Bröcker: Die Freimaurer-Logen Deutschlands…1894, S. 96. Kelsch in „Humanität“ Nr. 3/1990 S. 22. Richard Fischer: Geschichte der Johannisloge Zu den 3 Kronen Or. Königsberg 1760-1910, Königsberg 1910, S. 94. Allg. Handbuch der Freimaurerei, Bd. 2, 1863, S. 116f

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu E. Chr. von Kleist na Wikimedia Commons

[schwarze-1] Rudolf Schwarze Ewald Christian von Kleist. Allgemeine Deutsche Biographie, Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, Band 16 (1882), S. 113–121, Digitale Volltext-Ausgabe in Wikisource,(Version vom 3. April 2017, 19:29 Uhr UTC).

[2] Lennhoff-Posner: Intern. Freimaurer-Lexikon, 1932. Daniel Ligou: Dictionnaire de la franc-maconnerie, Paris 1987, S. 662. Carl Bröcker: Die Freimaurer-Logen Deutschlands…1894, S. 96. Kelsch in „Humanität“ Nr. 3/1990 S. 22. Richard Fischer: Geschichte der Johannisloge Zu den 3 Kronen Or. Königsberg 1760-1910, Königsberg 1910, S. 94. Allg. Handbuch der Freimaurerei, Bd. 2, 1863, S. 116f

[1]

[2]

E. Chr. von Kleist

Narození	7. března 1715 (309 let) Zeblin
Úmrtí	24. srpna 1759 (ve věku 44 let) Frankfurt nad Odrou
Příčina úmrtí	zabitý v boji
Alma mater	Královecká univerzita
Povolání	básník, spisovatel a básník-právník
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.