Úterý

den v týdnu

Úterý (zast. a nář. úterek) je jeden ze sedmi dnů v týdnu. V českém občanském kalendáři se počítá za druhý den týdne, ale v tradičním židovském a křesťanském kalendáři se považuje za den třetí.

Od boha Týra (na obrázku) a jeho protějšku Marta je odvozen název úterý v germánských a románských jazycích.
Další významy jsou uvedeny na stránkách Úterý (okres Plzeň-sever) a Pivovar Úterý.

Název dne pochází (stejně jako slovo vteřina) ze staročeského slova vterý, což znamená „druhý“[1]. Podobně je název druhého dne v týdnu utvořen i v některých dalších slovanských jazycích např. rusky вторник (vtornik)[pozn. 1], polsky wtorek, ukrajinsky вівторок (vivtorok), nebo bělorusky аўторак (aŭtorak).

Zajímavosti

editovat

V obchodu, zvláště pak v administrativě, studie prokázaly, že úterý je nejproduktivnějším dnem týdne. Někteří lidé považují úterý za nejméně oblíbený den v týdnu, protože v tomto dni již nejsou tak uvolnění jako v pondělí (po předchozích víkendových dnech), a přitom je většina pracovních dnů ještě před nimi.

V řeckém světě je úterý (den v týdnu, kdy padla Konstantinopol) považováno za nešťastný den. Podobně je tomu ve španělsky mluvícím světě, kde přísloví říká En martes, ni te cases ni te embarques (v úterý se nikdo nemá ženit ani začínat cestu). Pro většinu lidí mluvících řecky nebo španělsky je považován za nešťastný třináctý den v měsíci, pokud připadne na úterý a ne na pátek jako v jiných zemích.

Úterý je obvyklým volebním dnem ve Spojených státech. Federální volby se konají v úterý po prvním listopadovém pondělí; toto datum bylo stanoveno zákonem z roku 1845 pro prezidentské volby (specificky pro výběr shromáždění volitelů), a bylo rozšířeno roku 1875 i na volby do sněmovny representantů a roku 1914 i na volby do Senátu. Úterý totiž bylo nejdříve možným dnem v týdnu pro volby v USA v dobách 19. století: občané museli často cestovat do měst k volbám celý den a vzhledem k slavení neděle, většina z nich nemohla v tento den cestovat.

Úděsné úterý je název knihy a jméno protagonisty, autorem je australský sci-fi autor Garth Nix. Nejde o popis dne, ale o jméno protagonisty.

Úterý v jiných jazycích

editovat
 
Slovo pro úterý v evropských jazycích

V latině se tento den nazývá Martis dies, což znamená „Martův den“. V románských jazycích, kromě portugalštiny, je název pro „úterý“ odvozený z latinského názvu: mardi ve francouzštině, martes ve španělštině, martedì v italštině a marţi v rumunštině. Portugalci namísto pohanských jmen používají čísla a tak jejich název pro „úterý“ zní terça-feira.

Germánské názvy pro „úterý“ jsou odvozeny od skandinávského boha Týra (syna jednookého Ódina, neboli Wodana, hlavního boha), který byl ekvivalentem římského boha války Marta.

Anglický název Tuesday pochází ze středoanglického Twisday a to zase ze staroanglického Tiwes dæg odvozeného od Týra. Německý název Dienstagnizozemský Dinsdag se zdá být odvozený od boha odkazujícího na Římany jako je Mars Thingsus, boha thingu, kterým mohl být také Týr, nebo možná nějaký jiný germánský bůh. Toto slovo se šířilo z území dolního Rýna v německy mluvících končinách a vytlačilo hornoněmeckou formu Ziestag. Tento výraz vznikl z alemánského Zischtig/Zischdi a přešel do něj ze starohornoněmeckého ziestag/ziostag („Ziův den“), odkazující na Ziu, což byla starohornoněmecká psaná forma germánského boha Tiu, který mohl být právě identický s Martem Thingsusem. Severogermánská varianta boha Ziu byl pak Tyr.

Ruské slovo je vtórnik je podobně jako v češtině odvozen z významu „druhý“. Slovinsky je to však pouze torek a nedaleké Tyrolsko je toponymem od Týr. Lze ale připustit i italské „terzo/třetí“.

Kvakeři tradičně označují úterý jako „třetí den“, aby se tak vyvarovali pohanského původu anglického názvu pro tento den.

Hindský název pro úterý je Mangalwar, přičemž Mangal je v sanskrtu název pro planetu Mars.

Přehled

editovat
Výrazy pro úterý v různých kulturách (výběr)
jazyk výslovnost význam poznámka
Albánština E Marta Den Marta doslovný překlad
Angličtina Tuesday Týrův den doslovný překlad
Arabština
al-thalantha
třetí (den) doslovný překlad
Čeština úterý Druhý den týdne ve slovanských jazycích jsou jména dnů spjatá s jejich pořadím v týdnu a s několika církevními obyčeji
Čínština 礼拜二
星期二
libaier
xingqier
druhý den týdne Čínské dny v týdnu jsou číslovány 礼拜 libai je více jihočínská varianta slova týden a vychází zhruba ze smyslu „zbožňovat, ctít“
星期 xingqi je jiný mandarinský výraz pro týden a skládá se z písmen 星 xing (= hvězda) a 期 qi (= období, perioda), může být tedy překládán jako „hvězdné období“, ohlas na původní babylonský význam.
Dánština tirsdag Týrův den doslovný překlad
Francouzština mardi Martův den doslovný překlad
Hebrejština יום שלישי
jom šliši
třetí den doslovný překlad
Hindština मंगलवार
mangalvār
Den Marsu doslovný překlad
Italština martedì Den Marta doslovný překlad
Japonština 火曜日
kajóbi
Den Marsu Japonské dny v týdnu jsou nazývány podle nebeských těles: Slunce a Měsíc, pak následuje pět planet přiřazených jednomu z pěti elementů.
Korejština 화요일
hwayoil
Den Marsu Korejské dny v týdny jsou též nazvány podle nebeských těles.
Latina dies Martis Den Marta doslovný překlad
Maďarština kedd druhý den doslovný překlad ze slovanského vterý
Němčina Dienstag Týrův (Marta Thinga) den doslovný překlad
Norština tirsdag (bokmål)
tysdag (nynorsk)
Týrův den doslovný překlad
Novořečtina Τρίτη
tríti
třetí (den) doslovný překlad; pondělí (druhý den) je Δευτέρα/Deftéra – srov. deuterium
Perština سه شنبه
sešanbe
třetí den doslovný překlad
Portugalština terça-feira
třetí den doslovný překlad (slovo feira není samotné používáno ve smyslu „Den“; z lat. „feria“ – volný den – pak „3. den po dni odpočinku“ – tím byl míněn sabat
Ruština Вто́рник
vtórnik
druhý den ve slovanských jazycích jsou jména dnů spjatá s jejich pořadím v týdnu a s několika církevními obyčeji
Španělština Martes Den Marta doslovný překlad
Švédština tisdag Týrův den doslovný překlad
Turečtina salı
saly

Významná úterý

editovat

Poznámky

editovat
  1. Ruské slovo второй (vtoroj) znamená druhý.

Reference

editovat
  1. ROUDNÁ, Hana. Úterý — vteřina. S. 55–56. Naše řeč [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 1977. Roč. 60, čís. 1, s. 55–56. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat