Pavol Suržin
Pavol Suržin (30. června 1939, Smižany, Slovenský štát ₋ 28. února 1992, Levoča, ČSFR) byl slovenský básník.
| Pavol Suržin | |
|---|---|
| Narození | 30. června 1939 Smižany |
| Úmrtí | 28. února 1992 (ve věku 52 let) nebo 22. srpna 1992 (ve věku 53 let) Levoča |
| Povolání | spisovatel a básník |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatPocházel z dělnické rodiny a vzdělání získal ve Spišské Nové Vsi a na Vysoké škole ruského jazyka a literatury v Praze. Po ukončení studia působil jako středoškolský profesor v Ždani u Košic.
Na začátku 60. let časopisecky debutoval v časopise Mladá tvorba, knižně debutoval v roce 1966 sbírkou básní Už stúpa prach, ve které vyjádřil obavy z ohrožení člověka násilím. Ke stejnému tématu se později vrátil i ve sbírce V ťahu hrobov. Ve sbírce Spi, krásna Verona poetismu vztah k ženě, přírodně-milostné motivy pak přinesla sbírka Šašo v prstoch lásky, sociální motivy v konfrontaci s přítomností potom sbírka Pokiaľ ma má život. Problémy života a smrti i vlastní existence jsou ve středu pozornosti sbírek Perie a skaly a Pamäti z kameňolomu..
Dílo
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavol Suržin na slovenské Wikipedii.
