Zobrazení zdroje stránky Evropa

{{Různé významy|tento=světadílu}}
{{Infobox - kontinent
| název = Evropa
| obrázek = Europe orthographic Caucasus Urals boundary.svg
| zeměpisná šířka = 54
| zeměpisná délka = 34
| rozloha = 10 180 000 km²
| počet obyvatel = 741 389 180 (2022)
| státy = 46 nezávislých států
| regiony = [[Západní Evropa]]<br />[[Střední Evropa]]<br />[[Východní Evropa]]<br />[[Severní Evropa]]<br />[[Jižní Evropa]]<br />[[Jihovýchodní Evropa]]
| commonscat = Europe
}}
[[Soubor:Europa-bei-nacht 1-1024x768.jpg|náhled|upright=1.2|Satelitní snímek Evropy v noci]]
'''Evropa''' je jeden ze sedmi [[Světadíl|světadílů]], západní část [[Kontinent|kontinentu]] [[Eurasie]]. Ze severu jej ohraničuje [[Severní ledový oceán]], ze západu [[Atlantský oceán]], z&nbsp;jihu [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Černé moře]] spolu s&nbsp;vodními cestami, které je spojují, a z&nbsp;východu [[Asie]] (o přesném průběhu této části hranice nepanuje [[konsenzus]]).

Jde o druhý nejmenší světadíl s rozlohou asi 10 058 912&nbsp;km² (2009)<ref>Školní atlas světa. Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. {{ISBN|978-80-7011-925-9}}</ref> (asi 7 % zemského povrchu), který je zároveň druhý nejhustěji zalidněný (asi 72 obyvatel/km²), takže asi 742 500 000 obyvatel Evropy (2013)<ref>http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_pjan&lang=en</ref> představuje přibližně 9,6% podíl na [[Světová populace|světové populaci]] (údaje k&nbsp;roku [[2009]]).

V Evropě se mimo jiné formovala tzv. [[Západní kultura|západní civilizace]]. Některé evropské [[národ]]y hrály roli ve světovém dění v období [[Kolonialismus|kolonialismu]] od cca [[16. století]] do počátku [[20. století|století 20.]], kdy byl jejich vliv zatlačen do pozadí [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]] – důvodem byla politická a národnostní různorodost Evropy, válečné boje obou [[Světová válka|světových válek]], čtyřicetileté rozdělení Evropy tzv. [[železná opona|železnou oponou]] a přijetí amerického dolaru jako základního mezinárodní platidla (tvorba měnových rezerv jednotlivých států apod.).

Současná politická a jazyková pestrost Evropy komplikují snahy o její politickou [[Centralizace|centralizaci]], včetně území, které jsou součástí [[Evropská unie|Evropské unie]]. V Evropě se mluví 218 jazyky<ref>Raymond G. Gordon, Jr. (ed.): ''Ethnologue: Languages of the World, Fifteenth edition. [http://www.ethnologue.com/ Online version.] SIL International, Dallas, Texas, 2005. Znakové řeči nejsou započítány.</ref> z&nbsp;nejméně 6 jazykových rodin ([[Indoevropské jazyky|indoevropská]], [[Uralské jazyky|uralská]], [[Altajské jazyky|altajská]], [[Afroasijské jazyky|afroasijská]], [[Severokavkazské jazyky|severokavkazská]] a [[baskičtina]]); naprostá většina mluvčích však připadá na jazyky [[Indoevropské jazyky|indoevropské]]. Jednotlivé státy jsou obvykle založeny na [[národní stát|národních základech]].

== Název ==
Název kontinentu se odvozuje z [[řečtina|řeckého]] slova ''Ευρώπη (Európé)'' a prostřednictvím [[latina|latinské]] podoby ''Europa'' pronikl do téměř všech jazyků světa. Etymologie vlastního výrazu ''Ευρώπη'' je nejasná: může pocházet od výrazu ''ευρωπός (europos)'' – „libě se nesoucí“, nebo ''ευρύς (eurys)'' – „široký, s velkýma očima“. Jiné teorie odvozují původ názvu od [[asyrština|asyrského]] ''erebu'' – „západ (slunce)“ či od [[akkadština|akkadského]] slova s významem „temný“.

Podle [[Řecká mytologie|řecké mytologie]] je název kontinentu spojován s bájnou postavou krásné [[Európa|Európy]], dcery [[Týr (město)|týrského]] krále [[Agénor (otec Európy)|Agénora]], do níž se zamiloval sám vládce bohů [[Zeus]]. Aby mohl Európu unést, proměnil se v krásného bílého býka; když na něj zmámená dívka usedla, přeplul s ní moře na břeh vzdálené pevniny a posléze na ostrov [[Kréta|Krétu]]. Európa mu zde dala tři syny: [[Mínós|Mínoa]], který se později stal krétským králem, [[Sarpédón|Sarpédonta]], který se stal králem v [[Lýkie|Lýkii]], a [[Rhadamanthys|Rhadamanta]], pozdějšího člena podsvětního soudního tribunálu. Z [[Zeus|Diovy]] vůle se Európa poté, co ji vládce bohů opustil, provdala za krétského krále [[Asterios|Asteria]]. Její jméno nebylo nikdy zapomenuto, připomíná ji navždy název světadílu Evropa.

Únos Európy je vyobrazen na [[Řecko|řecké]] národní variantě mince v hodnotě 2 [[euro]].

Nezřídka se pro Evropu používá i označení „Starý kontinent“ (v návaznosti na objev [[Amerika|Ameriky]], označované jako „Nový svět“).

== Geografie ==
[[Soubor:Possible definitions of the boundary between Europe and Asia.png|náhled|upright=1.25|Červeně:<br />
A: „Strahlenbergova“ hranice [[Ural]]–[[Emba (řeka)|Emba]] a [[Kumomanyčská propadlina]] (na řekách [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]], [[Západní Manyč|Manyč]] a dolní [[Don]])<br />
Oranžově:<br />
B: Ural (pohoří) – [[Ural (řeka)]]<br />
C: Mys [[Jugorská úžina|Jugorské úžiny]] – [[Paj-Choj]] – Ural (pohoří) – Ural (řeka)<br />
D: Ural (pohoří) – Hranice [[Kazachstán]]u<br />
E: severní úpatí [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]]<br />
F: rozvodí [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]]<br />
G: jižní úpatí [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]]<br />
H: mezikavkazsko podél řek [[Rioni]] a [[Kura]]<br />
I: linie [[Malý Kavkaz|Malého Kavkazu]] a řek [[Araks]] a Kura<br />
J: hranice bývalého Sovětského svazu<br />
Běžně přijímaná moderní definice většinou odpovídá čarám „B“ a „F“.]]
{{Podrobně|Geografie Evropy}}

=== Hranice mezi Evropou a Asií ===
Evropa se za samostatný světadíl považuje spíše z&nbsp;historických, kulturních a politických důvodů než z&nbsp;důvodů fyzickogeografických. Hranice mezi Evropou a Asií není v&nbsp;přírodě zjevná a zeměpisci se odedávna přou, kudy má přesně vést. Na vedení hranice ovšem závisí řada charakteristik kontinentu, jeho rozlohou počínaje a nejvyšší horou ([[Mont Blanc]] vs. [[Elbrus]]) konče.

Méně problematická je severní část hranice, kde se všeobecně přijímá role pohoří [[Ural]] (vzniklo v&nbsp;[[perm]]u nárazem tehdejšího kontinentu [[Sibiř (kontinent)|Sibiř]] do [[Pangea|Pangey]] v&nbsp;oblasti někdejší [[Baltika|Baltiky]]). Za rozhraní kontinentů se ovšem nepovažuje hlavní hřeben pohoří, ale jeho východní úpatí (hranice začíná v&nbsp;[[Bajdaracký záliv|Bajdarackém zálivu]]), Ural tedy leží celý v&nbsp;Evropě.

Rozšířená a na českých školách vyučovaná<ref>''Školní atlas světa.'' Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. {{ISBN|978-80-7011-925-9}}</ref><ref>Pavel Šára, Josef Herink: ''Poznáváme svět v&nbsp;číslech. Příručka pro žáky a učitele všech typů škol.'' Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha, 2003. {{ISBN|80-86034-55-0}} Str.&nbsp;6.</ref> verze dalšího průběhu hranice je po horním toku řeky [[Ural (řeka)|Ural]], po jeho přítoku – řece [[Or (řeka)|Or]], a dále po řece [[Emba (řeka)|Embě]] až do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Odtud [[Kumomanyčská propadlina|Kumomanyčskou sníženinou]] podél řek [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]] a [[Západní Manyč|Manyč]] až po ústí Manyče do [[Don]]u a po něm do [[Azovské moře|Azovského moře]]<ref>''Kapesní atlas světa.'' 242 pp. Geodetický a kartografický podnik v&nbsp;Praze, n.p., Praha, 1983. Str.&nbsp;31.</ref> (na mapce vpravo označena písmenem A). Pro hranici vedoucí Kumomanyčskou sníženinou hovoří skutečnost, že právě tudy v posledních dobách ledových vedl průliv, který spojoval Kaspické a Černé moře a současně tak přirozeně odděloval Evropu a Asii.

Alternativ k&nbsp;takto stanovené hranici Evropy se objevuje celá řada. Relativně menší (s&nbsp;menšími důsledky) odchylkou je starší názor na vedení hranice po hřebeni Uralu, dále po celé délce řeky [[Ural (řeka)|Ural]] (teče západněji než Emba, ale i v&nbsp;tomto případě do Evropy zasahuje část [[Kazachstán]]u), mezi Kaspickým a Černým mořem pak nikoli korytem řek, ale až po severním úpatí [[Kavkaz]]u<ref name="laz">''Kudy vede hranice Evropy a Asie? In: Lidé a země, ročník 57, č. 4/2008, str. 14.'' Mladá fronta a.s., Praha, 2008. [https://ndk.cz/view/uuid:4a902301-03cc-11e5-91f2-005056825209?page=uuid:7fec6fa0-03df-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f]</ref><ref name="kral">Václav Král: ''Fyzická geografie Evropy.'' Academia, Praha, 1999. {{ISBN|80-200-0684-2}} Str.&nbsp;302. [https://ndk.cz/view/uuid:0b570c30-a824-11e3-b833-005056827e52?page=uuid:2867c610-baea-11e3-87a3-001018b5eb5c]</ref> (na mapce vpravo kombinace linií B a E).

Další posun hranice z&nbsp;úpatí Kavkazu na jeho [[hlavní kavkazský hřeben|hlavní hřeben]], který by připravil o post nejvyšší evropské hory francouzsko-italský [[Mont Blanc]] a přidělil jej nejvyšší ruské hoře [[Elbrus]]u, používají američtí a britští geografové<ref name="laz"/><ref name="kral"/> (na mapce vpravo označeno písmenem F). Hranice vedená přesně po [[rozvodí]] by také znamenala, že do Evropy se dostanou malé části jinak převážně asijských států [[Gruzie]] a [[Ázerbájdžán]]u. Řeky [[Těrek]] (asi 50&nbsp;km), [[Argun (řeka)|Argun]] (asi 18&nbsp;km) a [[Andijské Kojsu]] pramení na území [[Gruzie]] a odtékají na sever do [[Rusko|Ruska]]. Na vrcholu nejvyšší [[ázerbájdžán]]ské hory [[Bazardüzü]] se pak ázerbájdžánsko-[[dagestán]]ská hranice odklání k&nbsp;severovýchodu a hlavní hřeben klesá zbývajících asi 230&nbsp;km ázerbájdžánským vnitrozemím k&nbsp;[[Baku]].

Extrémním je v&nbsp;tomto směru pohled některých britských geografů, který posouvá evropské hranice až na severní hranice [[Turecko|Turecka]] a [[Írán]]u<ref name="laz"/> (na mapce vpravo označeno písmenem J). Pouze v&nbsp;tomto případě by evropskou zemí byla i [[Arménie]] a celé území [[Gruzie]] a [[Ázerbájdžán]]u.

=== Poloha, rozloha a vodorovná členitost ===
{{Viz též|Střed Evropy}}

[[Soubor:Location of Europe.svg|náhled|upright=1.6|Evropa na mapě světa]]
Název světadílu je pravděpodobně odvozen od [[akkadština|akkadského]] slova ''ereb'' či ''irib'' („západ Slunce“), jinou verzí je pojmenování podle města Evropa, které se nacházelo v [[Malá Asie|Malé Asii]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | titul = Dějiny sjednocené Evropy | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2004 | počet_stran = 645 | kapitola = I. Prehistorie | strany = 9 | isbn = 80-7106-663-X}}</ref> Evropa tvoří vlastně obrovský poloostrov dvojkontinentu [[Eurasie]]. Leží na severozápadě [[Starý svět|Starého světa]].

Krajní body na pevnině jsou:
* na severu mys [[Kinnarodden|Nordkinn]] (Norsko) – 71°08' s. š.
* na jihu mys [[Mys Tarifa|Punta Marroqui]] známý též jako Punta de Tarifa (Španělsko) – 35°59' s. š.
* na západě mys [[Cabo da Roca]] (Portugalsko) – 9°29' z. d.
* na východě ústí řeky [[Bajdarata|Bajdaraty]] do Bajdaratského zálivu [[Karské moře|Karského moře]] (Rusko) – 68°14' v. d. (pro srovnání: tento poledník prochází např. i [[Afghánistán]]em)

Absolutní krajní body Evropy (včetně ostrovů) jsou:
* na severu [[mys Fligely]] na Rudolfově ostrově v&nbsp;[[Země Františka Josefa|Zemi Františka Josefa]] (Rusko) – 81°51' s. š.
* na jihu ostrov Gaudos, při jižním pobřeží Kréty (Řecko) – 34°48' s. š.
* na západě mys Bjargtangar (Island) – 24°32' z. d.)
* na východě ústí řeky [[Bajdarata|Bajdaraty]] do Bajdaratského zálivu [[Karské moře|Karského moře]] (Rusko) – 68°14' v. d.

Rozloha Evropy činí 10,5 mil. km², tj. 7 % světové souše. Je to druhý nejmenší světadíl <ref>''Kapesní atlas světa.'' 242 pp. Geodetický a kartografický podnik v&nbsp;Praze, n.p., Praha, 1983. Str.&nbsp;26.</ref> po [[Oceánie|Austrálii a Oceánii]].

Evropa má velmi členité pobřeží a je nejčlenitější ze všech světadílů. Délka pobřeží činí 37&nbsp;000&nbsp;km. Největší poloostrovy jsou [[Poloostrov Kola]], [[Skandinávský poloostrov|Skandinávský]], [[Jutský poloostrov|Jutský]], [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejský]], [[Apeninský poloostrov|Apeninský]], [[Balkán|Balkánský poloostrov]], [[Peloponés]] a [[Krym]].

Největší ostrovy Evropy jsou soustředěny na severozápadě: klikatobřehá [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]], [[Island]] a [[Irsko (ostrov)|Irsko]]. Další ostrovy leží na severu: [[Nová země]] a [[Špicberky]], [[Gotland]], [[Öland]], [[Sjælland]] a na jihu: [[Mallorca]], [[Sicílie]], [[Sardinie]], [[Korsika]], [[Kréta]] a [[Rhodos]].

=== Povrch ===
[[Soubor:Europe topography map.png|náhled|Evropa, fyzická mapa]]
Evropa má pestrý reliéf. Průměrná nadmořská výška činí 290&nbsp;m n. m. (nejméně ze všech světadílů). Většinu území zaujímají [[nížina|nížiny]] (60 %). Rozložení nížin a vysočin plyne z&nbsp;geologické stavby a geomorfologického vývoje.

Nejstarší část Evropy je východoevropská nížinná [[Fennosarmatia]] s&nbsp;[[Východoevropská rovina|Východoevropskou rovinou]]. Zde leží i nejnižší místo Evropy v&nbsp;proláklině Kaspické nížiny (−28&nbsp;m). Na východě je Východoevropská rovina lemována protáhlým pohořím [[Ural]] (1894&nbsp;m) o délce 2500&nbsp;km.

[[Skandinávské pohoří]] (2469&nbsp;m) je [[kaledonské vrásnění|kaledonského]] stáří. Ledovce zde vyhloubily typické [[fjord]]y. Ledovec poznamenal i [[Severoněmecká nížina|Severoněmeckou]] a [[Středopolské nížiny]].

[[Hercynské vrásnění]] vytvořilo [[Středoněmecká vysočina|Středoněmeckou vysočinu]], [[Český masiv]] (1603&nbsp;m) a [[Francouzské středohoří]] (1886&nbsp;m).

Během třetihorního [[alpinské vrásnění|alpínského vrásnění]] došlo k&nbsp;vytvoření [[Alpy|Alp]] ([[Mont Blanc]], 4808&nbsp;m) a dalších evropských pohoří ([[Karpaty]] (2654&nbsp;m), [[Dinárské hory]] (2694&nbsp;m), [[Pyreneje]] (3404&nbsp;m) a [[Apeniny]] (2912&nbsp;m). V&nbsp;jižní Evropě se setkáváme i s&nbsp;vulkanismem a zemětřesením. Na [[Sicílie|Sicílii]] se tyčí i nejvyšší činná sopka Evropy [[Etna]] (3323&nbsp;m). Dalšími vulkány jsou [[Stromboli]], [[Monte Epomeo]] a [[Vesuv]].

=== Vodstvo ===
V&nbsp;Evropě s&nbsp;poměrně vlhkým podnebím je vytvořena poměrně hustá říční síť.

80 % Evropy leží v&nbsp;úmoří [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. 20 % Evropy je odvodňováno do bezodtokého [[Kaspické moře|Kaspického moře]], do něhož ústí nejdelší evropská řeka [[Volha]] (3531&nbsp;km, povodí 1&nbsp;360&nbsp;000&nbsp;km², s&nbsp;průměrným ročním průtokem 8220&nbsp;m³/s). Dalšími velkými řekami jsou [[Don]], [[Dněpr]], [[Dněstr]], [[Dunaj]], [[Pád (řeka)|Pád]], [[Rhôna]], [[Ebro]], [[Seina]], [[Temže]], [[Rýn]], [[Labe]], [[Odra]] a [[Visla]].

Maxima vodních stavů jsou ve východní Evropě na jaře a počátkem léta, ve střední a severní Evropě na jaře, v&nbsp;západní a jižní Evropě v&nbsp;zimě a ve velehorách v&nbsp;létě.

Většina evropských jezer je ledovcového původu. Největšími jezery jsou [[Ladožské jezero|Ladožské]] (18&nbsp;360&nbsp;km²) a [[Oněžské jezero]] (9700&nbsp;km²) v [[Rusko|Rusku]]

=== Podnebí ===
[[Soubor:Vegetation Europe.png|náhled|upright=2|Vegetační pásy]]
Evropa patří do tří podnebných pásů severní polokoule. Na nejzazším severu je to studený pás se dvěma oblastmi, arktickou a subarktickou, na [[Špicberky|Špicberkách]], [[Nová země|Nové zemi]] a severním pobřeží Ruska. Zde leží i absolutně nejchladnější místo Evropy [[Usť-Cilma]] (−69&nbsp;°C).

Většina Evropy leží v&nbsp;severním mírném pásu. V&nbsp;západní Evropě se rozkládá západopřímořská oblast s&nbsp;převládajícími západními větry a s&nbsp;mírnou zimou i létem. Ve střední Evropě je oblast přechodná, teplé léto se srážkami se střídá se zimou s&nbsp;trvalou sněhovou pokrývkou. Východní Evropa leží ve vnitrozemské (kontinentální) oblasti s&nbsp;dlouhými, studenými zimami a horkými léty. Zde leží nejsušší místo Evropy [[Astrachaň]] (180&nbsp;mm ročně).

Nejvyšší absolutní teplota byla naměřena v&nbsp;močálu [[Pantano de Guadalmelatto]] u [[Córdoba (Španělsko)|Córdoby]] (52&nbsp;°C) ve středomořské oblasti subtropického pásu. V&nbsp;tomto pásu leží i nejdeštivější místo Evropy [[Crkvice (Černá Hora)|Crkvice]] (4624&nbsp;mm ročně).

=== Přírodní krajiny ===
[[Biom|Vegetační pásy]] jsou závislé na podnebných poměrech. Do Evropy jich zasahuje sedm: [[Polární pustina|mrazové pustiny]], [[tundra|tundry]] a lesotundry s&nbsp;[[mechy]] a [[lišejník]]y, [[tajga]] s&nbsp;[[jehličnatý les|jehličnatými lesy]], [[Smíšený les|smíšené]] a [[listnatý les|listnaté lesy]], [[step]]i a [[lesostep]]i se suchomilnými trávami, většinou proměněná v&nbsp;[[kulturní step]] s&nbsp;úrodnou půdou, subtropické listnaté opadavé a [[tvrdolistý les|vždyzelené suchomilné lesy]] a trnité křoviny [[macchie]] a [[Poušť|pouště]] a [[polopoušť|polopouště]] v&nbsp;kaspické oblasti. V&nbsp;horách je vyvinuta výšková stupňovitost s&nbsp;alpínskou květenou.

Zvířena má typické zástupce: [[sob polární|soba]] v&nbsp;tundrách, [[Los evropský|losa]], [[vlk]]a, [[medvěd hnědý|medvěda hnědého]], [[Rys (rod)|rysa]], [[jelen]]a a [[rosomák]]a v&nbsp;tajze, [[Liška (šelma)|lišku]], [[vydry|vydru]], [[zajíc]]e a [[ježek|ježka]] ve smíšených a listnatých lesích, [[kamzík]]a v&nbsp;horských oblastech a různé druhy ptáků, plazů, obojživelníků, ryb a hmyzu.

Původní přírodní prostředí je chráněno k&nbsp;přírodních rezervacích a národních parcích.

=== Evropské geografické rekordy ===
[[Soubor:MoBl RouteNord-A.jpg|náhled|[[Mont Blanc]] je tradičně považován za nejvyšší vrchol Evropy]]
[[Soubor:NN Chkalov Stairs 08-2016 img1.jpg|náhled|Ruská [[Volha]] je nejdelší a nejvodnatější řeka v Evropě]]
[[Soubor:Laatokka Sortavalan edustalla.jpg|náhled|[[Ladožské jezero]] je největší v Evropě]]
[[Soubor:March 4, 2012 Etan Eruption with the city of Catania in the foreground.jpg|náhled|Nejvyšší činná sopka Etna na Sicílii]]
[[Soubor:Крымский мост 13 сентября 2019 года (1).jpg|náhled|Nejdelší most – [[Krymský most]]]]
;Nejvyšší hory
{{Viz též|Nejvyšší hory evropských zemí}}
* [[Elbrus]] (Эльбрус) 5642&nbsp;m n. m., [[Kavkaz]] (viz [[Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií|spor o geografické vymezení Evropy]])
* [[Mont Blanc]] (Monte Bianco) 4808&nbsp;m n. m., [[Savojské Alpy]]
* [[Monte Rosa]] (Pic Dufour) 4634&nbsp;m n. m., [[Penninské Alpy]]
* [[Dom (Alpy)|Dom]] 4545&nbsp;m n. m., [[Walliské Alpy|Valaiské Alpy]]
* [[Weisshorn]] 4505&nbsp;m n. m., [[Valaiské Alpy]]
* [[Matterhorn]] (Monte Cervino) 4478&nbsp;m n. m., [[Penninské Alpy]]
* [[Dent Blanche]] 4357&nbsp;m n. m., [[Valaiské Alpy]]
* [[Grand Combin]] 4314&nbsp;m n. m., Valaiské Alpy
* [[Finsteraarhorn]] 4274&nbsp;m n. m., [[Bernské Alpy]]
* [[Aletschhorn]] 4195&nbsp;m n. m., [[Bernské Alpy]]

;Nejvyšší činné sopky
* [[Etna]] 3323&nbsp;m n. m., [[Sicílie]]
* [[Beerenberg]] 2277&nbsp;m n. m., [[Jan Mayen]]
* [[Askja]] 1510&nbsp;m n. m., [[Island]]
* [[Hekla]] 1491&nbsp;m n. m., [[Island]]
* [[Vesuv]] 1277&nbsp;m n. m., [[Itálie]]
* [[Stromboli]] 926&nbsp;m n. m., [[Liparské ostrovy]]
* [[Santorini|Théra]] 584&nbsp;m n. m., [[Řecko]]

;Nejdelší řeky
* [[Volha]] ([[Rusko]]) 3534&nbsp;km
* [[Dunaj]] ([[Německo]], [[Rakousko]], [[Slovensko]], [[Maďarsko]], [[Chorvatsko]], [[Srbsko]], [[Rumunsko]], [[Bulharsko]], [[Moldavsko]], [[Ukrajina]]) 2857&nbsp;km
* [[Ural (řeka)|Ural]] ([[Rusko]], [[Kazachstán]]) 2428&nbsp;km
* [[Dněpr]] ([[Rusko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina]]) 2200&nbsp;km
* [[Don]] ([[Rusko]]) 1950&nbsp;km
* [[Kama]] ([[Rusko]]) 1805&nbsp;km

;Největší jezera
* [[Ladožské jezero]] ([[Rusko]]) 18 130&nbsp;km²
* [[Oněžské jezero]] ([[Rusko]]) 9616&nbsp;km²
* [[Vänern]] ([[Švédsko]]) 5650&nbsp;km²
* [[Saimaa]] ([[Finsko]]) 4377&nbsp;km²

;Další rekordy
* největší ostrov – [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]]
* největší město – [[Istanbul]] (celý, včetně asijské části) resp. [[Moskva]]<ref group="pozn.">Obyvatelstvo evropské části Istanbulu nepřesahovalo v r. 2014 10 milionů, zatímco celý Istanbul měl 14 377 018 obyvatel a Moskva 12 108 257 obyvatel.</ref>
* největší ledovec – [[Jostedalsbreen]]
* největší stát podle rozlohy – [[Rusko]]
* nejhustší železniční síť – [[Švýcarsko]]
* nejhustší silniční síť – [[Belgie]]
* nejdelší silniční tunel – [[Lærdalský tunel|Lærdalstunnelen]] ([[Norsko]])
* nejdelší železniční tunel – [[Gotthardský úpatní tunel]] ([[Švýcarsko]])
* nejrychlejší vlak – [[TGV]] ([[Francie]]), [[Frecciarossa]] (Itálie)
* nejdelší most – [[Krymský most]] ([[Rusko]], [[Ukrajina]])
* největší poloostrov – [[Skandinávský poloostrov]]

== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny Evropy}}

=== Pravěk ===
{{Viz též|Paleolit|Neandrtálci|Mezolit|Neolit|Eneolit|Indoevropané}}
[[Soubor:Weichsel-Würm-Glaciation.png|náhled|Evropa během [[Würm|poslední doby ledové]], která skončila před 12&nbsp;tisíci lety]]
==== Paleolit ====
První doložení [[Člověk|lidé]] v Evropě byli [[Homo antecessor]], kteří do ní pronikli před 800 tisíci lety a před 600 tisíci lety se vyvinuli v [[Homo heidelbergensis]] a ti zas pod vlivem snižujících se teplot před 250 tisíci lety na [[Homo neanderthalensis]]. Stali se nositeli kultur jako [[micoquien]], [[moustérien]] a [[châtelperronien]] a před 70 tisíci lety osídlili i [[Blízký východ|Přední východ]] a [[Střední Asie|střední Asii]]. První [[Homo sapiens]] v Evropě se začali nejspíš šířit před 45 tisíci lety [[Středomoří]]m a na [[Balkán]]. Přibližně před 36 500 lety pak přichází ze střední Asie další populace Homo sapiens nazývaná [[kromaňonci]] a zakládá kulturu [[aurignacien]] a během [[Doba meziledová|interglaciálu]] před 29 tisíci lety z [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] nositelé kultury [[gravettien]]. V této době, nejspíš pod vlivem přečíslení nově příchozími vymírají neandrtálci ([[Homo neanderthalensis]]). V období 22 – 10 tisíci lety následují kultury [[solutréen]], [[magdalénien]], [[Hamburská kultura|hamburská]], [[ahrensburg]] a [[swiderien]]. S koncem poslední [[Doba ledová|doby ledové]] lidé živící se jako [[lovci a sběrači]] migrují do Evropy.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Amos
 | jméno1 = Jayne
 | titul = New DNA research shows true migration route of early farming in Europe 8,000 years ago, correcting previous theories
 | periodikum = phys.org
 | datum_vydání = 2017-03-31
 | url = https://phys.org/news/2017-03-dna-true-migration-route-early.html
 | datum_přístupu = 2022-01-09
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
[[Soubor:Megalithic Culture.PNG|náhled|Vývoj evropské [[Megalitická kultura|megalitické kultury]]]]

==== Mezolit ====
Přibližně kolem roku 8 000 př. n. l. začíná s koncem [[Doba ledová|doby ledové]] v Evropě mezolit, který v regionech méně vhodných pro [[zemědělství]], jako je [[severní Evropa]], trval až do doby 5 – 4 000 př. n. l. Oteplení v této době způsobilo počátek rozsáhlého zalesňování Evropy.

==== Neolit ====

Neolit počíná s příchodem zemědělství, které se do Evropy rozšířilo z Předního východu. V [[Řecko|Řecku]] začíná kolem roku 7 000 př. n. l., ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] kolem roku 6 000 př. n. l., v [[Západní Evropa|západní Evropě]] kolem roku 5 000 př. n. l. a nakonec, kolem roku 4 000 př. n. l. i na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] a v jižní [[Skandinávie|Skandinávii]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kolektiv
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Velký atlas světových dějin
| vydavatel = Reader’s Digest Výběr
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 376
| kapitola =
| strany = 40
| isbn = 80-86196-48-8
}}</ref> Mezi neolitické kultury patří například [[kultura s lineární keramikou]] rozšířená v letech 5 500 – 4 500 př. n. l. ve střední Evropě, [[kultura Vinča]] rozšířená mezi 6. a 3. tisíciletím na Balkáně a také tzv. [[Megalitická kultura|megalitické kultury]] v západní Evropě a západním [[Středomoří]] šířící se od [[4. tisíciletí]]. Dodnes známá a zachovaná naleziště památek megalitické kultury se táhnou téměř polokruhem od [[Skandinávie]], před [[Britské ostrovy]], [[Francie|Francii]], [[Pyrenejský poloostrov]] až po [[Středomoří|středomořské]] ostrovy (kde zahrnují i severoafrické pobřeží); další naleziště jsou v severním [[Německo|Německu]], [[Polsko|Polsku]] na [[Balkán]]ě, v [[Palestina|Palestině]], [[Turecko|Turecku]]. Jen málo se dosud ví o spojitosti se stavbami podobného charakteru na ostatních kontinentech.

==== Eneolit ====
Eneolit nebo chalkolit počíná se zpracováním [[Měď|mědi]], v Evropě nejdříve na Balkáně kolem roku 4 500 př. n. l.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kolektiv
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Velký atlas světových dějin
| vydavatel = Reader’s Digest Výběr
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 376
| kapitola =
| strany = 41
| isbn = 80-86196-48-8
}}</ref> V letech 4 000 – 2 700 př. n. l. se ve střední a severní Evropě objevuje kultura s nálevkovitými poháry a jižně od ní v letech 3 400 – 3 000 [[kultura s kanelovanými poháry]]. V letech 2 400 – 1800 př. n. l. se po většině Evropy [[Kultura zvoncových pohárů|kultura se zvoncovými poháry]].

Kolem roku 2 800 př. n. l. se objevují dvě kultury považované za první doložitelné [[Indoevropané|Indoevropany]] v Evropě, jedná se o [[Kultura se šňůrovou keramikou|kulturu se šňůrovou keramikou]] a [[Kultura okrových hrobů|kulturu okrových hrobů]] rozšířené východní a střední Evropě od [[Finsko|Finska]] po Balkán.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = H
| titul = První indoevropské migrace do Evropy
| periodikum = Slavonie
| url = http://slavonie.org/2009/12/12/prvni-indoevropske-migrace-do-evropy/
| datum vydání = 2009-12-12
| datum přístupu = 2014-10-17
| url archivu = https://web.archive.org/web/20141020233040/http://slavonie.org/2009/12/12/prvni-indoevropske-migrace-do-evropy/
| datum archivace = 2014-10-20
| nedostupné = ano
}}</ref>
[[Soubor:Yamnaya Steppe Pastoralists.jpg|náhled|Migrace lidu [[Jámová kultura|jámové kultury]], která po Evropě rozšířila [[indoevropské jazyky]]<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Velké překvapení: Geny evropské populace se vyměnily v době bronzové
 | periodikum = Scienceworld
 | datum_vydání = 12. června 2015
 | url = https://www.scienceworld.cz/clovek/velke-prekvapeni-geny-evropske-populace-se-vymenily-v-dobe-bronzove/
}}</ref>]]
Na původu většiny moderních Evropanů se podílely tři odlišné migrační vlny: [[mezolit]]ičtí lovci a sběrači, vzešlí z kromaňonské populace, [[neolit]]ičtí zemědělci, kteří se začali stěhovat do Evropy před 9000 lety z Anatolie během [[Neolitická revoluce|neolitické revoluce]] v zemědělství, a pastevci [[Jámová kultura|jámové kultury]], kteří se stěhovali z [[Pontsko-kaspická step|pontsko-kaspické stepi]] ve východní Evropě v souvislosti s [[Indoevropané|indoevropskými]] migracemi před 5000 lety.<ref>{{cite journal |last1=Gibbons |first1=Ann |title=Thousands of horsemen may have swept into Bronze Age Europe, transforming the local population |journal=Science |date=21. února 2017 |url=https://www.science.org/content/article/thousands-horsemen-may-have-swept-bronze-age-europe-transforming-local-population}}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Haak |first1=Wolfgang |last2=Lazaridis |first2=Iosif |last3=Patterson |first3=Nick |last4=Rohland |first4=Nadin |last5=Mallick |first5=Swapan |last6=Llamas |first6=Bastien |last7=Brandt |first7=Guido |last8=Nordenfelt |first8=Susanne |last9=Harney |first9=Eadaoin |last10=Stewardson |first10=Kristin |last11=Fu |first11=Qiaomei |date=11. června 2015 |title=Massive migration from the steppe was a source for Indo-European languages in Europe |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=522 |issue=7555 |pages=207–211 |doi=10.1038/nature14317 |issn=0028-0836 |pmc=5048219 |pmid=25731166 |bibcode=2015Natur.522..207H |arxiv=1502.02783}}</ref><ref>{{cite news |title=When the First Farmers Arrived in Europe, Inequality Evolved |url=https://www.scientificamerican.com/article/when-the-first-farmers-arrived-in-europe-inequality-evolved/ |work=Scientific American |date=1. července 2020}}</ref>

=== Starověk ===
[[Soubor:Roman Empire Trajan 117AD.png|náhled|[[Římská říše]] za vlády císaře [[Traianus|Traiana]] roku 117 n. l.]]
[[Soubor:Europe 814.svg|náhled|Evropa po smrti franckého krále [[Karel Veliký|Karla Velikého]] roku 814]]
Od [[3. tisíciletí př. n. l.]] počíná v oblasti [[Egejské moře|Egejského moře]] [[doba bronzová]], představovaná [[Starověký Egypt|Egyptem]] ovlivněnou [[Mínojská civilizace|Mínojskou civilizací]], vznikající kolem roku 2700 př. n. l. na [[Kréta|Krétě]], a následovná [[Mykénská civilizace|civilizací mykénskou]], která zanikla kolem roku [[1200 př. n. l.]] Ve střední Evropě počíná zpracování bronzu kolem roku 2 300 př. n. l. a dochází k rozvoji [[Únětická kultura|únětické kultury]], která je v letech 1300 – 750 př. n. l. následována [[Kultura popelnicových polí|kulturou popelnicových polí]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kolektiv
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Velký atlas světových dějin
| vydavatel = Reader’s Digest Výběr
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 376
| kapitola =
| strany = 84
| isbn = 80-86196-48-8
}}</ref>

Západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu obývali [[Keltové]], předfstavující tzv. [[Laténská kultura|laténskou kulturu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Salač
| jméno = Vladimír
| titul = Doc. PhDr. CSc.
| periodikum = Historie.cs
| vydavatel = Česká Televize
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1132884-keltove
| datum vydání = 2012-11-23
| datum přístupu = 2020-10-06
}}</ref> Nejzazší kořeny Keltů sahají přinejmenším do období kolem poloviny [[2. tisíciletí př. n. l.]]<ref name="D, R2">{{Citace monografie
| příjmení = Drda
| jméno = Petr
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Rybová
| jméno2 = Alena
| odkaz na autora2 =
| titul = Keltové a Čechy
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1998
| kapitola = Keltové a Čechy
| strany = 10–15
| isbn = 80-200-0658-3
| jazyk =
}}</ref> Přestože není jisté, zda všechny kmeny měly stejný rasový původ, vyspěly postupně v etnikum s jednotným jazykem, kulturou a s [[Keltské náboženství|vlastním náboženstvím]]. Jejich největší rozkvět nastal mezi [[6. století př. n. l.|6.]] a [[1. století př. n. l.|1. stoletím př. n. l.]] ([[laténská kultura]]) – rozvinuli [[Keltské zemědělství|zemědělství]], obchod, nebo umělecké a řemeslné činnosti, mj., šperky a ražbu peněz. Užívali i písmo. V&nbsp;1. století př. n. l. podlehli Keltové v severní Itálii, Galii a Británii vojenské expanzi Římanů a byli postupně asimilováni či vytlačeni do [[Skotsko|Skotska]] a [[Irsko|Irska]]. Dodnes se v západní Evropě hovoří jazyky z&nbsp;[[Keltské jazyky|keltské jazykové skupiny]]: [[Velština|velštinou]], [[Irština|irštinou]], [[Skotská gaelština|skotskou gaelštinou]], [[Kornština|kornštinou]] a [[Bretonština|bretonštinou]].

Od roku [[800 př. n. l.]] se v jižní Evropě v [[Starověké Řecko|řeckých městských státech]] a později v&nbsp;[[Řím]]ě postupně rozvíjela [[Starověk|antická civilizace]]. Rozkvět řeckých městských států byl doprovázen rozvojem antické kultury, umění, [[Řecká mytologie|náboženství]] a [[Starověká filosofie|filosofie]]. Největšího rozšíření dosáhla [[Starověké Řecko|řecká kultura]] v&nbsp;období [[Helénismus|helénismu]]. V Itálii se [[Římské království]] (753–509př. n. l.), navazující na kulturu [[Etruskové|Etrusků]], přerodilo v [[Starověký Řím|Římskou republiku]] (509–27 př. n. l.) a později [[Římská říše|Římskou říši]] (27 př. n. l. – 476 n. l.). Římané během své dlouhé vojenské expanze vyvrátili a ovládli území mnoha kultur, např. [[Kartágo]], [[Keltové|Kelty]] v [[Galové|Galii]] a [[Británie (provincie)|Británii]], [[Starověké Řecko|antické Řecko]], [[Dákové|Dacii]] a [[Starověký Egypt|Egypt]], podmanili si [[středomoří]] a část [[Západní Evropa|západní Evropy]]. V Římské říši se začalo šířit v [[Judea|Judeji]] vzniklé [[křesťanství]], které se mezi lety 313–392<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Clauss
| jméno = Manfred
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Konstantin Veliký - Římský císař mezi pohanstvím a křesťanstvím
| vydání =
| vydavatel = Vyšehrad
| místo =
| rok = 2005
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> postupně dostává do pozice jediného povoleného státního náboženství Římské říše, a nahrazuje tak původní [[Pozdně antické náboženství|antická náboženství]].<ref name="CESKA116">{{Citace monografie
| příjmení = Češka
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Češka
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Zánik antického světa
| vydání =
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran = 277
| strany =
| isbn = 80-7021-386-8
}}</ref><ref>Terry Jones, Alan Ereira: ''Barbaři'', kap.: ''Křesťanská proměna říše'', (Mladá Fronta, 2008, {{ISBN|978-80-204-1803-6}})</ref> [[Západořímská říše]] zanikla roku [[476]] během [[stěhování národů]], [[Byzantská říše|Východořímská říše]] přetrvala až do roku [[1453]], kdy podlehla expanzi [[Osmanská říše|Osmanských Turků]]. [[Latina]] jako úřední řeč Římské říše se stal základem rodiny [[Románské jazyky|románských jazyků]] a [[římské právo]] ovlivnilo zákoníky pozdějších evropských států.

=== Středověk ===
[[Soubor:Holy Roman Empire at the Golden Bull of 1356.png|náhled|[[Svatá říše římská]] v době vydání [[Zlatá bula Karla IV.|Zlaté buly Karla IV.]] roku 1356]]
V dynamickém období [[stěhování národů]] a příchodu nových, na západě většinou [[Germáni|germánských]] [[Kmen (sociologie)|kmenů]], vznikalo na území rozkládající se Římské říše mnoho nových politické útvarů, z nichž některé se udržely, rozšířily a přerodily do středověkých států – [[Franská říše]] v&nbsp;5. století, [[Langobardi|Langobardská]] říše v Itálii od roku [[568]], anglosaské státy v&nbsp;Anglii v&nbsp;[[5. století|5.]]–[[6. století]] nebo Dánsko roku 800. Tyto nástupnické státy z části přejaly a se svou vlastní kulturou skloubily kulturní dědictví pozdní antiky, především římské právo a křesťanství, ale i antickou filosofii.

Již v 5. a 6. století je území střední Evropy na východ od řek [[Labe]] a [[Sála]]<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Hrabová
| jméno = Libuše
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Stopy zapomenutého lidu
| vydání =
| vydavatel = Veduta
| místo = České Budějovice
| rok = 2006
| počet stran =
| kapitola = Velká cesta na západ
| strany =
| isbn =
}}</ref>, východní Evropy i [[Balkán]]u obýváno [[Slované|Slovany]]. Před [[Christianizace|christianizací]] Slovanů patřily mezi dodnes zaznamenaná kulturně-náboženská centra [[Slovanské náboženství|slovanského náboženství]] např. chrámy v [[Retra|Retře]] nebo v [[Arkona|Arkoně]] (do roku 1168).<ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Váňa
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog)
| titul = Svět slovanských bohů a démonů
| vydavatel = Panorama
| místo = Praha
| rok = 1990
| strany = 87
| isbn = 80-7038-187-6
}}</ref> Mezi doložené slovanské politické útvary patřily např. některé kmenové svazy [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] (např. svaz [[Lutici|Luticů]] či [[Obodrité|Oboritů]])<ref name=":0" />, [[Sámova říše]] ([[624]]–[[659]]), [[Velkomoravská říše]] ([[833]]–[[906]]), [[Bulharská říše]] v&nbsp;[[7. století]], [[Kyjevská Rus]] (později Rusko), Chorvatsko, Srbsko, [[České knížectví]] v&nbsp;9. století a Polsko roku [[960]]. České knížectví se od roku 1004 začlenilo do [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a roku 1198 bylo povýšeno na [[České království]].

Některé státy, které již přijaly křesťanství, se snažily [[Christianizace|christianizovat]] a ovládnout dosud [[Pohanství|pohanská]] území, což se neobešlo bez násilí např. v případech christianizace [[Sasové|Sasů]] Franskou říší<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Carbonell
| jméno = Charles-Olivier
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Evropské dějiny Evropy 1 - Mýty a záhady
| vydání =
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2004
| počet stran =
| strany = 140
| isbn =
}}</ref>, christianizace [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] již křesťanskými Sasy<ref name=":0"/>, christianizace pohanských [[Prusové|Prusů]] a dalších [[Pobaltí|pobaltských]] kmenů [[Řád německých rytířů|Německými rytíři]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kubačka
| jméno = Tomáš
| titul = Pohanské Prusko
| periodikum = e-stredovek
| vydavatel =
| url = https://www.e-stredovek.cz/post/pohanske-prusko/
| datum vydání =
| datum přístupu = 24.11.2022
}}</ref> nebo christianizace Norska a Islandu.<ref name="Třeštík: Christianizace slovanů22">[http://casopis.vesmir.cz/clanek/christianizace-slovanu Časopis Vesmír: ''Christianizace Slovanů'', podkapitola: ''V Čechách a na Moravě podobně jako na Islandu'', autor: Dušan Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285,]</ref>

Rozmach [[Západní církev|západní katolické církve]] byl charakterizován vznikem [[Papežský stát|papežského státu]] v&nbsp;8. století. Od roku 711 pronikali na [[Pyrenejský poloostrov]] [[Arabové]]. Do uherských nížin v&nbsp;9. století pronikají [[Maďaři]], kteří se zde udrželi i díky pozdějšímu přijetí křesťanství. Od [[10. století]] nastal trvalý tisíciletý demografický růst a hospodářský a kulturní rozvoj.

Vytlačením Arabů z&nbsp;Pyrenejského poloostrova během [[Reconquista|reconquisty]] bylo umožněno vytvořit Portugalsko roku 1139 a Španělsko sjednocením [[Aragonie]] a [[Kastilie]] roku 1479. Dobytím arabské [[Granada|Granady]] roku 1492 bylo vytlačení Arabů z&nbsp;Evropy ukončeno.
[[Soubor:Europe c. 1700.png|náhled|Evropa na počátku [[Válka o španělské dědictví|války o španělské dědictví]] roku 1701]]
Po rozpadu Franské říše roku 843 byly položeny základy [[Francie]] a [[Německo|Německa]]. V&nbsp;Itálii vznikaly mezitím od [[11. století]] městské státy. Postupným rozpadem německé části Franské říše vznikly mimo jiné roku 1156 [[Rakousko]], roku 1291 [[Švýcarsko]] a později do 17. století [[Prusko]].

Z&nbsp;odporu proti vnějšímu nepříteli vznikly velké mezistátní unie: [[polsko-litevská unie]] roku 1386, která zanikla vlastními nedostatky v&nbsp;letech [[1772]]–[[1795]], a [[kalmarská unie|kalmarská]] v&nbsp;letech [[1397]]–[[1523]].

Ve [[14. století]] začali pronikat na [[Balkán]] [[Osmanská říše|Osmanští Turci]]. Roku 1389 [[Bitva na Kosově poli|porazili Srby na Kosově poli]] a roku [[1453]] vyvrátili [[Byzantská říše|Byzantskou říši]].

Roku [[1415]] zahájili Portugalci dobytím africké [[Ceuta|Ceuty]] evropskou expanzi do zámoří.

Tato expanze zahajuje novověk. Roku [[1492]] byla objevena Amerika a roku 1498 přistáli Portugalci v&nbsp;Indii. Planeta byla poprvé obepluta v&nbsp;letech [[1519]]–[[1522]]. Ve stejné době definitivně ukončila středověk a jeho pojetí společnosti [[renesance (historická epocha)|renesance]].

=== Novověk ===
[[Soubor:Europe 1815 map en.png|náhled|Mapa Evropy po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] roku 1815]]
Roku 1526 zahájili [[Habsburkové]] budování mnohonárodnostního impéria kolem rakouských zemí ve střední Evropě, do něhož se dostala i řada do té doby samostatných zemí (České země, Maďarsko, Chorvatsko). [[České stavovské povstání|Povstání]] české protestantské šlechty proti katolickým Habsburkům bylo začátkem [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], která zdevastovala velkou část střední Evropy.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Bilance dlouhé války
 | periodikum = [[Český rozhlas Dvojka]]
 | datum_vydání = 27. listopadu 2020
 | url = https://dvojka.rozhlas.cz/465-schuzka-bilance-dlouhe-valky-7938550
}}</ref> České země za vlády Habsburků ztratily během [[Války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]] území [[Slezsko|Slezska]], které od roku 1742 připadlo Prusku. Po porážce v [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] bylo finálním produktem roku 1867 [[Rakousko-Uhersko]].

Novým státem se stalo [[Nizozemsko|Nizozemí]], vzniklé z&nbsp;revoluce proti Španělsku v&nbsp;letech 1565–1581. Roku [[1707]] vznikla propojením Anglie a Skotska [[Spojené království|Velká Británie]] a později připojením Irska Spojené království.

Od 15. stol. vytvářely země jako [[Španělsko]], [[Portugalsko]], [[Francie]], [[Nizozemsko]] nebo [[Anglie]] velké koloniální panství s&nbsp;rozsáhlými državami v&nbsp;[[Afrika|Africe]], [[Amerika|Americe]] a [[Asie|Asii]].

V&nbsp;18. stol. propukla [[Industrializace|průmyslová revoluce]], spojené s proměnou předprůmyslové [[společnost]]i, založené převážně na [[Zemědělství|zemědělské]] a [[Řemeslo|řemeslné]] výrobě, ve společnost industriální, založenou na strojní, [[průmysl]]ové výrobě. Kromě technického rozvoje přinesla i bídné životní podmínky dělníků, kteří se stěhovali do měst za prací z venkova.

Po [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluci]] [[1789]]–[[1794]] a [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] vznikly v&nbsp;několika vlnách státy na národním principu, který revoluce přinesla: [[1822]] [[Řecko]] svržením turecké nadvlády, [[1830]] [[Belgie]] oddělení od Nizozemí, [[1859]] [[Rumunsko]] sloučením dvou tureckých vazalů Valašska a Moldávie, [[1861]] [[Itálie]] sjednocením drobných italských států, [[1871]] Německo obdobným způsobem, sjednocením kolem Pruska, [[1905]] [[Norsko]] oddělením od Švédska, [[1908]] obnovené [[Bulharsko]] zrušením [[Loutkový stát|vazalství]] na Turecku a [[1912]] [[Albánie]] svržením turecké nadvlády.

=== Moderní dějiny ===
[[Soubor:Map Europe 1923-cs.svg|náhled|Evropa v roce 1923 a změny hranic po první světové válce]]

Po [[první světová válka|první světové válce]] [[1914]]–[[1918]] vznikla další generace evropských států: 1917 [[Finsko]] oddělením od Ruska, 1918 [[Polsko]] obnovením z&nbsp;částí Německa a Ruska, [[Československo]], [[Rakousko]] a [[Maďarsko]] rozpadem [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], [[Estonsko]], [[Lotyšsko]] a [[Litva]] oddělením od Ruska, [[Jugoslávie]] sloučením Srbska, Černé Hory a části Rakousko-Uherska, 1921 [[Irsko]] oddělením od Británie a [[1922]] [[Sovětský svaz]] sloučením [[Komunistická strana Sovětského svazu|sovětských]] republik, vzniklých v&nbsp;důsledku [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluce]] v&nbsp;Rusku. První světová válka znamenala podlomení evropské vlády nad planetou.
[[Soubor:Iron Curtain map.svg|vlevo|náhled|''Od [[Štětín]]a na [[Baltské moře|Baltu]] po [[Triest]]e na [[Jadran]]u se po celém kontinentu skládala [[železná opona]]''. [[Winston Churchill]], 5. března 1946]]

Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] [[1939]]–[[1945]], která definitivně zničila evropskou moc, byla během [[studená válka|studené války]] ([[1946]]–[[1989]]) Evropa rozdělena na dva politické a ekonomické bloky: [[východní blok]] ovládaný [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a na [[západní blok]] západoevropských zemí politicky spojených s [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadou]]. Československo přišlo o území [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Nových států vzniklo už jen několik: [[1944]] [[Island]] oddělením od Dánska, 1949 dva německé státy obnovením v&nbsp;[[Okupační zóny Německa|okupačních pásmech]], 1964 [[Malta]] vyhlášením nezávislosti na Británii.

Výrazným politickým procesem v Evropě je tzv. [[Evropská integrace|integrační proces]], zahájený vytvořením [[Benelux]]u 1948 a vznikem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO) [[1949]], [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] 1957 a pokračující vznikem [[Evropská unie|Evropské unie]] [[1993]].

Roku [[1989]] došlo k&nbsp;destrukci komunistických totalit v&nbsp;Polsku, Maďarsku, Československu, Bulharsku a Rumunsku a později i v&nbsp;Albánii. [[Východní blok]] se rozpadl. S&nbsp;koncem studené války bylo možno roku 1990 i [[znovusjednocení Německa|znovusjednotit Německo]]. V&nbsp;roce [[1991]] se rozpadl [[Sovětský svaz]] a byl nahrazen [[Společenství nezávislých států|Společenstvím nezávislých států]]. Tento vývoj se neobešel bez konfliktů například v&nbsp;[[Moldávie|Moldávii]], [[Baltské státy|pobaltských státech]] nebo na [[Kavkaz]]e. Ve stejném roce začal i rozpad komunistické [[Jugoslávie]] a následné konflikty vyvolaly [[válka v Jugoslávii|Válku v Jugoslávii]]. Rozpadem Jugoslávie vznikly státy následnické: [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Severní Makedonie]] a později [[Srbsko]], [[Černá Hora]] a [[Kosovo]]. Roku 1993 se rozpadlo Československo na [[Česko]] a [[Slovensko]].

== Demografie ==
{{Podrobně|Demografie Evropy}}
[[Soubor:Simplified Languages of Europe map.svg|náhled|Jazyková mapa Evropy]]
[[Soubor:Petersdom von Engelsburg gesehen.jpg|náhled|Největší kostel na světě – [[bazilika svatého Petra]] ve [[Vatikán]]u]]
Evropa má 718 mil. obyvatel, tj. 9,6 % světové populace. Hustota zalidnění je vysoká, 72 obyvatel/km<sup>2</sup>. Současný stav a rozmístění obyvatelstva je výsledkem složitého vývoje. Největší hustotu zalidnění mají kromě miniaturních států [[Monako|Monaka]], [[Vatikán]]u a [[Malta|Malty]], [[Nizozemsko]] (390 obyvatel/km<sup>2</sup>), [[Belgie]] (340 obyvatel/km<sup>2</sup>) a [[Spojené království|Velká Británie]] (250 obyvatel/km<sup>2</sup>).

Naopak nejnižší hustotu zalidnění mají v&nbsp;Evropě: [[Island]] (3 obyvatelé/km<sup>2</sup>), [[Kazachstán]] (4 obyvatelé/km<sup>2</sup>), ale to je evropský stát jen malou částí svého území, [[Rusko]] (9 obyvatel/km<sup>2</sup>), ale jeho hustota zalidnění vypočítaná na celé území Ruska hustotu v&nbsp;evropské části zkresluje, a [[Norsko]] (13 obyvatel/km<sup>2</sup>).

[[Přírůstek]] činí 0,3 %, [[porodnost]] dosahuje 13 prom. a [[úmrtnost]] 11 prom. Obyvatelé Evropy se v&nbsp;průměru dožívají 68 let (muži) a 77 let (ženy), [[muž]]i tvoří 49 % obyvatelstva a [[Žena|ženy]] 51 %.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Gender statistics - Statistics Explained | url = https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Gender_statistics | vydavatel = ec.europa.eu}}</ref>

Nejrozšířenější jazykovou skupinou v Evropě jsou [[slovanské jazyky]]. Obyvatelstvo tvoří hlavně tři větve [[indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodiny]]: slovanská, germánská a románská. Mnoho národů patří k&nbsp;jiným jazykovým skupinám, např. [[uralské jazyky|uralské]] nebo [[afroasijské jazyky|afroasijské]]. Slovanskými jazyky se v Evropě podle počtu rodilých mluvčích mluví nejvíce.

Nejpočetnějšími evropskými národy jsou [[Rusové]] (147 mil.), [[Němci]] (81 mil.), [[Francouzi]] (65 mil.), [[Angličané]] (64 mil.), [[Italové]] (61 mil.), [[Španělé]] (47 mil.), [[Ukrajinci]] (42 mil.) a [[Poláci]] (38 mil.).

Znakem všech průmyslových oblastí je nakupení sídel, zejména ve střední [[Anglie|Anglii]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]], [[Porúří]], [[Porýní]] a v&nbsp;[[Sasko|Sasku]], v&nbsp;Horním [[Slezsko|Slezsku]], [[Donbas]]u a [[Pádská nížina|Pádské nížině]].

=== Náboženství ===
{{Podrobně|Náboženství v&nbsp;Evropě}}

[[Náboženství|Nábožensky]] převažuje v evropském prostoru [[křesťanství v Evropě|křesťanství]], které do Evropy pronikalo v období od 1. do 13. století.<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Švec
| jméno = Luboš
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Dějiny pobaltských zemí
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 1996
| počet stran =
| kapitola = Středověké Livonsko / Christianizace pobaltských kmenů
| strany =
| isbn =
}}</ref> V mnoha zemích však náboženství ustupuje silné [[sekularizace|sekularizaci]] a nezájmu obyvatel o náboženské záležitosti, což je nejvíce patrné v&nbsp;případě [[severské státy|severských zemí]], [[Česko|Česka]], [[Francie]] a [[Estonsko|Estonska]]. Na druhou stranu v&nbsp;některých tradičně katolických zemích přetrval velký vliv [[římskokatolická církev v Evropě|katolické církve]], klasickým příkladem jsou [[Polsko]], [[Litva]], [[Irsko]], [[Malta]], [[San Marino]] a samozřejmě [[Vatikán]]. Mezi další větve křesťanství v Evropě patří [[pravoslaví]] a na severu a v Anglii [[protestantismus]]. V&nbsp;některých oblastech na Balkáně převládlo jako hlavní náboženství [[sunnitský islám]]. K roku 2012 jsou nejpočetnější náboženství v Evropě: křesťanství (75,2 %), bez vyznání (18,2 %), islám (5,9 %) a ostatní (0,7 %).<ref name="Survey">{{cite web|url=https://www.pewforum.org/files/2014/01/global-religion-full.pdf|title=The Global Religious Landscape|publisher=Pewforum.org|archive-url=https://web.archive.org/web/20170125173538/https://www.pewforum.org/files/2014/01/global-religion-full.pdf|accessdate=7 May 2020|archive-date=25 January 2017|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-11-22|url archivu=https://web.archive.org/web/20170125173538/https://www.pewforum.org/files/2014/01/global-religion-full.pdf|datum archivace=2017-01-25|nedostupné=ano}}</ref>

== Hospodářství ==
[[Soubor:Europe-GDP-PPP-per-capita-map.png|náhled|[[Hrubý domácí produkt|HDP]] v Evropě podle parity kupní síly na počet obyvatel]]
{{Podrobně|Hospodářství Evropy}}
Evropa patří k&nbsp;hospodářsky nejvyspělejším oblastem planety. Průmyslová odvětví mají dlouhou tradici, zemědělství je intenzivní. Ze světového hlediska má význam těžba [[uhlí]], [[ropa|ropy]], [[zemní plyn|zemního plynu]], [[železná ruda|železné rudy]], [[bauxit]]u, [[nikl]]u, [[rtuť|rtuti]], [[magnezit]]u, [[fosfát]]ů a [[draselná sůl|draselných solí]].

Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je [[strojírenství]]. V&nbsp;Evropě jsou rozvinuty všechny druhy [[Doprava|dopravy]] a má největší objem zahraničního obchodu ze všech světadílů.

[[Zelená dohoda pro Evropu]] počítá s koncem používání uhlí do roku 2033, s podporou [[Jaderná energetika|jaderné energetiky]] a se zákazem prodeje nových osobních [[automobil]]ů se [[Spalovací motor|spalovacími motory]] po roce 2035.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Green Deal po Česku vláda odkládá. Podle odborníků ji vyděsily povolenky
 | periodikum = Deník.cz
 | datum_vydání = 25. července 2024
 | url = https://www.denik.cz/z_domova/green-deal-odklad-20240724.html
}}</ref>

Největší evropskou národní ekonomikou v nominálním [[Hrubý domácí produkt|HDP]] je Německo, následované Francií, Spojeným královstvím, Itálií a Ruskem. Těchto pět zemí je umístěno ve světové top 10, evropské ekonomiky tedy tvoří polovinu deseti [[Seznam 10 největších ekonomik světa|největších ekonomik světa]].

== Fauna a flóra ==
V Evropě musí divoce rostoucí [[rostliny]] a divoce žijící [[živočichové]] bojovat o prostor se [[zemědělství]]m, sídly lidí a [[průmysl]]em. Přesto Evropa se svými mnoha [[Podnebí|klimaty]] a [[habitaty]] poskytuje obživu mnoha rozmanitým formám života v&nbsp;přírodě.

[[Soubor:Neandertal - Wisent.jpg|náhled|Kdysi velmi rozšířený v mírném pásmu Eurasie, [[Zubr evropský]] nyní žije pouze v chráněných oblastech na hranici [[Polsko|Polska]] a [[Bělorusko|Běloruska]]]]
Chladné oblasti kolem [[severní polární kruh|severního polárního kruhu]] jsou domovem [[sob polární|sobů]], [[husa|hus]] a sovic sněžních. Trochu více na jih rostou [[mechy]] a [[lišejník]]y. [[Tundra]], jež je po většinu roku zmrzlá, ustupuje [[les]]ům tvořeným [[smrk]]em a [[bříza|břízou]]. Tyto lesy se rozprostírají po celé severní Evropě a potulují se v&nbsp;nich [[medvěd]]i a [[vlk|vlci]].

V&nbsp;mírnějších klimatech severozápadní Evropy jsou [[smíšený les|smíšené lesy]] tvořeny [[dub]]em, [[jasan]]em a [[buk]]em a jsou domovem [[veverka obecná|veverek]], vysoké zvěře, divokých [[kanec|kanců]] a mnoha druhů ptáků. Mořští ptáci, jako například racci, [[alky]] a [[terejovití|terejové]], hnízdí na skalnatém pobřeží Atlantského oceánu. V&nbsp;Atlantském oceánu žije celá řada různých druhů ryb včetně [[Treska obecná|tresky]], [[Sleď obecný|sledě]], [[losos]]a, [[sardinka|sardinek]] a [[jeseter]]a.

Travnaté oblasti střední Evropy jsou z&nbsp;velké části využívány pro zemědělství, ale poskytují také obživu mnoha savcům a ptákům. Velcí [[sokol (ptáci)|sokoli]] a [[orel|orli]] loví [[koroptev|koroptve]], [[křepelka|křepelky]], [[myš]]i, [[krtek|krtky]], [[krysa|krysy]] a další malé živočichy tohoto pásma.

Dále na jih v&nbsp;horském pásmu [[Alpy|Alp]] nalezneme formy života v&nbsp;přírodě typické pro tuto oblast, např. savce, kteří si vyhrabávají nory a říká se jim [[svišť|svišti]], a [[kamzík]]y podobné koze. Mezi alpské květiny patří tmavomodrý hořec a trsovitý plesnivec alpský.

Na nejjižnějších cípech Evropy, kolem [[Středozemní moře|Středozemního moře]], se daří [[olivovník]]ům, [[cypřiš]]ům a [[Borovice pinie|borovicím piniím]]. Na teplém slunci tohoto pásma se vyhřívají [[hadi]], [[ještěrkovití|ještěrky]] a [[želvy]].

== Politický přehled ==
[[Soubor:Europe countries map cs2.svg|náhled|upright=1.5|Politická mapa Evropy]]
Staří [[Řekové]] začali kolem roku 450 př. n. l. k politickému rozhodování užívat [[demokracie|demokracii]], která se v jejich době vztahovala pouze na výše postavenou společenskou vrstvu. Ve [[středověk]]u měli v Evropě silný politický [[Feudalismus|feudální]] vliv panovníci nebo představitelé [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] a [[Pravoslaví|pravoslavné]] církve. Na počátku [[18. století]] se v Evropě formovalo několik států výrazných mocností, např. [[Španělsko]], [[Spojené království]] či [[Ruské impérium]]. Tyto státy zbohatly kolonizací území v [[Asie|Asii]], [[Afrika|Africe]], [[Amerika|Americe]] či v [[Austrálie|Austrálii]]. Řada těchto kolonií získala [[nezávislost]] až v&nbsp;minulém století.

[[První světová válka]] ([[1914]]–[[1918]]) i [[druhá světová válka]] ([[1939]]–[[1945]]) začaly v&nbsp;Evropě. Po druhé světové válce se kontinent rozdělil na [[komunismus|komunistické]] země na východě, vedené [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], a nekomunistické země na západě, podporované [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]]. Evropa se stala centrem boje o moc mezi komunistickými a nekomunistickými zeměmi. Tento boj byl znám pod pojmem [[studená válka]]. V&nbsp;80. letech [[20. století]] vedly reformy v&nbsp;Sovětském svazu a východní Evropě k&nbsp;pádu tamního totalitního režimu. Po rozpadu Sovětského svazu, [[Jugoslávie]] a [[Československo|Československa]] vznikly nové státy. Studená válka skončila, ale konflikty mezi etnickými skupinami a ekonomické problémy způsobily ve východní Evropě nové zdroje napětí.

V&nbsp;roce [[1995]] bylo 15 západoevropských států spojeno v&nbsp;[[Evropská unie|Evropskou unii]]. Tato organizace vznikla v&nbsp;50. letech. Dnes je jejím cílem, aby politicky a ekonomicky sjednotila různé země Evropy.

=== Politické členění Evropy ===

==== Státy ====
{{Podrobně|Seznam evropských států}}
[[Soubor:Schengenzone.svg|náhled|[[Schengenský prostor]] (modře)]]
[[Soubor:Map of Europe (political).png|náhled|Územní vymezení Evropy<br />{{legenda|#43CD80|evropské území}}{{legenda|#6495ED|asijské území evropských států}}{{legenda|#6A5ACD|státy kulturně a historicky zařazované do Evropy}}]]
Na evropském kontinentu a k&nbsp;němu náležících ostrovech se nachází území 46 [[nezávislost|nezávislých]] států.{{Sloupce|3|
* {{Vlajka a název|Albánie}}
* {{Vlajka a název|Andorra}}
* {{Vlajka a název|Belgie}}
* {{Vlajka a název|Bělorusko}}
* {{Vlajka a název|Bosna a Hercegovina}}
* {{Vlajka a název|Bulharsko}}
* {{Vlajka a název|Černá Hora}}
* {{Vlajka a název|Česko}}
* {{Vlajka a název|Dánsko}}
* {{Vlajka a název|Estonsko}}
* {{Vlajka a název|Finsko}}
* {{Vlajka a název|Francie}}
* {{Vlajka a název|Chorvatsko}}
* {{Vlajka a název|Irsko}}
* {{Vlajka a název|Island}}
* {{Vlajka a název|Itálie}}
* {{Vlajka a název|Kazachstán}} (část)
* {{Vlajka a název|Lichtenštejnsko}}
* {{Vlajka a název|Litva}}
* {{Vlajka a název|Lotyšsko}}
* {{Vlajka a název|Lucembursko}}
* {{Vlajka a název|Maďarsko}}
* {{Vlajka a název|Malta}}
* {{Vlajka a název|Moldavsko}}
* {{Vlajka a název|Monako}}
* {{Vlajka a název|Německo}}
* {{Vlajka a název|Nizozemsko}}
* {{Vlajka a název|Norsko}}
* {{Vlajka a název|Polsko}}
* {{Vlajka a název|Portugalsko}}
* {{Vlajka a název|Rakousko}}
* {{Vlajka a název|Rumunsko}}
* {{Vlajka a název|Rusko}} (část)
* {{Vlajka a název|Řecko}}
* {{Vlajka a název|San Marino}}
* {{Vlajka a název|Severní Makedonie}}
* {{Vlajka a název|Slovensko}}
* {{Vlajka a název|Slovinsko}}
* {{Vlajka a název|Spojené království}}
* {{Vlajka a název|Srbsko}}
* {{Vlajka a název|Španělsko}}
* {{Vlajka a název|Švédsko}}
* {{Vlajka a název|Švýcarsko}}
* {{Vlajka a název|Turecko}} (část)
* {{Vlajka a název|Ukrajina}}
* {{Vlajka a název|Vatikán}}
}}

Seznam těchto zemí může však být modifikován na základě jiných hledisek. Vyřazeny mohou být země, jejíchž menší část se nachází v Evropě, ovšem většina jejich území leží mimo Evropu a státy jako takové se pohybují v&nbsp;jiném kulturním rámci (Kazachstán a Turecko). Naopak na základě kulturně-politického hlediska bývá do Evropy zařazován i [[Kypr]]. Další tři státy se nacházejí na rozmezí Evropy a Asie v oblasti [[Kavkaz]]u a vzhledem k nejednotnému určení evropsko-asijské hranice se mohou některé jejich části, či dokonce celá jejich území, nacházet v Evropě. Jedná se o:

* {{Vlajka a název|Arménie}}
* {{Vlajka a název|Ázerbájdžán}}
* {{Vlajka a název|Gruzie}}
* {{Vlajka a název|Kypr}}

Kromě těchto samostatných států se v&nbsp;Evropě nachází
* tři autonomní souostroví:
** {{Vlajka a název|Alandy}} (Finsko)
** {{Vlajka a název|Faerské ostrovy}} (Dánsko)
** {{Vlajka a název|Špicberky}} (Norsko)
* jedno zámořské území:
** {{Vlajka a název|Gibraltar}} (Spojené království)
* jedno zámořské území na rozhraní Evropy a Asie:
** {{Vlajka a název|Akrotiri a Dekelia}} (Spojené království)
* tři závislá území:
** {{Vlajka a název|Jersey}} (Spojené království)
** {{Vlajka a název|Guernsey}} (Spojené království)
** {{Vlajka a název|Man}} (Spojené království)
* další státní útvary, které nejsou všeobecně uznávány:
** {{Vlajka a název|Kosovo}} – uznáno 108 státy světa
** {{Vlajka a název|Podněstří}} – uznáno jen Abcházií, Jižní Osetií a Náhorním Karabachem
* další státní útvary na rozhraní Evropy a Asie, které nejsou všeobecně uznávány:
** {{Vlajka a název|Abcházie}} – uznána šesti členskými státy OSN a čtyřmi státy nečlenskými
** {{Vlajka a název|Jižní Osetie}} – uznána šesti členskými státy OSN a čtyřmi nečlenskými
** {{Vlajka a název|Severní Kypr}} – uznán jen Tureckem
S&nbsp;výjimkou [[Rusko|Ruska]] (členství 1996–2022), [[Bělorusko|Běloruska]], [[Vatikán]]u, [[Kazachstán]]u a mezinárodně neuznaných států jsou všechny evropské země členy [[Rada Evropy|Rady Evropy]]. Nejvýznamnějším politickým uskupením současné Evropy je potom [[Evropská unie]] sdružující 26 evropských zemí a [[Kypr]], který je geograficky přičítán Asii, politicky, historicky a kulturně pak spíše Evropě.

==== Části Evropy ====
{| width=90% align=center
|- valign=top
| width=30% |
[[Severozápadní Evropa]]<!-- en:North-West Europe -->

| rowspan="4" | &nbsp;
| width=30% |
'''[[Severní Evropa]]'''
* [[Severské státy]]
* [[Skandinávie]]
| rowspan=4 | &nbsp;
| width=30% |
'''[[Severovýchodní Evropa]]'''<!-- en:Northeastern Europe -->
* [[Baltské státy]]

|- valign=top
|
----
'''[[Západní Evropa]]'''<!-- en:Western Europe -->
* [[Benelux]]
* [[Britské ostrovy]]
|
----
'''[[Střední Evropa]]'''<!-- en:Central Europe -->
* [[Visegrádská skupina|Visegrádská čtyřka]]

|
----
'''[[Východní Evropa]]'''<!-- en:Eastern Europe -->

|- valign=top
|
'''[[Jihozápadní Evropa]]'''
* [[Pyrenejský poloostrov]]
&nbsp;
|
----
'''[[Jižní Evropa]]'''<!-- en:Southern Europe -->

|
'''[[Jihovýchodní Evropa]]'''
* [[Balkán]]

|-
|
----
|
----
|
----
|}

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="pozn." />

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Steiner
 | jméno = George
 | odkaz na autora = George Steiner
 | spoluautoři = et al.
 | titul = George Steiner a myšlenka Evropy
 | editoři = [[Josef Jařab]] a Jakub Guziur
 | vydavatel = Periplum
 | místo = Olomouc
 | rok = 2006
 | počet stran = 125
 | isbn = 80-86624-30-7
 | jazyk = česky
}}
* [[Ladislav Hejdánek|HEJDÁNEK, Ladislav]], [https://www.hejdanek.eu/Archive/Detail/74 Evropská integrita jako dialog].

=== Související články ===
* [[Seznam zaniklých států v Evropě]]
* [[Střed Evropy]]
* [[Západní Evropa]]
* [[Severní Evropa]]
* [[Střední Evropa]]
* [[Jižní Evropa]]
* [[Východní Evropa]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons}}
* {{Wikislovník|heslo=Evropa}}
* {{Wikicitáty|téma=Evropa}}
* {{Wikicesty|průvodce=Evropa}}

{{Mapa Evropy}}
{{Evropa}}
{{Regiony světa}}
{{Světadíly}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Evropa|Geografie}}

[[Kategorie:Evropa| ]]
[[Kategorie:Kontinenty]]