Operace Kutuzov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidání velitele. značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
m →top: sloučení infoboxu |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - |
{{Infobox - konflikt |
||
| typ konfliktu = válečný |
|||
| |
| název = Operace Kutuzov |
||
| |
| součást = [[Východní fronta (druhá světová válka)|Východní fronta]] |
||
| obrázek = |
|||
| obrázek = Orel_T34_by_Moskovskaya_Street_1943.2.jpg |
|||
| popisek = Sovětští motostřelci a tank [[T-34]] při postupu |
|||
| popisek = Sovětský tank [[T-34]] ve městě [[Orjol]] |
|||
| trvání = 12. července – 18. srpna [[1943]] |
| trvání = 12. července – 18. srpna [[1943]] |
||
| místo = [[ |
| místo = [[Orel (město)|Orel]], [[Sovětský svaz|SSSR]] |
||
| výsledek = Sovětské vítězství |
| výsledek = Sovětské vítězství |
||
| strana1 = {{flagicon|Třetí říše}} [[Nacistické Německo|Třetí říše]] |
| strana1 = {{flagicon|Třetí říše}} [[Nacistické Německo|Třetí říše]] |
||
| strana2 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Sovětský svaz]] |
| strana2 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Sovětský svaz]] |
||
| |
| vedení1 = {{flagicon|Třetí říše}} [[Walter Model]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Günther von Kluge]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Lothar Rendulic]] <br /> {{flagicon|Nacistické Německo}} [[Erich von Manstein]] |
||
| |
| vedení2 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij|Konstantin Rokossovskij]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Ivan Christoforovič Bagramjan|Ivan Bagramjan]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Vasilij Danilovič Sokolovskij|Vasilij Sokolovskij]] |
||
| síla1 = 300 700 vojáků<br />625 tanků<br />5 500 děl a minometů<br />610 letadel |
| síla1 = 300 700 vojáků<br />625 tanků<br />5 500 děl a minometů<br />610 letadel |
||
| síla2 = 1 126 000 vojáků<br />2 409 tanků<br />21 000 děl a minometů<br />2 220 - 3 023 letadel |
| síla2 = 1 126 000 vojáků<br />2 409 tanků<br />21 000 děl a minometů<br />2 220 - 3 023 letadel |
||
| Řádek 18: | Řádek 19: | ||
'''Operace Kutuzov''' (nebo též Orelská operace) byla vojenská ofenzíva [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]], která byla pojmenována po [[Michail Illarionovič Kutuzov|Michailovi Kutuzovovi]], carském generálovi, který vyhnal v roce [[1812]] [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] z Ruska. |
'''Operace Kutuzov''' (nebo též Orelská operace) byla vojenská ofenzíva [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]], která byla pojmenována po [[Michail Illarionovič Kutuzov|Michailovi Kutuzovovi]], carském generálovi, který vyhnal v roce [[1812]] [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] z Ruska. |
||
Operace Kutuzov byla naplánována v souvislosti s [[bitva v Kurském oblouku|bitvou v Kurském oblouku]], kdy měli Sověti na zvážení buď možnost útoku, či obrany. Skupina sovětských generálů kolem Žukova prosadila druhou možnost s tím, že až dojde k vyčerpání německých vojsk v Kurském oblouku, začne protiútok [[Rudá armáda|Rudé armády]] - ''Operace Kutuzov''. Na německá vojska severně od kurského výběžku měla zaútočit vojska Brjanského a Západního frontu. Operace byla zahájena [[12. červenec|12. července]] [[1943]], kdy začal sovětský protiútok na severní straně Kurského výběžku směrem na [[ |
Operace Kutuzov byla naplánována v souvislosti s [[bitva v Kurském oblouku|bitvou v Kurském oblouku]], kdy měli Sověti na zvážení buď možnost útoku, či obrany. Skupina sovětských generálů kolem Žukova prosadila druhou možnost s tím, že až dojde k vyčerpání německých vojsk v Kurském oblouku, začne protiútok [[Rudá armáda|Rudé armády]] - ''Operace Kutuzov''. Na německá vojska severně od kurského výběžku měla zaútočit vojska Brjanského a Západního frontu. Operace byla zahájena [[12. červenec|12. července]] [[1943]], kdy začal sovětský protiútok na severní straně Kurského výběžku směrem na [[Orel (město)|Orel]] a na [[Brjansk]]. Rudé armádě se podařilo prorazit obranu na východě i severu orelského výběžku a postupně likvidovat síly protivníka. Její postup ale nebyl dostatečně rychlý, protože Sověti stále naráželi na připravenou německou obranu. Orel tak byl osvobozen až 5. srpna, Brjansk 18. srpna [[1943]]. V této operaci hráli velkou úlohu sovětští [[partyzáni]], kterým se dařilo s úspěchem ničit železniční tratě a paralyzovat německou přepravu. To vedlo někdy až k zastavení přísunu potravin, střeliva a pohonných hmot. [[Němci]] se byli nuceni po vyčerpávajících bojích stáhnout do předem připravované obranné linie Hagen. Vyčerpaná však byla i sovětská vojska, která přešla v tomto prostoru 20. srpna do obrany. |
||
Na jižním sektoru Kurského výběžku byla situace komplikovanější. Zde probíhaly tvrdé boje u [[Prochorovka|Prochorovky]], do kterých musely být zapojeny i jednotky záložního Stepního frontu, které byly původně určené čistě k provedení protiútoku po vyhrané kurské bitvě. 3. srpna začala [[Operace Vojevůdce Rumjancev]], při níž byla německá armáda nucena dále ustupovat. Do konce měsíce srpna dobyla [[Rudá armáda]] [[Charkov]] a na tyto boje navázala gigantická [[Bitva o Dněpr]]. |
Na jižním sektoru Kurského výběžku byla situace komplikovanější. Zde probíhaly tvrdé boje u [[Prochorovka|Prochorovky]], do kterých musely být zapojeny i jednotky záložního [[Stepní front|Stepního frontu]], které byly původně určené čistě k provedení protiútoku po vyhrané kurské bitvě. 3. srpna začala [[Operace Vojevůdce Rumjancev]], při níž byla německá armáda nucena dále ustupovat. Do konce měsíce srpna dobyla [[Rudá armáda]] [[Charkov]] a na tyto boje navázala gigantická [[Bitva o Dněpr]]. |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Literatura === |
|||
* Události, historie 2. světové války, PhDr. Jiří Fidler, Ph.D, Řitka video (20.3.2013) |
* Události, historie 2. světové války, PhDr. Jiří Fidler, Ph.D, Řitka video (20.3.2013) |
||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat|Oryol during World War II}} |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Bitvy velké vlastenecké války}} |
{{Bitvy velké vlastenecké války}} |
||
{{Portály|Druhá světová válka}} |
{{Portály|Druhá světová válka}} |
||
{{DEFAULTSORT:Kutuzov, Operace}} |
{{DEFAULTSORT:Kutuzov, Operace}} |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Bitvy roku 1943]] |
[[Kategorie:Bitvy roku 1943]] |
||
[[Kategorie:Bitvy Sovětského svazu během druhé světové války]] |
[[Kategorie:Bitvy Sovětského svazu během druhé světové války]] |
||
Aktuální verze z 12. 7. 2023, 18:24
| Operace Kutuzov | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Východní fronta | |||
 | |||
| Trvání | 12. července – 18. srpna 1943 | ||
| Místo | Orel, SSSR | ||
| Výsledek | Sovětské vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Operace Kutuzov (nebo též Orelská operace) byla vojenská ofenzíva Velké vlastenecké války, která byla pojmenována po Michailovi Kutuzovovi, carském generálovi, který vyhnal v roce 1812 Napoleona z Ruska.
Operace Kutuzov byla naplánována v souvislosti s bitvou v Kurském oblouku, kdy měli Sověti na zvážení buď možnost útoku, či obrany. Skupina sovětských generálů kolem Žukova prosadila druhou možnost s tím, že až dojde k vyčerpání německých vojsk v Kurském oblouku, začne protiútok Rudé armády - Operace Kutuzov. Na německá vojska severně od kurského výběžku měla zaútočit vojska Brjanského a Západního frontu. Operace byla zahájena 12. července 1943, kdy začal sovětský protiútok na severní straně Kurského výběžku směrem na Orel a na Brjansk. Rudé armádě se podařilo prorazit obranu na východě i severu orelského výběžku a postupně likvidovat síly protivníka. Její postup ale nebyl dostatečně rychlý, protože Sověti stále naráželi na připravenou německou obranu. Orel tak byl osvobozen až 5. srpna, Brjansk 18. srpna 1943. V této operaci hráli velkou úlohu sovětští partyzáni, kterým se dařilo s úspěchem ničit železniční tratě a paralyzovat německou přepravu. To vedlo někdy až k zastavení přísunu potravin, střeliva a pohonných hmot. Němci se byli nuceni po vyčerpávajících bojích stáhnout do předem připravované obranné linie Hagen. Vyčerpaná však byla i sovětská vojska, která přešla v tomto prostoru 20. srpna do obrany.
Na jižním sektoru Kurského výběžku byla situace komplikovanější. Zde probíhaly tvrdé boje u Prochorovky, do kterých musely být zapojeny i jednotky záložního Stepního frontu, které byly původně určené čistě k provedení protiútoku po vyhrané kurské bitvě. 3. srpna začala Operace Vojevůdce Rumjancev, při níž byla německá armáda nucena dále ustupovat. Do konce měsíce srpna dobyla Rudá armáda Charkov a na tyto boje navázala gigantická Bitva o Dněpr.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Události, historie 2. světové války, PhDr. Jiří Fidler, Ph.D, Řitka video (20.3.2013)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Operace Kutuzov na Wikimedia Commons
