Operace Kutuzov: Porovnání verzí

Operace Kutuzov
	konflikt: Východní fronta
	Sovětský tank T-34 ve městě Orjol
Trvání	12. července – 18. srpna 1943
Místo	Orel, SSSR
Výsledek	Sovětské vítězství
Strany
Třetí říše	Sovětský svaz
Velitelé
Walter Model; Günther von Kluge; Lothar Rendulic ; Erich von Manstein	Konstantin Rokossovskij; Ivan Bagramjan; Vasilij Sokolovskij
Síla
300 700 vojáků; 625 tanků; 5 500 děl a minometů; 610 letadel	1 126 000 vojáků; 2 409 tanků; 21 000 děl a minometů; 2 220 - 3 023 letadel
Ztráty
18 912 padlých; 85 233 raněných; 15 859 zajatých; neznámo tanků; neznámo děl a minometů; 218 letadel	112 529 padlých; 317 361 raněných; 2 586 tanků; 892 děl a minometů; 1 014 - 1 705 letadel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 12. 7. 2023, 18:24

Operace Kutuzov (nebo též Orelská operace) byla vojenská ofenzíva Velké vlastenecké války, která byla pojmenována po Michailovi Kutuzovovi, carském generálovi, který vyhnal v roce 1812 Napoleona z Ruska.

Operace Kutuzov byla naplánována v souvislosti s bitvou v Kurském oblouku, kdy měli Sověti na zvážení buď možnost útoku, či obrany. Skupina sovětských generálů kolem Žukova prosadila druhou možnost s tím, že až dojde k vyčerpání německých vojsk v Kurském oblouku, začne protiútok Rudé armády - Operace Kutuzov. Na německá vojska severně od kurského výběžku měla zaútočit vojska Brjanského a Západního frontu. Operace byla zahájena 12. července 1943, kdy začal sovětský protiútok na severní straně Kurského výběžku směrem na Orel a na Brjansk. Rudé armádě se podařilo prorazit obranu na východě i severu orelského výběžku a postupně likvidovat síly protivníka. Její postup ale nebyl dostatečně rychlý, protože Sověti stále naráželi na připravenou německou obranu. Orel tak byl osvobozen až 5. srpna, Brjansk 18. srpna 1943. V této operaci hráli velkou úlohu sovětští partyzáni, kterým se dařilo s úspěchem ničit železniční tratě a paralyzovat německou přepravu. To vedlo někdy až k zastavení přísunu potravin, střeliva a pohonných hmot. Němci se byli nuceni po vyčerpávajících bojích stáhnout do předem připravované obranné linie Hagen. Vyčerpaná však byla i sovětská vojska, která přešla v tomto prostoru 20. srpna do obrany.

Na jižním sektoru Kurského výběžku byla situace komplikovanější. Zde probíhaly tvrdé boje u Prochorovky, do kterých musely být zapojeny i jednotky záložního Stepního frontu, které byly původně určené čistě k provedení protiútoku po vyhrané kurské bitvě. 3. srpna začala Operace Vojevůdce Rumjancev, při níž byla německá armáda nucena dále ustupovat. Do konce měsíce srpna dobyla Rudá armáda Charkov a na tyto boje navázala gigantická Bitva o Dněpr.

Odkazy

Literatura

Události, historie 2. světové války, PhDr. Jiří Fidler, Ph.D, Řitka video (20.3.2013)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Operace Kutuzov na Wikimedia Commons

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Infobox - konflikt
-[[Soubor:Charkov-Belgorod.jpg|thumb|Sovětské tažení na Charkov a Belgorod]]
+ | typ konfliktu = válečný
-'''Operace Kutuzov''' byla vojenská ofenzíva [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]], která byla pojmenována po [[Michail Illarionovič Kutuzov|Michailovi Kutuzovovi]], carském generálovi, který vyhnal v roce [[1812]] [[Napoleon]]a z Ruska.
+ | název = Operace Kutuzov
+ | součást = [[Východní fronta (druhá světová válka)|Východní fronta]]
+ | obrázek = Orel_T34_by_Moskovskaya_Street_1943.2.jpg
+ | popisek = Sovětský tank [[T-34]] ve městě [[Orjol]]
+ | trvání = 12. července – 18. srpna [[1943]]
+ | místo = [[Orel (město)|Orel]], [[Sovětský svaz|SSSR]]
+ | výsledek = Sovětské vítězství
+ | strana1 = {{flagicon|Třetí říše}} [[Nacistické Německo|Třetí říše]]
+ | strana2 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Sovětský svaz]]
+ | vedení1 = {{flagicon|Třetí říše}} [[Walter Model]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Günther von Kluge]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Lothar Rendulic]] <br /> {{flagicon|Nacistické Německo}} [[Erich von Manstein]]
+ | vedení2 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij|Konstantin Rokossovskij]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Ivan Christoforovič Bagramjan|Ivan Bagramjan]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Vasilij Danilovič Sokolovskij|Vasilij Sokolovskij]]
+ | síla1 = 300 700 vojáků<br />625 tanků<br />5 500 děl a minometů<br />610 letadel
+ | síla2 = 1 126 000 vojáků<br />2 409 tanků<br />21 000 děl a minometů<br />2 220 - 3 023 letadel
+ | ztráty1 = 18 912 padlých<br />85 233 raněných<br />15 859 zajatých<br />neznámo tanků<br />neznámo děl a minometů<br />218 letadel
+ | ztráty2 = 112 529 padlých<br />317 361 raněných<br />2 586 tanků<br />892 děl a minometů<br />1 014 - 1 705 letadel
+}}
+'''Operace Kutuzov''' (nebo též Orelská operace) byla vojenská ofenzíva [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]], která byla pojmenována po [[Michail Illarionovič Kutuzov|Michailovi Kutuzovovi]], carském generálovi, který vyhnal v roce [[1812]] [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] z Ruska.
-Operace Kutuzov byla naplánována v souvislosti s [[bitva v Kurském oblouku|bitvou v Kurském oblouku]], kdy měli Sověti na zvážení buď možnost útoku, či obrany. Skupina sovětských generálů kolem Žukova prosadila druhou možnost s tím, že až dojde k vyčerpání německých vojsk v Kurském oblouku, začne protiútok Rudé armády - ''Operace Kutuzov''. Operace byla zahájena [[12. července]] [[1943]], kdy začal sovětský protiútok na severní straně Kurského výběžku směrem na [[Orel]] a na [[Brjansk]]. Rudé armádě se podařilo postupně likvidovat síly protivníka, ale její postup nebyl dostatečně rychlý, protože stále naráželi na připravenou německou obranu. Orel tak byl osvobozen až 5. srpna, Brjansk 18. srpna [[1943]].
+Operace Kutuzov byla naplánována v souvislosti s [[bitva v Kurském oblouku|bitvou v Kurském oblouku]], kdy měli Sověti na zvážení buď možnost útoku, či obrany. Skupina sovětských generálů kolem Žukova prosadila druhou možnost s tím, že až dojde k vyčerpání německých vojsk v Kurském oblouku, začne protiútok [[Rudá armáda|Rudé armády]] - ''Operace Kutuzov''. Na německá vojska severně od kurského výběžku měla zaútočit vojska Brjanského a Západního frontu. Operace byla zahájena [[12. červenec|12. července]] [[1943]], kdy začal sovětský protiútok na severní straně Kurského výběžku směrem na [[Orel (město)|Orel]] a na [[Brjansk]]. Rudé armádě se podařilo prorazit obranu na východě i severu orelského výběžku a postupně likvidovat síly protivníka. Její postup ale nebyl dostatečně rychlý, protože Sověti stále naráželi na připravenou německou obranu. Orel tak byl osvobozen až 5. srpna, Brjansk 18. srpna [[1943]]. V této operaci hráli velkou úlohu sovětští [[partyzáni]], kterým se dařilo s úspěchem ničit železniční tratě a paralyzovat německou přepravu. To vedlo někdy až k zastavení přísunu potravin, střeliva a pohonných hmot. [[Němci]] se byli nuceni po vyčerpávajících bojích stáhnout do předem připravované obranné linie Hagen. Vyčerpaná však byla i sovětská vojska, která přešla v tomto prostoru 20. srpna do obrany.
+Na jižním sektoru Kurského výběžku byla situace komplikovanější. Zde probíhaly tvrdé boje u [[Prochorovka|Prochorovky]], do kterých musely být zapojeny i jednotky záložního [[Stepní front|Stepního frontu]], které byly původně určené čistě k provedení protiútoku po vyhrané kurské bitvě. 3. srpna začala [[Operace Vojevůdce Rumjancev]], při níž byla německá armáda nucena dále ustupovat. Do konce měsíce srpna dobyla [[Rudá armáda]] [[Charkov]] a na tyto boje navázala gigantická [[Bitva o Dněpr]].
+== Odkazy ==
+=== Literatura ===
+* Události, historie 2. světové války, PhDr. Jiří Fidler, Ph.D, Řitka video (20.3.2013)
+=== Externí odkazy ===
+* {{Commonscat}}
-Na jižním sektoru Kurského výběžku byla situace komplikovanější. Zde probíhaly tvrdé boje u [[Prochorovka|Prochorovky]], do kterých musely být zapojeny i jednotky záložního Stepního frontu, které byly původně určené čistě k provedení protiútoku po vyhrané kurské bitvě. Avšak i po tomto střetnutí došlo k dalším útokům, při nichž byla německá armáda nucena dále ustupovat. Do konce měsíce srpna dobyla [[Rudá armáda]] [[Charkov]] a na tyto boje navázala gigantická [[Bitva o Dněpr]].
-{{commons|Category:Fourth Battle of Kharkov}}
 {{Bitvy velké vlastenecké války}}
+{{Portály|Druhá světová válka}}
 {{DEFAULTSORT:Kutuzov, Operace}}
+[[Kategorie:Bitvy a operace východní fronty druhé světové války]]
-[[Kategorie:Operace druhé světové války]]
+[[Kategorie:Bitvy roku 1943]]
-[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]
-[[Kategorie:1943]]
 [[Kategorie:Bitvy Sovětského svazu během druhé světové války]]
 [[Kategorie:Bitvy Německa během druhé světové války]]
-[[ca:Operació Kutúzov]]
-[[de:Orjoler Operation]]
-[[en:Operation Kutuzov]]
-[[es:Operación Kutúzov]]
-[[fr:Opération Koutouzov]]
-[[ro:Operaţiunea Kutuzov]]
-[[ru:Орловская операция (1943)]]
-[[tr:Kutuzov Harekâtı]]
-[[zh:庫圖佐夫行動]]