Přeskočit na obsah

Charles Taylor (politik): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
Nsrotvt (diskuse | příspěvky)
 
(Není zobrazeno 48 mezilehlých verzí od 29 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - politik
'''Charles Ghankay Taylor''' (*&nbsp;[[28. leden|28.&nbsp;ledna]] [[1948]]) byl od roku [[1997]] do roku [[2003]] prezident [[Libérie]], mediálně známý také jako „Řezník z Monrovie“.<ref>http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=517940</ref>
| úřad = Prezident Libérie
| od = [[2. srpen|2. srpna]] [[1997]]
| do = [[11. srpen|11. srpna]] [[2003]]
| nástupce = [[Moses Blah]]
}}
'''Charles Ghankay Taylor''' (*&nbsp;[[28. leden|28.&nbsp;ledna]] [[1948]]) byl od roku [[1997]] do roku [[2003]] prezident [[Libérie]], mediálně známý také jako „Řezník z Monrovie“<ref>http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=517940</ref>. V roce 2012 byl odsouzen za [[válečný zločin|válečné zločiny]] a [[zločin proti lidskosti|zločiny proti lidskosti]] na 50 let vězení.


== Biografie ==
Narodil se v [[Arthington]]u poblíž [[Monrovia|Monrovie]], jeho matka patřila do kmene [[Gola]]. Jeho otec byl podle některých zdrojů potomkem z [[Spojené státy americké|Ameriky]] se navrátivších [[Otrokářství|otroků]], podle jiných pocházel z [[Trinidad a Tobago|Trinidadu a Tobaga]]. V&nbsp;letech [[1972]] až [[1977]] studoval na [[Bentley College]] v [[Boston]]u. Do Libérie se vrátil v roce [[1980]].
Narodil se v [[Arthington]]u poblíž [[Monrovia|Monrovie]], jeho matka patřila do kmene [[Gola]]. Jeho otec byl podle některých zdrojů potomkem z [[Spojené státy americké|Ameriky]] se navrátivších [[Otrokářství|otroků]], podle jiných pocházel z [[Trinidad a Tobago|Trinidadu a Tobaga]]. V&nbsp;letech [[1972]] až [[1977]] studoval na [[Bentley College]] v [[Boston]]u. Do Libérie se vrátil v roce [[1980]].


Byl vůdcem ''Liberijské národní vlastenecké fronty'' (''National Patriotic Front of Liberia'', NPFL), která v roce [[1989]] v Libérii začala a vedla [[občanská válka|občanskou válku]]. Tehdejší vládce [[Samuel Doe]] byl svržen a následující rok umučen k smrti tehdejším Taylorovým spojencem [[Prince Jonhson|Prince Johnsonem]]. Ve válce zahynulo asi 150&nbsp;tisíc lidí a další milion byl vyhnán ze svých domovů. V&nbsp;roce 1997 NPFL, transformovaná v ''Národní vlasteneckou stranu'' (''National Patriotic Party'', NPP), vyhrála volby a on se stal prezidentem.
Byl vůdcem ''Liberijské národní vlastenecké fronty'' (''National Patriotic Front of Liberia'', NPFL), která v roce [[1989]] v Libérii začala a vedla [[občanská válka|občanskou válku]]. Tehdejší vládce [[Samuel Doe]] byl svržen a následující rok umučen tehdejším Taylorovým spojencem [[Prince Jonhson|Prince Johnsonem]]. Ve válce zahynulo asi 150&nbsp;tisíc lidí a další milion byl vyhnán ze svých domovů. V&nbsp;roce 1997 NPFL, transformovaná v ''Národní vlasteneckou stranu'' (''National Patriotic Party'', NPP), vyhrála volby a on se stal prezidentem.


V [[1990-1999|devadesátých letech]] také podporoval ''Sjednocenou revoluční frontu'' (''Revolutionary United Front'', RUF), válčící v sousední [[Sierra Leone|Sieře Leone]], dodávkami zbraní za [[diamant]]y. RUF ve válce běžně používala [[dětský voják|dětské vojáky]] a sekání končetin nebylo neobvyklé.<ref>http://www.sibik.cz/sierra_text.htm</ref> Později byl byl Zvláštním [[soud]]em pro Sierru Leone (Special Court for Sierra Leone, SCSL) obviněn za [[zločin]]y proti [[lidskost]]i.
V [[1990–1999|devadesátých letech]] také podporoval ''Sjednocenou revoluční frontu'' (''Revolutionary United Front'', RUF), válčící v sousední [[Sierra Leone|Sieře Leone]], dodávkami zbraní za [[diamant]]y. RUF ve válce běžně používala [[dětský voják|dětské vojáky]] a sekání končetin nebylo neobvyklé.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.sibik.cz/sierra_text.htm |datum přístupu=2006-02-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20050427205724/http://www.sibik.cz/sierra_text.htm |datum archivace=2005-04-27 |nedostupné=ano }}</ref> Později byl Zvláštním [[soud]]em pro Sierru Leone (Special Court for Sierra Leone, SCSL) obviněn za [[zločin]]y proti [[lidskost]]i.


V roce [[1999]] se začalo na severu Libérie dostávat k moci ''Sjednocení Liberijci za usmíření a demokracii'' (''Liberians United for Reconciliation and Democracy'', LURD; velmi pradvěpodobně podporované [[Ghana|Ghanou]]), které v roce 2003 ovládalo sever státu. V&nbsp;té době se také začalo na jihu prosazovat ''Hnutí za demokracii v Libérii'' (Movement for Democracy in Liberia, MODEL), podporované vládou [[Pobřeží slonoviny]]). V&nbsp;létě už měl kontrolu pouze nad třetinou území. V&nbsp;květnu po nátlaku [[Spojené státy americké|USA]] z funkce odstoupil, jeho místo zaujal dosavadní viceprezident [[Moses Blah]].
V roce [[1999]] se začalo na severu Libérie dostávat k moci ''Sjednocení Liberijci za usmíření a demokracii'' (''Liberians United for Reconciliation and Democracy'', LURD; velmi pravděpodobně podporované [[Ghana|Ghanou]]), které v roce 2003 ovládalo sever státu. V&nbsp;té době se také začalo na jihu prosazovat ''Hnutí za demokracii v Libérii'' (Movement for Democracy in Liberia, MODEL; podporované vládou [[Pobřeží slonoviny]]). V&nbsp;létě už měl kontrolu pouze nad třetinou území. V&nbsp;květnu po nátlaku [[Spojené státy americké|USA]] z funkce odstoupil, jeho místo zaujal dosavadní viceprezident [[Moses Blah]].


Poté se zdržoval v Nigérii, jejíž vláda mu zaručila [[bezpečnost]]. V&nbsp;listopadu [[2003]] vypsal [[Kongres Spojených států amerických|americký kongres]] odměnu dvou milionů [[dolar]]ů za jeho dopadení. [[17. březen|17.&nbsp;března]] [[2006]] požádala [[Ellen Johnson-Sirleaf]], nová demokraticky zvolená prezidentka Libérie, oficiálně o jeho vydání. Nigérie o týden později souhlasila s jeho vydáním, aby mohl být souzen zvláštním soudem pro Sierru Leone. 28.&nbsp;března vydala Nigerijská vláda prohlášení, že se nenachází ve vile, kde v [[exil]]u žil.
Poté se zdržoval v Nigérii, jejíž vláda mu zaručila [[bezpečnost]]. V&nbsp;listopadu [[2003]] vypsal [[Kongres Spojených států amerických|americký kongres]] odměnu dvou milionů [[dolar]]ů za jeho dopadení. [[17. březen|17.&nbsp;března]] [[2006]] požádala [[Ellen Johnson-Sirleaf]], nová demokraticky zvolená prezidentka Libérie, oficiálně o jeho vydání. Nigérie o týden později souhlasila s jeho vydáním, aby mohl být souzen zvláštním soudem pro Sierru Leone. 28.&nbsp;března vydala nigerijská vláda prohlášení, že se nenachází ve vile, kde v [[exil]]u žil.


28.&nbsp;března [[2006]] se pokusil uprchnout do [[Kamerun]]u, ale byl zadržen bezpečnostními sílami ve městě [[Gamboru]] na nigerijské straně hranic. Pod dohledem vojáků [[Organizace spojených národů|OSN]] pak byl dopraven do [[Freetown]]u v [[Sierra Leone|Sieře Leone]].
28.&nbsp;března [[2006]] se pokusil uprchnout do [[Kamerun]]u, ale byl zadržen bezpečnostními sílami ve městě [[Gamboru]] na nigerijské straně hranic. Pod dohledem vojáků [[Organizace spojených národů|OSN]] pak byl dopraven do [[Freetown]]u v [[Sierra Leone|Sieře Leone]].


Ve Freetownu byl souzen před zvláštním [[soud]]em pro Sierru Leone. Po delším rozvažování rozhodla 16.&nbsp;června [[Rada bezpečnosti OSN|Rada bezpečnosti]] o přenesení soudu do [[Nizozemsko|nizozemského]] [[Haag]]u. Byl umístěn do Haagské věznice pro válečné zločince, začátek soudu byl [[plán]]ován na 4.&nbsp;červen [[2007]].
Ve Freetownu byl souzen před zvláštním [[soud]]em pro Sierru Leone. Po delším rozvažování rozhodla 16.&nbsp;června [[Rada bezpečnosti OSN|Rada bezpečnosti]] o přenesení soudu do [[Nizozemsko|nizozemského]] [[Haag]]u. Byl umístěn do haagské věznice pro válečné zločince. Soud začal 4.&nbsp;června [[2007]].

Mezinárodní trestní tribunál pro Sierru Leone v Haagu [[26. duben|26. dubna]] [[2012]] rozhodl, že Charles Taylor byl uznán vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Sieře Leone během bojů v 90. letech. [[30. květen|30. května]] [[2012]] soud oznámil výši trestu – 50 let vězení.<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | titul = 50 let za zvěrstva v občanské válce. Soud v Haagu udělil trest "Řezníkovi z Monrovie" | periodikum = iHNed.cz | odkaz na periodikum = iHNed.cz | datum vydání = 2012-05-30 | datum přístupu = 2012-05-30 | url = http://zpravy.ihned.cz/svet-afrika/c1-55977280-50-let-za-zverstva-v-obcanske-valce-soud-v-haagu-udelil-trest-reznikovi-z-monrovie | issn = 1213-7693}}</ref>

V říjnu 2021 Charles Taylor, odsouzený k 50 letům vězení za zločiny proti lidskosti v roce 2012 za svou roli během občanské války v Sierra Leone, podal stížnost na Libérii za „nezaplacení svého důchodu“. Tato stížnost byla podána u Soudního dvora Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS).


== Reference ==
== Reference ==
{{ID autority|nkp=js20060519024}}
<references />
<references />


== Externí odkazy ==
{{Pahýl - politik}}
* {{Commonscat}}


{{Pahýl}}
{{posloupnost|co=Prezident [[Libérie]]|kdy=[[1997]]–[[2003]]|pred=[[Ruth Perry]]|po=[[Moses Blah]]}}


{{posloupnost|co=Prezident [[Libérie]]|kdy=[[1997]]–[[2003]]| předchůdce =[[Ruth Perry]]| nástupce =[[Moses Blah]]}}
{{DEFAULTSORT:Taylor, Charles}}


{{Autoritní data}}{{Portály|Lidé|Politika}}
{{DEFAULTSORT:Taylor, Charles}}
[[Kategorie:Prezidenti Libérie]]
[[Kategorie:Prezidenti Libérie]]
[[Kategorie:Narození 1948]]
[[Kategorie:Váleční zločinci]]
[[Kategorie:Odsouzení za zločiny proti lidskosti]]
[[Kategorie:Židovští konvertité]]
[[Kategorie:Vězni]]
[[Kategorie:Uprchlí vězni]]
[[Kategorie:Narození v roce 1948]]
[[Kategorie:Narození 28. ledna]]
[[Kategorie:Narození v Libérii]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Diktátoři]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Uprchlíci hledaní Spojenými státy americkými]]

[[ar:تشارلز تايلور]]
[[da:Charles Taylor]]
[[de:Charles Taylor (Liberia)]]
[[el:Τσαρλς Τέιλορ]]
[[en:Charles Taylor (Liberia)]]
[[eo:Charles Taylor]]
[[es:Charles Ghankay Taylor]]
[[et:Charles Ghankay Taylor]]
[[fa:چارلز تیلور (لیبریا)]]
[[fi:Charles Taylor]]
[[fr:Charles Ghankay Taylor]]
[[he:צ'ארלס טיילור (מנהיג ליברי)]]
[[id:Charles Taylor]]
[[io:Charles Ghankay Taylor]]
[[it:Charles Taylor (politico)]]
[[ja:チャールズ・テーラー]]
[[ko:찰스 테일러]]
[[nl:Charles Taylor (president)]]
[[no:Charles Taylor (Liberia)]]
[[oc:Charles Ghankay Taylor]]
[[pl:Charles Taylor (polityk)]]
[[pt:Charles Taylor]]
[[ru:Тейлор, Чарльз (президент Либерии)]]
[[sv:Charles Taylor]]
[[yo:Charles Taylor (Liberia)]]
[[zh:查尔斯·泰勒]]

Aktuální verze z 4. 1. 2024, 18:40

Charles Taylor
Prezident Libérie
Ve funkci:
2. srpna 1997 – 11. srpna 2003
NástupceMoses Blah
Stranická příslušnost
ČlenstvíNational Patriotic Party

Narození28. ledna 1948 (76 let)
Arthington
ChoťJewel Taylor (1997–2006)
DětiCharles McArther Emmanuel
Alma materBentley University
The Newman School
Profesepolitik a warlord
Náboženstvíprotestantismus
OceněníDobročinný řád afrického osvobození
Řád liberijských průkopníků
Řád africké hvězdy
CommonsCharles Taylor (Liberian politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Ghankay Taylor (* 28. ledna 1948) byl od roku 1997 do roku 2003 prezident Libérie, mediálně známý také jako „Řezník z Monrovie“[1]. V roce 2012 byl odsouzen za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti na 50 let vězení.

Narodil se v Arthingtonu poblíž Monrovie, jeho matka patřila do kmene Gola. Jeho otec byl podle některých zdrojů potomkem z Ameriky se navrátivších otroků, podle jiných pocházel z Trinidadu a Tobaga. V letech 19721977 studoval na Bentley College v Bostonu. Do Libérie se vrátil v roce 1980.

Byl vůdcem Liberijské národní vlastenecké fronty (National Patriotic Front of Liberia, NPFL), která v roce 1989 v Libérii začala a vedla občanskou válku. Tehdejší vládce Samuel Doe byl svržen a následující rok umučen tehdejším Taylorovým spojencem Prince Johnsonem. Ve válce zahynulo asi 150 tisíc lidí a další milion byl vyhnán ze svých domovů. V roce 1997 NPFL, transformovaná v Národní vlasteneckou stranu (National Patriotic Party, NPP), vyhrála volby a on se stal prezidentem.

V devadesátých letech také podporoval Sjednocenou revoluční frontu (Revolutionary United Front, RUF), válčící v sousední Sieře Leone, dodávkami zbraní za diamanty. RUF ve válce běžně používala dětské vojáky a sekání končetin nebylo neobvyklé.[2] Později byl Zvláštním soudem pro Sierru Leone (Special Court for Sierra Leone, SCSL) obviněn za zločiny proti lidskosti.

V roce 1999 se začalo na severu Libérie dostávat k moci Sjednocení Liberijci za usmíření a demokracii (Liberians United for Reconciliation and Democracy, LURD; velmi pravděpodobně podporované Ghanou), které v roce 2003 ovládalo sever státu. V té době se také začalo na jihu prosazovat Hnutí za demokracii v Libérii (Movement for Democracy in Liberia, MODEL; podporované vládou Pobřeží slonoviny). V létě už měl kontrolu pouze nad třetinou území. V květnu po nátlaku USA z funkce odstoupil, jeho místo zaujal dosavadní viceprezident Moses Blah.

Poté se zdržoval v Nigérii, jejíž vláda mu zaručila bezpečnost. V listopadu 2003 vypsal americký kongres odměnu dvou milionů dolarů za jeho dopadení. 17. března 2006 požádala Ellen Johnson-Sirleaf, nová demokraticky zvolená prezidentka Libérie, oficiálně o jeho vydání. Nigérie o týden později souhlasila s jeho vydáním, aby mohl být souzen zvláštním soudem pro Sierru Leone. 28. března vydala nigerijská vláda prohlášení, že se nenachází ve vile, kde v exilu žil.

28. března 2006 se pokusil uprchnout do Kamerunu, ale byl zadržen bezpečnostními sílami ve městě Gamboru na nigerijské straně hranic. Pod dohledem vojáků OSN pak byl dopraven do Freetownu v Sieře Leone.

Ve Freetownu byl souzen před zvláštním soudem pro Sierru Leone. Po delším rozvažování rozhodla 16. června Rada bezpečnosti o přenesení soudu do nizozemského Haagu. Byl umístěn do haagské věznice pro válečné zločince. Soud začal 4. června 2007.

Mezinárodní trestní tribunál pro Sierru Leone v Haagu 26. dubna 2012 rozhodl, že Charles Taylor byl uznán vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Sieře Leone během bojů v 90. letech. 30. května 2012 soud oznámil výši trestu – 50 let vězení.[3]

V říjnu 2021 Charles Taylor, odsouzený k 50 letům vězení za zločiny proti lidskosti v roce 2012 za svou roli během občanské války v Sierra Leone, podal stížnost na Libérii za „nezaplacení svého důchodu“. Tato stížnost byla podána u Soudního dvora Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS).

  1. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=517940
  2. Archivovaná kopie. www.sibik.cz [online]. [cit. 2006-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-04-27. 
  3. ČTK. 50 let za zvěrstva v občanské válce. Soud v Haagu udělil trest "Řezníkovi z Monrovie". iHNed.cz [online]. 2012-05-30 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Prezident Libérie
Předchůdce:
Ruth Perry
19972003
Charles Taylor (politik)
Nástupce:
Moses Blah