Přeskočit na obsah

Leo Rudolf Raubal: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m přesunuto do kategorie Rodina Adolfa Hitlera pomocí Cat-a-lot
značka: Cat-a-lot
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 12: Řádek 12:
** [[bitva u Stalingradu]] ([[Válečný zajatec|POW]])
** [[bitva u Stalingradu]] ([[Válečný zajatec|POW]])
}}
}}
'''Leo Rudolf Raubal''' ([[2. říjen|2. října]] [[1906]] [[Linec]] – [[18. srpen|18. srpna]] [[1977]] [[Španělsko]]) byl synovec [[Diktátor|diktátora]] [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]], který během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] sloužil v německé [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]].
'''Leo Rudolf Raubal''' ([[2. říjen|2. října]] [[1906]] [[Linec]] – [[18. srpen|18. srpna]] [[1977]] [[Španělsko]]) byl synovec [[Diktatura|diktátora]] [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]], který během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] sloužil v německé [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]].


== Život ==
== Život ==
Řádek 66: Řádek 66:
}}</ref> [[Friedrich Paulus]] požádal Hitlera o letadlo, které by Raubala evakuovalo do Německa. Hitler odmítl a Raubalal dne 31. ledna 1943 zajali Sověti.
}}</ref> [[Friedrich Paulus]] požádal Hitlera o letadlo, které by Raubala evakuovalo do Německa. Hitler odmítl a Raubalal dne 31. ledna 1943 zajali Sověti.


Hitler vydal rozkaz prověřit možnost výměny zajatců se Sověty za Stalinova syna [[Jakov Džugašvili|Jakova Džugašviliho]] (ten byl zajat Němci 16. července 1941).<ref name="Nejmenovaný-20230526101925"/> [[Josif Stalin|Stalin]]<ref>{{Citace monografie
Hitler vydal rozkaz prověřit možnost výměny zajatců se Sověty za Stalinova syna [[Jakov Džugašvili|Jakova Džugašviliho]] (ten byl zajat Němci 16. července 1941).<ref name="Nejmenovaný-20230526101925"/> [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Beevor
| příjmení = Beevor
| jméno = Anthony
| jméno = Anthony
Řádek 88: Řádek 88:
| jméno = Nikolai
| jméno = Nikolai
| titul = The secret betrayal
| titul = The secret betrayal
| rok = 1978
| url = https://archive.org/details/secretbetrayal0000tols
| místo = New York, NY
| místo = New York, NY
| počet stran = 503
| počet stran = 503
Řádek 121: Řádek 123:
[[Kategorie:Rakouští válečníci]]
[[Kategorie:Rakouští válečníci]]
[[Kategorie:Němečtí válečníci]]
[[Kategorie:Němečtí válečníci]]
[[Kategorie:Hitlerova rodina]]
[[Kategorie:Rodina Adolfa Hitlera]]
[[Kategorie:Narození 2. října]]
[[Kategorie:Narození 2. října]]
[[Kategorie:Narození v roce 1906]]
[[Kategorie:Narození v roce 1906]]

Aktuální verze z 20. 5. 2024, 14:15

Leo Raubal
Základní informace
Rodné jménoLeo Rudolf Raubal
Narození2. října 1906
Linec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. srpna 1977 (ve věku 70 let)
Španělské královstvíŠpanělské království Španělské království
Vojenské informace
PříslušnostNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
Služba1939–1943
HodnostLeutnant
JednotkyLuftwaffe
Válkydruhá světová válka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leo Rudolf Raubal (2. října 1906 Linec18. srpna 1977 Španělsko) byl synovec diktátora Adolfa Hitlera, který během druhé světové války sloužil v německé Luftwaffe.

Narodil se jako syn Lea Raubala staršího a jeho manželky Angely, polorodé sestry Adolfa Hitlera.

Pracoval jako učitel chemie v Salcburku. Sporadicky navštěvoval svou matku, která žila v Berchtesgadenu.

Stejně jako jeho mladší bratranec Heinrich Hitler (ale na rozdíl od bratrance Williama Patricka Hitlera), byl „oblíbeným synovcem vůdce“ a Hitler s ním rád trávil čas.[1] Podle Williama Patricka Hitlera však Leo neměl svého strýce rád a obviňoval jej ze smrti své sestry Geli. To však nelze potvrdit. Podle historika Wernera Masera Leo v roce 1967 prohlásil, že Hitler byl „naprosto nevinný“.[2]

Druhá světová válka a věznění v Moskvě

[editovat | editovat zdroj]

Před válkou se stal ředitelem Linecké ocelárny. V říjnu 1939 byl odveden do Luftwaffe a sloužil jako poručík ženijního sboru. Podobal se Adolfu Hitlerovi a během války občas sloužil jako jeho dvojník.[3]

V lednu 1943 byl během bitvy u Stalingradu zraněn.[4] Friedrich Paulus požádal Hitlera o letadlo, které by Raubala evakuovalo do Německa. Hitler odmítl a Raubalal dne 31. ledna 1943 zajali Sověti.

Hitler vydal rozkaz prověřit možnost výměny zajatců se Sověty za Stalinova syna Jakova Džugašviliho (ten byl zajat Němci 16. července 1941).[2] Stalin[5] odmítl jak výměnu Raubala, tak Friedricha Pauluse[6] a prohlásil: „Válka je válka.“[7] Raubal byl držen v moskevských věznicích. Dne 28. září 1955 jej Sověti propustili a vrátil se do Rakouska.

Poválečná kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po válce žil a pracoval v Linci jako učitel. Zemřel během dovolené ve Španělsku a byl pohřben 7. září 1977 v Linci.[8][nedostupný zdroj] Jeho syn Peter (* 1931) je společně s Heinerem Hocheggerem (* 1945), synem Elfriede Raubalové, a třemi žijícími syny Williama Patricka Hitlera – Alexandr Adolf (* 1949), Louis (* 1951) a Brian William (* 1965) – nejbližšími žijícími příbuznými Adolfa Hitlera. Peter Raubal je inženýr v důchodu, který žije v rakouském Linci.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leo Rudolf Raubal Jr. na anglické Wikipedii.

  1. MITCHELL, Otis C. Hitler's stormtroopers and the attack on the German Republic, 1919-1933. Jefferson, N.C.: McFarland 191 s. ISBN 978-0-7864-3912-6, ISBN 0-7864-3912-2. OCLC 212328295 
  2. a b ELLIOTT, Mark R. Pawns of Yalta : Soviet refugees and America's role in their repatriation. Urbana, Ill.: University of Illinois Press, 1982. 287 s. Dostupné online. ISBN 0-252-00897-9, ISBN 978-0-252-00897-9. OCLC 7550835 
  3. Hitler's lost relatives found on Long Island - 'in terror of identification'. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  4. DEIGHTON, Len. Winter : a novel of a Berlin family. 1. vyd. New York: Knopf, 1987. 571 s. Dostupné online. ISBN 0-394-55177-X, ISBN 978-0-394-55177-7. OCLC 16470341 
  5. BEEVOR, Anthony. The Second World War. [s.l.]: Great Britain: Weidenfeld & Nicolson, 2012. 
  6. BAILEY, Ronald H. Prisoners of war. Alexandria, Va.: Time-Life Books, 1981. 208 s. Dostupné online. ISBN 0-8094-3391-5, ISBN 978-0-8094-3391-9. OCLC 7672216 
  7. TOLSTOY, Nikolai. The secret betrayal. New York, NY: [s.n.], 1978. 503 s. Dostupné online. ISBN 0-684-15635-0, ISBN 978-0-684-15635-4. OCLC 3627915 
  8. Joachimsthaler...

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]