Kristián Brunšvický: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
článek plný gramatických chyb a překlepů |
||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - vojenský velitel |
{{Infobox - vojenský velitel |
||
| obrázek = Herzog Christian.jpg |
|||
| popisek = Olejomalba od Pauluse Moreelseho |
|||
| datum narození = [[20. září]] [[1599]] |
|||
| místo narození = [[Soubor:Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg|22px|okraj]] Göringen, [[Svatá říše římská]] |
|||
| datum úmrtí = [[16. červen]] [[1626]] |
|||
| místo úmrtí = [[Soubor:Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg|22px|okraj]] [[Wolfenbüttel]], Svatá říše římská |
|||
| civil = |
|||
| přezdívka = tolle Christian |
|||
| hodnost = |
|||
| doba služby = [[1621]]–[[1626]] |
|||
| sloužil = [[Fridrich Falcký]]<br />[[Soubor:Prinsenvlag.svg|22px|okraj]] [[Republika spojených nizozemských provincií|Nizozemské provincie]]<br />[[Soubor:Flag of England.svg|22px|okraj]] [[Anglie]]<br />[[Soubor:Flag of Denmark.svg|22px|okraj]] [[Dánsko-Norsko]] |
|||
| jednotka = |
|||
| velel = |
|||
| války = [[třicetiletá válka]] |
|||
| bitvy = [[Bitva u Höchstu|Höchst]], [[Bitva u Fleurusu|Fleurus]], [[Bitva u Stadtlohnu|Stadtlohn]] |
|||
| vyznamenání = |
|||
}} |
}} |
||
| ⚫ | '''Kristián mladší Brunšvický''' ([[20. září]] [[1599]] – [[16. červen|16. června]] [[1626]]), zvaný {{cizojazyčně|de|''der tolle Halberstädter''}}, {{cizojazyčně|de|''toller Christian''}} nebo ''der wilde Herzog'' (divoký vévoda), byl halberstadtský [[luteránství|luterský]] [[biskup]], vévoda brunšvicko-wolfenbüttelský.<ref>vzhledem k tomu, že titul nezískal, je také zván jenom princem b-w</ref> Přestože zemřel v mladém věku, proslavil se jako jeden z nejkrutějších vojevůdců ve [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]]. |
||
| ⚫ | '''Kristián mladší Brunšvický''' ([[20. září]] [[1599]] – [[16. červen|16. června]] [[1626]]), zvaný {{cizojazyčně|de|''der |
||
== Život == |
== Život == |
||
[[Soubor:ChristianvonBraunschweigWolfenbuettel02.jpg| |
[[Soubor:ChristianvonBraunschweigWolfenbuettel02.jpg|náhled|vlevo|Vévoda Kristián s insigniemi Podvazkového řádu a s amputovanou rukou]] |
||
Kristián se narodil v Göringenu jako třetí syn vévody Jindřicha Julia. Roku [[1616]] byl zvolen biskupem v Halberstadtě, ale tuto volbu nepotvrdil císař. Vedle toho |
Kristián se narodil v Göringenu jako třetí syn vévody Jindřicha Julia. Roku [[1616]] byl zvolen biskupem v Halberstadtě, ale tuto volbu nepotvrdil císař. Vedle toho byl zvolen roku [[1617]] proboštem v Brunšviku. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]] se dal do služeb [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]], jehož manželku [[Alžběta Stuartovna|Alžbětu]] po středověkém způsobu blouznivě zbožňoval, a najal roku [[1621]] vojsko v síle asi 15 000 mužů, s nímž vytrhl na jih k Falci. Ale protože byl v kurfiřtství mohučském odražen od vojska ligistického, obrátil se proti bohatým vestfálským biskupstvím a strašlivě je zpustošil. |
||
V Paderbornu dal roztavit stříbrné sošky sv. Liboria a 12 apoštolů (s posměšnou narážkou na slova Písma: „Jděte do celého světa“) na peníze, tzv. Pfaffentaler, jež nesou na jedné straně nápis: ''Tout avec Dieu'' na druhé ''Gottes Freundt, der Pfaffen Feindt''. Potom odtáhl na jih, ale byl od [[Jan Tserclaes Tilly|Tillyho]] u Höchstu (20. června 1622) poražen a zachránil se se zbytky svého vojska |
V Paderbornu dal roztavit stříbrné sošky sv. Liboria a 12 apoštolů (s posměšnou narážkou na slova Písma: „Jděte do celého světa“) na peníze, tzv. Pfaffentaler, jež nesou na jedné straně nápis: ''Tout avec Dieu'' na druhé ''Gottes Freundt, der Pfaffen Feindt''. Potom odtáhl na jih, ale byl od [[Jan Tserclaes Tilly|Tillyho]] u Höchstu (20. června 1622) poražen a zachránil se do Alsaska se zbytky svého vojska, kde se spojil s [[Petr Arnošt II. Mansfeld|Mansfeldem]]. |
||
Jelikož Fridrich Falcký, který se dal do jednání s císařem, propustil oba ze svých služeb, dali se |
Jelikož Fridrich Falcký, který se dal do jednání s císařem, propustil oba ze svých služeb, dali se najmout od Holanďanů a otevřevši si vítězstvím nad oddílem Španělů u Fleurus (29. srpna) cestu, přitrhli k Mořici Oranžskému. V bitvě té přišel Kristián o levou ruku, i dal si přidělat stříbrnou. Počátkem roku [[1623]] opustili oba služby Hollanďanů; Kristián vtrhl s 8000 muži do Dolního Saska a složil, aby mohl volněji si počínat, správu biskupství halberstadtského; byl však 6. srpna 1623 od Tillyho u Stadtlohnu na hlavu poražen a vstoupil zase na 3 měsíce do nizozemských služeb. V roce [[1624]] se z něho stal rytíř [[Podvazkový řád|Podvazkového řádu]]. |
||
Nedostatek peněz a podpory jej přinutil |
Nedostatek peněz a podpory jej přinutil brzy potom vojsko rozpustit, ale nové pole činnosti se mu otevřelo, když Anglie a Francie rázněji se počaly ujímat věcí německých protestantů. Kristián se proto odebral s Mansfeldem do Anglie a oba se vypravili v únoru [[1625]] s anglickou podporou a francouzskou Nizozemím do Vestfálska, aby vstoupili koncem roku 1625 do služeb dánského krále [[Kristián IV. Dánský|Kristiána IV.]], jenž právě tou dobou počal ve spolku se stavy dolnosaskými na severu válku proti císaři. Kristián se vrhl s novým úsilím do boje a pronikl dvakrát až do Hesenska, ale namáhání tělesné a rány v bitvách utržené podlomily jeho zdraví. Zemřel v červnu [[1626]] na vysokou [[Horečka|horečku]] ve Wolfenbüttelu. |
||
== Význam == |
== Význam == |
||
Nelze upřít, že v Kristiánovi bylo cosi [[ |
Nelze upřít, že v Kristiánovi bylo cosi [[rytíř]]ského ve smyslu středověkém, ale celkem byl až na to, že nezištně a vytrvale šel za jedním cílem, totiž prospět utiskovaným protestantům, přece jen drsný a divoký voják, jemuž se válka stala řemeslem a jenž bojuje zčásti jen pro boj samotný. Sveřepé řádění, jehož se dopouštěl se svým lidem stejně v krajinách protestantských jako katolických, zkalilo jeho památku i u souvěrců. A proto není přízvisko {{cizojazyčně|de|tolle}} (zuřivý) nikterak nepřípadné. |
||
Během listopadu 1621 vzkázal Kristián (zvaný též z Halberstadtu) obráncům Amöneburgu: |
Během listopadu 1621 vzkázal Kristián (zvaný též z Halberstadtu) obráncům Amöneburgu: „Doneslo se nám, že se chystáte postavit na hradby stráž vybavenou dalekohledem, tím holandským vynálezem od ďábla, kterým můžete sledovat pohyb našich vojsk, kdyby se chtěla k vašemu městu přiblížit. Tento váš úmysl považuji za ohrožení bezpečnosti mého vojště, a jestli si ten dalekohled pořídíte, uličníci, vezmu město sichrlišwirkliš útokem.“ |
||
Kristián z Halberstadtu nakonec město Amöneburg 2. prosince 1621 dobyl a vyplenil, |
Kristián z Halberstadtu nakonec město Amöneburg 2. prosince 1621 dobyl a vyplenil, aniž v tom hrál zmíněný dalekohled nějakou roli. |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
| Řádek 48: | Řádek 47: | ||
| isbn = 3-8978-1095-6 |
| isbn = 3-8978-1095-6 |
||
| jazyk = německy |
| jazyk = německy |
||
}} |
|||
== Vývod z předků == |
|||
{{Předkové5 |
|||
|style=font-size: 90%; line-height: 110%; |
|||
|border=1 |
|||
|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0; |
|||
|boxstyle_1=background-color: #fcc; |
|||
|boxstyle_2=background-color: #fb9; |
|||
|boxstyle_3=background-color: #ffc; |
|||
|boxstyle_4=background-color: #bfc; |
|||
|boxstyle_5=background-color: #9fe; |
|||
|1 = Kristián Brunšvický |
|||
|2 = [[Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský]] |
|||
|3 = Alžběta Dánská |
|||
|4 = [[Julius Brunšvicko-Lüneburský]] |
|||
|5 = [[Hedvika Braniborská]] |
|||
|6 = [[Frederik II. Dánský]] |
|||
|7 = [[Žofie Meklenburská]] |
|||
|8 = [[Jindřich V. Brunšvicko-Lüneburský]] |
|||
|9 = Marie Württemberská |
|||
|10 = [[Jáchym II. Hektor Braniborský]] |
|||
|11 = [[Hedvika Jagellonská]] |
|||
|12 = [[Kristián III. Dánský]] |
|||
|13 = [[Dorotea Sasko-Lauenburská]] |
|||
|14 = [[Oldřich III. Meklenburský]] |
|||
|15 = [[Alžběta Dánská (1524–1586)|Alžběta Dánská]] |
|||
|16 = [[Jindřich IV. Brunšvicko-Lüneburský]] |
|||
|17 = [[Kateřina Pomořanská]] |
|||
|18 = Jindřich Württemberský |
|||
|19 = Eva ze Salmu |
|||
|20 = [[Jáchym I. Nestor Braniborský]] |
|||
|21 = [[Alžběta Dánská (1485)|Alžběta Dánská]] |
|||
|22 = [[Zikmund I. Starý]] |
|||
|23 = [[Barbora Zápolská]] |
|||
|24 = [[Frederik I. Dánský]] |
|||
|25 = [[Anna Braniborská]] |
|||
|26 = [[Magnus I. Sasko-Lauenburský]] |
|||
|27 = [[Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská]] |
|||
|28 = [[Albrecht VII. Meklenburský]] |
|||
|29 = [[Anna Braniborská (1507–1567)|Anna Braniborská]] |
|||
|30 = [[Frederik I. Dánský]] |
|||
|31 = [[Žofie Pomořanská]] |
|||
}} |
}} |
||
| Řádek 58: | Řádek 101: | ||
{{Ottův slovník naučný|heslo=Kristián mladší, princ brunšvicko-wolfenbüttelský, lutheránský biskup halberstadtský |autor=Srv}} |
{{Ottův slovník naučný|heslo=Kristián mladší, princ brunšvicko-wolfenbüttelský, lutheránský biskup halberstadtský |autor=Srv}} |
||
<references /> |
<references /> |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Brunšvický, Kristián}} |
{{DEFAULTSORT:Brunšvický, Kristián}} |
||
| ⚫ | |||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1626]] |
||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Osobnosti třicetileté války]] |
[[Kategorie:Osobnosti třicetileté války]] |
||
[[Kategorie:Němečtí šlechtici]] |
[[Kategorie:Němečtí šlechtici]] |
||
| Řádek 71: | Řádek 114: | ||
[[Kategorie:Narození 20. září]] |
[[Kategorie:Narození 20. září]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 16. června]] |
[[Kategorie:Úmrtí 16. června]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí ve Wolfenbüttelu]] |
|||
[[Kategorie:Oběti třicetileté války]] |
|||
Aktuální verze z 1. 6. 2024, 22:59
| Kristián Brunšvický | |
|---|---|
| tolle Christian | |
 Olejomalba od Pauluse Moreelseho | |
| Narození | 20. září 1599.svg){kind=small} Göringen, Svatá říše římská |
| Úmrtí | 16. červen 1626 Wolfenbüttel, Svatá říše římská |
| Místo pohřbení | Kostel Panny Marie ve Wolfenbüttelu |
| Rodiče | Jindřich Julius Brunšvický a Alžběta Dánská |
| Příbuzní | Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská, Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Dorotea Hedvika Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Dorotea Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Hedvika Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Anna Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Jindřich Karel Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský a Bedřich Oldřich Brunšvicko-Lüneburský (sourozenci) |
| Vojenská kariéra | |
| Doba služby | 1621–1626 |
| Sloužil | Fridrich Falcký Nizozemské provincie Anglie Dánsko-Norsko |
| Války | třicetiletá válka |
| Bitvy | Höchst, Fleurus, Stadtlohn |
 multimediální obsah na Commons | |
Kristián mladší Brunšvický (20. září 1599 – 16. června 1626), zvaný der tolle Halberstädter, toller Christian nebo der wilde Herzog (divoký vévoda), byl halberstadtský luterský biskup, vévoda brunšvicko-wolfenbüttelský.[1] Přestože zemřel v mladém věku, proslavil se jako jeden z nejkrutějších vojevůdců ve třicetileté válce.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Kristián se narodil v Göringenu jako třetí syn vévody Jindřicha Julia. Roku 1616 byl zvolen biskupem v Halberstadtě, ale tuto volbu nepotvrdil císař. Vedle toho byl zvolen roku 1617 proboštem v Brunšviku. Po bitvě na Bílé Hoře se dal do služeb Fridricha Falckého, jehož manželku Alžbětu po středověkém způsobu blouznivě zbožňoval, a najal roku 1621 vojsko v síle asi 15 000 mužů, s nímž vytrhl na jih k Falci. Ale protože byl v kurfiřtství mohučském odražen od vojska ligistického, obrátil se proti bohatým vestfálským biskupstvím a strašlivě je zpustošil.
V Paderbornu dal roztavit stříbrné sošky sv. Liboria a 12 apoštolů (s posměšnou narážkou na slova Písma: „Jděte do celého světa“) na peníze, tzv. Pfaffentaler, jež nesou na jedné straně nápis: Tout avec Dieu na druhé Gottes Freundt, der Pfaffen Feindt. Potom odtáhl na jih, ale byl od Tillyho u Höchstu (20. června 1622) poražen a zachránil se do Alsaska se zbytky svého vojska, kde se spojil s Mansfeldem.
Jelikož Fridrich Falcký, který se dal do jednání s císařem, propustil oba ze svých služeb, dali se najmout od Holanďanů a otevřevši si vítězstvím nad oddílem Španělů u Fleurus (29. srpna) cestu, přitrhli k Mořici Oranžskému. V bitvě té přišel Kristián o levou ruku, i dal si přidělat stříbrnou. Počátkem roku 1623 opustili oba služby Hollanďanů; Kristián vtrhl s 8000 muži do Dolního Saska a složil, aby mohl volněji si počínat, správu biskupství halberstadtského; byl však 6. srpna 1623 od Tillyho u Stadtlohnu na hlavu poražen a vstoupil zase na 3 měsíce do nizozemských služeb. V roce 1624 se z něho stal rytíř Podvazkového řádu.
Nedostatek peněz a podpory jej přinutil brzy potom vojsko rozpustit, ale nové pole činnosti se mu otevřelo, když Anglie a Francie rázněji se počaly ujímat věcí německých protestantů. Kristián se proto odebral s Mansfeldem do Anglie a oba se vypravili v únoru 1625 s anglickou podporou a francouzskou Nizozemím do Vestfálska, aby vstoupili koncem roku 1625 do služeb dánského krále Kristiána IV., jenž právě tou dobou počal ve spolku se stavy dolnosaskými na severu válku proti císaři. Kristián se vrhl s novým úsilím do boje a pronikl dvakrát až do Hesenska, ale namáhání tělesné a rány v bitvách utržené podlomily jeho zdraví. Zemřel v červnu 1626 na vysokou horečku ve Wolfenbüttelu.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Nelze upřít, že v Kristiánovi bylo cosi rytířského ve smyslu středověkém, ale celkem byl až na to, že nezištně a vytrvale šel za jedním cílem, totiž prospět utiskovaným protestantům, přece jen drsný a divoký voják, jemuž se válka stala řemeslem a jenž bojuje zčásti jen pro boj samotný. Sveřepé řádění, jehož se dopouštěl se svým lidem stejně v krajinách protestantských jako katolických, zkalilo jeho památku i u souvěrců. A proto není přízvisko tolle (zuřivý) nikterak nepřípadné.
Během listopadu 1621 vzkázal Kristián (zvaný též z Halberstadtu) obráncům Amöneburgu: „Doneslo se nám, že se chystáte postavit na hradby stráž vybavenou dalekohledem, tím holandským vynálezem od ďábla, kterým můžete sledovat pohyb našich vojsk, kdyby se chtěla k vašemu městu přiblížit. Tento váš úmysl považuji za ohrožení bezpečnosti mého vojště, a jestli si ten dalekohled pořídíte, uličníci, vezmu město sichrlišwirkliš útokem.“
Kristián z Halberstadtu nakonec město Amöneburg 2. prosince 1621 dobyl a vyplenil, aniž v tom hrál zmíněný dalekohled nějakou roli.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ISSMER, Volker. Der tolle Christian. Münster: ATE, 2006. ISBN 3-8978-1095-6. (německy)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián Brunšvický na Wikimedia Commons - Galerie Kristián Brunšvický na Wikimedia Commons
- (německy) Cristian der Jüngere – článek z ADB na Wikisource
Reference
[editovat | editovat zdroj]Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Kristián mladší, princ brunšvicko-wolfenbüttelský, lutheránský biskup halberstadtský“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je Srv.
- ↑ vzhledem k tomu, že titul nezískal, je také zván jenom princem b-w
