Sokal: Porovnání verzí
m Robot: parametry infoboxu přejmenovány |
MH, ibox, formát |
||
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{možná hledáte|[[Alan Sokal]] a [[Sokalova aféra]]}} |
|||
{{Infobox - sídlo světa |
{{Infobox - sídlo světa |
||
| jméno = Sokal |
| jméno = Sokal |
||
Řádek 4: | Řádek 5: | ||
| obrázek = 2015 Sokal, Ratusz 04.JPG |
| obrázek = 2015 Sokal, Ratusz 04.JPG |
||
| popisek = Radnice |
| popisek = Radnice |
||
| zeměpisná šířka = 50. |
| zeměpisná šířka = 50.48 |
||
| zeměpisná délka = 24. |
| zeměpisná délka = 24.28 |
||
⚫ | |||
| nadmořská výška = |
|||
⚫ | |||
| stát = Ukrajina |
| stát = Ukrajina |
||
| pojem vyššího celku = [[ |
| pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Oblast]] |
||
| název vyššího celku = |
| název vyššího celku = [[Lvovská oblast|Lvovská]] |
||
| pojem nižšího celku = [[Rajón]] |
| pojem nižšího celku = [[Rajóny na Ukrajině|Rajón]] |
||
| název nižšího celku = |
| název nižšího celku = [[Červonohradský rajón|Červonohradský]] |
||
| administrativní dělení = |
| administrativní dělení = |
||
| mapa = |
| mapa = |
||
| loc-map = {{LocMap |
|||
⚫ | |||
|label=Sokal |
|||
|lat_deg=50 |
|||
|lat_min=29 |
|||
|lon_deg=24 |
|||
|lon_min=17 |
|||
|lat_dir=N |
|||
|lon_dir=E |
|||
|position=right |
|||
|float=center |
|||
|caption= |
|||
|width = 300 |
|||
}} |
|||
| velikost mapy = 200px |
|||
| rozloha = 8,47 |
| rozloha = 8,47 |
||
| počet obyvatel = 25145 |
| počet obyvatel = 25145 |
||
Řádek 39: | Řádek 24: | ||
| telefonní předvolba = 3257 |
| telefonní předvolba = 3257 |
||
| psč = 80000-80005 |
| psč = 80000-80005 |
||
| označení vozidel = |
|||
}} |
}} |
||
'''Sokal''' ({{Vjazyce2|uk| |
'''Sokal''' ({{Vjazyce2|uk|Сокаль}}) je město ve [[Lvovská oblast|Lvovské oblasti]] na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Leží na [[Západní Bug|Západním Bugu]] v [[Halič]]i, zhruba 80 kilometrů severně od [[Lvov]]a. V roce 2011 žilo v Sokalu přes pětadvacet tisíc obyvatel. |
||
== Dějiny == |
== Dějiny == |
||
První zmínka o Sokalu je z roku 1377. V roce 1424 dostal Sokal [[Magdeburské právo|Magdeburská práva]] od [[Mazovské knížectví|mazovského knížete]] Siemowita a od roku 1462 byl součástí polského [[Belzské vojvodství|Belzského vojvodství]]. V roce 1519 se u něj 2. srpna odehrála bitva mezi [[litevské velkoknížectví|litevsko]]-[[polské království|polským]] vojskem pod vedením [[Konstantin Ostrožský|Konstantina Ostrožského]] a [[Krymští Tataři|Krymskými Tatary]], kteří vyhráli a následně město vypálili. |
První zmínka o Sokalu je z roku 1377. V roce 1424 dostal Sokal [[Magdeburské právo|Magdeburská práva]] od [[Mazovské knížectví|mazovského knížete]] Siemowita a od roku 1462 byl součástí polského [[Belzské vojvodství|Belzského vojvodství]]. V roce 1519 se u něj 2. srpna odehrála bitva mezi [[litevské velkoknížectví|litevsko]]-[[polské království|polským]] vojskem pod vedením [[Konstantin Ostrožský|Konstantina Ostrožského]] a [[Krymští Tataři|Krymskými Tatary]], kteří vyhráli a následně město vypálili. |
||
V rámci [[první dělení Polska|prvního dělení Polska]] se Sokal stal v roce 1772 v rámci Haliče součástí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. |
V rámci [[první dělení Polska|prvního dělení Polska]] se Sokal stal v roce 1772 v rámci Haliče součástí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. Během [[První světová válka|první světové války]] u Sokalu proběhla ve dnech 15. července až 1. srpna 1915 bitva, při které [[91. pěší pluk]] [[Rakousko-uherská armáda|Rakousko-uherské armády]], ve kterém sloužili vojáci z Jižních Čech, měl 91 padlých, 440 nezvěstných, 39 nemocných a 9 prokazatelně zajatých. Ruskou dělostřelbou byl těžce poškozen klášter na levém břehu Bugu.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Ciglbauer |
|||
| jméno = Jan |
|||
| titul = Jednadevadesátníci : skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu |
|||
| strany = 143–144 |
|||
| isbn = 978-80-7415-180-4 |
|||
| isbn2 = 80-7415-180-8 |
|||
| oclc = 1098031230 |
|||
}}</ref> Po konci první světové války jej [[Rižský mír]] v roce 1921 přiřadil [[Druhá Polská republika|Polsku]], kde patřil do [[Lvovské vojvodství|Lvovského vojvodství]]. |
|||
Na základě [[Pakt |
Na základě [[Pakt Ribbentrop–Molotov|Ribbentropova–Molotovova paktu]] se Sokal po [[invaze do Polska (1939)|sovětské invazi do Polska v roce 1939]] stal součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. V roce 1941 jej v rámci [[operace Barbarossa|útoku na Sovětský svaz]] obsadila [[wehrmacht|německá armáda]] a stal se součástí [[Generální gouvernement|Generálního gouvernementu]]. V červenci 1944 jej v rámci [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]] dobyla zpět [[Rudá armáda]]. Západní kousek města pak zůstal ještě v letech 1944 až 1951 součástí Polska, než došlo k [[polsko-sovětská výměna území|polsko-sovětské výměně území]], po které už byl celý Sokal součástí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské sovětské socialistické republiky]]. |
||
== Galerie == |
== Galerie == |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
2015 Sokal, Klasztor Bernardynów 03.JPG|Klášter |
Soubor:2015 Sokal, Klasztor Bernardynów 03.JPG|Klášter |
||
2015 Sokal, Cerkiew św. Mikołaja 01.JPG|Kostel svatého Mikuláše |
Soubor:2015 Sokal, Cerkiew św. Mikołaja 01.JPG|Kostel svatého Mikuláše |
||
Сокаль. Церковь..jpg|Kostel archanděla Michaela |
Soubor:Сокаль. Церковь..jpg|Kostel archanděla Michaela |
||
2015 Sokal, Katedra Świętych Apostołów Piotra i Pawła 01.JPG|Katedrála svatého Petra a Pavla |
Soubor:2015 Sokal, Katedra Świętych Apostołów Piotra i Pawła 01.JPG|Katedrála svatého Petra a Pavla |
||
2015 Sokal, Kościół rzymskokatolicki 01.JPG| |
Soubor:2015 Sokal, Kościół rzymskokatolicki 01.JPG|Římskokatolický kostel |
||
2015 Sokal, Gimnazjum 03.JPG| |
Soubor:2015 Sokal, Gimnazjum 03.JPG|Bývalé ženské gymnázium |
||
2015 Sokal, Departament Skarbu Państwa rejonu sokalskiego obwodu lwowskiego 03.JPG|Oddělení státní pokladny v okresu Sokal |
Soubor:2015 Sokal, Departament Skarbu Państwa rejonu sokalskiego obwodu lwowskiego 03.JPG|Oddělení státní pokladny v okresu Sokal |
||
Вежа, оборонні мури монастиря бригіток.jpg|Věž a stěny kláštera |
Soubor:Вежа, оборонні мури монастиря бригіток.jpg|Věž a stěny kláštera |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{překlad|de|Sokal|119059586|en|Sokal|572414544}} |
{{překlad|de|Sokal|119059586|en|Sokal|572414544}} |
||
<references /> |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Řádek 69: | Řádek 62: | ||
{{Lvovská oblast}} |
{{Lvovská oblast}} |
||
{{Portály|Ukrajina}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Města ve Lvovské oblasti]] |
[[Kategorie:Města ve Lvovské oblasti]] |
Aktuální verze z 29. 8. 2024, 09:06
Sokal Сокаль | |
---|---|
Radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°28′48″ s. š., 24°16′48″ v. d. |
Nadmořská výška | 198 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2 |
Stát | Ukrajina |
Oblast | Lvovská |
Rajón | Červonohradský |
Sokal | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 8,47 km² |
Počet obyvatel | 25 145 (2011) |
Hustota zalidnění | 2519 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Bohdan Stěpanovič Zaričnyj |
Vznik | 1424 |
Oficiální web | miskrada |
Adresa obecního úřadu | вул. Шептицького 44 80000 м.Сокаль |
Telefonní předvolba | 3257 |
PSČ | 80000-80005 |
Označení vozidel | BC |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sokal (ukrajinsky Сокаль) je město ve Lvovské oblasti na Ukrajině. Leží na Západním Bugu v Haliči, zhruba 80 kilometrů severně od Lvova. V roce 2011 žilo v Sokalu přes pětadvacet tisíc obyvatel.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o Sokalu je z roku 1377. V roce 1424 dostal Sokal Magdeburská práva od mazovského knížete Siemowita a od roku 1462 byl součástí polského Belzského vojvodství. V roce 1519 se u něj 2. srpna odehrála bitva mezi litevsko-polským vojskem pod vedením Konstantina Ostrožského a Krymskými Tatary, kteří vyhráli a následně město vypálili.
V rámci prvního dělení Polska se Sokal stal v roce 1772 v rámci Haliče součástí Habsburské monarchie. Během první světové války u Sokalu proběhla ve dnech 15. července až 1. srpna 1915 bitva, při které 91. pěší pluk Rakousko-uherské armády, ve kterém sloužili vojáci z Jižních Čech, měl 91 padlých, 440 nezvěstných, 39 nemocných a 9 prokazatelně zajatých. Ruskou dělostřelbou byl těžce poškozen klášter na levém břehu Bugu.[1] Po konci první světové války jej Rižský mír v roce 1921 přiřadil Polsku, kde patřil do Lvovského vojvodství.
Na základě Ribbentropova–Molotovova paktu se Sokal po sovětské invazi do Polska v roce 1939 stal součástí Sovětského svazu. V roce 1941 jej v rámci útoku na Sovětský svaz obsadila německá armáda a stal se součástí Generálního gouvernementu. V červenci 1944 jej v rámci Velké vlastenecké války dobyla zpět Rudá armáda. Západní kousek města pak zůstal ještě v letech 1944 až 1951 součástí Polska, než došlo k polsko-sovětské výměně území, po které už byl celý Sokal součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Klášter
-
Kostel svatého Mikuláše
-
Kostel archanděla Michaela
-
Katedrála svatého Petra a Pavla
-
Římskokatolický kostel
-
Bývalé ženské gymnázium
-
Oddělení státní pokladny v okresu Sokal
-
Věž a stěny kláštera
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sokal na německé Wikipedii a Sokal na anglické Wikipedii.
- ↑ CIGLBAUER, Jan. Jednadevadesátníci : skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7415-180-4, ISBN 80-7415-180-8. OCLC 1098031230 S. 143–144.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokal na Wikimedia Commons