Přeskočit na obsah

Petr Drozda: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nový pahýlek
 
m upr. ref (ale chtělo by to ještě upřesnit - slovenské noviny Pravda?)
 
(Není zobrazeno 36 mezilehlých verzí od 15 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - zápasník
'''Petr Drozda''' (* [[29. březen|29. března]] [[1952]] [[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslice]], [[Československo]]) je bývalý československý reprezentant v [[zápas]]u, volnostylař. V roce 1976 na olympijských hrách v Montrealu obsadil v kategorii [[Zápas na Letních olympijských hrách 1976 - muži, volný styl do 100 kg|do 100 kg]] 4. místo. V roce [[1977]] obsadil třetí místo na mistrovství Evropy v kategorii nad 100 kg. Sedmkrát se stal [[Přehled seniorských mistrů Československa v zápase|mistrem Československa]].
| jméno = Petr Drozda
| rodné jméno =
| obrázek =
| datum narození = {{datum narození a věk|1952|03|29}}
| místo narození = [[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslice]], {{Vlajka a název|TCH}}
| stát = [[Československo]]
| výška =
| hmotnost =
| přezdívka = Čáp
| rodina =
| klub = [[Plzeň|TJ Slavoj MP Plzeň]] (klub)<br>[[Praha|Rudá Hvězda Praha]] (klub od 1971)
| trenéři = [[Antonín Splítek]] (klub RH, repr.)<br>[[Ivan Kormaňák]] (repr.)<br>[[Ilja Drajev]] (repr. od 78)
| kategorie = těžká váha
| styl = [[zápas ve volném stylu|volný styl]]
| loh = [[letní olympijské hry 1976|1976]]
| aktuální k = 2020
}}
{{Infobox - medaile
| soutěž1 = [[Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu]]
| medaile1 =
{{Medaile|3|[[Mistrovství Evropy v zápasu 1977|ME 1977 Bursa]]|supertěžká váha}}
}}
'''Petr Drozda''' ([[29. březen|29. března]] [[1952]] [[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslice]]) je český filmový choreograf bojových scén, bývalý [[kaskadér]] a bývalý československý [[zápas]]ník – [[zápas ve volném stylu|volnostylař]], účastník olympijských her v roce [[1976]].


== Externí odkazy ==
== Sportovní kariéra ==
Je rodákem z [[Karlovy Vary|Karlových Varů]], kde ho v mládí začali přezdívat "[[Čáp]]".<ref name="#1">noviny Pravda, 23.10.1976, str.&nbsp;6</ref> Zápasit začal aktivně během učení v [[Plzeň|Plzni]] v klubu TJ Slavoj MP (Masný průmysl).<ref name="#1" /> V roce [[1971]] narukoval na vojnu do [[Praha|Prahy]] do Rudé Hvězdy, kde se dostal do [[zápas ve volném stylu|volnostylařské]] tréninkové skupiny k bratrům Engelovým vedených Antonínem Splítkem. V roce [[1972]] pomáhal připravit jako sparingpartner [[Karel Engel|Karla Engela]] na [[letní olympijské hry 1972|olympijské hry v Mnichově]]. Od roku [[1973]] přebral pozici reprezentační jedničky po Engelovi v těžké váze do 100 kg.
{{Portál Sport}}
* [http://www.sports-reference.com/olympics/athletes/dr/petr-drozda-1.html Profil na sports-reference.com]


[[Zápas ve volném stylu]], který si vybral, neměl v Českých zemích tradici pro vrcholovou specializaci. Vždy byl vnímán jako doplněk [[zápas řecko-římský|zápasu řecko-římského]] a možnost jak reprezentovat pokud v řecko-římském stylu nebylo místo např. konkurenti [[Petr Kment]] a [[Bohumil Kubát]]. V sedmdesátých letech však byla snaha tuto situaci změnit. Trenéru Splítkovi se podařilo ze Slovenska, kde se kluby na volný styl více specializovaly, přivést nadějného volnostylaře [[Dan Karabin|Dana Karabina]]. Aby držel krok se světovou špičkou, vyjížděl s Karabinem na závěrečná soustředění do zahraničí, kde tréninkové kempy vedli převážně instruktoři ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Prvního výrazného úspěchu dosáhl na zářijovém [[Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 1974|mistrovství světa]] v [[Istanbul]]u v roce [[1974]], kde obsadil konečné 4. místo, když ho ve čtvrtém kole z turnaje vyřadil dosažením maxima negativních klasifikačních bodů ukrajinský Sovět [[Volodymyr Huljutkin]].
{{Pahýl - sportovec}}

V roce [[1976]] patřil k československým medailovým nadějím [[letní olympijské hry 1976|olympijských hrách v Montréalu]]. Od prvního kola měl velice přijatelný los. V úvodním kole porazil před časovým limitem na lopatky Nora [[Tore Hem]]a, ve druhém kole před časovým limitem na lopatky Senegalce [[Robert N'Diaye|Roberta N'Diaye]] a ve třetím kole před časovým limitem na lopatky Argentince [[Daniel Verník|Daniela Verníka]]. Jako vedoucí muž v pořadí s nulou negativních klasifikačních bodů šel ve čtvrtém kole s ruským Sovětem [[Ivan Jarygin|Ivanem Jaryginem]]. S favorizovaným Jaryginem prohrál před časovým limitem na lopatky a zůstal v soutěži sám se čtyřmi negativními klasifikačními body s Jaryginem (1 neg. klas. bod), Američanem [[Russell Hellickson|Russellem Hellicksonom]] (0,5 n.k.b.) a Bulharem [[Dimo Kostov]]em (4,5 n.k.b.). V 5. kole mu stačila taktická remíza s Bulharem Dimo Kostovem k zisku bronzové olympijské medaile nebo výhra před časovým limitem k postupu do finálové trojice a souboj o zlatou olympijskou medaili. S Kostovem však prohrál před časovým limitem na lopatky a obsadil konečné 4. místo.

Od roku [[1977]] přestoupil do vyšší supertěžké váhy nad 100 kg a do Rudé Hvězdy mu trenér Splítek přivedl ze Slovenska nadějného [[Július Strnisko|Júliuse Strniska]]. Na květnovém [[Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 1979|mistrovství Evropy]] v turecké [[Bursa|Burse]] se mu podařilo prolomit smůlu čtvrtých míst. V těsném souboji porazil o třetí místo Maďara [[József Balla (zápasník)|Józsefa Ballu]]. V roce [[1978]] však postupně ztratil motivaci pokračovat ve sportovní kariéře kvůli častým účinkováním u filmu. Nepomohlo ani angažování sovětského (osetského) specialisty [[Ilja Drajev|Ilji Drajeva]] u reprezentace. Začal si stěžovat na bolesti zad, kvůli nimž prakticky neprodělal přípravu na sezonu [[1979]]. Na květnovém [[Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 1979|mistrovství Evropy]] v [[Bukurešť|Bukurešti]] vyhořel, když prohrál oba zápasy před časovým limitem na lopatky. V olympijském roce [[1980]] s jeho účastí na [[letní olympijské hry 1980|olympijských hrách v Moskvě]] přestalo reprezentační vedení počítat.

Petr Drozda zůstává posledním volnostylařem české národnosti konkurenceschopným se světovou špičkou. K jeho výsledkům se nejvíce přiblížil v devadesátých letech dvacátého století [[Luděk Burian]]. Ve dvacátém prvním století česká reprezentační sekce zápasu ve volném stylu mužů prakticky zanikla.

=== Výsledky v zápasu ve volném stylu ===
{| class="wikitable"
! style="background: silver" rowspan=3| Turnaj
! style="background: silver" | 1973
! style="background: silver" | 1974
! style="background: silver" | 1975
! style="background: silver" | 1976
! style="background: silver" | 1977
! style="background: silver" | 1978
! style="background: silver" | 1979
|-
! style="background: silver" | 21
! style="background: silver" | 22
! style="background: silver" | 23
! style="background: silver" | 24
! style="background: silver" | 25
! style="background: silver" | 26
! style="background: silver" | 27
|-
! style="background: silver" colspan=4| –100
! style="background: silver" colspan=3| +100

|- valign="center", align="center"
| align="left"| '''[[Zápas na letních olympijských hrách|Olympijské hry]]''' || colspan=3| || 4. || colspan=3|
|- valign="center", align="center"
| align="left"| '''[[Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu|Mistrovství světa]]''' || úč. || 4. || úč. || || úč. || 6. || —
|- valign="center", align="center"
| align="left"| '''[[Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu|Mistrovství Evropy]]''' || 5. || úč. || 5. || 4. || bgcolor=#cc9966| 3. || 4. || úč.
|}

== Profesní kariéra ==
V osmdesátých letech pracoval jako ochranka v taneční kavárně Alfa (dříve Boulevard) v [[Palác U Stýblů|pasáži U Stýblů]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]. Jeho hlavní náplní však byla práce pro kaskadérskou skupinu u [[Barrandov Studio|Filmových studií Barrandov]]. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] pokračoval v práci u filmu jako kaskadér a v později i jako choreograf bojových scén pod již soukromou společností Filmka [[Jaroslav Tomsa|Jaroslava Tomsy]] (od roku [[2000]] [[Ladislav Lahoda|Ladislava Lahody]]).

=== Spolupráce na filmech (výběr) ===
* [[Stalingrad (film, 1993)|Stalingrad]] (1992)
* [[Proces (film, 1993)|Proces]] (1993)
* [[Střelec (film, 1995)|Střelec]] (1995 )
* [[Člověk v zoo]] (2001)
* [[Van Helsing]] (2004)

=== Herecká filmografie (výběr) ===
* [[Osvobození Prahy]] (1975)
* [[Panna a netvor]] (1978)
* [[Deváté srdce]] (1978)
* [[Jak rodí chlap]] (1979)
* [[Monstrum z galaxie Arkana]] (1981)
* [[S čerty nejsou žerty]] (1984)
* [[Dva na koni, jeden na oslu]] (1986)
* [[Piloti]] (1988)
* [[Ta naše písnička česká II]] (1990)
* [[Nahota na prodej]] (1993)
* [[Krvavý román]] (1993)
* [[Kanárská spojka]] (1993)
* [[V erbu lvice]] (1994)

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Fdb osoba|26414}}
* {{Čsfd osoba}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Sport}}


{{DEFAULTSORT:Drozda, Petr}}
{{DEFAULTSORT:Drozda, Petr}}
[[Kategorie:Českoslovenští zápasníci]]
[[Kategorie:Českoslovenští volnostylaři]]
[[Kategorie:Čeští volnostylaři]]
[[Kategorie:Českoslovenští olympionici]]
[[Kategorie:Českoslovenští olympionici]]
[[Kategorie:Narození 1952]]
[[Kategorie:Čeští kaskadéři]]
[[Kategorie:Narození v roce 1952]]
[[Kategorie:Narození 29. března]]
[[Kategorie:Narození v Kraslicích]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 22. 11. 2024, 21:54

Petr Drozda
Osobní informace
Datum narození29. března 1952 (72 let)
Místo narozeníKraslice, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Přezdívka„Čáp“
Sportovní informace
KlubTJ Slavoj MP Plzeň (klub)
Rudá Hvězda Praha (klub od 1971)
TrenéřiAntonín Splítek (klub RH, repr.)
Ivan Kormaňák (repr.)
Ilja Drajev (repr. od 78)
Kategorietěžká váha
Zápasnický stylvolný styl
Účast na LOH1976
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2020
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu
bronz ME 1977 Bursa supertěžká váha

Petr Drozda (29. března 1952 Kraslice) je český filmový choreograf bojových scén, bývalý kaskadér a bývalý československý zápasníkvolnostylař, účastník olympijských her v roce 1976.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Je rodákem z Karlových Varů, kde ho v mládí začali přezdívat "Čáp".[1] Zápasit začal aktivně během učení v Plzni v klubu TJ Slavoj MP (Masný průmysl).[1] V roce 1971 narukoval na vojnu do Prahy do Rudé Hvězdy, kde se dostal do volnostylařské tréninkové skupiny k bratrům Engelovým vedených Antonínem Splítkem. V roce 1972 pomáhal připravit jako sparingpartner Karla Engela na olympijské hry v Mnichově. Od roku 1973 přebral pozici reprezentační jedničky po Engelovi v těžké váze do 100 kg.

Zápas ve volném stylu, který si vybral, neměl v Českých zemích tradici pro vrcholovou specializaci. Vždy byl vnímán jako doplněk zápasu řecko-římského a možnost jak reprezentovat pokud v řecko-římském stylu nebylo místo např. konkurenti Petr Kment a Bohumil Kubát. V sedmdesátých letech však byla snaha tuto situaci změnit. Trenéru Splítkovi se podařilo ze Slovenska, kde se kluby na volný styl více specializovaly, přivést nadějného volnostylaře Dana Karabina. Aby držel krok se světovou špičkou, vyjížděl s Karabinem na závěrečná soustředění do zahraničí, kde tréninkové kempy vedli převážně instruktoři ze Sovětského svazu. Prvního výrazného úspěchu dosáhl na zářijovém mistrovství světa v Istanbulu v roce 1974, kde obsadil konečné 4. místo, když ho ve čtvrtém kole z turnaje vyřadil dosažením maxima negativních klasifikačních bodů ukrajinský Sovět Volodymyr Huljutkin.

V roce 1976 patřil k československým medailovým nadějím olympijských hrách v Montréalu. Od prvního kola měl velice přijatelný los. V úvodním kole porazil před časovým limitem na lopatky Nora Tore Hema, ve druhém kole před časovým limitem na lopatky Senegalce Roberta N'Diaye a ve třetím kole před časovým limitem na lopatky Argentince Daniela Verníka. Jako vedoucí muž v pořadí s nulou negativních klasifikačních bodů šel ve čtvrtém kole s ruským Sovětem Ivanem Jaryginem. S favorizovaným Jaryginem prohrál před časovým limitem na lopatky a zůstal v soutěži sám se čtyřmi negativními klasifikačními body s Jaryginem (1 neg. klas. bod), Američanem Russellem Hellicksonom (0,5 n.k.b.) a Bulharem Dimo Kostovem (4,5 n.k.b.). V 5. kole mu stačila taktická remíza s Bulharem Dimo Kostovem k zisku bronzové olympijské medaile nebo výhra před časovým limitem k postupu do finálové trojice a souboj o zlatou olympijskou medaili. S Kostovem však prohrál před časovým limitem na lopatky a obsadil konečné 4. místo.

Od roku 1977 přestoupil do vyšší supertěžké váhy nad 100 kg a do Rudé Hvězdy mu trenér Splítek přivedl ze Slovenska nadějného Júliuse Strniska. Na květnovém mistrovství Evropy v turecké Burse se mu podařilo prolomit smůlu čtvrtých míst. V těsném souboji porazil o třetí místo Maďara Józsefa Ballu. V roce 1978 však postupně ztratil motivaci pokračovat ve sportovní kariéře kvůli častým účinkováním u filmu. Nepomohlo ani angažování sovětského (osetského) specialisty Ilji Drajeva u reprezentace. Začal si stěžovat na bolesti zad, kvůli nimž prakticky neprodělal přípravu na sezonu 1979. Na květnovém mistrovství Evropy v Bukurešti vyhořel, když prohrál oba zápasy před časovým limitem na lopatky. V olympijském roce 1980 s jeho účastí na olympijských hrách v Moskvě přestalo reprezentační vedení počítat.

Petr Drozda zůstává posledním volnostylařem české národnosti konkurenceschopným se světovou špičkou. K jeho výsledkům se nejvíce přiblížil v devadesátých letech dvacátého století Luděk Burian. Ve dvacátém prvním století česká reprezentační sekce zápasu ve volném stylu mužů prakticky zanikla.

Výsledky v zápasu ve volném stylu

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979
21 22 23 24 25 26 27
–100 +100
Olympijské hry 4.
Mistrovství světa úč. 4. úč. úč. 6.
Mistrovství Evropy 5. úč. 5. 4. 3. 4. úč.

Profesní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V osmdesátých letech pracoval jako ochranka v taneční kavárně Alfa (dříve Boulevard) v pasáži U Stýblů na Václavském náměstí. Jeho hlavní náplní však byla práce pro kaskadérskou skupinu u Filmových studií Barrandov. Po sametové revoluci pokračoval v práci u filmu jako kaskadér a v později i jako choreograf bojových scén pod již soukromou společností Filmka Jaroslava Tomsy (od roku 2000 Ladislava Lahody).

Spolupráce na filmech (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Herecká filmografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b noviny Pravda, 23.10.1976, str. 6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]