Zpovědní tajemství: Porovnání verzí
Doplnění |
m →Odkazy: +monografie, +článek |
||
| (Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Zpovědní tajemství''' je charakteristický rys křesťanské tradice a současně kompetence duchovního křesťanské církve. Týká se [[Svátost smíření|svátosti smíření]], v katolických církvich a v [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]] jedné ze sedmi [[svátost]]í. |
|||
'''Zpovědní tajemství''' je charakteristický rys křesťanské tradice a současně kompetence duchovního křesťanské církve. Týká se svátosti zpovědní, v katolické církvi jedné ze sedmi svátostí. Podle Zákona č. 3/2002, o církvích a náboženských společnostech, jsou stanovena tzv. [http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=371 zvláštní práva církví a náboženských společností]. Mezi ně patří i právo na zpovědní tajemství. Je zárukou toho, že penitentem (hříšníkem) vyznaný skutek nebude nikde šířen a kněz jej nebude nikomu veřejně ani soukromě oznamovat. (Toto právo mají i některé církve a náboženské společnosti, které nemusejí nutně považovat zpověď za svátost - užívá se obvykle termínu ''pastorační rozhovor''.) Podle [http://www.vakobobri.cz/request.php?452 CIC], [[Kodex kanonického práva|kodexu kanonického práva]], kánonu 983 je ''„svátostné zpovědní tajemství ... neporušitelné; proto nesmí zpovědník nic vyzradit na kajícníka ani slovem ani žádným jiným způsobem a z žádného důvodu. – Povinností zachovat tajemství je vázán také tlumočník, pokud ho bylo použito a také všichni ostatní, kteří se z vyznání jakýmkoliv způsobem dověděli o hříších.“'' |
|||
== Zpovědní tajemství v katolické církvi == |
|||
Soukromá zpověď je vykonávána pod zpovědním tajemstvím, podle kterého kněz nejenže nesmí pod trestem [[exkomunikace]] vyjevit, co se dozvěděl při zpovědi (a to ani před [[stát]]ními orgány), ale též nesmí informace, které získal, zohledňovat a využívat ve svém konání (kupř. tedy není možné, aby kněz poté, co se mu [[kostelník]] vyzpovídá, že zpronevěřuje farní peníze, kostelníkovi poté správu nad financemi odebral nebo na základě zpovědi začal zkoumat účetní knihu). To se týká nejen běžných [[hřích]]ů, ale i těžkých [[zločin]]ů, které jinak podléhají [[ohlašovací povinnost]]i. Vyzná-li penitent ve zpovědi některý těžký zločin, zpovědník jej obvykle vyzve, aby se v rámci [[pokání]] k zločinu doznal; teprve tehdy (nebo s touto podmínkou) mu obvykle udělí rozhřešení. |
|||
Podle [[Kodex kanonického práva|kodexu kanonického práva]] (CIC), kánonu 983 je ''„svátostné zpovědní tajemství … neporušitelné; proto nesmí zpovědník nic vyzradit na kajícníka ani slovem ani žádným jiným způsobem a z žádného důvodu. – Povinností zachovat tajemství je vázán také tlumočník, pokud ho bylo použito, a také všichni ostatní, kteří se z vyznání jakýmkoliv způsobem dověděli o hříších.“'' |
|||
Povinnosti dodržovat [[zpovědní tajemství]] může kněze zprostit pouze sám [[kajícník]], nikdo jiný (ani samotný [[papež]]), přesto kněz není oprávněn sdělit i přes výslovný souhlas penitenta obsah zpovědi a nesmí potvrdit ani vyvrátit tvrzený obsah zpovědi penitentem ani, že dotyčného zpovídal. Zpovědním tajemstvím je vázán případně i [[tlumočník]], stejně jako další lidé, kteří se o obsahu zpovědi jakýmkoli jiným způsobem dozví (například jej náhodou zaslechnou, když kajícník mluví ve [[Zpovědnice|zpovědnici]] příliš hlasitě).<ref>[[Kodex kanonického práva|CIC]] kán. 383, 384; 1388.</ref> Zpovědní tajemství zavazuje i po smrti kajícníka a i tehdy, když kněz odepřel kajícníkovi udělit rozhřešení. |
|||
Svátostné zpovědní tajemství (sacrāmentāle sigillum) je absolutně neporušitelné: nikdo od něho nemůže zpovědníka dispenzovat. Kněz (zpovědník) nesmí podat před soudem (světským ani církevním) ani před jakýmkoliv zástupcem světské moci ani před svým církevním nadřízeným svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl ze svátostného vyznání. Jako přímé porušení zpovědního tajemství se označuje takové, které umožňuje identifikaci penitenta a jeho provinění. Je trestáno samočinnou exkomunikací, jejíž sejmutí patří mezi papežské rezerváty. Jako nepřímé porušení zpovědního tajemství se označuje neopatrné vyjádření zpovědníka, které může vést k domněnkám nebo podezřením ohledně osoby penitenta a jeho činů. Je postihováno trestem uloženým v rámci oprávnění zpovědníku nadřízeného ordináře. |
|||
Dle výnosu [[Kongregace pro nauku víry]] z roku [[1988]] se trestá automatickou [[Exkomunikace|exkomunikací]] i nahrání zpovědi, vlastní i cizí, pravé i předstírané.<ref>http://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/documents/rc_con_cfaith_doc_19880923_scomunica-confessioni_pl.html</ref> |
|||
Zpovědní tajemství je uznáváno většinou států (včetně [[Česko|Česka]]), avšak kněží mají povinnost je dodržovat i na území států, které toto tajemství neuznávají. Některé kněží, kteří raději zemřeli, než aby zpovědní tajemství vyzradili státní moci, církev ctí jako světce, což se týká i dvou významných českých světců, sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] a sv. [[Jan Sarkander|Jana Sarkandera]]; jsou to takzvaní [[Mučedník zpovědního tajemství|mučedníci zpovědního tajemství]]. |
|||
== Zpovědní tajemství v českém právu == |
|||
Podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, jsou stanovena tzv. zvláštní práva církví a náboženských společností.<ref>{{Citace Sbírky zákonů |
|||
| typ = zákon |
|||
| číslo = 3 |
|||
| rok = 2002 |
|||
| titul = o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů |
|||
| paragraf = 7 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Zvláštní práva církví a náboženských společností |
|||
| url = http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=371 |
|||
| vydavatel = [[Ministerstvo kultury ČR]] |
|||
| datum přístupu = 2024-10-24 |
|||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140326012713/http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=371 |
|||
| datum archivace = 2014-03-26 |
|||
| nedostupné = ano |
|||
}}</ref> Mezi ně patří i právo na zpovědní tajemství. Je zárukou toho, že [[penitent]]em (kajícníkem) vyznaný skutek nebude nikde šířen a kněz jej nebude nikomu veřejně ani soukromě oznamovat. (Toto právo mají i některé církve a náboženské společnosti, které nemusejí nutně považovat zpověď za svátost – užívá se obvykle termínu ''pastorační rozhovor''.) |
|||
Duchovní dodržující zpovědní tajemství nemůže být stíhán za neoznámení trestného činu.<ref> |
|||
{{Citace Sbírky zákonů |
|||
| typ = zákon |
|||
| číslo = 40 |
|||
| rok = 2009 |
|||
| titul = Trestní zákoník |
|||
| paragraf = 368 |
|||
| odstavec = 3 |
|||
}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| příjmení1 = Polívka |
|||
| jméno1 = Šimon |
|||
| titul = Zpovědní tajemství v církevním právu a v právním řádu ČR |
|||
| vydavatel = Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. |
|||
| místo = Plzeň |
|||
| rok = 2023 |
|||
| počet_stran = 266 |
|||
| isbn = 978-80-7380-934-8 |
|||
| jazyk = čeština |
|||
}} |
|||
* {{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení1 = Mazza |
|||
| jméno1 = Michael J. |
|||
| titul = Is the Internal Forum under Attack? The Status of the Sacramental Seal and the Internal Forum in Church and State in the USA |
|||
| periodikum = The Jurist: Studies in Church Law and Ministry |
|||
| ročník = 80 |
|||
| číslo = 1 |
|||
| datum_vydání = 2024 |
|||
| strany = 151–196 |
|||
| jazyk = angličtina |
|||
| doi = 10.1353/jur.2024.a929955 |
|||
}} |
|||
=== Související články === |
|||
* [[Mučedníci zpovědního tajemství]] |
|||
* [[Zpovědnice]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Wikislovník|heslo=zpovědní tajemství}} |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Křesťanství}} |
{{Portály|Křesťanství}} |
||
Aktuální verze z 9. 12. 2024, 14:48
Zpovědní tajemství je charakteristický rys křesťanské tradice a současně kompetence duchovního křesťanské církve. Týká se svátosti smíření, v katolických církvich a v Církvi československé husitské jedné ze sedmi svátostí.
Zpovědní tajemství v katolické církvi
[editovat | editovat zdroj]Soukromá zpověď je vykonávána pod zpovědním tajemstvím, podle kterého kněz nejenže nesmí pod trestem exkomunikace vyjevit, co se dozvěděl při zpovědi (a to ani před státními orgány), ale též nesmí informace, které získal, zohledňovat a využívat ve svém konání (kupř. tedy není možné, aby kněz poté, co se mu kostelník vyzpovídá, že zpronevěřuje farní peníze, kostelníkovi poté správu nad financemi odebral nebo na základě zpovědi začal zkoumat účetní knihu). To se týká nejen běžných hříchů, ale i těžkých zločinů, které jinak podléhají ohlašovací povinnosti. Vyzná-li penitent ve zpovědi některý těžký zločin, zpovědník jej obvykle vyzve, aby se v rámci pokání k zločinu doznal; teprve tehdy (nebo s touto podmínkou) mu obvykle udělí rozhřešení.
Podle kodexu kanonického práva (CIC), kánonu 983 je „svátostné zpovědní tajemství … neporušitelné; proto nesmí zpovědník nic vyzradit na kajícníka ani slovem ani žádným jiným způsobem a z žádného důvodu. – Povinností zachovat tajemství je vázán také tlumočník, pokud ho bylo použito, a také všichni ostatní, kteří se z vyznání jakýmkoliv způsobem dověděli o hříších.“
Povinnosti dodržovat zpovědní tajemství může kněze zprostit pouze sám kajícník, nikdo jiný (ani samotný papež), přesto kněz není oprávněn sdělit i přes výslovný souhlas penitenta obsah zpovědi a nesmí potvrdit ani vyvrátit tvrzený obsah zpovědi penitentem ani, že dotyčného zpovídal. Zpovědním tajemstvím je vázán případně i tlumočník, stejně jako další lidé, kteří se o obsahu zpovědi jakýmkoli jiným způsobem dozví (například jej náhodou zaslechnou, když kajícník mluví ve zpovědnici příliš hlasitě).[1] Zpovědní tajemství zavazuje i po smrti kajícníka a i tehdy, když kněz odepřel kajícníkovi udělit rozhřešení.
Svátostné zpovědní tajemství (sacrāmentāle sigillum) je absolutně neporušitelné: nikdo od něho nemůže zpovědníka dispenzovat. Kněz (zpovědník) nesmí podat před soudem (světským ani církevním) ani před jakýmkoliv zástupcem světské moci ani před svým církevním nadřízeným svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl ze svátostného vyznání. Jako přímé porušení zpovědního tajemství se označuje takové, které umožňuje identifikaci penitenta a jeho provinění. Je trestáno samočinnou exkomunikací, jejíž sejmutí patří mezi papežské rezerváty. Jako nepřímé porušení zpovědního tajemství se označuje neopatrné vyjádření zpovědníka, které může vést k domněnkám nebo podezřením ohledně osoby penitenta a jeho činů. Je postihováno trestem uloženým v rámci oprávnění zpovědníku nadřízeného ordináře.
Dle výnosu Kongregace pro nauku víry z roku 1988 se trestá automatickou exkomunikací i nahrání zpovědi, vlastní i cizí, pravé i předstírané.[2]
Zpovědní tajemství je uznáváno většinou států (včetně Česka), avšak kněží mají povinnost je dodržovat i na území států, které toto tajemství neuznávají. Některé kněží, kteří raději zemřeli, než aby zpovědní tajemství vyzradili státní moci, církev ctí jako světce, což se týká i dvou významných českých světců, sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera; jsou to takzvaní mučedníci zpovědního tajemství.
Zpovědní tajemství v českém právu
[editovat | editovat zdroj]Podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, jsou stanovena tzv. zvláštní práva církví a náboženských společností.[3][4] Mezi ně patří i právo na zpovědní tajemství. Je zárukou toho, že penitentem (kajícníkem) vyznaný skutek nebude nikde šířen a kněz jej nebude nikomu veřejně ani soukromě oznamovat. (Toto právo mají i některé církve a náboženské společnosti, které nemusejí nutně považovat zpověď za svátost – užívá se obvykle termínu pastorační rozhovor.)
Duchovní dodržující zpovědní tajemství nemůže být stíhán za neoznámení trestného činu.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CIC kán. 383, 384; 1388.
- ↑ http://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/documents/rc_con_cfaith_doc_19880923_scomunica-confessioni_pl.html
- ↑ Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 2002. Dostupné online. § 7. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Zvláštní práva církví a náboženských společností [online]. Ministerstvo kultury ČR [cit. 2024-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-26.
- ↑ Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. 2009. Dostupné online. § 368, odst. 3. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POLÍVKA, Šimon. Zpovědní tajemství v církevním právu a v právním řádu ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2023. 266 s. ISBN 978-80-7380-934-8.
- MAZZA, Michael J. Is the Internal Forum under Attack? The Status of the Sacramental Seal and the Internal Forum in Church and State in the USA. S. 151–196. The Jurist: Studies in Church Law and Ministry [online]. 2024. Roč. 80, čís. 1, s. 151–196. DOI 10.1353/jur.2024.a929955. (angličtina)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo zpovědní tajemství ve Wikislovníku
