Florian Geyer: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Neověřeno}} |
{{Neověřeno}} |
||
'''Florian Geyer''' (narozen okolo roku [[1490]] v Giebelstadtu, [[Dolní Franky]] - [[10. června]] [[1525]] v Gramschatzer Wald u [[Würzburg|Würzburgu]]) byl |
'''Florian Geyer''' (narozen okolo roku [[1490]] v Giebelstadtu, [[Dolní Franky]] - [[10. června]] [[1525]] v Gramschatzer Wald u [[Würzburg|Würzburgu]]) byl [[Německo|německý]] [[rytíř]] a [[diplomat]]. |
||
[[File:Florian Geyer.tif|thumb|Florian Geyer]] |
[[File:Florian Geyer.tif|thumb|Florian Geyer]] |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
V roce [[1517]] byl po sporu o daně s nadací v Neumünsteru, která po něm požadovala zaplatit 350 let starou pohledávku bez potvrzení [[Exkomunikace|exkomunikován]]. V roce [[1519]] sloužil jako [[vazal]] [[Markrabě|markraběte]] Kazimíra von Ansbach ve vojsku [[Švábsko|švábského]] spolku jako velitel [[Žoldnéř|žoldnéřů]] v trestné expedici proti [[Hrabě|hraběti]] Ulrichovi von [[Württemberkové|Württenberg]] a mimo jiné také proti jeho správci v Möckmühlu, [[Götz_von_Berlichingen|Götzovi von Berlichingen]]. |
V roce [[1517]] byl po sporu o daně s nadací v Neumünsteru, která po něm požadovala zaplatit 350 let starou pohledávku bez potvrzení [[Exkomunikace|exkomunikován]]. V roce [[1519]] sloužil jako [[vazal]] [[Markrabě|markraběte]] Kazimíra von Ansbach ve vojsku [[Švábsko|švábského]] spolku jako velitel [[Žoldnéř|žoldnéřů]] v trestné expedici proti [[Hrabě|hraběti]] Ulrichovi von [[Württemberkové|Württenberg]] a mimo jiné také proti jeho správci v Möckmühlu, [[Götz_von_Berlichingen|Götzovi von Berlichingen]]. |
||
Roku [[1519]] vstoupil Geyer na přání svého [[Léno|lenního]] pána markraběte Kazimíra von Brandenburg-Ansbach-Bayreuth do služeb jeho bratra, [[Velmistr_(rytířské_řády)|velmistra]] |
Roku [[1519]] vstoupil Geyer na přání svého [[Léno|lenního]] pána markraběte Kazimíra von Brandenburg-Ansbach-Bayreuth do služeb jeho bratra, [[Velmistr_(rytířské_řády)|velmistra]] německého řádu Albrechta von Brandenburg-Preussen, aby ho podpořil při hrozícím vypořádávání s králem [[Polsko|Polska]], jakožto zkušeného velitele. V letech [[1915]]–[[1523]] byl ve [[Velmistr_(rytířské_řády)|velmistrových]] službách jako velitel oddílu, pro kterého, když se vojenská situace nevýhodně vyvinula, navštěvoval [[Evropa|evropské]] dvory v [[Diplomacie|diplomatických]] misích. Vedl roku [[1520]] jednání o klidu zbraní s Polskem a zúčastnil se jednání „Schweinfurtských rytířských dnů“. |
||
V tom samém roce doprovázel svého [[Kníže|knížete]] na rozhovor s [[Martin_Luther|Martinem Lutherem]] ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]]. Byl přesvědčeným přívržencem Luthera a při vypuknutí [[Německá_selská_válka|selské války]] v roce [[1525]] byl činný jako poradce a vůdce jednání tauberských sedláků. Mimo jeho pomoci při organizování selského vojska a vypracování strategických zásad postavil ze svého jmění několik set |
V tom samém roce doprovázel svého [[Kníže|knížete]] na rozhovor s [[Martin_Luther|Martinem Lutherem]] ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]]. Byl přesvědčeným přívržencem Luthera a při vypuknutí [[Německá_selská_válka|selské války]] v roce [[1525]] byl činný jako poradce a vůdce jednání tauberských sedláků. Mimo jeho pomoci při organizování selského vojska a vypracování strategických zásad postavil ze svého jmění několik set mužů čítající silnou základní skupinu v selské armádě všeobecně známou jako „Černá tlupa“. Jako vyjednávači se mu podařilo vyhrát více malých měst mimo jiné [[Rothenburg_ob_der_Tauber|Rothenburg]]. Vedl vyjednávání mezi Würzburgem a markrabětem Kasimírem von Brandenburg-Ansbach-Bayreuth. V boji proti zemskému knížectví jeho cílem bylo odstranění [[Církev|církevních]] a [[Šlechta|šlechtických]] výsad opírajících se o [[evangelium]], jakožto morální podklad. Díky svým vyhraněným názorům se nedokázal prosadit u [[Radikalismus|radikalizujících]] sedláků a narazil i vzhledem ke svému šlechtickému původu na nedůvěru. Nejdříve, když skupiny švábského spolku se pod vedením Georga Truchsesse von Waldburg-Zeil se daly na pochod proti sedlákům a zasadily jim těžké porážky, byl na radu Geyera učiněn pokus o vyjednání míru a to prostřednictvím jeho vlastního [[Léno|lenního]] pána markraběte Kazimíra. Geyer odcestoval do Rothenburgu čekat na Kazimírovu eskortu. Po porážce sedláků v rozhodující bitvě u [[Ingolstadt|Ingolstadtu]] v Unterfrankenu a Königshofenu, byl na eskortu čekající Geyer radními města Rothenburg z města vyhoštěn a odjel s koněm sám na sever. V noci ze dne 9. června na 10. června byl dvěma poddanými svého švagra Wilhelma von Grumbacha v Gramšatzkém lese u Würzburgu zavražděn a oloupen. O osudu jeho těla není nic známo. |
||
== Vznik legend == |
== Vznik legend == |
Verze z 26. 10. 2013, 16:12
Florian Geyer (narozen okolo roku 1490 v Giebelstadtu, Dolní Franky - 10. června 1525 v Gramschatzer Wald u Würzburgu) byl německý rytíř a diplomat.
Život
Byl nejmladší ze třích bratrů. Po otcově předčasné smrti zdědil úctihodné jmění i rozsáhlé pozemky, které mu neomezeně dovolily být finančně bezstarostný a mít svobodný život.
V roce 1517 byl po sporu o daně s nadací v Neumünsteru, která po něm požadovala zaplatit 350 let starou pohledávku bez potvrzení exkomunikován. V roce 1519 sloužil jako vazal markraběte Kazimíra von Ansbach ve vojsku švábského spolku jako velitel žoldnéřů v trestné expedici proti hraběti Ulrichovi von Württenberg a mimo jiné také proti jeho správci v Möckmühlu, Götzovi von Berlichingen.
Roku 1519 vstoupil Geyer na přání svého lenního pána markraběte Kazimíra von Brandenburg-Ansbach-Bayreuth do služeb jeho bratra, velmistra německého řádu Albrechta von Brandenburg-Preussen, aby ho podpořil při hrozícím vypořádávání s králem Polska, jakožto zkušeného velitele. V letech 1915–1523 byl ve velmistrových službách jako velitel oddílu, pro kterého, když se vojenská situace nevýhodně vyvinula, navštěvoval evropské dvory v diplomatických misích. Vedl roku 1520 jednání o klidu zbraní s Polskem a zúčastnil se jednání „Schweinfurtských rytířských dnů“.
V tom samém roce doprovázel svého knížete na rozhovor s Martinem Lutherem ve Wittenbergu. Byl přesvědčeným přívržencem Luthera a při vypuknutí selské války v roce 1525 byl činný jako poradce a vůdce jednání tauberských sedláků. Mimo jeho pomoci při organizování selského vojska a vypracování strategických zásad postavil ze svého jmění několik set mužů čítající silnou základní skupinu v selské armádě všeobecně známou jako „Černá tlupa“. Jako vyjednávači se mu podařilo vyhrát více malých měst mimo jiné Rothenburg. Vedl vyjednávání mezi Würzburgem a markrabětem Kasimírem von Brandenburg-Ansbach-Bayreuth. V boji proti zemskému knížectví jeho cílem bylo odstranění církevních a šlechtických výsad opírajících se o evangelium, jakožto morální podklad. Díky svým vyhraněným názorům se nedokázal prosadit u radikalizujících sedláků a narazil i vzhledem ke svému šlechtickému původu na nedůvěru. Nejdříve, když skupiny švábského spolku se pod vedením Georga Truchsesse von Waldburg-Zeil se daly na pochod proti sedlákům a zasadily jim těžké porážky, byl na radu Geyera učiněn pokus o vyjednání míru a to prostřednictvím jeho vlastního lenního pána markraběte Kazimíra. Geyer odcestoval do Rothenburgu čekat na Kazimírovu eskortu. Po porážce sedláků v rozhodující bitvě u Ingolstadtu v Unterfrankenu a Königshofenu, byl na eskortu čekající Geyer radními města Rothenburg z města vyhoštěn a odjel s koněm sám na sever. V noci ze dne 9. června na 10. června byl dvěma poddanými svého švagra Wilhelma von Grumbacha v Gramšatzkém lese u Würzburgu zavražděn a oloupen. O osudu jeho těla není nic známo.
Vznik legend
Vzhledem k dobrovolnému vzdání se života v luxusu a bez vlastního ručení za svoje přesvědčení se hodil Florian Geyer daleko lépe než pochybná figurka Götze von Berlichingen za vzor a byl ideology a demagogy devatenáctého a dvacátého století instrumentalisován - 8.jízdní divize SS Florian Geyer a jejich píseň Florian Geyer lied