Paul-Albert Kausch: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Paul-Albert Peter Kausch''' ([[3. březen|3. března]] [[1911]], [[Jädersdorf]], [[Pomořansko]], [[Německo]] - [[27. říjen|27. října]] [[2001]]) byl [[Německo|německý]] [[důstojník]] [[Waffen-SS]] v hodnosti [[SS-Obersturmbannführer]] a zároveň držitel rytířského kříže. |
'''Paul-Albert Peter Kausch''' ([[3. březen|3. března]] [[1911]], [[Jädersdorf]], [[Pomořansko]], [[Německo]] - [[27. říjen|27. října]] [[2001]]) byl [[Německo|německý]] [[důstojník]] [[Waffen-SS]] v hodnosti [[SS-Obersturmbannführer]] a zároveň držitel rytířského kříže. |
||
⚫ | |||
==Období před první světovou válkou== |
|||
Paul-Albert Kausch se narodil ve městě [[Jädersdorf]] v [[Pomořansko|Pomořansku]] jako syn důstojníka, který padl v první světové válce v roce [[1914]]. Poté co vystudoval státní učiliště v [[Postupim|Postupimi]] nastoupil na tělovýchovnou fakultu v [[Berlín|Berlíně]]. |
Paul-Albert Kausch se narodil ve městě [[Jädersdorf]] v [[Pomořansko|Pomořansku]] jako syn důstojníka, který padl v první světové válce v roce [[1914]]. Poté co vystudoval státní učiliště v [[Postupim|Postupimi]] nastoupil na tělovýchovnou fakultu v [[Berlín|Berlíně]]. |
||
V červnu roku [[1933]] však vstupuje do [[SS]] a je přidělen ke ''Leibstandarte-SS''. Poté se přihlásí na ''SS-Junkerschule'' v [[Braunschweig|Braunschweigu]]. |
V červnu roku [[1933]] však vstupuje do [[SS]] a je přidělen ke ''Leibstandarte-SS''. Poté se přihlásí na ''SS-Junkerschule'' v [[Braunschweig|Braunschweigu]]. |
||
⚫ | |||
Na začátku války se v roce [[1940]] účastní [[Bitva o Francii|vojenského tažení ve Francii]], kde získává ''železný kříž prvního stupně''. Poté je v listopadu téhož roku převelen ke [[5. SS-Panzer Division „Wiking“]], kde slouží jako pobočník velitele divize [[SS-Obergruppenführer|SS-Obergruppenführera]] [[Felix Steiner|Felixe Steinera]]. |
Na začátku války se v roce [[1940]] účastní [[Bitva o Francii|vojenského tažení ve Francii]], kde získává ''železný kříž prvního stupně''. Poté je v listopadu téhož roku převelen ke [[5. SS-Panzer Division „Wiking“]], kde slouží jako pobočník velitele divize [[SS-Obergruppenführer|SS-Obergruppenführera]] [[Felix Steiner|Felixe Steinera]]. |
||
Řádek 19: | Řádek 17: | ||
O Vánocích roku [[1943]] je Kausch odvelen na východní frontu, kde bojuje se svojí tankovou jednotkou po boku ''502. těžkého pancéřového oddílu Wehrmachtu'' pod velením [[poručík|poručíka]] [[Otto Carius|Otto Cariuse]] na předměstí města [[Narva]]. Zde se podařilo odrazit silný sovětský útok, i když velké množství tankistů bylo převedeno k pěchotě. Tímto vítězstvím se podařilo utvořit předmostí na [[Narva|Narvu]]. Velkou měrou za to může i [[SS-Oberscharführer]] [[Philipp Wild]], který byl za tento čin vyznamenán rytířským křížem. Po 5 měsících akcí u města Narva je Kausch povýšen do hodnosti [[SS-Obersturmbannführer]] (''podplukovník''). |
O Vánocích roku [[1943]] je Kausch odvelen na východní frontu, kde bojuje se svojí tankovou jednotkou po boku ''502. těžkého pancéřového oddílu Wehrmachtu'' pod velením [[poručík|poručíka]] [[Otto Carius|Otto Cariuse]] na předměstí města [[Narva]]. Zde se podařilo odrazit silný sovětský útok, i když velké množství tankistů bylo převedeno k pěchotě. Tímto vítězstvím se podařilo utvořit předmostí na [[Narva|Narvu]]. Velkou měrou za to může i [[SS-Oberscharführer]] [[Philipp Wild]], který byl za tento čin vyznamenán rytířským křížem. Po 5 měsících akcí u města Narva je Kausch povýšen do hodnosti [[SS-Obersturmbannführer]] (''podplukovník''). |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
V červenci roku [[1944]] je Kausch jmenován velitelem bojové skupiny (Kampfgruppe) pro oblast bažin kolem Lipsustrasse, kde se nacházely i zbytky 11. ženijního praporu a jeho bývalí tankisté převedení k pěchotě. Pouze s malým počtem mužů se Kausch snaží udržet linii, ale sovětské jednotky prorazí skrz 11. ženijní prapor a jsou blízko Kauschovy velitelské pozice. |
V červenci roku [[1944]] je Kausch jmenován velitelem bojové skupiny (Kampfgruppe) pro oblast bažin kolem Lipsustrasse, kde se nacházely i zbytky 11. ženijního praporu a jeho bývalí tankisté převedení k pěchotě. Pouze s malým počtem mužů se Kausch snaží udržet linii, ale sovětské jednotky prorazí skrz 11. ženijní prapor a jsou blízko Kauschovy velitelské pozice. |
||
Pouze s ručními granáty, puškou [[MP44/Sturmgewehr 44|StG44]], ale bez vojenského pláště a čepice začne Kausch bojovat společně se svojí malou jednotkou. Poté Kausch nechá stáhnout své muže a nechá navést dělostřeleckou palbu na své vlastní pozice. Krátco poté přijede pro Kausche obrněný transportér a odveze jej do bezpečí. Za tuto akci je dne 23. srpna roku 1944 [[SS-Obersturmbannführer]] Kausch vyznamenán Rytířským křížem. |
Pouze s ručními granáty, puškou [[MP44/Sturmgewehr 44|StG44]], ale bez vojenského pláště a čepice začne Kausch bojovat společně se svojí malou jednotkou. Poté Kausch nechá stáhnout své muže a nechá navést dělostřeleckou palbu na své vlastní pozice. Krátco poté přijede pro Kausche obrněný transportér a odveze jej do bezpečí. Za tuto akci je dne 23. srpna roku 1944 [[SS-Obersturmbannführer]] Kausch vyznamenán Rytířským křížem. |
||
Poté, co se Kausch stáhuje pryč z bažin, tak se dále účastní bojů v Kurónsku a za nedlouho je raněn. Polní nemocnici v [[Tallin|Tallinu]] však zanedlouho opouští a znovu se připojuje ke své jednotce. V říjnu roku [[1944]] začnou být německé jednotky evakuovány přes [[Baltské moře]] a vrací se do říše, avšak 1. rota zůstává v Kurónsku až do února roku [[1945]]. |
|||
==Shrnutí vojenské kariéry== |
==Shrnutí vojenské kariéry== |
||
Řádek 30: | Řádek 29: | ||
'''Data povýšení''' |
'''Data povýšení''' |
||
* |
*SS-Mann - 15. října 1933 |
||
* |
*SS-Rottenführer - 1. prosince 1933 |
||
* |
*SS-Unterscharführer - 1. června 1935 |
||
* |
*SS-Scharführer - 9. listopadu 1935 |
||
* |
*SS-Untersturmführer - 30. dubna 1936 |
||
* |
*SS-Obersturmführer - 20. dubna 1938 |
||
* |
*SS-Hauptsturmführer - 20. dubna 1939 |
||
* |
*SS-Sturmbannführer - 4. ledna 1942 |
||
* |
*SS-Obersturmbannführer - 21. června 1944 |
||
'''Významná vyznamenání''' |
'''Významná vyznamenání''' |
||
* Železný kříž |
*[[Železný kříž|Železný kříž II. třídy]] - 4. srpna 1940 |
||
* Železný kříž |
*[[Železný kříž|Železný kříž I. třídy]] - 1. října 1940 |
||
* |
*[[Medaile za východní frontu]] - 15. září 1942 |
||
* |
*[[Útočný odznak pěchoty]] - (?) |
||
*[[Odznak za zranění]] v černém |
|||
* |
*[[Rytířský kříž]] - 23. srpna 1944 |
||
* |
*Dubové ratolesti k rytířskému kříži - 23. dubna 1945 |
||
*Finský kříž svobody III. třídy - 22. říjen, 1942 |
|||
==Externí odkazy== |
==Externí odkazy== |
Verze z 2. 11. 2008, 23:18
Paul-Albert Peter Kausch (3. března 1911, Jädersdorf, Pomořansko, Německo - 27. října 2001) byl německý důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Obersturmbannführer a zároveň držitel rytířského kříže.
Mládí a počátek druhé světové války
Paul-Albert Kausch se narodil ve městě Jädersdorf v Pomořansku jako syn důstojníka, který padl v první světové válce v roce 1914. Poté co vystudoval státní učiliště v Postupimi nastoupil na tělovýchovnou fakultu v Berlíně.
V červnu roku 1933 však vstupuje do SS a je přidělen ke Leibstandarte-SS. Poté se přihlásí na SS-Junkerschule v Braunschweigu.
Na začátku války se v roce 1940 účastní vojenského tažení ve Francii, kde získává železný kříž prvního stupně. Poté je v listopadu téhož roku převelen ke 5. SS-Panzer Division „Wiking“, kde slouží jako pobočník velitele divize SS-Obergruppenführera Felixe Steinera.
Od srpna roku 1941 až do počátku ledna roku 1942 slouží v hodnosti SS-Hauptsturmführer (kapitán) jako velitel 1. oddílu z 5. dělostřeleckého pluku divize Wiking. Poté je 4. ledna roku povýšen na SS-Sturmbannführera (major).
Východní fronta
V února roku 1943 je Kausch pověřěn organizací SS-Panzer-Abteilung 11 "Nordland" (později známé jako "Hermann von Salza").
O Vánocích roku 1943 je Kausch odvelen na východní frontu, kde bojuje se svojí tankovou jednotkou po boku 502. těžkého pancéřového oddílu Wehrmachtu pod velením poručíka Otto Cariuse na předměstí města Narva. Zde se podařilo odrazit silný sovětský útok, i když velké množství tankistů bylo převedeno k pěchotě. Tímto vítězstvím se podařilo utvořit předmostí na Narvu. Velkou měrou za to může i SS-Oberscharführer Philipp Wild, který byl za tento čin vyznamenán rytířským křížem. Po 5 měsících akcí u města Narva je Kausch povýšen do hodnosti SS-Obersturmbannführer (podplukovník).
Získání rytířského kříže
V červenci roku 1944 je Kausch jmenován velitelem bojové skupiny (Kampfgruppe) pro oblast bažin kolem Lipsustrasse, kde se nacházely i zbytky 11. ženijního praporu a jeho bývalí tankisté převedení k pěchotě. Pouze s malým počtem mužů se Kausch snaží udržet linii, ale sovětské jednotky prorazí skrz 11. ženijní prapor a jsou blízko Kauschovy velitelské pozice.
Pouze s ručními granáty, puškou StG44, ale bez vojenského pláště a čepice začne Kausch bojovat společně se svojí malou jednotkou. Poté Kausch nechá stáhnout své muže a nechá navést dělostřeleckou palbu na své vlastní pozice. Krátco poté přijede pro Kausche obrněný transportér a odveze jej do bezpečí. Za tuto akci je dne 23. srpna roku 1944 SS-Obersturmbannführer Kausch vyznamenán Rytířským křížem.
Poté, co se Kausch stáhuje pryč z bažin, tak se dále účastní bojů v Kurónsku a za nedlouho je raněn. Polní nemocnici v Tallinu však zanedlouho opouští a znovu se připojuje ke své jednotce. V říjnu roku 1944 začnou být německé jednotky evakuovány přes Baltské moře a vrací se do říše, avšak 1. rota zůstává v Kurónsku až do února roku 1945.
Shrnutí vojenské kariéry
Data povýšení
- SS-Mann - 15. října 1933
- SS-Rottenführer - 1. prosince 1933
- SS-Unterscharführer - 1. června 1935
- SS-Scharführer - 9. listopadu 1935
- SS-Untersturmführer - 30. dubna 1936
- SS-Obersturmführer - 20. dubna 1938
- SS-Hauptsturmführer - 20. dubna 1939
- SS-Sturmbannführer - 4. ledna 1942
- SS-Obersturmbannführer - 21. června 1944
Významná vyznamenání
- Železný kříž II. třídy - 4. srpna 1940
- Železný kříž I. třídy - 1. října 1940
- Medaile za východní frontu - 15. září 1942
- Útočný odznak pěchoty - (?)
- Odznak za zranění v černém
- Rytířský kříž - 23. srpna 1944
- Dubové ratolesti k rytířskému kříži - 23. dubna 1945
- Finský kříž svobody III. třídy - 22. říjen, 1942
Externí odkazy
- (německy) Stručný životopis na Panzer-archiv.de
- (německy) Životpis na Ritterkreuztraeger.de
- (anglicky) SS-stubaf Paul-Albert Kausch