Jan II. Kastilský

Jan II. Kastilský (6. března 1405, Toro – 22. července 1454, Valladolid) byl kastilský král v letech 1406 – 1454.

Biografie

Původ, mládí

Narodil se jako jediný syn, poslední ze tří potomků kastilského krále Jindřicha III. a jeho manželky Kateřiny z Lancasteru. Na svět přišel v paláci královského kláštera sv. Ildefonsa v Toru v provincii Zamora. Byly mu pouhé dva roky, když jeho otec zemřel. Regenty malého infanta byli ustaveni jeho matka a strýc z otcovy strany, Fernando de Antequera, kteří rozdělili království na dvě části.

V tomto období jeho nedospělosti byla znovuzahájena válka proti Granadskému emirátu (1410 – 1411) a došlo ke sblížení s Anglií (1410) a Portugalskem (1411). Po uzavření tzv. Kompromisu z Caspe (1412) opustil regent Ferdinand Kastilii, aby převzal trůn Aragonie jako Ferdinand I. Aragonský; svou funkci regenta předal na různá místa: biskupovi Juanu Gonzálezovi Grajalovi ze Sigüenzy, biskupovi Pablovi de Santa María z Cartageny, Enrique Manuelovi de Villena y Castañeda a Per Afánovi de Ribera staršímu, jenž byl adelantado mayor de Andalucía. Kateřina z Lancasteru zemřela 2. června roku 1418 a v březnu následujícíh roku 1419 byl Jan ve věku 14 let kortesy v Madridu prohlášen za plnoletého.

Svou důvěru dal kastilskému šlechtici Álvaru de Lunovi. To ovšem vedlo ke střetu se zájmy aragonských infantů a té části kastilské šlechty, jež s nimi byla spojená. Podpora, kterou Alfons V. Aragonský poskytl svým bratřím, vedla k válce mezi Kastilií v Aragonií v letech (1429–1430). Skončila vítězstvím Álvara de Luny a vypovězením aragonských infantů.

Manželství

Nedlouho poté uzavřel Jan manželství se svou sestřenicí Marií Aragonskou, (1396–1445), dcerou jeho strýce Ferdinanda I. Aragonského. Svatba se konala v Ávile 4. srpna roku 1420.

Královna Marie zemřela po dvaceti pěti letech manželství 18. února roku 1445. Porodila králi čtyři děti, tři dcery však zemřely v útlém věku. Král sice zůstal mužský dědic, syn Jindřich, ale v době královniny smrti infantovo manželství trvalo již sedm let a stále zůstávalo neplodné. Král se tedy na radu svého rádce a oblíbence Alvara z Luny 17. srpna roku 1447 oženil znovu, a to s téměř o čtvrt století mladší Isabelou Portugalskou (1428-1496), dcerou portugalského infanta Jana a Isabely, dcery vévody Alfonse z Braganzy.

Mladá královna po těžkém porodu dcery Isabely trpěla depresí a odmítala komunikovat s okolím kromě manžela. Hrabě z Luny se svůj velký vliv, který měl na krále, pokoušel uplatňovat i na Isabelu, ta se však nechtěla podvolit a pokoušela se přesvědčit manžela, aby se hraběte zbavil. To se jí posléze podařilo a společně najali Alfonse Peréze z Vivera na Lunovo odstranění. Hrabě z Luny spiknutí odhalil a svého potenciálního vraha sám zabil. Zato byl uvězněn, odsouzen a 3. června roku 1453 ve Valladolidu stětím popraven.

Smrt

Dvojitý erb Jana a Isabely na náhrobku v Miraflores

Král krátce poté onemocněl a 22. července roku 1454 ve Valladolidu zemřel, jen rok a měsíc po popravě Álvara de Luny. Pohřben byl v kostele sv. Pavla ve Valladolidu, odtud však byly jeho ostatky přeneseny do kláštera Miraflores, kde spočívají vedle ostatků jeho druhé manželky Isabely Portugalské a jejich syna infanta Alfonse. Hroby královského páru kryje náhrobek z alabastru z rukou sochaře Gila de Siloe.

Následníci

Vlády se po Janově smrti ujal jeho prvorozený syn Jindřich, který královnu vdovu i s oběma dětmi poslal do vyhnanství na hrad v Arévalu. Zde se Isabelin psychický stav značně zhoršil. Trpěla halucinacemi a přestala poznávat své okolí, bloumala pomatená po chodbách hradu a volala mrtvého Álvara z Luny. Zemřela v srpnu 1496. Duševní chorobu po ní podědila vnučka Jana.

Protože legitimita jediné dcery Jindřicha IV. Kastilského Jany byla zpochybňována, po jeho smrti v roce 1474 kastilský trůn připadl Isabele, dceři Jana II. Kastilského z jeho manželství s Isabelou Portugalskou, neboť další Janův syn Alfons byl v té době již mrtev.

Potomci

Jan II. Kastilský byl dvakrát ženat. Z prvního manželství s Marií Aragonskou se narodily čtyři děti, tři dívky a chlapec; všechny dcery však zemřely již v útlém věku:

Kateřina Kastilská (1422-1424), pohřbena v kostele sv. Pavla ve Valladolidu
Eleonora Kastilská (1423-1425), pohřbena tamtéž
Jindřich IV. Kastilský (1425-1474), kníže z Asturie, následník kastilského trůnu, pozdější kastilský král. ∞ 1. 1436 Blanka II. Navarrská, ∞ 2. 1455 Jana Portugalská. Pohřben po boku své matky v klášteře Santa María de Guadalupe.
Marie Kastilská (1428-1429), pohřbena v klášteře sv. Františka v Cuéllaru, kde její otec zřídil nadaci pro její duši.

Podruhé se oženil s Isabelou Portugalskou (1428-1496), jež mu porodila dvě děti, dceru a syna:

Isabela Kastilská (1451-1504), po smrti svého nevlastního bratra Jindřicha IV. Kastilského kastilská královna. ∞ Ferdinand II. Aragonský, pohřbena v Královské kapli v Granadě
Alfons Kastilský (1453-1468). Kníže z Asturie a pretendent trůnu jako Alfons XII. Pohřben v klášteře de Miraflores.

Současnost

V roce 2006 u příležitosti rekonstrukce kláštera Miraflores rozhodlo Generální ředitelství kulturních statků a dědictví vlády Kastilie a Leónu realizovat antropologický průzkum posmrtných ostatků Jana II. Kastilského a jeho druhé manželky, jež byly uloženy v kryptě pod královským náhrobkem a ostatků uložených pod náhrobkem infanta Alfonse Kastilského, situovaného po straně téhož kostela. Průzkum provedli Luis Caro Dobón a María Edén Fernández Suárez, výzkumní pracovníci katedry antropologie University v Leónu. Skelet krále Jana byl téměř kompletní, kdežto z kostry jeho manželky se dochovaly pouze některé kosti.

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan II. Kastilský na Wikimedia Commons

Literatura

Porras Arboledas, Pedro Andrés, Juan II, 1406-1454. Palencia: La Olmeda, 1995. ISBN 84-8173-026-2
Alfonso Franco Silva, Las intrigas políticas de Juan Pacheco, del combate de Olmedo a la muerte de Juan II (1445-1454). Anuario de estudios medievales, ISSN 0066-5061, Nº 37, 2, 2007, págs. 597-652.
Villarroel González, Óscar, Capilla y capellanes reales al servicio del rey en Castilla: la evolución en época de Juan II (1406-1454). En la España medieval, ISSN 0214-3038, Nº 31, 2008, págs. 309-356
Fernández Pirla, José María, Las ordenanzas contables de Juan II de Castilla. Madrid: Tribunal de Cuentas, Servicio de Publicaciones, D.L. 1985. ISBN 84-505-2253-6
Cañas Gálvez, Francisco de Paula, La música en la Corte de Juan II de Castilla (1406-1454). Nuevas fuentes para su estudio. Revista de Musicología, ISSN 0210-1459, XXIII (2000), nº 2, pp. 367-394
Cañas Gálvez, Francisco de Paula, La itinerancia de la corte de Castilla durante la primera mitad del siglo XV: el eje Burgos-Toledo, escenario burocrático-administrativo y político de la Monarquía en tiempos de Juan II, en L´Itinérance des cours (fin XIIe. siècle milieu XVe. siècle): un modèle ibérique?, e-Spania: Revue électronique d´études hispaniques médiévales, ISSN 1951-6169, nº 8, 2009 (Ejemplar dedicado a la Itinérance des cours)
Cañas Gálvez, Francisco de Paula, La diplomacia castellana durante el reinado de Juan II: la participación de los letrados de la Cancillería Real en las embajadas regias. Anuario de Estudios Medievales, ISSN 0066-5061, 40/2, julio-diciembre de 2010, pp. 691-722.
Cañas Gálvez, Francisco de Paula, La cámara de Juan II: vida privada, ceremonia y lujo en la corte de Castilla a mediados del siglo XV, en Evolución y estructura de la Casa Real de Castilla, Vol. 1, Madrid, Ediciones Polifemo, 2010, ISBN 978-84-96813-45-8, pp. 81-195.
Cañas Gálvez, Francisco de Paula, El itinerario de la corte de Juan II de Castilla (1418-1454), Sílex Ediciones, Madrid, 2007, ISBN 978-84-7737-187-8

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan II de Castilla na španělské Wikipedii.