Günther von Kluge

Generalfeldmarschal Günther Adolf Ferdinand von Kluge (30. října 1882 – 19. srpna 1944; známý rovněž jako Hans Günther von Gluge) byl německý velicí důstojník (od roku 1940 polní maršál) a během 2. světové války vrchní velitel 4. armády.

Život

V roce 1901 vstoupil do pruské armády. Jeho otec Max Kluge se stal roku 1913 generálmajorem.

V mládí byl zřejmě pro své ojedinělé duševní schopnosti na kadetní škole svými spolužáky přezdíván "chytrý Hans" (der kluge Hans). Právě kvůli tomu si v pozdějších letech přisvojil navíc ještě jméno Günther.

Během první světové války dosáhl na hodnost kapitána.

Druhá světová válka

Během své rychlé kariéry u Wehrmachtu vedl 4. armádu ve Francii, v Polsku a konečně i při tažení proti Sovětskému svazu. Kluge byl také jeden z těch, kteří po přepadení polského přístavu Gdaňsk (Danzig) potvrzoval rozsudky smrti. Už jako polní maršál byl 18. prosince 1941 jmenován jako nástupce Fedora von Bocka v případě velení Skupiny armád Střed. V roce 1942, u příležitosti svých 60. narozenin, obdržel od Hitlera dar v hodnotě více než 250 000 říšských marek.^[zdroj?]

První důstojník jeho štábu Henning von Tresckow se domníval, že by Kluge přes svůj kariérní postup mohl být získán ke spolupráci s protihitlerovskou částí německé generality. Snažil se jej k tomu bezúspěšně přemluvit. Autonehoda z 12. října 1943 Klugeho přinutila k delší nucené dovolené. 7. července 1944, více než měsíc po vylodění v Normandii, převzal vrchní velení na západní frontě a současně velení armádní skupině B. Kluge byl pro spiklence z 20. července 1944 důležitou postavou pro případ Hitlerovy smrti, avšak po neúspěchu atentátu se Kluge od nich odvrátil.

Po vylodění Spojenců v Normandii jej Hitler pověří provedením protiútoku, který započal v pozdních odpoledních hodinách 6. června 1944. Už ve fázi plánování protiútoku se ale mezi ním a Hitlerem začaly projevovat výrazné rozpory. Poté, co Kluge navrhl zvrátit spojenecký nápor především vzdušnými silami, se Hitler rozzuřil a hrozil, že jej zbaví velení. Ráno 15. srpna opustil Kluge hlavní stan a započal rozhovory s generálem Heinrichem Eberbachem přímo na frontě.

V Hitlerově okolí však postupně zesílily názory, že Kluge byl zapojen do červencového atentátu a na konspiracích proti němu se kromě činovníků Gestapa podílel také Ernst Kaltenbrunner, šéf RSHA (Hlavního říšského bezpečnostního úřadu). Na tomto základě se jej Hitler rozhodl odvolat a na jeho místo dosadil generála Modela. Rozhodnutí mělo nabýt platnosti hned následující den.

Kluge napsal Hitlerovi dopis na rozloučenou ze dne 18. srpna 1944, ve kterém uvedl, že mu byl vždy věrný a že jako jediné východisko vidí sebevraždu. Během cesty z Francie do Německa požil jed ve formě kapsle s cyankáli.

Po druhé světové válce byla rakev s jeho ostatky ukradena z krypty a dodnes není známo, kam byla převezena.