Panzerkampfwagen VI Tiger II
| Panzerkampfwagen VI-B Tiger II | |
|---|---|
 těžký tank Tiger II s Henschelovou věží, Tank Museum, Bovington, VB | |
| Typ vozidla | těžký tank |
| Země původu |  Německo |
| Historie | |
| Výrobce | Henschel, Krupp (věž) |
| Návrh | 1943 |
| Období výroby | 1943-1945 |
| Vyrobeno kusů | 492[1] |
| Ve službě | 1943-1945 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 5 (velitel, střelec, nabíječ, řidič, radista) |
| Délka | 7,62 m 10,286 m (s kanonem vpřed) |
| Šířka | 3,76 m |
| Výška | 3,09 m |
| Hmotnost | 69,7 tun |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | do 185 mm |
| Hlavní zbraň | 88mm kanón KwK 43 "Porscheho" věž: 80 střel[2] Výrobní věž: 86 střel[2] |
| Sekundární zbraně | 2x 7,92 mm MG 34 s 5 850 náboji |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | V-12 benzínový Maybach HL230 |
| Výkon | 700 hp (515 kW) |
| Odpružení | torzní tyče |
| Max. rychlost | silnice: 38 km/h Terén: 15 až 20km/h |
| Dojezd | Silnice: 170 km Terén: 120 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Panzerkampfwagen VI Ausf. B „Tiger II“, přezdívaný též „Königstiger“ (česky Tygr bengálský, doslovně přeloženo královský tygr), často zkracováno na Tiger B[3] (Sd.Kfz. 182), byl německý těžký tank, vyvinutý a nasazený za druhé světové války.
Vývoj
.jpg)
Tento tank se měl stát nástupcem tanku Tiger I, jejichž výroba začala v roce 1942. Ale už krátce po začátku výroby tanku PzKpfw VI Tiger Ausf H1 zadalo německé vedení zakázku na nový těžký tank, který měl být vyzbrojen kanónem KwK 43 ráže 8,8 cm. Tento kanón byl schopen na vzdálenost 500 m prorazit 180mm pancíř. Vývoje nového tanku se ujaly firmy Porsche a Henschel.
Ferdinand Porsche přišel s návrhem kombinovaného systému pohonu s elektromotory. Dva spalovací motory o výkonu 150 kW měly pohánět generátory. Tento systém se zdál náchylný k závadám a navíc na výrobu elektromotorů by se spotřebovalo hodně mědi, a tak byl Porscheho návrh zamítnut.
Henschel použil jako pohonnou jednotku zážehový motor Maybach HL230 o výkonu 515 kW. Tento motor byl již použit u tanku Tiger I. Byl použit systém dvojitých pojezdových kol, čtyři kola byla v zadní řadě a pět kol bylo v řadě přední. Čelní pancéřování bylo 150-185 mm. Tento model byl v únoru 1943 přijat do výroby pod názvem PzKpfw VI Ausf. B (Tiger II) a byly objednány tři prototypy.
Výroba
Výroba prototypů se značně protáhla. První prototyp byl předveden až 20. října 1943. V prosinci téhož roku byla zahájena sériová výroba. Prvních 50 kusů mělo věž typu "Porsche", ostatní tanky měly věž "Henschel". Vzhledem k použití těžšího kanónu a silnějšího pancéřování byla hmotnost tanku Tiger II vyšší než hmotnost tanku Tiger I. Tiger II vážil 69,7 t. To snižovalo jeho rychlost, spolehlivost i jízdní vlastnosti. Ale i tak se jednalo o jeden z nejlépe vyzbrojených a nejodolnějších tanků druhé světové války.
U několika prvních tanků byl použit binokulární zaměřovač, u ostatních byl však použit monokulární zaměřovač. U některých vyrobených tanků byl použit také vylepšený kanón KwK 43/III ráže 8,8 cm. Připravovalo se dokonce i použití kanónu ráže 128mm a 105mm.[zdroj?!] Celkem bylo od začátku výroby do konce války vyrobeno 492 kusů těchto tanků.[1]
Modifikace
Své využití našly především tyto dvě modifikace: velitelský Tiger II a stíhač tanků Jagdtiger. Velitelské tanky byly vybaveny radiostanicemi. Typ SdKfz 267 byl vybaven radiostanicemi typu FuG5 a FuG7 pro komunikaci na úrovni praporu a roty. Typ SdKfz 268 byl vybaven radiostanicemi FuG5 a FuG8 pro spojení s plukem a divizí. Tyto radiostanice měly standardní prutové antény. Na velitelské tanky bylo předěláno asi 10 tanků Tiger II.
Bojové nasazení
.jpg)
.jpg)
Tanky Tiger II byly přijaty do výzbroje na jaře roku 1944. Jejich první bojové nasazení na východní frontě v rámci protiútoku na sovětské předmostí u Sandoměře v srpnu 1944 skončilo naprostým debaklem. Během tří dnů ztratili Němci (mimo jiných ztrát) 11 tanků Tiger II v boji se sovětskými tanky T-34/85, IS-2 a ve zrádném písečném terénu.
Nejznámější je ale jejich nasazení v ardenské protiofenzívě v prosinci roku 1944. Tato bitva v Ardenách začala 16. prosince 1944. Jejím smyslem bylo znemožnit velké akce spojeneckých jednotek, aby mohly být veškeré vojenské síly nacistického Německa použity na východní frontě proti SSSR. Tankům však brzy došly pohonné hmoty a navíc se vyjasnilo, což znamenalo, že spojenci začali bombardovat silniční a železniční trasy, města a nacistická vojska. Německý útok začínal slábnout a navíc tanky Tiger II musely být přesunuty na východní frontu, aby se zúčastnily bojů proti sovětské ofenzívě. Tím[zdroj?!] začal končit německý útok a vojska Třetí říše se začala stahovat do bezpečí Siegfriedovy linie.
Tanky Tiger II byly použity také v poslední německé ofenzívě, tj. v operaci Jarní probuzení, jejímž cílem bylo znovudobytí Budapešti na jaře roku 1945. Po nadějném začátku se ovšem zamotaly do bahna a to byl konec operace.
Tiger II byl zkrátka jedním z nejsilnějších tanků druhé světové války, jemuž konkuroval pouze sovětský tank IS-2, který měl 122mm kanón, a americký M26 Pershing, který byl zařazen do bojů na západní frontě až v únoru 1945, v přímém boji proti němu však americké M4 Sherman a ruské T34/85 neměly vůbec šanci.[zdroj?!] Královské Tigry měly ve své výzbroji především samostatné prapory těžkých tanků jak Heer tak SS.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tiger II na Wikimedia Commons - Königstiger, historie, popis, fotografie a videa na www.panzernet.net
- Vývoj a tech. data
- Tiger II na achtungpanzer.com
- SdKfz 182 - PzKpfw VI Ausf.B Tiger II na palba.cz
- Debakl prvních Königstigerů na Východě
- Königstigery proti Shermanům
- schwere SS-Panzer Abteilung 101 / 501
- schwere SS-Panzer Abteilung 102 / 502
- schwere SS-Panzer Abteilung 103 / 503
