Moše Zmoira
| Moše Zmoira משה זמורה | |
|---|---|
 | |
| 1. předseda Nejvyššího soudu Státu Izrael | |
| Ve funkci: 1948 – 1954 | |
| Nástupce | Jicchak Olšan |
| Narození | 25. října 1888 Königsberg, Německé císařství (nyní Rusko) |
| Úmrtí | 8. října 1961 (72 let) Jeruzalém, Izrael |
| Místo pohřbení | hřbitov v Sanhedrii |
| Děti | Michal Zmora-Cohen |
| Příbuzní | Gadi Roll (vnuk) |
| Alma mater | University of Giessen |
| Profese | soudce a advokát |
| Commons | Moshe Smoira |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moše Zmoira (hebrejsky: משה זמורה, žil 25. října 1888 – 8. října 1961) byl izraelský právník a první předseda izraelského Nejvyššího soudu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Königsbergu v Německém císařství[1] (dnešní Rusko) ruským chasidským imigrantům Leiserovi a Perel Zmoirovým.[2][3] V mládí studoval hebrejštinu a stal se sionistou. Jeho budoucí manželka Ester Horovitzová z Minska byla příbuznou někdejšího izraelského prezidenta Zalmana Šazara.[1]
Jeho studium práv na Heidelberské univerzitě přerušila první světová válka, během níž bojoval v řadách německé císařské armády a byl zraněn během bojů. Po válce pořádal v Berlíně kurzy hebrejštiny a později získal doktorát z práva na univerzitě v Giessenu,[1] kde získal rovněž titul magistra v oboru semitských jazyků.[2]
V roce 1921 podnikl aliju do britské mandátní Palestiny, kde si společně se svým partnerem Pinchasem Rosenem, budoucím izraelským ministrem spravedlnosti, otevřel právní kancelář. Již v té době Zmoira sympatizoval se stranou Mapaj.[4] Ve 20. letech mu bylo britskou mandátní správou nabídnuto působení na Jeruzalémské právnické škole, kde posléze přednášel.[5] Mimo to působil jako právník odborové federace Histadrut. Jeho specializací bylo pracovní právo a stal se jedním z iniciátorů a tvůrců mandátního zákona, na jehož základě byla propuštěnému zaměstnanci vyplacena kompenzace.[1]
Ve 30. letech byl jmenován prezidentem čestného soudu při Světové sionistické organizaci a prezidentem Asociace židovských právníků v Erec Jisra'el (země izraelská). Po vyhlášení izraelské nezávislosti v květnu 1948 byl jmenován předsedou izraelského Nejvyššího soudu.[1] Izraelskou deklaraci nezávislosti nepovažoval za právně závazný dokument.[6]
V roce 1954 opustil z důvodu nemoci post předsedy Nejvyššího soudu, kde jej nahradil Jicchak Olšan.[5] O sedm let později, v roce 1961, zemřel v Jeruzalémě.[2] V roce 1989 byla na jeho počest v Izraeli vydána poštovní známka. Jeho dcera Michal se provdala za soudce Nejvyššího soudu Chajima Kohena.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moshe Smoira na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Moshe Smoira [online]. boeliem.com [cit. 2008-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-08. (anglicky)
- ↑ a b c ZMORA-BITAN, Michal. Smoira, Moshe [online]. irgun-jeckes.org [cit. 2008-10-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Moshe Smoira [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2008-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RUBINSTEIN, Eljakim. Judges of the Land [online]. hamishpat.com [cit. 2008-10-20]. Dostupné online. (hebrejsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Moshe Smoira [online]. israelphilately.org.il [cit. 2008-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22. (anglicky)
- ↑ The Declaration of the Establishment of the State [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, 2002-09-29 [cit. 2008-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moše Zmoira na Wikimedia Commons
