Arthur Nebe
| Arthur Nebe | |
|---|---|
 Arthur Nebe (1942) | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národně socialistická německá dělnická strana |
| Narození | 13. listopadu 1894 Berlín  Německá říše |
| Úmrtí | 21. března 1945 (ve věku 50 let) Berlín  Německá říše |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Profese | mučitel, politik, odbojář a Gestapo employee |
| Ocenění | Železný kříž |
| Commons | Arthur Nebe |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arthur Nebe (13. listopadu 1894, Berlín, Německé císařství – 21. března 1945, Berlín, Třetí Říše) byl gruppenführer SS, berlínský policejní komisař, vedoucí říšské kriminální policie (Kripo) v letech 1936 až 1944, velitel Einsatzgruppe B v roce 1941 a prezident Interpolu v letech 1942 až 1943.
Život
Před válkou
Narodil se v rodině učitele na základní škole. V první světové válce byl dvakrát zraněn při plynovém útoku.[1]
V roce 1920 se připojil k berlínské kriminální policii. Do NSDAP vstoupil roku 1931 a stal se přispívajícím členem SS a sblížil se s Kurtem Daluegem.[2] V roce 1934 instruoval smrt Hitlerova soupeře Gregora Strassera. V té době se začal nacistům odcizovat. Mnohokrát se nepohodl s Reinhardem Heydrichem a s Himmlerem.[zdroj?]
V roce 1936 se stal hlavou říšské kriminální policie (Kriminalpolizei). Roku 1939 byla jeho Kriminalpolizei sloučena s RSHA (Reichssicherheitshauptamt). V roce 1939 se stal SS Gruppenführerem.[1]
Kdyby Adolf Hitler v roce 1938 rozpoutal válku s Československem o Sudety, měl údajně v úmyslu zosnovat spiknutí, které mělo za cíl Adolfa Hitlera zabít.[zdroj?]
Druhá světová válka
V roce 1941 se na Himmlerův rozkaz stal jedním z velitelů Einsatzgruppen, konkrétně skupiny B v Bělorusku, jíž velel až do listopadu 1941. Jednotka pod jeho velením usmrtila asi 46 000 lidí, nicméně některé zdroje udávají, že Nebe falšoval čísla a zachránil nespecifikované množství sovětských civilistů před smrtí.[1] Jiné zdroje naopak zdůrazňují Nebeho krutost.[3] Po návratu z Ruska byl přesvědčen, že nacistické Německo nemůže válku vyhrát.[zdroj?]
Roku 1942 se účastnil vyšetřování atentátu na Heydricha. Napadlo ho, aby úřady změnily politiku vůči Čechům a aby každý Čech, který se jakkoli provinil, byl zproštěn viny.[zdroj?] Začal udržovat kontakty s odbojem.[zdroj?]
Atentát na Hitlera a smrt
Byl zapojen do různých spiknutí včetně atentátu na Hitlera z 20. července 1944.[4] Po jeho selhání se ukrýval na ostrově ve Wannsee, později však byl odhalen a v lednu 1945 zatčen. Lidovým soudem byl odsouzen k trestu smrti a v březnu 1945 oběšen strunou od klavíru.[1] Oběsili ho až poté, co ho nejdříve pověsili na řeznicky hák a nechali několik hodin pomalu umírat.[zdroj?]
Vyznamenání
Železný kříž, II. třída 1914
Železný kříž, I. třída 1914
Odznak za zranění, černý 1918
Sudetská pamětní medaile, se sponou pražského hradu
Válečný záslužný kříž, I. třída
Válečný záslužný kříž, II. třída
Spona 1939 k Železnému kříži 1914, II. třída
Spona 1939 k Železnému kříži 1914, I. třída
Služební vyznamenání NSDAP, III. třída - bronzová- Služební vyznamenání policie[5], II. třída, stříbrné za 18. let
- Služební vyznamenání policie, III. třída, bronzové za 8 let
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Arthur Nebe http://www.HolocaustResearchProject.org. www.holocaustresearchproject.org [online]. [cit. 2019-02-10]. Dostupné online.
- ↑ George C. Browder. Foundations of the Nazi police state. 1. vyd. [s.l.]: University Press of Kentucky, 1990. 386 s. Dostupné online. S. 57. (English)
- ↑ PRENGER, Kevin. Arthur Nebe, oorlogsmisdadiger en samenzweerder tegen Hitler [online]. Historiek, 2018-02-06 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ BALFOUR, Michael. Withstanding Hitler in Germany, 1933-45. New York: Routledge, 1988. Dostupné online. ISBN 0-415-00617-1. OCLC 1042336566 S. 164. (anglicky)
- ↑ Valka.cz, Služební vyznamenání policie
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arthur Nebe na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arthur Nebe na Wikimedia Commons - Válka.cz, Arthur Nebe
- http://www.druhavalkasvetova.euweb.cz/holokaust.htm Archivováno 30. 5. 2011 na Wayback Machine.
