Robert Boyle
| Robert Boyle | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. ledna 1627 Lismore Castle |
| Úmrtí | 31. prosince 1691 (ve věku 64 let) Londýn |
| Místo pohřbení | Kostel svatého Martina v polích (51°30′32″ s. š., 0°7′37″ z. d.) |
| Bydliště | Hrabství Waterford Anglie |
| Alma mater | Etonská kolej (1635–1638) |
| Povolání | fyzik, chemik a filozof |
| Zaměstnavatel | Oxfordská univerzita (1654–1668) |
| Ocenění | člen Královské společnosti (1660) |
| Nábož. vyznání | anglikánství |
| Rodiče | Richard Boyle, 1st Earl of Cork[1][2] a Catherine Fenton[1][2] |
| Příbuzní | Francis Boyle, 1st Viscount Shannon[2], Roger Boyle, 1st Earl of Orrery[2], Katherine Jones, Viscountess Ranelagh, Richard Boyle, 1st Earl of Burlington[2] a Mary Rich, Countess of Warwick[2] (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert Boyle (25. ledna 1627 Lismore – 31. prosince 1691 Londýn) byl irský přírodovědec, chemik, fyzik a vynálezce, autor Boyleova zákona.
Věnoval se také teologii. Ačkoliv jeho osobní filosofie a výzkumy mají zřejmé kořeny v tradiční alchymii, bývá označován za prvního moderního chemika, a tedy i jednoho ze zakladatelů moderní chemie. Jeho kniha The Sceptical Chymist (Skeptický chemik) bývá považována za přelomové dílo na poli chemie.
Život
[editovat | editovat zdroj]Robert Boyle se narodil v protestantské rodině, měl čtrnáct sourozenců. Byl velmi nadaný, v osmi letech uměl řecky a latinsky. V roce 1635 odešel studovat na Eton College v Anglii. Když mu bylo 12 let, poslal ho otec i s jeho bratrem do kontinentální Evropy. Boyle navštívil Paříž, Lyon a Ženevu, zde se učil náboženství, francouzštinu a rétoriku. V roce 1649 si ve Stalbridge udělal chemickou laboratoř, což předurčilo jeho kariéru. Už od 21 let se tedy mohl podílet na vědeckých pokusech. Vymezil chemické pojmy prvek, směs a sloučenina.
Boyle a náboženství
[editovat | editovat zdroj]Přestože byl Boyle zaměstnán přírodní filosofií, věnoval mnoho času taktéž teologii, kde vyjadřoval velký zájem o praktické otázky, zatímco mu byly lhostejné kontroverzní polemiky. Během restaurace Stuartovců byl Boyle příznivě přijat na dvoře a v roce 1665 mu bylo nabídnuto místo na Eton College pod podmínkou, že vstoupí do řádu. To Boyle odmítl s tím, že jeho spisy týkající se náboženských témat budou mít větší váhu, když budou pocházet od laika, než kdyby je psal člověk placený církví.
Jako ředitel Východoindické společnosti vynaložil obrovské prostředky na šíření křesťanství na Východ. Hojně přispíval na misionářské aktivity či na překládání Bible do mnoha jazyků. Založil taktéž tzv. Boyle Lectures (Boylovy přednášky) za účelem obrany křesťanství proti těm, které považoval za „notorické bezvěrce, jmenovitě ateisty, deisty, pohany, židy a muslimy“ s opatřením, že kontroverze mezi křesťany navzájem se v přednáškách zmiňovat nebudou. Roku 2004 byly tyto přednášky obnoveny v Londýně.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Boyle na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Boyle na Wikimedia Commons 
Autor Robert Boyle ve Wikizdrojích- Stanfordská Encyklopedie Filozofie (anglicky)
- Robert Boyle a Robert Hooke (anglicky)
- Projekt Roberta Boylea, Birkbeck, Londýnská univerzita (anglicky)
