Useň

Kůže jako materiál je nezpracovaná surovina z kůže obratlovců – z jejich tělního pokryvu. Zpracovaná kůže se nazývá useň, ale slovo kůže se používá jako synonymum slova useň.^[1]

Zpracovaná zvířecí (výjimečně u některých přírodních národů i lidská) kůže se od pradávna využívala jako oděv nebo surovina k výrobě oděvů, obuvi, oděvních doplňků a různých artefaktů.

Specifické využití má kůže při výrobě bicích hudebních nástrojů – bubnů. Dnes je však často nahrazována umělými materiály.

Rozsah zpracování podle účelu

Podle míry zpracování kůží a jejich dalším využití rozeznáváme:

kožešinu: neodstraňuje se srst, kůže se jen očistí (neloužená).
pergamen či blánu na buben: odstraní se srst, bez činění.
useň: odstraní se srst, činění; obuv, rukavice, atd.

Zpracování kůží

nasolení kůže – pro převoz do koželužny
namáčení – kůže se máčí a pere v hašpli (sud) kvůli očištění, zbavení soli
loužení se zahníváním (dříve) a odchlupování kosou na odchlupování (koželužský nůž) nebo loužení v roztoku sulfidu sodného a vápna (dnes), pro odstranění srsti, vznikne tzv. holina
mízdření pomocí kosy na mízdření (dříve) nebo mízdření mezi soustavou válců (dnes), pro odřezání vaziva a zbytků svalů
omykání kosou na omykání (dříve) nebo omykání mezi válci, pro odstranění kořínků chlupů
štípání pomocí štípacího stroje, aby byla kůže všude stejně tlustá
činění kůží pomocí tříslovin z kůry a jiných rostlin v sudu (dříve) nebo solemi chromu (od konce 19. století), pro odstranění vápna a tuků, pro zvláčnění
ždímání, pro odstranění vody
barvení
mazání, aby se kůže nelámaly
vyrážení neboli hlazení, pro vyhlazení vrásek
sušení
postřikování lakem, proti vlhku
leštění
žehlení
měření
převoz k výrobě kožených výrobků

Druhy usní

podle zvířete, ze kterého pocházejí

skot – teletina
brav – kozina, kozelčina, kůzlečina; skopovice, jehnětina; vepřovina (neplést s vepřovicí)
králičina
anebo se popisuje přímým označením zvířete: např. norek, ondatra…

podle technologie zpracování

černouseň – (od koželuhů, černokožešníků) useň, hovězí a jiná surová kůže, vyčiněná tříslovinou. Například i podešvová useň.
jircha (bělouseň) – (od jirchářů, bělokožešníků) useň, hovězí surová kůže, podvalovaná a vyčiněná kamencem, na měkko.
- glazé – bílá rukavičkářská jircha, z kůzlečiny.
semiš – (od semišníků) useň vyčiněná tukem, na měkko, broušením po rubové straně, která se stává pohledovou.
juchta – silně napuštěná oleji či jinými mastnými prostředky.

Umělá kůže

Umělá kůže vypadá jako přírodní kůže, ale je vyrobena z umělých hmot, z plastů. Podobně jako u kožešiny existuje také umělá kožešina.

Galerie

3. – odchlupování
4. – mízdření při výrobě kožešiny (koželuh zde používá kosu jinak určenou na odchlupování kůží)
jeden ze strojů v továrně na kůže
7. – činění kůží (právě vyčiněné kůže)
9. – barvení kůží
16. – měření a třídění kůží
17. – výroba opasků z kůží (1568)

Odkazy

Reference

↑ http://www.svetoutdooru.cz/clanek/?106994-kuze-nebo-usen Archivováno 21. 2. 2008 na Wayback Machine.?

Literatura

Carsten Bothe:Kůže, manuál pro šití, opravy a výrobky. GRADA Publishing, a.s. Praha 2017 ISBN 978-80-271-0140-5
Otis Ingrams: Práce s kůží. Metafora Praha 2018

Související články

louh

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu useň na Wikimedia Commons

[1] ttps://www.svetoutdooru.cz/clanek/?106994-kuze-nebo-usen Archivováno 21. 2. 2008 na Wayback Machine.?

[1]