Anaïs Nin

americká spisovatelka dánsko-kubánského původu

Anaïs Nin, celým jménem Angela Anaïs Juana Antolini Rosa Edelmira Nin y Culmell (21. února 1903 Neuilly-sur-Seine, Francie - 14. ledna 1977, Los Angeles, Spojené státy) byla americká spisovatelka kubánského původu. Pravidelně publikovala intimní deníky, které se po několik desetiletí objevovaly v tisku. Poskytovaly pohled do hloubek osobního života a vztahů ženy. Necenzurovaná verze těchto deníků byla zveřejněna až po její smrti a smrti jejího manžela. Je také jednou z prvních žen, které psaly erotickou literaturu.

Anaïs Nin
Anaïs Nin (Desetiletí od 1970)
Anaïs Nin (Desetiletí od 1970)
Rodné jménoÁngela Anaïs Juana Antolina Rosa Edelmira Nin Culmell
Narození21. února 1903
Neuilly-sur-Seine
Úmrtí14. ledna 1977 (ve věku 73 let)
Los Angeles
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníSanta Monica Bay
Povoláníspisovatelka, autorka autobiografie, autorka deníků, scenáristka, romanopiskyně a tanečnice
Významná dílaDelta of Venus
Oceněníčestný doktor
Los Angeles Times Women of the Year Silver Cup
Manžel(ka)Hugh Parker Guiler (1923–1977)
Rupert Pole (1955–1966)
RodičeJoachim Nin[1] a Rosa Culmell Vaurigaud
PříbuzníJoaquín Nin-Culmell a Thorvald Nin Culmell (sourozenci)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Její matka Rosa Nin, rozená Culmell (*1872 ?) byla kubánská zpěvačka, jejíž dědeček Thorvald Culmell (1847–1906) byl dánský přistěhovalec a babička Anaїs, rozená Vaurigaud y Bourdin (*1853) měla původ francouzský.[2] Její otec Joaquín Nin (1879 Havana–1949 Havana) byl kubánský pianista a skladatel, jehož dědeček pocházel z Tarragony a měl katalánský původ. V roce 1913 ve Francii otec její matku opustil. Ta odjela do Barcelony a v roce 1914 přesídlila do New Yorku s dcerou a se syny Thorvaldem (1905–1991) a Joaquínem (1908 Berlín–2004 Berkeley).

Když měla Anaïs 14 let, opustila školu a začala pracovat jako manekýna. V roce 1923 se provdala za Hugha Parkera Guilera (1898–1985). V následujícím roce se usídlili v Paříži, kde Guiler pokračoval v kariéře bankéře. Nin se pustila do psaní. Jejím prvním dílem byla kniha o spisovateli D. H. Lawrenceovi. Začala studovat i freudovskou psychologii.

V roce 1955 se v Kalifornii vdala podruhé, za Ruperta Polea.

Nin byla přítelkyní mnoha spisovatelů, mezi nimiž byli například: Antonin Artaud, Henry Miller, Edmund Wilson, Gore Vidal, James Agee a Lawrence Durrell. Její přátelství a vášnivá láska k Millerovi a jeho manželce June silně ovlivnily její tvorbu i život.

Cítila se inspirovaná díly, jejichž autory byli Marcel Proust, André Gide, Jean Cocteau, Paul Valéry a Arthur Rimbaud.

 
Anaïs Nin

V roce 1973 obdržela titul čestný doktorát na "Philadelphia College of Art". O rok později byla zvolena členkou "National Institute of Arts and Letters".

Zemřela na rakovinu v roce 1977, pohřbena je v Santa Monice.

  • 1932 - D.H. Lawrence : une étude non professionnelle
  • 1936 - La Maison de l'incestu
  • 1939 - Un hiver d'artifice
  • 1944 - La Cloche de verre
  • 1959 - Les Cites intérieures, dílo obsahuje 5 románů z předešlých let:
    • 1946 - Les Miroirs dans le jardin
    • 1947 - Les Enfants de l'albatros
    • 1950 - Les Chambres du cœur
    • 1954 - Une espion dans la maison de l'amour
    • 1958 - La Séduction du Minotaure
  • 1964 - Collages
  • 1968 - Le Roman de l'avenir
  • 1977 - Vénus Erotica
  • 1979 - Les Petits Oiseaux
  • 1966-1981 : Journal (7 tomes)
  • 1978-1982 : Journal d'enfance (4 tomes)
  • 1986 - Henry et June (Cahiers secrets)
  • 2003 - Journal de l'amour, journal INED et non expurgé des années 1932-1939, volume réunissant :
    • 1992 : incestu (1932-1934)
    • 1993 : Le Feu (1935-1936)
    • 1996 : Comme un arc-en-cel (1937-1939)
  • 2010 : Journaux de jeunesse (1914-1931), reedice

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anaïs Ninová na slovenské Wikipedii.

  1. Anaïs Nin: A Biography.
  2. rosa culmell. The Official Anais Nin Blog [online]. [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat