Karl-Adolf Hollidt

Karl-Adolf Hollidt (28. dubna 1891, Špýr – 22. května 1985, Siegen ve Vestfálsku) byl generálplukovník německého Wehrmachtu.

Karl-Adolf Hollidt
Karl-Adolf Hollid během norimberských procesů
Narození	28. dubna, 1891 Špýr, Německé císařství
Úmrtí	22. května, 1985 Siegen, Západní Německo
Vojenská kariéra
Hodnost	Generaloberst
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše (do roku 1944)
Složka	Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1935) Wermacht (do roku 1945)
Války	První světová válka Druhá světová válka
Vyznamenání	Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi
multimediální obsah na Commons

Kariéra

Konference německých velitelů na východní frontě. Nad mapou se naklání maršál Erich von Manstein, vedle něj generál Karl Adolf Hollidt.

Do Německé císařské armády vstoupil v roce 1909. V první světové válce sloužil jako nižší důstojník u pěchoty. Po válce zůstal v Reichswehru, kde zastával nižší velitelské funkce. V dvacátých letech působil v ústředních vojenských institucích a ve vyšších štábech. Od prosince 1933 velel praporu a v březnu 1935 se stal náčelníkem štábu vojenské oblasti velení 1 a od října téhož roku, do listopadu 1938 byl na stejné funkci u I. armádního sboru. Zároveň se podílel na plánu Červeno-Zelený "Fall Rot-Grün"(obsazení Československého pohraničí) jako náčelník plánovačů při štábů vrchního velení. Koncem roku 1938 je mu svěřeno velení nad 52. pěší divizí, u které zůstává až do začátku 2. světové války.

V průběhu polské kampaně byl v září jmenován náčelníkem štábu 5. armády a po jejím skončení se v říjnu stal náčelníkem štábu Hlavního velitelství Východ. Během bitvy o Francii, byl v polovině května 1940 jmenován opět do funkce náčelníka štábu u 9. armády. Od října téhož roku velí 50. pěší divizi, se kterou se účastní Operace Barbarossa pod 11. armádou na jižní Ukrajině a později na Krymu pod von Mansteinem.

V lednu 1942 byl jmenován velitelem XVII. armádního sboru u Skupiny armád B (von Weichs), u kterého zůstal s přestávkou až do 23. listopadu, kdy bylo z velitelství jeho sboru, vytvořeno velitelství armádní skupiny Hollidt pod Skupinou armád Don (von Manstein). Tato armádní skupina sdružila zbytky rumunských a německých vojsk, na západní straně od ohbí řeky Don, po sovětské Operaci Uran. Právě jeho armádní skupina byla určena spolu s 4. tankovou armádou (Hoth), k osvobození 6. armády u Stalingradu, ale nedostatečná síla a pokračující nápor na úseku jeho skupiny, zcela znemožnila přejít koncem roku 1942 do ofenzívy. Již v lednu 1943, byla jeho skupina nucena ustupovat dále na západ aby ji nestihl podobný osud jako obklíčenou Paulusovu armádu. 6. března, víc než měsíc po skončení bitvy u Staligradu, byla skupina armád Hollidt přejmenována na novou 6. armádu. Během bojů na východní Ukrajině v první polovině roku 1943 bránila 6. armáda úsek u Azovského moře na řece Mius. Později byla jeho armáda přesunuta pod Skupinu armád A (von Kleist), kde bránila dolní tok Dněpru a přístupy na Krymský poloostrov, při kterých armáda opět utrpěla těžké ztráty v zimě 43-44.

Sám Hollidt se nechal z velení armády 22. listopadu 1943 uvolnit na zdravotní dovolenou a po uzdravení přešel v dubnu 1944 do zálohy OKH. Od února 1945 zastával organizační funkce v západním Německu, kde byl v Ruhrské kapse zajat v dubnu Američany. Po válce byl v roce 1948 souzen v procesu s vrchním velením, za válečné zločiny a odsouzen na pět let, ale již 22. prosince 1949 byl propuštěn.

Povýšení & Vyznamenání

Data povýšení

• Fahnenjunker-Unteroffizier – 25. listopad 1909
• Fähnrich – 22. březen 1910
• Poručík – 16. listopad 1910
• Nadporučík – 22. březen 1915
• Kapitán – 22. březen 1918
• Major – 1. únor 1930
• Podplukovník – 1. únor 1932
• Plukovník – 1. leden 1935
• Generálmajor – 1. duben 1938
• Generálporučík – 1. duben 1940
• Generál pěchoty – 1. únor 1942
• Generálplukovník – 1. září 1943

Vyznamenání

• Železný kříž II. třídy – 9. září 1914
• Železný kříž I. třídy – 18. říjen 1916
• Spona k železnému kříži II. třídy – 30. květen 1940
• Spona k železnému kříži I. třídy – 7. červen 1940
• Rytířský kříž – 8. září 1941
• Medaile za východní frontu – 1942
• Medaile Krymský štít – 1942
• Královský rumunský řád Michaela udatného, III. třídy – 19. září 1942
• Rytířský kříž s dubovou ratolestí – 17. květen 1943

Odkazy

Literatura

• Ztracená Vítězství – Erich von Manstein

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl-Adolf Hollidt na Wikimedia Commons
• [1]
• Fotografie Karl-Adolfa Hollidta
• [2]

Autoritní data	ISNI: 0000 0000 3859 6891 LCCN: n87836424 VIAF: 48288028 WorldCat Entities: E39PBJxrVFwF36vgWpXgBPMXVC

Portály: Druhá světová válka | Lidé | Německo