Černé lodě: Porovnání verzí
m →První černé lodě: +odkaz značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru |
přepis, +EO, typo |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Černá loď''' ( |
'''Černá loď''' ({{Vjazyce2|ja|黒船|kurofune}}) bylo obecné označení pro západní lodě plující v 16. až 19. století do Japonska. Jednalo se o japonský výraz pro velké portugalské obchodní lodě, které v 16. století začaly připlouvat do Japonska a jejichž trup byl černý. Později se toto označení začalo používat také pro válečné lodě [[Matthew Calbraith Perry|Matthewa C. Perryho]]. |
||
== Kontext == |
== Kontext == |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
[[Soubor:Nanban Byobu Folding Screen Carrack Portuguese Traders in Nagasaki by Kano Domi.jpg|náhled|upright=1.5|Portugalská loď v Nagasaki]] |
[[Soubor:Nanban Byobu Folding Screen Carrack Portuguese Traders in Nagasaki by Kano Domi.jpg|náhled|upright=1.5|Portugalská loď v Nagasaki]] |
||
Jak se [[Nagasaki]] rozrůstalo z původní rybářské vesnice v rušné město, ve kterém přitom měli volně se pohybující se [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitští]] [[Misionář|misionářů]] a portugalští obchodníci stále větší moc, stávalo se trnem v oku japonské vládnoucí garnitury. V roce 1588 byla proto portugalská kontrola nad osadou omezena a v roce 1605 převzal kontrolu nad Nagasaki japonský guvernér ( |
Jak se [[Nagasaki]] rozrůstalo z původní rybářské vesnice v rušné město, ve kterém přitom měli volně se pohybující se [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitští]] [[Misionář|misionářů]] a portugalští obchodníci stále větší moc, stávalo se trnem v oku japonské vládnoucí garnitury. V roce 1588 byla proto portugalská kontrola nad osadou omezena a v roce 1605 převzal kontrolu nad Nagasaki japonský guvernér ({{Cizojazyčně|ja|奉行}}, ''bugjó''). |
||
V té době měli portugalští obchodníci téměř monopol na východoasijský námořní obchod, ten začal být ale stále více napadán ostatními západními zeměmi. Nizozemci, kteří tou dobou byli s Portugalci ve [[Válečný stav|válečném stavu]], poprvé náhodně přistáli v Japonsku v roce 1600 ( |
V té době měli portugalští obchodníci téměř monopol na východoasijský námořní obchod, ten začal být ale stále více napadán ostatními západními zeměmi. Nizozemci, kteří tou dobou byli s Portugalci ve [[Válečný stav|válečném stavu]], poprvé náhodně přistáli v Japonsku v roce 1600 (loď ''Liefde'') a lodivod této lodi, Angličan [[William Adams]], se stal poradcem u šógunova dvora a obhájcem anglických i nizozemských zájmů. Významný status v Japonsku té doby získal i Holanďan [[Jan Joosten van Lodensteijn|Jan Joosten]]. Španělé měli tou dobou již základny na Filipínách a také se snažili v Japonsku prosadit, navzdory sjednocení španělské a portugalské koruny (zpráva o tom byla v portugalském Macau přijata chladně).<ref>Boxer, C. R. (1979) [1st. pub. 1929]. "The affair of the Madre de Deus". In Moscato, Michael (ed.). Papers on Portuguese, Dutch, and Jesuit Influences in 16th- and 17th-Century Japan: Writings of Charles Ralph Boxer. Washington, D.C.: University Publications of America. pp. 4–94. {{ISBN|0890932557}}.</ref> Japonský šógunát tou dobou zahraniční obchod částečně podporoval, a dokonce vydával obchodní povolení vybraným šlechticům, kteří pak vysílali „[[lodě s červenou pečetí]]“ daleko do jihovýchodní Asie. |
||
== První černé lodě == |
== První černé lodě == |
||
Černé lodě, kterým Portugalci říkali ''nau do trato'' (''obchodní lodě'') nebo ''nau da China'' '' |
Černé lodě, kterým Portugalci říkali ''nau do trato'' (''obchodní lodě'') nebo ''nau da China'' (''čínské lodě''), připlouvaly do Japonska z Goa každý rok mezi srpnem a zářím. Odplouvaly, jakmile to umožnil vítr, obvykle v období od listopadu do března. Vzhledem k odlišnému průběhu monzunů ve východní a jihovýchodní Asii mohlo ale uzavření celého okruhu trvat i více než dva roky. |
||
Tyto [[ |
Tyto [[karak]]y mívaly výtlak 600 až 1600 tun<ref name=":0" /> a trup měly natřený černou barvou, a tak se tento termín začal používat pro všechna západní plavidla.<ref>Rodrigues, Helena. "[https://web.archive.org/web/20110930032440/http://www.fcsh.unl.pt/cham/eve/content.php?printconceito=1060 Nau do trato]". Cham. Cham. [https://web.archive.org/web/20110930032440/http://www.fcsh.unl.pt/cham/eve/content.php?printconceito=1060 Archived from the original] on 30 September 2011. Retrieved 5 June 2011.</ref> Označení „Černá loď“ bylo uvedeno i v [[Nippo Jišó]] (日葡辞書),<ref>M. D. D. Newitt (1 January 2005). [https://books.google.com/books?id=eyQu-O1EQCAC&pg=PP13 A History of Portuguese Overseas Expansion: 1400–1668]. New York: Routledge. p. 13. {{ISBN|978-0-415-23980-6}}. Retrieved July 23, 2013.</ref> prvním západním japonsko-portugalském slovníku sestaveném v roce 1603. |
||
V roce 1549 připlul do Japonska španělský misionář [[František Xaverský]]. Křesťanství se pak postupně začalo rozšiřovat a misijní činnost byla s obchodem stále více a více svázána. Křesťanští [[Konvertita|konvertité]] se vyskytovali jak mezi rolníky, tak mezi některými [[daimjó]]. V roce 1638 ale bylo potlačeno [[Šimabarské povstání]], z něhož podněcování byl obviňován křesťanský vliv. Portugalští obchodníci a jezuitští misionáři se náslecně museli potýkat s postupně se zpřísňujícími omezeními, byli vypovězeni na ostrov Dedžima, než byli v roce 1639 vypovězeni z Japonska úplně. |
V roce 1549 připlul do Japonska španělský misionář [[František Xaverský]]. Křesťanství se pak postupně začalo rozšiřovat a misijní činnost byla s obchodem stále více a více svázána. Křesťanští [[Konvertita|konvertité]] se vyskytovali jak mezi rolníky, tak mezi některými [[daimjó]]. V roce 1638 ale bylo potlačeno [[Šimabarské povstání]], z něhož podněcování byl obviňován křesťanský vliv. Portugalští obchodníci a jezuitští misionáři se náslecně museli potýkat s postupně se zpřísňujícími omezeními, byli vypovězeni na ostrov Dedžima, než byli v roce 1639 vypovězeni z Japonska úplně. |
||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
Pojem „černé lodě“ se používá i jako japonské označení americké flotily komodora Perryho. Převaha vojenské síly Američanů byla tehdy hlavním faktorem při vyjednávání smluv ([[Smlouva z Kanagawy]], [[Harrisova smlouva]]), které umožnily americký obchod s Japonskem a kterými období [[sakoku]] [[de facto]] skončilo. |
Pojem „černé lodě“ se používá i jako japonské označení americké flotily komodora Perryho. Převaha vojenské síly Američanů byla tehdy hlavním faktorem při vyjednávání smluv ([[Smlouva z Kanagawy]], [[Harrisova smlouva]]), které umožnily americký obchod s Japonskem a kterými období [[sakoku]] [[de facto]] skončilo. |
||
Pohled na čtyři lodě vplouvající do zátoky Edo, zahalujících vzduch černým dýmem a schopné pohybu vlastní silou, Japonce vyděsil.<ref>Nishiyama, Kazuo (2000-01-01). [https://books.google.com/books?id=B1k-IxqnSC4C&pg=PA2 Doing Business With Japan: Successful Strategies for Intercultural Communication]. University of Hawaii Press. pp. 2–3. |
Pohled na čtyři lodě vplouvající do zátoky Edo, zahalujících vzduch černým dýmem a schopné pohybu vlastní silou, Japonce vyděsil.<ref>Nishiyama, Kazuo (2000-01-01). [https://books.google.com/books?id=B1k-IxqnSC4C&pg=PA2 Doing Business With Japan: Successful Strategies for Intercultural Communication]. University of Hawaii Press. pp. 2–3. {{ISBN|9780824821272}}.</ref> Jen Perryho vlajková loď, s posádkou čítající téměř tisíc mužů a šedesát děl, byla mnohonásobně větší než jakákoli japonská loď. Díky dýmu a černě natřenému trupu začali Japonci lodím opět říkat ''kurofune'', tedy ''černá loď''.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Lebedová |
| příjmení = Lebedová |
||
| jméno = Eliška |
| jméno = Eliška |
||
| Řádek 38: | Řádek 38: | ||
| issn = 1804-5480 |
| issn = 1804-5480 |
||
| datum přístupu = 20240125 |
| datum přístupu = 20240125 |
||
}}</ref> Perry ignoroval žádosti přicházející z pobřeží, aby se s flotilou přesunul do Nagasaki, oficiálního japonského přístavu pro obchod s vnějším světem. Naopak pohrozil, že se svými loděmi dopluje přímo do Eda a město vypálí do základů, pokud mu nebude dovoleno přistát. Nakonec po dohodě přistál v nedaleké v Kurihamě.<ref>Beasley, William G (1972). The Meiji Restoration. Stamford University Press. p. 89. |
}}</ref> Perry ignoroval žádosti přicházející z pobřeží, aby se s flotilou přesunul do Nagasaki, oficiálního japonského přístavu pro obchod s vnějším světem. Naopak pohrozil, že se svými loděmi dopluje přímo do Eda a město vypálí do základů, pokud mu nebude dovoleno přistát. Nakonec po dohodě přistál v nedaleké v Kurihamě.<ref>Beasley, William G (1972). The Meiji Restoration. Stamford University Press. p. 89. {{ISBN|0804708150}}.</ref> |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Poznámky === |
|||
{{Poznámky}} |
{{Poznámky}} |
||
== Reference == |
=== Reference === |
||
{{Překlad|en|Black Ships|1190572951}} |
{{Překlad|en|Black Ships|1190572951}} |
||
<references /> |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
[[Kategorie:Americko-japonské vztahy]] |
[[Kategorie:Americko-japonské vztahy]] |
||
Verze z 15. 2. 2024, 00:32
Černá loď (japonsky 黒船, kurofune) bylo obecné označení pro západní lodě plující v 16. až 19. století do Japonska. Jednalo se o japonský výraz pro velké portugalské obchodní lodě, které v 16. století začaly připlouvat do Japonska a jejichž trup byl černý. Později se toto označení začalo používat také pro válečné lodě Matthewa C. Perryho.
Kontext
V roce 1543 připluli do Japonska první portugalští obchodníci a zahájili tak kontakty Japonska se západním světem. Brzy založili faktorii v Nagasaki a přes základnu v Malajsii ji spojili se svou asijskou základnou v Goa. S velkými karaky se zapojili do rozkvétajícího nanbanského obchodu[pozn. 1] a přiváželi do Japonska nové zboží i myšlenky, z nichž největší dopad na Japonsko měly arkebuzy a křesťanství.[1] Později Portugalci tyto lodi zapojili do vícestranného obchodu a přes portugalskou osadu Macao na čínském pobřeží poblíž Kantonu vyměňovali stříbro z Japonska za hedvábí z Číny.
Centrem Evropanů v Japonsku bylo tehdy Nagasaki. Na rozdíl od mnoha asijských měst, která jsou vystavěna v mřížovém uspořádání podle čínského vzoru, bylo Nagasaki vystavěno kolem centrálního náměstí, kde se nacházejí nejdůležitější budovy: kostel, dům pro chudé (misericordia) a radnice. Město nemělo žádné opevnění. Mezi lety 1603 a jeho 1613 byla v Nagasaki otevřena také malířská škola, kterou vedl Ital Giovanni Niccoló. V Nagasaki platilo „občanské právo“ a „trestní právo“, které se lišily od japonského práva a byly převzaty z práva římského. Tělesné tresty byly omezeny. Město bylo popisováno jako město s mimořádným počtem dětí. Domy byly natřeny bíle podle portugalského vzoru. V roce 1590 mělo toto město 5 000 obyvatel a v roce 1600 již 15 000 obyvatel.[2]
Jak se Nagasaki rozrůstalo z původní rybářské vesnice v rušné město, ve kterém přitom měli volně se pohybující se jezuitští misionářů a portugalští obchodníci stále větší moc, stávalo se trnem v oku japonské vládnoucí garnitury. V roce 1588 byla proto portugalská kontrola nad osadou omezena a v roce 1605 převzal kontrolu nad Nagasaki japonský guvernér (奉行, bugjó).
V té době měli portugalští obchodníci téměř monopol na východoasijský námořní obchod, ten začal být ale stále více napadán ostatními západními zeměmi. Nizozemci, kteří tou dobou byli s Portugalci ve válečném stavu, poprvé náhodně přistáli v Japonsku v roce 1600 (loď Liefde) a lodivod této lodi, Angličan William Adams, se stal poradcem u šógunova dvora a obhájcem anglických i nizozemských zájmů. Významný status v Japonsku té doby získal i Holanďan Jan Joosten. Španělé měli tou dobou již základny na Filipínách a také se snažili v Japonsku prosadit, navzdory sjednocení španělské a portugalské koruny (zpráva o tom byla v portugalském Macau přijata chladně).[3] Japonský šógunát tou dobou zahraniční obchod částečně podporoval, a dokonce vydával obchodní povolení vybraným šlechticům, kteří pak vysílali „lodě s červenou pečetí“ daleko do jihovýchodní Asie.
První černé lodě
Černé lodě, kterým Portugalci říkali nau do trato (obchodní lodě) nebo nau da China (čínské lodě), připlouvaly do Japonska z Goa každý rok mezi srpnem a zářím. Odplouvaly, jakmile to umožnil vítr, obvykle v období od listopadu do března. Vzhledem k odlišnému průběhu monzunů ve východní a jihovýchodní Asii mohlo ale uzavření celého okruhu trvat i více než dva roky.
Tyto karaky mívaly výtlak 600 až 1600 tun[1] a trup měly natřený černou barvou, a tak se tento termín začal používat pro všechna západní plavidla.[4] Označení „Černá loď“ bylo uvedeno i v Nippo Jišó (日葡辞書),[5] prvním západním japonsko-portugalském slovníku sestaveném v roce 1603.
V roce 1549 připlul do Japonska španělský misionář František Xaverský. Křesťanství se pak postupně začalo rozšiřovat a misijní činnost byla s obchodem stále více a více svázána. Křesťanští konvertité se vyskytovali jak mezi rolníky, tak mezi některými daimjó. V roce 1638 ale bylo potlačeno Šimabarské povstání, z něhož podněcování byl obviňován křesťanský vliv. Portugalští obchodníci a jezuitští misionáři se náslecně museli potýkat s postupně se zpřísňujícími omezeními, byli vypovězeni na ostrov Dedžima, než byli v roce 1639 vypovězeni z Japonska úplně.
Tokugawský šógunát poté zavedl politiku naprosté izolace země (sakoku), která zakazovala kontakty s většinou vnějších zemí. Udržoval pouze omezené obchodní a diplomatické styky s Čínou, Koreou, ostrovy Rjúkjú a s Nizozemci. Sakoku zůstalo v platnosti až do roku 1853, kdy se Japonsko začalo otevírat pod nátlakem komodora Perryho.
Diplomacie dělových lodí
Pojem „černé lodě“ se používá i jako japonské označení americké flotily komodora Perryho. Převaha vojenské síly Američanů byla tehdy hlavním faktorem při vyjednávání smluv (Smlouva z Kanagawy, Harrisova smlouva), které umožnily americký obchod s Japonskem a kterými období sakoku de facto skončilo.
Pohled na čtyři lodě vplouvající do zátoky Edo, zahalujících vzduch černým dýmem a schopné pohybu vlastní silou, Japonce vyděsil.[6] Jen Perryho vlajková loď, s posádkou čítající téměř tisíc mužů a šedesát děl, byla mnohonásobně větší než jakákoli japonská loď. Díky dýmu a černě natřenému trupu začali Japonci lodím opět říkat kurofune, tedy černá loď.[7] Perry ignoroval žádosti přicházející z pobřeží, aby se s flotilou přesunul do Nagasaki, oficiálního japonského přístavu pro obchod s vnějším světem. Naopak pohrozil, že se svými loděmi dopluje přímo do Eda a město vypálí do základů, pokud mu nebude dovoleno přistát. Nakonec po dohodě přistál v nedaleké v Kurihamě.[8]
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black Ships na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Boxer, C. R. (1951). The Christian Century in Japan: 1549–1650. University of California Press. GGKEY:BPN6N93KBJ7
- ↑ Portuguese Nagasaki. Academic Accelerator [online]. [cit. 20240125]. Dostupné online.
- ↑ Boxer, C. R. (1979) [1st. pub. 1929]. "The affair of the Madre de Deus". In Moscato, Michael (ed.). Papers on Portuguese, Dutch, and Jesuit Influences in 16th- and 17th-Century Japan: Writings of Charles Ralph Boxer. Washington, D.C.: University Publications of America. pp. 4–94. ISBN 0890932557.
- ↑ Rodrigues, Helena. "Nau do trato". Cham. Cham. Archived from the original on 30 September 2011. Retrieved 5 June 2011.
- ↑ M. D. D. Newitt (1 January 2005). A History of Portuguese Overseas Expansion: 1400–1668. New York: Routledge. p. 13. ISBN 978-0-415-23980-6. Retrieved July 23, 2013.
- ↑ Nishiyama, Kazuo (2000-01-01). Doing Business With Japan: Successful Strategies for Intercultural Communication. University of Hawaii Press. pp. 2–3. ISBN 9780824821272.
- ↑ LEBEDOVÁ, Eliška. The opening of Japan. West Bohemian Historical Review [online]. Západočeská univerzita v Plzni, 2016 [cit. 20240125]. Dostupné online. ISSN 1804-5480.
- ↑ Beasley, William G (1972). The Meiji Restoration. Stamford University Press. p. 89. ISBN 0804708150.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černá loď na Wikimedia Commons
