Čeljabinsk
| Čeljabinsk Челябинск | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°9′ s. š., 61°24′ v. d. |
| Nadmořská výška | 220 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+5[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Uralský |
| Oblast | Čeljabinská |
| Administrativní dělení | 7 městských rajónů |
_-_Chelyabinsk_Oblast_(disputed_Crimea).svg) Čeljabinská oblast na mapě Ruska | |
  Čeljabinsk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 500,9 km² |
| Počet obyvatel | 1 182 517 (2023) |
| Hustota zalidnění | 2 360,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starostka | Natalja Petrovna Kotovová[2] |
| Vznik | 1736 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 351 |
| PSČ | 454000–454999 |
| Označení vozidel | 74, 174 a 774 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.svg)
Čeljabinsk (rusky Челя́бинск) je město v Ruské federaci, na východním úpatí pohoří Ural. Žije zde přibližně 1,18 milionu obyvatel (9. místo v Rusku) a jde o administrativní centrum Čeljabinské oblasti. Prochází tudy jižní větev transsibiřské magistrály (Moskva – Vladivostok); město je důležitou železniční křižovatkou. Od roku 1943 zde sídlí univerzita.
Historie
[editovat | editovat zdroj]_v1_~1904%D0%B3_22.jpg)
Na místě malé osady byla v Ufimské provincii roku 1736 založena Čeljaba, která dala městu název, a při ní pravoslavný chrám Narození Ježíše Krista. Od 60. let 18. století v čeljabinské pevnosti sídlil zemský úřad (roku 1743 přenesený z Tečenské slobody), pravoslavná duchovní rada, radnice a asi 500 dvorů. Pevnost byla na obou březích řeky obehnána dubovou palisádou se dvěma dřevěnými věžemi a třemi branami. Žilo zde 354 kozáků v čele s atamanem a 8 předáky, pěší rota, 192 obchodníků a dělníků a 42 rolníků. Dalších 154 obyvatel, přestěhovaných ze Šadrinska, žilo ve vesnici Balančnoj. V pevnosti stál dřevěný kostel sv. Mikuláše Divotvůrce, postavený před rokem 1743 a nahrazený dvouvěžovým kamenným Trojoltářním kostelem (Narození Ježíše Krista, sv. Jana Evangelisty a sv. Mikuláše Divotvůrce). Roku 1781 byla pevnost prohlášena městem a střediskem Čeljabinského újezdu v Jekatěrinské oblasti. Na přelomu 19. a 20. století se město stalo jedním z center hospodářství a kultury, zejména průmyslu ruského impéria a po revoluci také předválečného Sovětského svazu.
Během občanské války a 1. sjezdu československého legionářského vojska na Rusi se zde v květnu 1918 stal incident. Byl vyvolán těžkým zraněním legionáře 6. střeleckého pěšího olomouckého pluku „Hanáckého“ vojína J. Ducháčka železem, které z projíždějícího vlaku vrhl maďarský zajatec.[3] Konflikt mezi místním sovětem a československými legionáři patřil k hlavním sporům v počátcích otevřeného boje bolševiků s československými legionáři.[4] Legionáři tehdy Čeljabinsk dvakrát dobyli.[5] Za druhé světové války se zde vyráběly tanky T-34 a raketomety Kaťuša. Výroba těchto zařízení vynesla městu přezdívku „Tankograd“. V roce 1957 i zde, jako v Černobylu o třicet let později, došlo k jaderné havárii, ovšem v mnohem menším rozsahu. Přesto určitá část obyvatel město opustila. Ve městě se nadále nachází závod na likvidaci jaderného odpadu.
Čeljabinský bolid
[editovat | editovat zdroj]Dne 15. února 2013 v dopoledních hodinách dopadl poblíž města velký (podle nejvyšších odhadů až 17 metrů) meteoroid,[6] který při průletu atmosférou způsobil 9 výbuchů, tlaková vlna a doprovodný supersonický třesk pak způsobil poranění více než 1000 lidí a napáchal velké materiální škody (mimo jiné až 200 tisíc metrů čtverečních rozbitého tabulového skla). Podle jasnosti byl určen jako bolid. Pátrací letadla později nalezla kráter po meteoritu o průměru více než 8 metrů.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Ve městě žijí převážně Rusové (84 %), Tataři (5 %), Baškirové (3 %) a Ukrajinci (1 %).
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Dnes je zde průmysl chemický, stavebních hmot, spotřební a potravinářský. Hutnictví železa (úplný cyklus), výroba traktorů. V minulosti bylo město důležitým centrem výroby jaderných zbraní, nadále se zde nachází závod na likvidaci jaderného odpadu.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravu ve městě zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje. Též se staví první úsek jedné z linek systému metra, jež má mít výhledově takové linky tři.
Památky
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- Katedrální chrám sv. Simeona - sídlo čeljabinské eparchie
- Svatotrojický pravoslavný chrám – založen roku 1911, postaven do roku 1914, zrušen roku 1930, obnoven roku 1990
- Chrám Alexandra Něvského
- Budova Jihouralské státní univerzity – založena roku 1943
- Budova Státní opery – neoklasicistní budova z roku 1903, sochařská dekorace z období socialistického realismu
- Budova divadla
- Chrám Matky Boží s Odigitrijevským (mariánským) ženským klášterem
- Kirovka - pěší zóna s několika historickými cihlovými domky
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Galina Starovojtovová (1946–1998), reformní politička a aktivistka v oblasti lidských práv, zavražděna
- Jekatěrina Alexandrovová , ruská profesionální tenistka, žijící v Čechách
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Гордума Челябинска выбрала нового мэра. www.rbc.ru [online]. РБК, 2019-11-19 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 24-25, 30-55, 61-66, 137, 140-148.
- ↑ PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 62–66.
- ↑ Vojta Holeček, Rudolf Medek: Za Svobodu, Pod vedením T.G. Masaryka, Sibiřská anabáze, Praha 1925
- ↑ http://www.exoplanety.cz/2013/02/16/nasa-odhadla-parametry-ruskeho-meteoritu-mel-17-metru/ - NASA odhadla parametry ruského meteoritu, měl 17 metrů!
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeljabinsk na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Chelyabinsk v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích- Stránky o Čeljabinsku
- Mapa města na serveru Multimap
- Satelitní snímek města. Severní oblasti, kde se nachází průmysl, jsou silně znečištěny.
