Borsod-Abaúj-Zemplén
| Župa Borsod-Abaúj-Zemplén Borsod-Abaúj-Zemplén vármegye | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Miskolc |
| Souřadnice | 48°15′ s. š., 21° v. d. |
| Rozloha | 7 249,7 km² |
| Časové pásmo | +1 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 623 024 (2022) |
| Hustota zalidnění | 85,9 obyv./km² |
| Jazyk | maďarština |
| Národnostní složení | Maďaři, v malém počtu Slováci a Romové |
| Náboženství | křesťanství, převážně římskokatolické |
| Správa regionu | |
| Stát |  Maďarsko |
| Druh celku | župa |
| Podřízené celky | 16 okresů |
| Vznik | 16. března 1950 |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | HU-BZ |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borsod-Abaúj-Zemplén, běžně zkracovaná jako BAZ, je župa v nejsevernější části Maďarska. Vznikla v roce 1950. Hlavním městem je Miskolc.
Župa je druhou nejrozlehlejší (7247 km²) a druhou nejlidnatější (739 143 obyv. v roce 2004) v Maďarsku. Náleží jí prvenství v počtu obcí (358).
Současná župa zaujímá maďarské části někdejších uherských žup Abovsko-turnianské (Abaúj-Torna) a Zemplínské (Zemplén), většinu historické župy Boršod (Borsod), okrajové jižní části Gemeru (Gömör) a okrajové severozápadní části bývalé Szabolčské župy (Szabolcs). Borsod-Abaúj-Zemplén hraničí se župami Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Hajdú-Bihar a Szabolcs-Szatmár-Bereg a severu se Slovenskem.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Krajina župy Borsod-Abaúj-Zemplén je velmi pestrá. Na západ zasahuje pohoří Bukové hory (maďarsky Bükk) , na severozápad krasová oblast Aggtelek, která pokračuje na Slovensku jako Slovenský kras. Východně od ní se prostírá nízká pahorkatina Cserehát a pak masiv Slanských vrchů. Jih, střed a východ župy je plochý. Jižní svahy otevřené do Velké uherské nížiny jsou příznivy vinařství, přičemž se zde nachází i proslulá vinařská oblast tokajská. Hlavní řekou je Tisa (Tisza), protékající podél celé jihovýchodní hranice župy a přijímající pod Miskolcem přítoky Slaná (Sajó) s Hornádem (Hernád) a nad Tokajem Bodrog. Na území župy jsou dva národní parky, Národní park Bükk a Národní park Aggtelek.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Župou prochází dálnice M3 Budapešť – Debrecín / Nyíregyháza, z níž se odpojuje přivaděč M30 do Miskolce, odkud pokračuje dálková silnice č. 3 směr Košice a Řešov. Je tudy vedena evropská silnice E71 (Split – Záhřeb – Budapešť – Košice) a E79 (Miskolc – Debrecín – Rumunsko – Sofie – Soluň). Hlavním železničním uzlem župy je Miskolc, kudy prochází hlavní trať Budapešť – Hatvan – Miskolc – Nyíregyháza a odpojují se tratě směr Bánréve, Košice a Sátoraljaújhely.
Města
[editovat | editovat zdroj]Města podle počtu obyvatel r. 2001:
- Miskolc (sídlo župy; 180 282)
- Ózd (39 114)
- Kazincbarcika (32 934)
- Sátoraljaújhely (18 352)
- Mezőkövesd (17 995)
- Tiszaújváros (17 581)
- Sárospatak (14 718)
- Sajószentpéter (13 343)
- Edelény (11 220)
- Szerencs (10 213)
- Putnok (7625)
- Felsőzsolca (7157)
- Encs (7000)
- Mezőcsát (6578)
- Alsózsolca (6190)
- Szikszó (6062)
- Emőd (5471)
- Tokaj (5155)
- Nyékládháza (5021)
- Szendrő (4355)
- Borsodnádasd (3605)
- Abaújszántó (3422)
- Cigánd (3299)
- Gönc (2254)
- Pálháza (1114)
Okresy
[editovat | editovat zdroj]Župa se dělí na 16 okresů[1]
- Okres Cigánd
- Okres Edelény
- Okres Encs
- Okres Gönc
- Okres Kazincbarcika
- Okres Mezőcsát
- Okres Mezőkövesd
- Okres Miskolc
- Okres Ózd
- Okres Putnok
- Okres Sárospatak
- Okres Sátoraljaújhely
- Okres Szerencs
- Okres Szikszó
- Okres Tiszaújváros
- Okres Tokaj
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Borsod-Abaúj-Zemplén na Wikimedia Commons - Stránky župy
