Eduard August Hannoverský (1767–1820)
Eduard August Hannoverský, vévoda z Kentu a Strathearnu (2. listopadu 1767 – 23. ledna 1820) byl člen britské královské rodiny, čtvrtý syn a páté dítě krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty, meklenburské princezny, otec královny Viktorie.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako páté dítě a čtvrtý syn britského krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty.
Vojenská kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1785 se započala jeho vojenská výchova v Německu, kde mu byly vštípeny železné zásady disciplíny. Byl plukovníkem na Gibraltaru, od května 1791 v Kanadě. V říjnu roku 1793 byl povýšen na generálmajora, v lednu 1796 na generálporučíka. 23. dubna roku 1799 mu byl udělen titul vévody z Kentu a Strathearnu a lorda Dublinu a v květnu téhož roku se stal velitelem sil v Britské Severní Americe. 24. května 1802 byl převelen do funkce guvernéra Gibraltaru. Jeho tvrdé pojetí vojenské disciplíny vyvolalo vzpouru v jednom z královských oddílů, v důsledku čehož byl v květnu roku 1801 odvolán. Formálně držel titul guvernéra Gibraltaru do konce života, od staršího bratra Bedřicha Augusta, vévody z Yorku a Albany, velitele královských ozbrojených sil, však obdržel zákaz příjezdu a pobytu na Gibraltaru. Nehledě na faktické ukončení vojenské kariéry mu byla udělena hodnost polního maršálka.
Byl rytířem Řádu sv. Patrika (5. února 1783), Podvazkového řádu (2. května 1786) a nositelem Velkého Kříže Řádu lázně (2. ledna 1815). 5. září 1799 se stal členem Královské tajné rady.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]Přes pokročilý věk zůstával starým mládencem, i když měl řadu milenek. Z nich nejznámější je Adelaide Dubusová, s níž měl nemanželskou dceru, a Julie de St. Laurent, s níž žil přes dvacet let. V roce 1817 však došlo k hrozivé situaci stran nástupnictví trůnu, když 6. listopadu zemřela po porodu mrtvého dítěte Šarlota Augusta, jediná dcera nástupce trůnu, waleského prince Jiřího. Britský trůn neměl jiného následníka v této generaci – další synové krále Jiřího III. neměli děti nebo byli rovněž svobodní nebo jejich děti nebyly legitimní:
Bedřich August, vévoda z Yorku a Albany, další v nástupnické linii, se rozvedl se svou ženou po 27 letech bezdětného manželství. Proto další dva synové Jiřího III., Vilém, vévoda Clarence (pozdější král Vilém IV.) a Adolf Frederik, vévoda z Cambridge, podobně jako Eduard August uzavřeli rychle manželství se záměrem zplodit tolik vytouženého následníka trůnu. Další dva bratři, Arnošt August, vévoda z Cumberladu, a August Bedřich, vévoda ze Sussexu, již sice byli ženatí, ale v tomto okamžiku měl vévoda z Cumberlandu dvě mrtvě narozené dcery, zatímco děti vévody ze Sussexu byly vyloučeny z následnictví, neboť manželství jejich rodičů, uzavřené bez králova souhlasu, bylo jako takové podle Royal Marriages Act 1772 z roku 1772 neplatné.
Pro záchranu dynastie se v roce 1818 ve věku 50 let oženil i vévoda z Kentu, a to s německou princeznou Viktorií z dynastie Sasko-Kobursko-Saalfeldské. Svatba se uskutečnila v Koburku 29. května a 13. července se obřad opakoval v Anglii, v Kew Palace v Surrey. (Šlo o dvojitou svatbu, neboť tentýž den se ženil i Eduardův bratr Vilém, vévoda Clarence s jinou německou princeznou, Adelheidou Sasko-Meiningenskou.)
Z manželství Eduarda a Viktorie se o rok později, 24. května roku 1819, narodila jediná dcera, princezna Viktorie z Kentu ,budoucí královna Viktorie.
Nedlouho poté, v lednu roku 1820, vévoda z Kentu po krátké nemoci zemřel. O pouhých šest dní ho přežil jeho otec, král Jiří III. Žili také jeho starší bratři, z nichž první usedl na trůn jako Jiří IV. a druhý po jeho smrti jako Vilém IV. Po Vilémově smrti 20. června 1837 zdědila britskou královskou korunu dcera Eduarda Augusta – princezna Viktorie.
Jméno vévody Eduarda nese kanadská provincie – Ostrov prince Edwarda.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Jiří I. | ||||||||||||
Jiří II. | ||||||||||||
Žofie Dorotea z Celle | ||||||||||||
Frederik Ludvík Hannoverský | ||||||||||||
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
Karolina z Ansbachu | ||||||||||||
Eleonora Sasko-Eisenašská | ||||||||||||
Jiří III. | ||||||||||||
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský | ||||||||||||
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský | ||||||||||||
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská | ||||||||||||
Augusta Sasko-Gothajská | ||||||||||||
Karel Anhaltsko-Zerbstský | ||||||||||||
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská | ||||||||||||
Žofie Sasko-Weissenfelská | ||||||||||||
Eduard August Hannoverský | ||||||||||||
Adolf Fridrich I. Meklenburský | ||||||||||||
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický | ||||||||||||
Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská | ||||||||||||
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický | ||||||||||||
Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský | ||||||||||||
Christiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská | ||||||||||||
Antonie Sibyla Barby-Mühlingenská | ||||||||||||
Šarlota Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
Arnošt Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
Žofie Henrieta Waldecká | ||||||||||||
Alžběta Sasko-Hildburghausenská | ||||||||||||
Jiří Ludvík I. Erbašský | ||||||||||||
Žofie Albertina z Erbachu | ||||||||||||
Amálie Kateřina Waldecko-Eisenberská | ||||||||||||
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Kindred Britain.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Hannoverská dynastie
- Britští princové
- Hannoverští princové
- Vévodové z Kentu
- Britští maršálové
- Rytíři Podvazkového řádu
- Rytíři Řádu svatého Patrika
- Rytíři velkokříže Řádu lázně
- Narození v roce 1767
- Narození 2. listopadu
- Narození v Londýně
- Úmrtí v roce 1820
- Úmrtí 23. ledna
- Pohřbení v kapli svatého Jiří ve Windsoru