Přeskočit na obsah

Ekonomika Česka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ekonomika Česka
Sídlo České národní banky v Praze
Pořadí37. místo (PPP)[1]
Měnakoruna česká (CZK)
Fiskální obdobíkalendářní rok
Obchodní organizaceWTO, OECD, EU[2]
Statistické údaje
Populace▲ 10,879,069 (2024)[3]
HDP▲ $342,99 mld. (nominalní, 2024)[4]
▲ $619,88 mld. (PPP, 2024 odhad)[5]
Změna HDP▲ 1,1 % (2024)[6]
HDP na obyvatele▲ $56,690 PPP (2024)[7]
▲ $31,370 (nominalní, 2024)[8]
HDP podle sektorůzemědělství: 2,4 %
průmysl: 37,7 %
služby: 59,9 %
(2013)[9]
Inflace (CPI)2,3% (2024 leden)[10]
2,9 % (2019)[11]
2,2 % (2018)[11]
Míra chudoby10 % (2022)[12]
Pracovní síla▼ 5 376 592 (2019)[13]
Pracovní síla podle sektorůzemědělství 2,8 %
průmysl 38 %
služby 59,2 %
NezaměstnanostNegativní růst 2,8 % (2024)[14]
Průměrná hrubá mzda▼ 43 941 Kč (1. kvartál 2024)[15]
Index snadnosti podnikání27. místo[16]
Zahraničí
Vývoz▲ 4,39 bil. (2018)[17]
Dovoz▲ 3,21 bil. (2015)[17]
Obchodní bilance▲ 0,15 bil. (2015)[17]
Hrubý zahraniční dluh4,35 bil. (2018)[18]
Veřejné finance
Veřejný dluh2,997 bil. (prosinec 2022)[19] (44,2 % HDP, 2022)
Příjmy1,940 bil. (plánováno, 2024)[19]
Výdaje2,192 bil. (plánováno, 2024)[19]
RatingAA- (Standard & Poor's)
AA- (Fitch)
A1 (Moody's)
Částky v CZK, pokud není uvedeno jinak.

Česká republika je vyspělá země, řazená mezi nejrozvinutější ekonomiky na světě. Je také členem OECD, kde figuruje ve skupině s ostatními bohatými členy.[20][21] V roce 2021 byl český HDP na obyvatele v paritě kupní síly 45 094 $; česká ekonomika předběhla v roce 2005 ekonomiku Portugalska, poté Řecka, Kypru, Španělska, Japonska a nyní se blíží úrovni Itálie.[22][23][24]

Česko je na světě na 13. místě v narovnaném indexu lidského rozvoje (před Belgií), na 14. místě v indexu lidského kapitálu (před Velkou Británií) Světové banky, na 24. místě v indexu ekonomické svobody (před Německem) a v indexu globálních inovací a na 29. místě v globální konkurenceschopnosti. Hlavní odvětví průmyslu jsou automobilová výroba, elektronika, strojírenství, high-tech technologie, výroba oceli, dopravní zařízení, chemická výroba a léčiva. Hlavními zemědělskými produkty jsou obiloviny, rostlinné oleje a chmel.

Specifikace České ekonomiky

[editovat | editovat zdroj]

Země vykazuje nejstabilnější a nejvíce prosperující ekonomiku ze všech zemí bývalého RVHP (druhé je Slovinsko). Jejím základem je průmysl a služby (60 %); zemědělství a další prvovýroba jsou zastoupeny slabě – například v zemědělství pracuje méně než 5 % produktivního obyvatelstva, kdežto v sousedním Polsku je to více než 14 %.

Česko má nejvíce osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na počet obyvatel v Evropě (kolem 9%).[25] Daň z příjmů je v rámci EU velmi nízká, po Česku ji má nižší již jen Rumunsko.[26] Průměrná hrubá mzda v Česku byla začátkem roku 2022 okolo 37,5 tisíc Kč, dvě třetiny zaměstnanců však na průměrnou mzdu nedosáhnou.[27][28] Česko patří mezi země s nejnižším podílem lidí ohrožených příjmovou chudobou v Evropské unii (10,1%),[29] počet lidí, kteří již v příjmové chudobě jsou však je také okolo 10%.[12] Produktivita práce je ovšem v Česku oproti západní Evropě výrazně nižší. Problémem může být množství času stráveného zařizováním osobních věcí v pracovní době, Češi takto denně v administrativních profesích promrhají přibližně 65 minut.[30]

Nezaměstnanost a státní zadluženost v Česku zůstávají jako jedny z nejnižších v Evropě. Česká ekonomika se umístila podle míry inflace a nezaměstnanosti na 7. místě žebříčku agentury Bloomberg pro rok 2019.[31] Největším tahounem české ekonomiky je automobilka Škoda Auto. V prvním čtvrtletí roku 2015 rostla Česká ekonomika nejrychleji ze států EU.[32] Česko ovšem patří v Evropě mezi země s největším odlivem peněz k zahraničím majitelům, roku 2016 odpovídal asi 8,6 % HDP.[33]

Česká ekonomika před vznikem České republiky

[editovat | editovat zdroj]
Budova původní Pražské burzy
Související informace naleznete také v článku Hospodářské dějiny Československa.

Česko a Slovensko produkovalo většinu (asi 70 %) veškeré průmyslové výroby Rakouska-Uherska,[34] z toho některá byla téměř monopolní. V dubnu 1919 byla zavedena Koruna československá v poměru 1:1 k rakousko-uherské měně, ta se stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě.

První republika se díky rozvoji údajně dostala na 10. místo průmyslově nejvyspělejších států na světě, před ní byly jen USA, Kanada, Austrálie, Švýcarsko, Argentina, Británie, Francie, Švédsko a Belgie.[35][36] HDP na obyvatele První Československé republiky bylo však menší než u Dánska, Itálie, Německa, Nizozemska, Norska a Rakouska.[37] Podle velmi rozšířeného mýtu měla být První republika desátým nejvyspělejším státem světa.[38] Historik Szobi z předního Evropského univerzitního institutu ve Florencii uvádí, že podle výše národního důchodu na obyvatele zaujímalo Československo 17. místo ve světě, dle hodnoty průmyslové výroby na obyvatele jsme byli na 12. příčce ve světě, podle podílu na světové průmyslové výrobě dokonce na 10. místě.[39]

Podle Broadberryho a Kleina bylo HDP na obyvatele První republiky menší než u Dánska, Itálie, Německa, Nizozemska, Norska a Rakouska.[40] Maddison i Bairoch řadí pro rok 1929 Československo na 17. pozici v HDP na obyvatele - a Prados de la Escosura na dvacáté místo (ještě za Irsko, Finsko a Španělsko).[41] Čeští historici Kubů a Pátek v knize “Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami” z roku 1999 uvádí, že České země bez chudšího Slovenska a Podkarpatské Rusi byly ekonomicky před Rakouskem a přiblížily se Německu a Belgii. I tak ovšem nepatřily do první desítky nejbohatších států světa.[38]

Důsledky rozbití ČSR po Mnichovské dohodě byly pro hospodářství katastrofální. Po okupaci došlo k násilnému podřízení ekonomiky německým hospodářským zájmům. Byl oficiálně vyhlášen kurs marky a koruny 1:10, ačkoliv skutečný poměr byl 1 ku 6 až 7 a ihned po okupaci Němci skupovali ve velkém české zboží. Nuceně se slučovaly některé podniky, byly ustanoveny ústřední svazy průmyslu, obchodu, řemesel a dopravy.

V únoru 1948 se v Československu chopila moci Komunistická strana, ekonomika státu začala být řízena centrálně a všechny průmyslové podniky byly zestátněny. K vyššímu tempu růstu ekonomiky a zvýšení průmyslové produkce došlo až roku 1954. V letech 1948–1968 vykazovala průměrný růst 3,72% HDP ročně. V období let 1969–1989 HDP Československa vzrostl cca o jednu třetinu (průměrně asi 1,66%).[42]

Vývoj ekonomiky od vzniku České republiky

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Státní rozpočet České republiky.
Obchodní BB Centrum v Praze
Meziroční růst českého HDP podle IMF
Nominální HDP (v mld. Kč)
Škoda Auto je největším tahounem české ekonomiky

Česko po svém vzniku zdědilo strukturu průmyslu z bývalé ČSSR (Česká socialistická republika se na výrobě v celé zemi podílela sedmdesáti procenty – z toho Čechy 43 % a Morava se Slezskem 27 %), jenž byl nevhodný, energeticky náročný, neekologický, zastaralý a orientovaný na vojenskou výrobu pro celek větší, než byla země sama (tedy na vývoz do Sovětského svazu). Sortiment vyráběného zboží byl širší, než si země mohla dovolit; zahraniční obchod byl monopolizován a v porovnání se zeměmi Západní Evropy byl relativně malý.

Ještě před rozpadem ČSFR došlo k některým základním změnám (uvolnění regulace všech cen, umožnění soukromého podnikání apod.); země přijímala určitou formu hospodářské pomoci od Mezinárodního měnového fondu. Během 90. let došlo k základním změnám ve vlastnických vztazích – malé a velké privatizaci; během tzv. kuponové privatizace se velká část obyvatelstva stala akcionáři a státní majetek byl tedy redukován. Zatímco před sametovou revolucí tvořilo státní vlastnictví 97 %, roku 1998 již bylo 80 % všech společností v soukromých rukou. Dále proběhly některé restituce, restrukturalizace a technologické modernizace, umožněné jak domácími úvěry, tak zejména otevřením země a přílivem zahraničních investic. Mnohým lidem se navrátil majetek zabavený po roce 1948. Od roku 1995 je Česko členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Česká koruna několikrát devalvovala a od roku 1995 se stala plně konvertibilní. Na rozdíl od ostatních zemí, které byly od roku 1990 ve stejné situaci, v Česku nevzrostla rapidně inflace ani nedošlo k prudkým změnám hodnoty měny, jako například v Rusku.

Po počáteční expanzi česká ekonomika podlehla na přelomu let 1996 a 1997 malé recesi, z které se zotavovala od poloviny roku 1999. V této době narostla nezaměstnanost až na 8,7% (1999), poté už měla převážně klesající tendenci až do roku 2008. Růst v letech 2000–2001 byl zapříčiněn hlavně vývozem do EU, především do Německa (Německo je největší ekonomický partner země), dalším přílivem zahraničních investic a oživující domácí poptávkou. Republika se ovšem během tohoto období v porovnání s minulostí značně zadlužila.

Po vstupu země do Evropské unie nabral růst v ČR, stejně jako v ostatních zemích podobné kategorie (Slovensko, Polsko, Maďarsko), relativně velké tempo a spíše sociální politikou české vlády dosáhl až sedmi procent. Význam průmyslu, jenž v roce 1990 vytvářel 62% domácího produktu, klesl zhruba na polovinu. Namísto hutnictví přebral dominantní pozici automobilový průmysl, jehož zásluhou má země od roku 2004 aktivní saldo obchodní bilance.

Podle Hospodářské komory mezi nejčastěji hledané kvalifikace v roce 2007 patřily řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři, zaměstnanci na pozici obsluha strojů a zařízení, techničtí pracovníci, zdravotničtí pracovníci a pedagogičtí pracovníci.[43] Kvůli tomu přestali být zaměstnavateli odmítání i čerství absolventi škol bez praxe.[43] V porovnání hodinové mzdy mezi novými členy EU byla Česká hodinová mzda 109 Kč třetí nejvyšší, vyšší průměrná hodinová mzda byla pouze na Kypru (334 Kč) a ve Slovinsku (178 Kč).[43]

Nedostatek pracovníků v Česku se týkal hlavně stavebnictví, strojírenství a dopravy, v roce 2008 podle odhadů Svazu průmyslu a dopravy v těchto odvětvích chybělo přibližně 300 000 kvalifikovaných pracovníků.[44] Nezaměstnanost tehdy dosáhla dna 4,4%, poté se zvyšovala na 8,7% (Červenec 2010), a od roku 2010 opět začala klesat na nynějších 2,7% (Červenec 2019).[45] Nezaměstnanost v České republice zůstává jedna z nejnižších v Evropě. V žebříčku Evropských zemí se nachází na 5. místě (2019), po Bělorusku (0,3%), Faerských ostrovech (1,1%), Lichtenštejnsku (2,3%) a Švýcarsku (2,1%).[46]

Dne 7. listopadu 2013 rozhodla Česká národní banka o intervenci na devizovém trhu, kde se bude snažit držet kurz koruny vůči euru přibližně na hladině 27 CZK/EUR. Tento krok by podpořil český export, naproti tomu zvýšil inflaci a zdražil dovoz, názory na něj jsou tak rozdílné.[47][48][49] V roce 2017 rada ČNB rozhodla ukončit tyto devizové intervence.[50]

I přesto, že svého minima dosáhla demografická křivka v roce 2015, ještě v roce 2017 ubýval počet učňů ve stavebních oborech.[51] Ubýval rychleji než v jiných oborech, protože zájemci o výuční list si vybírali raději elektrotechnické a strojírenské obory.[51] Přestože byla velká poptávka po pokrývačích, tesařích a klempířích, zájem o studium těchto oborů byl malý.[51] V roce 2017 byl nedostatek pracovníků na technické pozice a lidí do výroby.[52] Protože se většina dětí ve škole učila anglicky, byl také nedostatek německy mluvících zaměstnanců.[52] Při hledání nových zaměstnanců se kromě vyšší mzdy stalo standardem nabízení benefitů.[52] V prvním čtvrtletí roku 2017 se meziročně zvýšila průměrná mzda v Libereckém kraji o 1347 Kč na 25 693 Kč, v Plzeňském kraji se zvýšila mzda o více než 1700 Kč. Kromě technických pracovníků byl také nedostatek řezníků. Firmám i živnostníkům se stávalo, že měli inzerát na úřadu práce rok a nikdo se na něj neozval.[53] Vyučení řezníci odcházeli do zahraničí nebo za jinou prací, zájemců o vyučení se v oboru řezník bylo málo (jediné učiliště v Libereckém kraji ve Frýdlantu mělo v září 2017 v oboru řezník pouze 6 učňů).[53]

Podle analýzy CRIF - Czech Credit Bureau ve srovnání s rokem 2010 v roce 2017 poklesl zájem o podnikání ve věkové skupině nad 30 let, nicméně narostl počet zájemců ve věkové skupině do 30 let.[54] Mezi novými podnikateli ve věkové skupině od 31 do 40 let začalo podnikat o 53 % lidí méně (tedy o 18 tisíc lidí méně), ve věkové skupině 41 - 50 let klesl počet nových podnikatelů o 57 % (tedy o 10 tisíc lidí) a ve věkové skupině 51–60 let klesl počet nových podnikatelů o 63 %.[54] Ve věkové skupině do 30 let začalo podnikat o 80 % více fyzických osob, tj. o 12 tisíc nových podnikatelů více.[54] Celkově byl v roce 2017 počet nových podnikatelů do 30 let 27 tisíc z celkových 58 tisíc nových podnikatelů, zatímco v roce 2010 byl celkový počet nových podnikatelů 85 tisíc, z toho bylo 15 tisíc nových podnikatelů ve věku do 30 let.[54]

Celkem v roce 2017 ukončilo činnost 10 437 firem, z toho 7910 firem skončilo v likvidaci a ostatní skončily buď fúzí s jiným podnikatelským subjektem nebo jiným způsobem.[55] Podle odhadů CRIF z října 2017 měl počet nově zaregistrovaných firem za celý rok 2017 poprvé v historii České republiky přesáhnout počet 30 000.[55]

Burzovní palác v Praze

Na začátku roku 2018 skončil zahraniční obchod v přebytku 11,9 miliard Kč, ovšem meziročně byl o 9,4 miliardy nižší.[56] Dovoz se meziročně zvýšil o 6,2 %.[56] Hlavní příčinou nižšího přebytku byl pokles exportu a růst importu motorových vozidel.[56] Teritoriálně mělo vliv především zhoršení bilance s EU a Čínou a zlepšení bilance s Ruskem.[56] Přestože se zlepšila dopravní infrastruktura českého venkova, u potravinové obslužnosti venkova nastala opačná situace, počet prodejen na venkově dlouhodobě klesá, od roku 2018 do roku 2019 ubylo 18 % prodejen s plochou do 400 m².[57]

V roce 2021 rostla česká ekonomika o 3,3 %, následující rok však odhad růstu klesl z 3,1 % na 1,2 %.[58] V roce 2022 došlo k rekordnímu nárůstu inflace přes 15 %, reálná změna průměrné mzdy byla okolo 8,5 procenta, došlo tedy k největšímu pádu životní úrovně od vzniku ČR a nejvíce ze všech zemí OECD.[59][58][60][61] Rok 2022 také zasáhla energetická krize a začaly stoupat ceny energií, Česko platí jedno z nejvyšších cen za plyn v Evropě.[62][63] Cena elektřiny se v Česku v první polovině roku 2022 zvýšila o 62 %, to je nejvíce ze všech zemí EU.[64]

Česko také zasáhla uprchlická krize, do země za tři týdny od začátku invaze přišlo 270 000 válečných utečenců z Ukrajiny.[65] Kvůli uprchlické vlně byl vyhlášen nouzový stav.[66] Všichni uprchlíci z Ukrajiny dostávají dávku 5000 Kč,[67] uprchlíci mají zajištěné ubytování, stravování a základní sociální a materiální pomoc.[68] V dubnu náklady na zvládnutí uprchlické vlny vláda odhadovala na 54 miliard Kč.[69]

Ke konci roku 2023 české reálné mzdy klesly již osmý kvartál za sebou, navrátily se tak o více než pět let nazpět, čeští zaměstnanci tak zchudli nejvíce ze všech zemí vyspělých států OECD.[61][70]

Vývoj cen bydlení

[editovat | editovat zdroj]

V období let 2000 až 2006 vzrostly ceny bytů v Praze o 76 %, mimo Prahu o 86 %.[71] Jedním z hlavních důvodů byl růst mezd o 9 %.[71] Po dalších 12 měsících cena bytů v Praze klesla o 7 %, cena bytů mimo Prahu klesla o 14 %.[71]

Od roku 2006 do roku 2008 se ceny bytů opět zvýšily, tentokrát v Praze ale pouze o 56 % a mimo Prahu o 64 %.[71] Po dalších 12 měsících cena bytů v Praze klesla o 13 % a cena bytů mimo Prahu klesla o 17 %.[71]

V roce 2014 se opět začaly ceny bytů zvyšovat, do roku 2018 se zvýšily ceny bytů v Praze o 56 %, ceny bytů mimo Prahu se zvýšily o 43 %.[71] Hlavními příčinami byla nízká nezaměstnanost (6 % v roce 2014, 1,9 % v roce 2018), nízká nabídka dokončených bytů a nákup bytů za účelem krátkodobých pronájmů.[71] V Praze byla v roce 2018 cena bytů přepočtená na příjem nejvyšší v Evropě (na pořízení vlastního bydlení bylo potřeba 12 ročních platů), byla způsobená vysokou poptávkou a malou nabídkou.[72] V prvním čtvrtletí roku 2018 přesáhla cena za m² 88 000 Kč.[72]

Hlavní makroekonomické indikátory (v mld. Kč)

[editovat | editovat zdroj]
rok HDP Míra

konvergence

k EU

spotřeba tvorba

hrubého

fixního

kapitálu**

příspěvek

ZO*** k růstu

HDP

růst

deflátoru

HDP

průměrná

míra

inflace

míra

zaměstnanosti

15-64letých

obecná

míra

nezaměstnanosti

Saldo

běžného

účtu

(k HDP)

nominální reálný

růst

domácností vlády
1993 1196 0,1 % - 21,5 % 20,8 % 69,0 % - 1,1 %
1994 1365 2,2 % - 11,5 % 10,0 % 69,2 % 4,3 % -1,7 %
1995 1580 5,9 % 77 % 9,0 % 9,1 % 69,5 % 4,0 % -2,3 %
1996 1813 4,3 % 79 % 10,0 % 8,8 % 69,4 % 3,9 % -6,2 %
1997 1953 -0,7 % 76 % 8,5 % 8,5 % 68,7 % 4,8 % -5,8 %
1998 2143 -0,3 % 73 % 10,0 % 10,7 % 67,5 % 6,5 % -1,9 %
1999 2237 1,3 % 73 % 2,9 % 2,1 % 65,9 % 8,7 % -2,3 %
2000 2373 4,6 % 72 % 1,7 % 3,9 % 65,2 % 8,8 % -4,4 %
2001 2563 3,0 % 74 % 4,8 % 4,7 % 65,2 % 8,1 % -4,9 %
2002 2675 1,6 % 74 % 2,2 % 6,7 % 5,1 % -0,2 p. b. 2,7 % 1,8 % 65,6 % 7,3 % -5,1 %
2003 2801 3,6 % 77 % 6,0 % 7,1 % 0,4 % -0,6 p. b. 1,1 % 0,1 % 64,9 % 7,8 % -5,7 %
2004 3058 4,8 % 79 % 2,6 % -3,2 % 4,7 % 1,4 p. b. 4,0 % 2,8 % 64,2 % 8,3 % -4,2 %
2005 3258 6,5 % 80 % 2,5 % 2,9 % 1,8 % 4,6 p. b. 0,1 % 1,9 % 64,8 % 7,9 % -0,9 %
2006 3507 7,1 % 81 % 5,2 % 1,2 % 6,0 % 1,5 p. b. 0,7 % 2,5 % 65,3 % 7,1 % -2,1 %
2007 3832 5,5 % 84 % 5,0 % 0,7 % 10,8 % 1,1 p. b. 3,5 % 2,8 % 66,1 % 5,3 % -4,3 %
2008 4015 2,5 % 81 % 3,6 % 1,1 % -1,5 % 1,3 p. b. 2,0 % 6,3 % 66,5 % 4,4 % -1,9 %
2009 3922 -4,7 % 83 % -0,2 % 2,6 % -7,9 % -0,6 p. b. 2,6 % 1,0 % 65,3 % 6,7 % -2,3 %
2010 3954 2,2 % 81 % 0,9 % 0,2 % 0,9 % 1,0 p. b. -1,5 % 1,5 % 65,0 % 7,3 % -3,6 %
2011 4034 1,7% 83 % 0,3 % -3,0 % 1,1 % 1,9 p. b. -0,2 % 1,9 % 65,7 % 6,3 % -2,1 %
2012 4060 -0,8 % 82 % -1,5 % -1,8 % -3,2 % 1,3 p. b. 1,4 % 3,3 % 66,5 % 7,0 % -1,6 %
2013 4098 -0,9 % 83 % 0,7 % 2,3 % -2,7 % 0,0 p. b. 1,4 % 1,4 % 67,7 % 7,0 % -0,5 %
2014 4314 2 % 85 % 1,5 % 1,8 % 2,0 % -0,2 p. b. 2,5 % 0,4 % 69,0 % 6,1 % 0,2 %
2015 4555 4,3 % 88 % 2,9 % 3,2 % 8,3 % -0,4 p. b. 1,0 % 0,3 % 70,3 % 5,0 % 1,2 %
2016 4715 2,3 % 89 % 3,6 % 2,1 % 1,5 % 0,5 p. b. 1,1 % 0,7 % 71,1 % 4,0 % 1,2 %
2017 5050 4,6 % 90 % 4,3 % 1,5 % 3,3 % 0,3 p. b. 1,1 % 2,5 % 71,8 % 2,9 % -
2018 5410 2,9 % 91 % 3,4 % 1,3 % 3,2 % 0,2 p. b. 1,7 % 2,1 % 72,4 % 2,2 % -
2019 5791 2,4 % - - - - - - 2,8 % - 2,0 % -
2020 5709 -5,5 % - 3,2 % 2,6 %
2021 6108 3,6 % - 3,8 % 2,8 %
2022 6785 2,4 % - 15,1 %
2023 6785 -0,4 % -
Evropské státy v HDP na obyvatele podle kupní síly

zdroje:[73][74][75][76][77][78][79][80]

p = predikce ČNB

* PPS = parita kupní síly

** tvorba hrubého fixního kapitálu = investice

*** ZO = zahraniční obchod

HDP v paritě kupní síly na obyvatele vůči průměru EU

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1990[81] 1992 1996 1998 2002 2006 2010 2013 2017 2021 2022 2023
Průměr EU 85,8 % 74,2 % 80,0 % 75,0 % 75,5 % 82,1 % 84,8 % 85,4 % 89,7 % 93,0 % 92,0 % 89,2 %
Změna - -11,6 +5,8 -5,0 +0,5 +6,6 +2,7 +0,6 +4,3 +3,3 -1,0 -2,8

Struktura ekonomiky

[editovat | editovat zdroj]
Česko nejvíce exportuje automobily, automobilové části, stroje pro automatické zpracování dat, vysílací zařízení, kancelářské stroje a potřeby, sedadla a izolované vodiče
Export ČR 2007
Import ČR 2007
V českém průmyslu má velký význam výroba dopravních prostředků (automobilů, autobusů a tramvají)
Těžký průmysl jako výroba oceli je tradiční průmysl v ČR
Na východě republiky, na Ostravsku, je rozšířen těžký průmysl

Suroviny, zemědělství a chovatelství

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Těžba v Česku a Zemědělství v Česku.

Ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patří černé a hnědé uhlí, dále též kaolin, stavební hmoty a uran. V malém rozsahu se těží ropa a zemní plyn a další suroviny.

Zemědělská výroba téměř uspokojuje domácí poptávku, avšak po vstupu země do EU musela být některá odvětví mírně utlumena. Pěstuje se hlavně obilí (pšenice, ječmen, kukuřice), řepka, brambory, chmel, zelenina, len a cukrová řepa (její produkce v souvislosti s uzavřením cukrovarů společnosti Eastern Sugar výrazně klesla[82]). Svůj význam má i sadařství a vinohradnictví. Základem živočišné výroby je chov skotu, prasat a drůbeže, dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb (zvláště kaprů).

Průmysl

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Průmysl v Česku.

Průmysl v Česku zaměstnává téměř 38% ekonomicky aktivních a Česko je tímto podílem na 1. místě mezi státy Evropské unie.[83] Hlavními průmyslovými centry jsou Praha (všechna odvětví), Ostravsko (těžký průmysl), Plzeňsko (těžký průmysl); dále též mnohá místa v Ústeckém kraji. Mezi důležitá odvětví průmyslu patří strojírenství – především výroba dopravních prostředků (Česko v tomto zdědilo tradici Československa jako velmoci v tomto odvětví), elektrotechnika, chemický průmysl, hutnictví, potravinářství a energetika. Nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím je stavebnictví.

Beroun - textilní Blansko - strojírenský
Bohumín – chemický, hutní Dubí - sklářský,keramický
Dvůr Králové nad Labem - textilní Havlíčkův Brod - strojírenský
Hlinsko - elektrotechnický Hodonín - potravinářský,těžební
Hranice - elektrotechnika Chomutov - energetický a palivářský
Chrudim - strojírenský Chvaletice - energetický
Jablonec nad Nisou - sklářský, bižuterie Jáchymov - rudné doly
Jindřichův Hradec - dřevařský, bavlnářský Karviná - černé uhlí, koksárenství, strojírenský, stavební
Kolín - elektrotechnický, automobilový Kralupy - střet ropovodu
Krnov - strojírenský,textilní,varhany Kunovice - letadla
Kuřim - strojírenský Kvasiny - automobilový
Ledvice - energetický Letohrad - elektrotechnický
Libchavy - autobusy Litomyšl - textilní
Litvínov - chemický Lovosice - chemický
Luby u Chebu - hudební nástroje Milevsko - strojírenský
Mladá Boleslav - automobilový Napajedla - chemický
Neratovice - chemický Nošovice - automobilový
Nový Bor - sklářský Odry - tenisové míčky
Opatovice nad Labem - energetický Ostrava - hutní, strojírenský, chemický, energetický, tramvaje
Otrokovice - strojírenský, gumárenský Písek - strojírenský, textilní
Počerady - tepelný Prachovice - nábytek, strojírenský
Prostějov - oděvní Slavičín - strojírenský, obuvnický
Soběslav - nábytek Sokolov - hnědé uhlí, chemický
Stod - cihlárenský Sušice - dřevařský
Světlá nad Sázavou - kamenický, sklářský Štětí - papírenský
Teplice - sklářský Třinec - hutní, strojírenský
Uherský Ostroh - železnice, stavebnictví Valašské Meziříčí - chemický, stavebnictví, strojírenství
Větřní - papírny Vrchlabí - automobilový
Vsetín - strojírenství Žďár nad Sázavou - dřevařský, strojírenský
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Energetika

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Energetika v Česku.

Základem energetiky jsou uhelné a jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany). Podíl tzv. obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny se v ČR v současnosti pohybuje kolem 12 %.[84] Z této oblasti je potom nejvýraznější využití vodních elektráren, tvořících přibližně 60 %. Výstavba elektráren na obnovitelné zdroje je podporována dotacemi EU a podle plánu má jejich podíl na trhu stoupnout v roce 2020 na 13 %. Spotřeba ČR činí zhruba 50 TWh elektrické energie ročně, přičemž výrobní zdroje při optimálním provozu poskytují asi 60 TWh za rok. Z toho plyne jednak možnost/nutnost elektřinu vyvážet, jednak nízký důvod pro instalaci nových zdrojů. To vedlo k jejich uměle státem prosazované podpoře, a tedy instalaci mnohdy především pro zisk dotačních peněz.

Služby

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Cestovní ruch v Česku a Cestovní ruch v Praze.

V roce 2008 ovlivnila silná koruna tuzemský cestovní ruch (stejně jako ostatní exportéry). Kvůli rychlému posilování koruny se totiž stalo Česko pro zahraniční turisty méně zajímavou destinací podle měřítka cena/kvalita. Dle statistik poklesl cestovní ruch v Praze (nejnavštěvovanější destinace v ČR) o více než 30 % a v mimopražských oblastech ještě více.[85] K tomu navíc mnohem více Čechů vycestovalo díky výhodným cenám do zahraničí. Cestovní ruch je přitom jednou z nejvýdělečnějších částí sektoru služeb.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Přijetí eura

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Zavedení eura v Česku.

Vstupem do Evropské unie se Česko zavázalo přijmout jednotnou evropskou měnu, jakmile budou splněna požadovaná Maastrichtská kritéria (konvergenční kritéria). Česko nebývá z EU kritizováno za výši svého dluhu, ale za tempo, kterým se dluh zvyšuje, deficitní rozpočty v několika letech totiž překračovaly 3% HDP, což je maximální hranice, kterou země nesmí překročit v případě, že chce zavést jako svoji měnu euro či již euro používá.[86] To zemi zatížilo a zhatilo několik plánů na přijetí společné evropské měny. Zatímco ještě kolem roku 2003 se v tomto ohledu počítalo s rokem 2009, podle stavu z roku 2007 byl reálný až rok 2012.

Pro přijetí společné měny je však třeba podniknout několik kroků, hlavním bodem bylo stanovení relativně pevného kurzu koruny k euru, což v této době, přestože koruna o několik procent posílila, nebylo příliš vhodné a tak ani rok 2012 nebyl pro přijetí společné evropské měny reálný. Situaci v roce 2011 začala ztěžovat výrazná krize Evropské měnové unie kvůli neúnosnému zadlužení některých členských států. V květnu 2013 se guvernér ČNB Miroslav Singer vyjádřil pro přijetí eura nejdříve v roce 2019.[87] V únoru 2014 ministr financí Andrej Babiš posunul termín o rok později a za nejbližší možný považuje rok 2020.[88]

Na popud MF a ČNB se vláda koncem roku 2018 rozhodla odložit termín přijetí eura na dobu neurčitou, kritéria pro vstup Česko sice splňuje, jsou zde ovšem obavy o znehodnocení úspor občanů a obavy o dopad závazků na stát kvůli změnám pravidel eurozóny.[89]

Zadlužení

[editovat | editovat zdroj]
Meziroční nárůst státního dluhu ČR
Související informace naleznete také v článku Státní dluh Česka.

Velké problémy v budoucnosti mohou způsobit vysoké rozpočtové deficity a rostoucí státní dluh. Jeho výše v porovnání s některými dalšími zeměmi EU není vysoká, ovšem tempo růstu je označováno mnohými západními organizacemi, včetně EU, za neúměrné. S potížemi se také potýká nedokončená privatizace některých státních podniků. Nedokončeny jsou též změny v zákonodárství a zejména v soudnictví.

Přes určité problémy je vývoj a současný stav státních financí České republiky posuzován ekonomickými a finančními odborníky ve srovnání s jinými evropskými zeměmi poměrně příznivě. 24. srpna 2011 zvýšila ratingová agentura Standard & Poors (USA) hodnocení ČR z dosavadní známky A o dva stupně na AA-.[90][91] V srpnu 2018 zvýšila ratingová agentura Fitch rating ČR na AA-.[92]

V roce 2020 vykázalo hospodaření státu deficit 367,4 miliardy Kč a státní dluh činil 2,05 bilionu Kč.[93]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ World Economic Outlook Database, October 2013 [online]. IMF, říjen 2013 [cit. 2013-11-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Členství České republiky v mezinárodních organizacích [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [cit. 2013-11-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Population [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ https://www.imf.org/external/datamapper/NGDPD@WEO/CZE?zoom=CZE&highlight=CZE. www.imf.org [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ https://www.imf.org/external/datamapper/PPPGDP@WEO/CZE?zoom=CZE&highlight=CZE. www.imf.org [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ https://www.imf.org/external/datamapper/NGDP_RPCH@WEO/CZE?zoom=CZE&highlight=CZE. www.imf.org [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ https://www.imf.org/external/datamapper/PPPPC@WEO/CZE?zoom=CZE&highlight=CZE. www.imf.org [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ https://www.imf.org/external/datamapper/NGDPDPC@WEO/CZE/AUT/POL. www.imf.org [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ http://www.mpo.cz/kalendar/download/72366/priloha002.pdf
  10. ↑ https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/komentare-cnb-ke-zverejnenym-statistickym-udajum-o-inflaci-a-hdp/Inflace-se-v-listopadu-2023-v-souladu-s-prognozou-vratila-k-viditelnemu-poklesu/
  11. ↑ a b World Economic Outlook Database, October 2020 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Population below poverty line by country - Thematic Map - Europe [online]. Indexmundi.com [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ Labor force, total - Czech Republic [online]. World Bank [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ https://www.imf.org/external/datamapper/LUR@WEO/CZE?zoom=CZE&highlight=CZE. www.imf.org [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ KURZY.CZ. Průměrná mzda - vývoj průměrné mzdy, 2024, Vývoj výše průměrné mzdy v Kč | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ http://www.doingbusiness.org/~/media/WBG/DoingBusiness/Documents/Annual-Reports/English/DB17-Full-Report.pdf
  17. ↑ a b c https://www.czso.cz/csu/czso/vzonu_cr
  18. ↑ https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/investicni_pozice/ip_komentar.html
  19. ↑ a b c http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/fiskalni-vyhled/2015/fiskalni-vyhled-cr-listopad-2015-23190
  20. ↑ http://data.worldbank.org/about/country-classifications/country-and-lending-groups#OECD_members
  21. ↑ http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2010/02/pdf/c4.pdf#ae
  22. ↑ GDP per capita, PPP (current international $) [online]. Worldbank. Dostupné online. 
  23. ↑ Česko je bohatší než Itálie a Španělsko, možná předběhne i Japonsko. iDNES.cz [online]. 2020-10-26. Dostupné online. 
  24. ↑ GDP per capita (PPP). Imf.org [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ Počet podnikatelů v ČR loni stoupl o 10 000. Už se opět blíží k milionu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-12. Dostupné online. 
  26. ↑ Guvernér ČNB zkritizoval zrušení superhrubé mzdy: Vyhozené miliardy, snižovat by se mělo spíše pojistné. Lidovky.cz [online]. 2020-08-30. Dostupné online. 
  27. ↑ Čeští zaměstnanci berou v průměru 1239 eur čistého, méně než Estonci či Slovinci. Ekonomický deník [online]. 2022-07-02. Dostupné online. 
  28. ↑ Češi si polepšili. Nezaměstnanost klesá, průměrná mzda roste. iDNES.cz [online]. 2019-03-08 [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ Rodiny v Česku vychází s penězi stále lépe. Lidí ohrožených chudobou přesto přibylo. Aktuálně.cz [online]. 2020-03-16. Dostupné online. 
  30. ↑ Češi získávají nicneděláním měsíc a půl extra dovolené, tvrdí studie. iDNES.cz [online]. 2019-05-07. Dostupné online. 
  31. ↑ Venezuela má nejbídnější ekonomiku světa. Česko naopak roste, říká studie. iDNES.cz [online]. 2019-04-21 [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 
  32. ↑ Česká ekonomika roste nejrychleji v celé EU. ČT24 [online]. Dostupné online. 
  33. ↑ Zahraniční investoři odsávají z Česka stovky miliard korun - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2016-03-02. Dostupné online. 
  34. ↑ 100 let českého průmyslu: Ještě před tím, než se zrodila prvorepubliková mince. Technickytydenik.cz [online]. 2019-06-20. Dostupné online. 
  35. ↑ Náš účet za komunismus
  36. ↑ Češi bývali i premianty Evropy. Podívejte se do dob, kdy se ekonomicky vyrovnali Norům, Rakušanům a válcovali Finy. Hospodářské noviny [online]. 2017-09-13. Dostupné online. 
  37. ↑ https://www.nuffield.ox.ac.uk/users/Broadberry/EuroGDP2.pdf - AGGREGATE AND PER CAPITA GDP IN EUROPE, 1870–2000: CONTINENTAL, REGIONAL AND NATIONAL DATA WITH CHANGING BOUNDARIES
  38. ↑ a b HOUSKA, Ondřej. Vrátíme Česko mezi nejbohatší státy světa, hlásají politici. Jenže Češi tam nikdy nepatřili, ani za Masaryka. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2023-10-27 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. 
  39. ↑ Češi bývali i premianty Evropy. Podívejte se do dob, kdy se ekonomicky vyrovnali Norům, Rakušanům a válcovali Finy. Hospodářské noviny [online]. 2017-09-13. Dostupné online. 
  40. ↑ https://www.nuffield.ox.ac.uk/users/Broadberry/EuroGDP2.pdf - AGGREGATE AND PER CAPITA GDP IN EUROPE, 1870–2000: CONTINENTAL, REGIONAL AND NATIONAL DATA WITH CHANGING BOUNDARIES
  41. ↑ https://e-archivo.uc3m.es/bitstream/handle/10016/4725/prados_international_EEH_2000_ps.pdf - International Comparisons of Real Product, 1820–1990: An Alternative Data Set
  42. ↑ Poznámky k vývoji české ekonomiky ve 20. století: komparace s Dánskem. www.vasevec.cz [online]. [cit. 2014-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-12. 
  43. ↑ a b c Nejsou lidi, lovci mozků už nejdou jen po top manažerech. idnes.cz [online]. 21. prosince 2007. Dostupné online. 
  44. ↑ V Česku chybí podle odhadů až 300 tisíc kvalifikovaných pracovníků. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-9-18]. Dostupné online. 
  45. ↑ KURZY.CZ. Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2019 - 10 let, Míra nezaměstnanosti v %. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 
  46. ↑ Unemployment Rate - Countries - List | Europe. tradingeconomics.com [online]. [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 
  47. ↑ Výstřel naslepo, nebo pozitivní impulz? Český byznys hodnotí intervenci ČNB [online]. iHned.cz, 8. 11. 2013, rev. 8. 11. 2013, 12:34 [cit. 2013-11-08]. Dostupné online. 
  48. ↑ Klaus: Devizové intervence jsou chybný a riskantní krok [online]. E15.cz, Mladá fronta, 7.11.2013 18:57 [cit. 2013-11-08]. Dostupné online. 
  49. ↑ ČNB včera nakoupila eura za miliardy. Jak intervence fungují a kdy skončí? [online]. Patria, 8.11.2013 11:35, rev. 8.11.2013 13:08 [cit. 2013-11-08]. Dostupné online. 
  50. ↑ ČNB ukončila devizové intervence, přetlak spekulantů na straně prodávajících brzdí posilování koruny | Investičníweb.cz. www.investicniweb.cz [online]. [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 
  51. ↑ a b c HRDINOVÁ, Radka; BRANDOVÁ, Zuzana. O řemeslo není zájem. Zedníků nebo pokrývačů na učilištích rychle ubývá. idnes.cz [online]. 24. září 2017 16:55. Dostupné online. 
  52. ↑ a b c PŠENIČKOVÁ, Jana. Mzdy prudce rostou, lidé v Libereckém kraji už mají průměrně přes 25 tisíc. idnes.cz [online]. 24. září 2017 16:55. Dostupné online. 
  53. ↑ a b PŠENIČKOVÁ, Jana. Firmy zoufale shání řezníky. Řemeslu hrozí, že zanikne. idnes.cz [online]. 12. září 2017 6:22. Dostupné online. 
  54. ↑ a b c d KNÍŽKOVÁ, Jana. Oslaví 30 a raději se nechá zaměstnat. Ti mladší mají energie na podnikání dost. podnikatel.cz [online]. 4. 7. 2018. Dostupné online. ISSN 1802-8012. 
  55. ↑ a b MORÁVEK, Daniel. Vloni skončil rekordně velký počet firem, nejvíce se zavíralo v Praze. podnikatel.cz [online]. 30. 1. 2018. Dostupné online. ISSN 1802-8012. 
  56. ↑ a b c d Exportéři jsou na hranici svých výrobních možností. Týden.cz [online]. 09.03.2018 13:30. Dostupné online. 
  57. ↑ (tz). Potravinová obslužnost klesá. iprosperita.cz [online]. 24. červenec 2019. Dostupné online. 
  58. ↑ a b Inflace bude letos přes 12 procent, růst ekonomiky jen 1,2 procenta, předpovídá ministerstvo financí. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-04-11. Dostupné online. 
  59. ↑ Fiala dokázal „neuvěřitelné věci“. Rekordní zchudnutí a ukončení české energetiky. Echo24.cz [online]. 2024-11-20. Dostupné online. 
  60. ↑ V Česku začal historicky rekordní pád životní úrovně. Češi – kteří si to mohou dovolit – jej mohou odvrátit jen riskováním, například investicí do akcií zbrojařů. Kurzy.cz [online]. 2022-04-04. Dostupné online. 
  61. ↑ a b Kupní síla klesá už dva roky. Růst mezd nestačí na inflaci. Peníze.cz [online]. 2023-12-04. Dostupné online. 
  62. ↑ Maďaři platí za plyn nejméně z celé Evropy. V Praze je dráž než v Paříži. iDNES.cz [online]. 2022-05-11. Dostupné online. 
  63. ↑ Účty maďarských domácností za plyn jsou nejnižší v Evropě, uvádějí úřady. Ceskenoviny.cz [online]. Dostupné online. 
  64. ↑ Elektřina v Česku zdražila nejvíc v celé EU. Meziročně o 62 procent. iDNES.cz [online]. 2022-10-31. Dostupné online. 
  65. ↑ Fiala: ČR je na hraně počtu uprchlíků, který je schopna zvládat, ČTK, 17.3.2022
  66. ↑ Vláda na jednání k uprchlíkům z Ukrajiny asi požádá o delší nouzový stav. Ceskenoviny.cz [online]. Dostupné online. 
  67. ↑ Ukrajinští uprchlíci dostanou pět tisíc korun, schválila vláda. Novinky.cz [online]. Borgis. Dostupné online. 
  68. ↑ Bydlení uprchlíků jako rychlý byznys. Stát zaplatil za ubytování desítky milionů. iDNES.cz [online]. 2022-03-25. Dostupné online. 
  69. ↑ Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny má stát 54 miliard, příliv se zastavil. iDNES.cz [online]. 2022-04-13. Dostupné online. 
  70. ↑ Češi zchudli nejvíce ze všech vyspělých zemí. „Přistoupili na brutální pokles příjmů“. Echo24.cz [online]. 2023-10-18. Dostupné online. 
  71. ↑ a b c d e f g DOŠKOČILOVÁ, Veronika. Ceny bytů jsou na vrcholu, pokles musí přijít. Měšec.cz [online]. 17. 9. 2019. Dostupné online. ISSN 1213-4414. 
  72. ↑ a b BIDRMANOVÁ, Markéta. Duel: V Praze už je nejdražší bydlení v celé Evropě. Viník je znám. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 21. 6. 2018 13:00. Dostupné online. 
  73. ↑ Předběžný odhad HDP - 4. čtvrtletí 2023. Czso.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  74. ↑ www.czso.cz [online]. www.czso.cz [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. 
  75. ↑ Aktuální prognóza ČNB [online]. ČNB, 2019-02-07. Dostupné online. 
  76. ↑ Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. 
  77. ↑ www.czso.cz [online]. www.czso.cz [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. 
  78. ↑ HDP 2018, vývoj hdp v ČR - 5 let, Vývoj HDP meziročně v % [online]. [cit. 2018-05-29]. Dostupné online. 
  79. ↑ Aktuální prognóza ČNB [online]. [cit. 2018-05-29]. Dostupné online. 
  80. ↑ HDP 2020, vývoj hdp v ČR, Vývoj HDP meziročně v %. Kurzy.cz [online]. Dostupné online. 
  81. ↑ GDP per capita, PPP - Czechia, European Union [online]. Worldbank. Dostupné online. 
  82. ↑ ES a zemědělci dostanou první peníze za uzavření cukrovarů
  83. ↑ Labor force – by occupation. www.cia.gov [online]. [cit. 2008-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-05. 
  84. ↑ Energostat.cz Podíl OZE na spotřebě. energostat.cz [online]. [cit. 2013-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-20. 
  85. ↑ Lidovky.cz: Silná koruna ničí cestovní ruch
  86. ↑ Podmínky přijetí Eura Archivováno 10. 1. 2013 na Wayback Machine., citováno 3. listopadu 2011
  87. ↑ Euro v Česku? Nejdříve v roce 2019, myslí si guvernér ČNB
  88. ↑ Zavedení eura v ČR není podle Babiše cílem současné koalice
  89. ↑ Přijetí eura se v Česku opět oddaluje. Ministerstvo financí nechce riskovat znehodnocení úspor občanů. E15.cz [online]. 2018-12-12. Dostupné online. 
  90. ↑ Stabilní Česko. S&P zvýšila rating, posílila koruna i burza http://byznys.lidovky.cz/stabilni-cesko-s-p-zvysila-rating-posilila-koruna-i-burza-pmm-/statni-pokladna.asp?c=A110824_165044_statni-pokladna_mc
  91. ↑ Viz též "Prags Rating besser als Roms" (Rating Prahy je lepší než rating Říma), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. srpna 2011, str. 23.
  92. ↑ Agentura Fitch zvýšila Česku rating na AA-, výhled je stabilní. TÝDEN.cz [online]. 2018-08-04. Dostupné online. 
  93. ↑ Státní dluh překoná v roce 2023 tři biliony korun, odhadují experti ministerstva. Aktuálně.cz [online]. Economia, 30. března 2021. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
Ekonomika Evropy
Země Mapa Evropy
Teritoria, kolonie
a zámořská území
  • Akrotiri a Dekelia (GB)
  • Athos (GR)
  • Alandy (FI)
  • Faerské ostrovy (DK)
  • Gibraltar (GB)
  • Guernsey (GB)
  • Jan Mayen (NO)
  • Jersey (GB)
  • Man (GB)
  • Špicberky (NO)
    		•
    Území s částečným
    mezinárodním uznáním
    Zaniklé státní struktury
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ekonomika_Česka&oldid=24405931“