Iberské pohoří
Iberské pohoří Sistéma Ibérico | |
---|---|
Iberské pohoří - Moncayo | |
Nejvyšší bod | 2 314 m n. m. (Moncayo) |
Délka | 650 km |
Rozloha | 40 000 km² |
Nadřazená jednotka | Alpsko-himálajský systém |
Sousední jednotky | Kastilské pohoří, Meseta, Pyreneje |
Světadíl | Evropa |
Stát | Španělsko |
Horniny | vápenec |
Povodí | Duero, Ebro, Júcar, Tajo |
Souřadnice | 41°45′ s. š., 1°46′48″ z. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Iberské pohoří či Iberské hory (španělsky Sistéma Ibérico či Cordillera Ibérica) je jeden z hlavních horských systémů na Iberském poloostrově, na východě Španělska. Rozkládá se od severozápadu k jihovýchodu v délce okolo 350 km, maximální šířku má 200 km. Leží na území autonomních společenství Kastilie a León, Kastilie-La Mancha, La Rioja, Aragonie a Valencie. Vyskytují se zde vrcholy jejíž nadmořská výška přesahuje 2 000 m. Nejvyšší horou je s 2 314 metry Moncayo. Na západě Iberské pohoří sousedí s Kastilským pohořím a Mesetou, na východě s pánví řeky Ebro.[1] Pohoří tvoří rozvodí mezi řekami vlévajícími se do Atlantského oceánu a Středozemního moře. Pramení zde řeky Duero, Júcar a Tajo.
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Vrásnozlomové pohoří je složené z druhohorních sedimentů, s převahou vápenců. Podloží tvoří prvohorní horniny. Iberské pohoří bylo zvrásněno v třetihorách, současně s východně ležícími Pyrenejemi.[2]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Iberské pohoří tvoří složitý systém horských pásem, náhorních plošin a kotlin. Údolí řeky Jalón rozděluje Iberské pohoří na menší, ale o něco vyšší severní část a na plošně rozsáhlejší jižní část. V severní části leží nejvyšší pohoří Sierra del Moncayo a Sierra de la Demanda s nejvyšší horou Moncayo. Vrcholy hor jsou většinou zaoblené, na svazích se místy vyskytují kamenná moře. V jižní části převládají rozsáhlé zvlněné náhorní plošiny (s nadmořskou výškou 1 100 až 1 500 m) tvořené krasovými horninami. Nejvyšší pásma rovněž přesahují 2 000 m. Ze severu k jihu je jižní část Iberského pohoří rozdělena soustavou tektonických příkopů.[2]
V pohoří rostou především jehličnaté lesy a jsou zde horské pastviny. Nachází se zde ložiska rud železa a barevných kovů.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Universum, všeobecná encyklopedie. 4. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. ISBN 80-207-1066-3. S. 105.
- ↑ a b KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 181 - 187.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Iberské pohoří na Wikimedia Commons