Přeskočit na obsah

Junior Eurovision Song Contest

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Junior Eurovision Song Contest
Jiný názevJunior Eurovision
Junior ESC
JESC
Žánrpěvecká soutěž
PředlohaMGP Nordic
NámětBjørn Erichsen
Země původuDánskoDánsko Dánsko
Jazykangličtina
Počet dílů19
Obvyklá délka105–160 minut
Produkce a štáb
Produkční
společnost
Evropská vysílací unie (EVU)
Premiérové vysílání
StaniceEurovize
Formát obrazuPAL (2003–2008)
HDTV 1080i (2008–)
Vysíláno20031115a15. listopadu 2003 – dosud
Posloupnost
SouvisejícíEurovision Song Contest (1956–)
Eurovision Young Musicians
(1982–)
Eurovision Choir
(2017–)'
Oficiální webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Junior Eurovision Song Contest (známá také zjednodušeně jako JESC, Junior Eurovision nebo Junior EuroSong) je mezinárodní pěvecká soutěž, kterou od roku 2003 pořádá Evropská vysílací unie (EVU). Koná se každý rok v jiném evropském městě, ale totéž město může soutěž hostit vícekrát.

Soutěž má mnoho společného s Eurovision Song Contest, proto také nese podobný název. Každý zúčastněný stát nominuje jednoho interpreta, přičemž soutěže se mohou účastnit pouze zpěváci ve věku od 9 do 14 let a píseň musí být dlouhá maximálně 3 minuty.[1] Hlasovat mohou diváci z celého světa formou online hlasování a body udělují také národní poroty z každé zúčastněné země.[2] Vítězem se stává ten, kdo získá nejvíce bodů po sečtení všech hlasů.

Forum v Kodani v Dánsku hostilo zahajovací ročník soutěže v roce 2003.

V letech 2000 a 2001 byla v Dánsku uspořádána pěvecká soutěž pro děti.[3] V roce 2002 se do soutěže zapojily také další skandinávské země, a to Norsko a Švédsko.[4] V letech 2001 a 2002 byla v Polsku ve městě Konin uspořádána mezinárodní pěvecká soutěže pro děti, poprvé nesla název Eurokonkurs, podruhé Światowy Konkurs Piosenki.[5]

V listopadu 2002 se EVU rozhodla pěveckou soutěž pro děti uspořádat a umožnila přihlášení všem svým členským státům. Pracovní název nové soutěže zněl „Eurovision Song Contest for Children“.[6] O uspořádání premiérového ročníku bylo požádáno Dánsko.[7]

Po úspěšném uspořádání prvního ročníku v Kodani došlo k několika komplikacím. V roce 2007 měla soutěž uspořádat britská televizní stanice ITV v Manchesteru.[8] ITV nicméně oznámila, že z finančních důvodů se soutěž ve Spojeném království nemůže konat.[9] Dalším faktorem, který mohl stát za tímto rozhodnutím, byla slabá sledovanost úvodního ročníku.[10] EVU proto oslovila chorvatskou stanici HRT, která první ročník vyhrála.[11] Zástupci televize ale „zapomněli“ zarezervovat místo, kde se soutěž měla konat.[12] Pouhých pět měsíců před plánovaným odvysíláním ročníku v roce 2004 do procesu vstoupila norská společnost NRK a nabídla uspořádání soutěže v Lillehammeru.[12]

Aby se nic podobného už neopakovalo, musí země od roku 2004 samy zaslat nabídku, pokud chtějí soutěž uspořádat. Belgie se tak v roce 2005 stala první úspěšnou zemí, která se o konání ucházela.[13]

Všechny ročníky byly odvysílány ve formátu 16 : 9 a ve vysokém rozlišení.[14] Z každého ročníku existuje také vyrobené CD s písněmi, které v daném ročníku zazněly. Od roku 2003 byla k dispozici také DVD, kvůli malému zájmu byla ale jejich výroba po 4 letech zastavena.[15]

Od roku 2008 o vítězi soutěže rozhodují hlasy televizních diváků a hlasy národních porot, obě skupiny mají 50 %. V letech 2003–2007 hlasovali pouze diváci. V letech 2003–2005 měli diváci jen asi 10 minut na odhlasování po uvedení všech písní.[16] Mezi lety 2006 až 2010 mohli diváci hlasovat během celého pořadu.[17] Od roku 2011 diváci hlasují po odzpívání všech písní.[18] Zisk z hlasování diváků byl v letech 2007 a 2008 věnován nadaci UNICEF.[19]

Před rokem 2007 musely zúčastněné státy soutěž odvysílat živě, jinak by jim byla uložena pokuta. Toto pravidlo od roku 2008 neplatí, televize mohou soutěž odvysílat s určitým zpožděním v čase, který může být vhodnější pro mladší publikum.[20]

Kseniya Sitnik, vítězka soutěže v roce 2005.

Formát soutěže zůstává prakticky neměnný. Podle EVU je cílem soutěže propagace mladých talentů v oblasti populární hudby, kteří mají možnost utkat se se svými vrstevníky.[21] Soutěž byla vždy vysílána v sobotu na přelomu listopadu a prosince a trvá přibližně dvě hodiny a patnáct minut.[21] Od roku 2016 byl finálový večer přesunut na nedělní večer.

Obvykle soutěž zahajuje slavnostní ceremoniál, během kterého jsou všichni účinkující přivítání, následují soutěžní písně, rekapitulace písní, mezivystoupení, sčítání hlasů, vyhlášení vítěze a závěrečné představení vítězné písně.

Od roku 2008 o vítězi rozhodují diváci a porotci, do té doby hlasovali pouze diváci.

Deset příspěvků, které v každé zemi získá nejvíce hlasů, si mezi sebe rozdělí body, a to od 1 do 8, 10 a 12. Tyto body jsou během živého přenosu vyhlášeny zástupcem dané země, kterému také musí být maximálně 15 let. Po sečtení všech bodů je vyhlášen vítěz.

Do roku 2013 získával vítěz pohár a certifikát.[2] Od roku 2013 získávají pohár a certifikát tři nejlepší.[22]

Soutěž obvykle moderují jeden muž a jedna žena,[23][24] kteří se pravidelně objevují na pódiu a se soutěžícími v green roomu. Moderátoři se také starají o přehlednost hlasování.

Soutěž se v mnohém podobá formátu Eurovision Song Contest, v řadě bodů se ale odlišuje. Interpret musí být vybrán za pomoci národního televizního finále (pokud EVU neudělí výjimku).[25] Na pódiu může být až 8 osob, v ESC je to pouze 6. V letech 2005 až 2015 získal každý účastník automaticky 12 bodů, aby nikdo neskončil bez bodu.[26]

Pravidla pro skladby

[editovat | editovat zdroj]
Vladimir Arzumanyan, který vyhrál soutěž v roce 2010 s písní „Mama“.

Píseň musí být napsána a zazpívána v národním jazyce země, několik veršů ale může obsahovat i slova v jiném jazyce. Stejné pravidlo platilo i na Eurovizi v letech 1966–1972 a 1977–1998. Toto pravidlo bylo postupně upravováno – nejprve bylo povoleno mít až 25 % písně v jiném jazyce (obvykle se jednalo o angličtinu). K dalšímu uvolnění pravidla došlo v roce 2017, od té doby může být v jiném jazyce až 40 % skladby.[27]

V úvodních letech se soutěže mohly účastnit děti od 8 do 15 let,[16] v roce 2007 ale došlo ke zúžení věkové hranice a až do roku 2015 byla soutěž přístupná dětem od 10 do 15 let.[21] K další úpravě věkové hranice došlo v roce 2016, od té doby mohou soutěžit děti od 9 do 14 let.

Do soutěže mohou být přihlášeny pouze takové skladby, které nebyly do té doby veřejně zveřejněny a které jsou maximálně 3 minuty dlouhé.[1] Od roku 2003 do roku 2006 navíc platilo pravidlo, že přihlásit se může pouze ten, kdo dosud nevydal žádnou skladbu – pravidlo bylo ale v roce 2007 zrušeno, čímž byla umožněna účast i zkušenějším zpěvákům a kapelám.[25] S tímto krokem ale nesouhlasila norská NRK, která se proto rozhodla soutěž opustit.[28]

V roce 2008 byla umožněna asistence dospělých osob při skládání soutěžních písní. Do té doby platila věková hranice 10–15 let i pro skladatele.[28]

Každý ročník od roku 2005 má svůj slogan, který vybírá pořadatelská země.

Rok Země Město Slogan
2005 BelgieBelgie Belgie Hasselt Let's Get Loud
2006 RumunskoRumunsko Rumunsko Bukurešť Let the Music Play
2007 NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Rotterdam Make a Big Splash
2008 KyprKypr Kypr Limassol Fun in the Sun
2009 UkrajinaUkrajina Ukrajina Kyjev For the Joy of People
2010 BěloruskoBělorusko Bělorusko Minsk Feel the Magic
2011 ArménieArménie Arménie Jerevan Reach for the top!
2012 NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Amsterdam Break the Ice
2013 UkrajinaUkrajina Ukrajina Kyjev Be Creative
2014 MaltaMalta Malta Marsa #Together
2015 BulharskoBulharsko Bulharsko Sofie #Discover
2016 MaltaMalta Malta Valletta Embrace
2017 GruzieGruzie Gruzie Tbilisi Shine Bright
2018 BěloruskoBělorusko Bělorusko Minsk #LightUp
2019 PolskoPolsko Polsko Gliwice Share the Joy
2020 PolskoPolsko Polsko Varšava #MoveTheWorld
2021 FrancieFrancie Francie Paříž Imagine
2022 ArménieArménie Arménie Jerevan Spin the Magic
2023 FrancieFrancie Francie Nice Heroes
2024 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Madrid Let's Bloom

Účastníci

[editovat | editovat zdroj]
Účast od roku 2003.

Pouze aktivní členové EVU se mohou soutěže zúčastnit a hlasovat,[2] ostatní země ale mohou v případě zájmu soutěž vysílat.[8][29]

Účast v soutěži se každý rok znatelně mění. Původní skandinávské země opustily soutěž v roce 2006, protože zacházení se soutěžícími bylo podle nich neetické,[30] a obnovili vysílání MGP Nordic. Všech ročníků se zúčastnilo pouze Nizozemsko.

Alespoň jednou se zúčastnilo 40 zemí. V seznamu jsou uvedeny všechny země, které se soutěže zúčastnily, spolu s rokem, ve kterém soutěžily poprvé.

Rok Země
2003 BěloruskoBělorusko Bělorusko
BelgieBelgie Belgie
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
KyprKypr Kypr
DánskoDánsko Dánsko
ŘeckoŘecko Řecko
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
MaltaMalta Malta
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
NorskoNorsko Norsko
PolskoPolsko Polsko
RumunskoRumunsko Rumunsko
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Rok Země
2004 FrancieFrancie Francie
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
2005 RuskoRusko Rusko
Srbsko a Černá HoraSrbsko a Černá Hora Srbsko a Černá Hora
2006 PortugalskoPortugalsko Portugalsko
SrbskoSrbsko Srbsko
UkrajinaUkrajina Ukrajina
2007 ArménieArménie Arménie
BulharskoBulharsko Bulharsko
GruzieGruzie Gruzie
LitvaLitva Litva
2010 MoldavskoMoldavsko Moldavsko
2012 AlbánieAlbánie Albánie
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
IzraelIzrael Izrael
2013 San MarinoSan Marino San Marino
Rok Země
2014 ItálieItálie Itálie
Černá HoraČerná Hora Černá Hora
SlovinskoSlovinsko Slovinsko
2015 AustrálieAustrálie Austrálie
IrskoIrsko Irsko
2018 KazachstánKazachstán Kazachstán
WalesWales Wales
2020 NěmeckoNěmecko Německo
2023 EstonskoEstonsko Estonsko

Vítězové

[editovat | editovat zdroj]

Soutěž zatím dokázalo vyhrát dvanáct zemí. Pět z nich vyhrálo jednou: Chorvatsko, Itálie, Španělsko, Ukrajina a Nizozemsko. Pět zemí vyhrálo dvakrát: Arménie, Bělorusko, Malta, Polsko a Rusko. Gruzie a Francie soutěž ovládly třikrát. Chorvatsko a Itálie dokázaly vyhrát při své premiéře v soutěži. Pouze Polsko a Francie jsou země, které dokázaly vítězství obhájit.

Rok Datum Místo konání Počet účastníků Vítěz Skladba Interpret Body Rozdíl
2003 15. listopad Dánsko Kodaň 16 ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko „Ti si moja prva ljubav“ Dino Jelusić 134 9
2004 20. listopad Norsko Lillehammer 18 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko „Antes muerta que sencilla“ María Isabel 171 31
2005 26. listopad Belgie Hasselt 16 BěloruskoBělorusko Bělorusko „My vmeste“ (Мы вместе) Kseniya Sitnik 149 3
2006 2. prosinec Rumunsko Bukurešť 15 RuskoRusko Rusko „Vesenniy jazz“ (Весенний джаз) Tolmachevy Sisters 154 25
2007 8. prosinec Nizozemsko Rotterdam 17 BěloruskoBělorusko Bělorusko „S druz'yami“ (С друзьями) Alexey Zhigalkovich 137 1
2008 22. listopad Kypr Lemesos 15 GruzieGruzie Gruzie „Bzz..“ Bzikebi 154 19
2009 21. listopad Ukrajina Kyjev 13 NizozemskoNizozemsko Nizozemsko „Click Clack“ Ralf Mackenbach 121 5
2010 20. listopad Bělorusko Minsk 14 ArménieArménie Arménie „Mama“ (Մամա) Vladimir Arzumanyan 120 1
2011 3. prosinec Arménie Jerevan 13 GruzieGruzie Gruzie „Candy Music“ CANDY 108 5
2012 1. prosinec Nizozemsko Amsterdam 12 UkrajinaUkrajina Ukrajina „Nebo“ ({Небо) Anastasiya Petryk 138 35
2013 30. listopad Ukrajina Kyjev 12 MaltaMalta Malta „The Start“ Gaia Cauchi 130 9
2014 15. listopad Malta Marsa 16 ItálieItálie Itálie „Tu primo grande amore“ Vincenzo Cantiello 159 12
2015 21. listopad Bulharsko Sofie 17 MaltaMalta Malta „Not My Soul“ Destiny Chukunyere 185 9
2016 20. listopad Malta Valletta 17 GruzieGruzie Gruzie „Mzeo“ (მზეო) Mariam Mamadashvili 239 7
2017 26. listopad Gruzie Tbilisi 16 RuskoRusko Rusko „Wings“ Polina Bogusevich 188 3
2018 25. listopad Bělorusko Minsk 20 PolskoPolsko Polsko „Anyone I Want to Be“ Roksana Węgiel 215 12
2019 24. listopad Polsko Gliwice 19 „Superhero“ Viki Gabor 278 51
2020 29. listopad Polsko Varšava 12 FrancieFrancie Francie „J'imagine“ Valentina 200 48
2021 19. prosinec Francie Paříž 19 ArménieArménie Arménie „Qami Qami“ (Քամի Քամի) Maléna 224 6
2022 11. prosinec Arménie Jerevan 16 FrancieFrancie Francie „Oh maman!“ Lissandro 203 23
2023 26. listopad Francie Nice 16 FrancieFrancie Francie „Cœur“ Zoé Clauzure 228 27

Eurovision Song Contest

[editovat | editovat zdroj]

V seznamu jsou uvedeni účastníci Junior Eurovision Song Contest, kteří se zúčastnili také hlavní soutěže. Od roku 2014 je vítěz juniorské soutěže zván jako host do následujícího ročníku ESC.

Země Účastník Rok JESC Rok ESC Poznámka
PolskoPolsko Polsko Weronika Bochat[pozn. 1] 2004 2010 Doprovodná zpěvačka Marcina Mrozińskiho
SrbskoSrbsko Srbsko Nevena Božović 2007 2013 Jako součást uskupení Moje 3, skončili na 11. místě v 1. semifinále
2019 Soutěžila s písní „Kruna“, umístila se na 18. místě ve finále
RuskoRusko Rusko Tolmachevy Sisters 2006 2014 Soutěžily s písní „Shine“, ve finále skončily na 7. místě
San MarinoSan Marino San Marino Michele Perniola 2013 2015 Soutěžila v duetu s písní „Chain of Lights“, skončili na 16. místě ve 2. semifinále
Anita Simoncini[pozn. 2] 2014
ArménieArménie Arménie Monica Manucharova 2008 2016 Doprovodná zpěvačka Ivety Mukuchyan
2018 Doprovodná zpěvačka Sevaka Khanagyana
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko O'G3NE[pozn. 3] 2007 2017 Soutěžili s písní „Lights and Shadows“, skončili na 11. místě ve finále
LitvaLitva Litva Ieva Zasimauskaitė[pozn. 4] 2007 2018 Soutěžila s písní „When We're Old“, skončila na 12. místě ve finále
MaltaMalta Malta Destiny Chukunyere 2015 2019 Doprovodná zpěvačka Michela
2020 Měla soutěžit s písní „All of My Love“, soutěž byla ale zrušena
2021 Soutěžila s písní „Je me casse“, skončila na 7. místě ve finále
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Stefania Liberakakis[pozn. 5] 2016 2020 Měla reprezentovat Řecko s písní „Supergirl“, soutěž byla ale zrušena
2021 Reprezentovala Řecko s písní „Last Dance“, skončila na 10. místě ve finále
GruzieGruzie Gruzie Iru Khechanovi 2011 2023 Vystoupila s písní „Echo“ a obsadila 12. místo ve 2. semifinále
LitvaLitva Litva Silvester Belt 2010 2024
  1. Jako členka skupiny KWADro
  2. Členka The Peppermints
  3. Jako Lisa, Amy & Shelley
  4. Doprovodná zpěvačka Liny Joy
  5. Jako členka Kisses

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Junior Eurovision Song Contest na anglické Wikipedii.

  1. a b How it works [online]. EVU [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Extracts of the rules for the Junior Eurovision Song Contest 2006 [online]. EVU, 2006-12-02 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-07. (anglicky) 
  3. Børne1'erens melodi grand prix [online]. IMDB [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. MGP Nordic 2002 [online]. IMDB [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Festiwal emocji [online]. festiwaldzieciecy.pl, 2012-05-31 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (polsky) 
  6. The first ever "Eurovision Song Contest for Children" is born [online]. EVU, 2002-11-21 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-14. (anglicky) 
  7. Junior Eurovision Song Contest 2003 [online]. EVU, 2003 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-19. (anglicky) 
  8. a b Junior Eurovision Song Contest [online]. EVU, 2005-11-08 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-15. (anglicky) 
  9. PHILIPS, Roel. Junior contest not to take place in Manchester [online]. ESCToday, 2004-05-13 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-05-28. (anglicky) 
  10. COZENS, Claire. Russia v Wales scores 7m for BBC1 [online]. The Guardian, 2003-11-17 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. BAKKER, Sietse. Junior 2004 in Croatia! [online]. ESCToday, 2004-06-01 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-09-05. (anglicky) 
  12. a b BAKKER, Sietse. Junior contest moves to Norway [online]. ESCToday, 2004-06-17 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-11-16. (anglicky) 
  13. PHILIPS, Roel. Junior 2005 on 26th November in Belgium! [online]. ESCToday, 2004-11-20 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-12-05. (anglicky) 
  14. The new Junior Eurovision Song Contest in high definition [online]. EVU [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-28. (anglicky) 
  15. No DVD from JESC 2007 [online]. oikotimes.com, 2008-01-17 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-10. (anglicky) 
  16. a b Junior Eurovision Song Contest [online]. EVU, 2005-11-25 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-03. (anglicky) 
  17. VINIKER, Barry. Junior Eurovision: Televoting all night long [online]. ESCToday, 2006-10-20 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-16. (anglicky) 
  18. Jarmo. 12 countries for Junior Eurovision 2011, several changes coming up [online]. EVU, 2011-07-15 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-20. (anglicky) 
  19. Belinkomsten finale Junior Eurovisie Songfestival naar Unicef [online]. unicef.nl, 2007-12-06 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-21. (nizozemsky) 
  20. VINIKER, Barry. Croatia fined for breaking rules [online]. ESCToday, 2007-10-04 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-12. (anglicky) 
  21. a b c Junior Eurovision Song Contest 2007 [online]. EVU, 2007-12-10 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-08. (anglicky) 
  22. LOCKETT, Katherine. NTU reveals all with under 50 days to go [online]. EVU, 2013-10-15 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-17. (anglicky) 
  23. Third Junior Eurovision Song Contest [online]. EVU, 2005-10-14 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-21. (anglicky) 
  24. HONDAL, Víctor. JESC official presentation tomorrow [online]. ESCToday, 2007-10-21 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-06. (anglicky) 
  25. a b The Event [online]. EVU [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-03-09. (anglicky) 
  26. BAKKKER, Sietse. Your votes please: the spokespersons [online]. ESCToday, 2005-11-26 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-01. (anglicky) 
  27. GRANGER, Anthony. JESC’17: Songs Now Allowed To Be Up to 40% in English [online]. Eurovoix, 2017-05-12 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. a b Junior Eurovision 2008 [online]. esckaz.com [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. BARAK, Itamar. Israel getting into the JESC spirit [online]. ESCToday, 2007-11-22 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-23. (anglicky) 
  30. WEST-SOLEY, Richard. Scandinavian JESC pull-out [online]. ESCToday, 2006-04-18 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]