Komijština
| komijština (коми кыв) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Rusko (Komijská republika, Něnecký autonomní okruh, Jamalo-něnecký autonomní okruh) |
| Počet mluvčích | 228 000 (2010)[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | Cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Komijská republika (Rusko) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | kv |
| ISO 639-2 | kom (B) kom (T) |
| ISO 639-3 | kpv |
| Ethnologue | kpv |
| Wikipedie | |
| kv.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Komijština (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Obyvatelstvo hovořící tímto jazykem žije převážně v Komijské republice v oblasti povodí řeky Vyčegdy a podél horního toku řeky Kamy a jejích přítoků.[2] Republika se nachází na severozápadě Ruské federace a po sčítání lidu v roce 2002 se uvádělo necelých půl milionu obyvatel (komi-permských 125 tisíc, komi-zyrjanských 293 tisíc a Yaz'va 15 tisíc).[3]
Komijština má tři dialekty: komi-permský, komi-zyrjanský a Yaz'va. Komi-permským dialektem se hovoří v severní části oblasti, dialekty komi-zyrjanským a Yaz'va v jižní části oblasti. Současné varianty jazyka odrážejí jak vliv přírodních faktorů, tak i pohyb obyvatel, nicméně rozdíly mezi dialekty jsou velmi malé. Rozdělení na uvedené dialekty má především administrativní a územní příčiny, v jazykové rovině je podepřeno pouze přízvukem ve větě – dialekt komi-zyrjanský je bez přízvuku, komi-permský má morfologický, Yaz'va fonologický.[2]
Nejstarší písemné texty v komijštině jsou ze 14. století a jsou spojovány s křesťanstvím. Písmo vycházelo z klasických řeckých, aramejských a staroslověnských písmen a bylo používáno až do 17. století, poté je nahradila azbuka.[2]
Fonologie
[editovat | editovat zdroj]V komijském standardním jazyce je 33 základních hlásek – 26 souhlásek a 7 samohlásek.[2]
Samohlásky
[editovat | editovat zdroj]Samohlásky jsou obvykle rozlišovány na přední, střední a zadní, na labializované (zaokrouhlené) a nelabializované (nezaokrouhlené), a na vysoké, středové a nízké.[4] K popisu komijského systému samohlásek stačí 4 určující rysy: vysoké a nízké, přední a zadní (dialekt Yaz'va však má distribuci zčásti odlišnou):
| Komi-permský + komi zyrjanský | ||
|---|---|---|
| i | ï | u |
| e | ë | o |
| a | ||
| Yaz'va | |||
|---|---|---|---|
| i | ü | u | |
| ө | |||
| e | ö | o | |
| a | [2] | ||
Souhlásky
[editovat | editovat zdroj]Současný komijský systém souhlásek zahrnuje 26 nativních souhlásek a ještě další souhlásky (c), (f), (x) přejaté z ruštiny.
| Bilabiály | Labiodentály | Dentály | Post-alveoláry | Palatály | Veláry | |
| Nazály | m | n | nj | |||
| Plozivy neznělé | p | t | tj | k | ||
| Plozivy znělé | b | d | dj | g | ||
| Afrikáty neznělé | (c)* | č | čj | |||
| Afrikáty znělé | ||||||
| Frikativy neznělé | (f)* | s | š | šj | (x)* | |
| Frikativy znělé | v | z | ž | žj | ||
| Laterály | l | lj | ||||
| Vibranty | r | |||||
| Aproximanty | j |
*přejaté z ruštiny[2]
Abeceda
[editovat | editovat zdroj]Varianty komijského jazyka mají shodnou abecedu, která zahrnuje všechna písmena ruské abecedy a navíc další dvě písmena: i a ö. Ve 30. letech 20. století proběhl pokus o přechod na latinskou abecedu, ale byl sovětskými úřady potlačen.[2]
| A а | Б б | В в | Г г | Д д | Е e |
| Ё ё | Ж ж | З з | И и | Й й | К к |
| Л л | М м | Н н | О о | П п | Р р |
| С с | Т т | У у | Ф ф | X x | Ц ц |
| Ч ч | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ | Ы ы | Ь ь |
| Э э | Ю ю | Я я | [5] | I i | Ö ö |
Gramatika
[editovat | editovat zdroj]V jazykovědě se rozlišuje celkem 5 typů jazyků (izolační, aglutinační, flektivní, introflektivní a polysyntetický). Každý jazyk obsahuje určité rysy z různých typů, některý typ však vždy převažuje.[6] Komijština je jazyk aglutinační, stejně jako ostatní uralské jazyky.[7]Tento typ jazyka má bohatou flexi a velké množství pádů, vyskytuje se zde často tzv. vokalická harmonie – vokály koncovek se připodobňují některé z vlastností vokálu předchozího.[6]
Podstatná jména
[editovat | editovat zdroj]Komijská podstatná jména definujeme těmito morfologickými kategoriemi: číslo, pád a osoba.[2]
Číslo
[editovat | editovat zdroj]V jazyce existují dvě gramatické kategorie: jednotné číslo (singulár) a množné číslo (plurál). Množné číslo se získává skloňováním jednotného čísla. Příponou množného čísla je u komi-zyrjanštiny „-jas, -jёs“, u komi-permštiny „-(j)ez, -e“, u Yaz'va „-joz“.[2]
Přivlastňovací přípony
[editovat | editovat zdroj]Přivlastňovací přípony jsou přidávány na konec podstatných jmen buď před nebo po pádové příponě v závislosti na konkrétním případě.
| Osoba | Přípona | Osoba | Přípona |
| Singulár | Plurál | ||
| 1 | -ёj | 1 | -nïm |
| 2 | -ïd | 2 | -nïd |
| 3 | -ïs | 3 | -nïs |
Pády
[editovat | editovat zdroj]Jednotlivé dialekty jazyka mají různý počet pádů. Komi-permština jich má 24, komi-zyrjanština 17 a Yaz'va 15. Pádové přípony jsou přidávány na konec až za příponu vyjadřující mluvnické číslo, např. čjoj-jas-këd.
Tabulka pádových přípon:
| Komi-permština | Komi-zyrjanština | Yaz'va | |
|---|---|---|---|
| nominativ | -Ø | -Ø | -Ø |
| genitiv | -vën | -lën | -lan |
| ablativ | -višj | -lïšj | -lišj |
| dativ | -vë | -lï | -lө |
| akuzativ | -Ø, -ës | -Ø, -ës | -Ø, -өs |
| instrumentál | -ën | -ën | - |
| komitativ | -kët | -këd | -kөt |
| abessiv | -tëg | -tëg | -tөg |
| konsekutiv | - | -la | -la |
| inessiv | -ïn | -ïn | -өn |
| elativ | -ïšj | -ïšj | -išj |
| illativ | -ë | -ë | -ө |
| aproximativ | -vanj | -lanj | -ljanj |
| egressiv | -šjanj | -šjanj | -šjanj |
| prosekutiv | -ëtj | -ëd | -өt |
| transitiv | - | -ti | - |
| terminativ 1 | -ë |
-ë |
-ө |
| terminativ 2 | -vi | - | - |
| superessiv | -vïn | - | - |
| superlativ | -vë | - | - |
| sublativ | -višj | - | - |
| perlativ | -vëtj | - | - |
| superterminativ | -vë |
- | - |
| komparativ | -šja | - | - |
Stupňování přídavných jmen
[editovat | editovat zdroj]Komparativ se tvoří pomocí koncovky -čїk (v komi-permštině -žїk, v Yaz'vě -čik/-čig). Superlativ se tvoří většinou přidáním slova med nebo med-šja, někdy také zdvojením konstrukce pomocí elativu. Záporný komparativ se tvoří přidáním koncovky k negativní částici abu. Komparativ se občas může vytvořit i z příslovcí nebo dokonce i ze sloves.
| Komparativ | Záporný komparativ | Superlativ | ||
| vo |
abu= |
med+jon | med-šja jon | jon-їšj jon |
Číslovky
[editovat | editovat zdroj]| Číslo | Komi-permština | Komi-zyrjanština |
|---|---|---|
| 1 | öти | ӧтік, öти |
| 2 | кык | кык |
| 3 | куим | куйм |
| 4 | нёль | нёльöт |
| 5 | вит | вит |
| 6 | квайт | квайт |
| 7 | сізым | сізым |
| 8 | кӧкямыс | кӧкямыс |
| 9 | ӧкмыс | ӧкмыс |
| 10 | дас | дас |
Zájmena
[editovat | editovat zdroj]Zájmena mohou být rozdělena podle jejich funkce na prosubstantiva, proadjektiva a pronumera.[2]
| Singulár | |
|---|---|
| мe | já |
| тэ | ty |
| сійö | on, ona, ono |
| Plurál | |
| ми | my |
| ті, тiйö | vy |
| найö | oni, ony, ona |
| Já | My | |
|---|---|---|
| Nominativ | me | mi |
| Akuzativ | menë | mijanës |
| Ablativ | menšjïm | mijanlïšj |
Přivlastňovací zájmena jsou zastupována osobními zájmeny v nominativu, genitivu a ablativu a vztažnými zájmeny v genitivu a ablativu.
| menam jort | můj přítel |
| as-la-nïm kerka | náš vlastní dům |
Ukazovací zájmena rozlišují mezi objekty bližšími (tajë, tačëm) a vzdálenějšími (sijë, sečëm). Při zastupování substantiv k sobě mohou připojit koncovku plurálu a pádu, ne však osoby (ta-ïn, tajë-jas-lën).[2]
Záporná zájmena se tvoří pomocí záporné částice nj(e)/nji. Pokud zájmena zastupují substantiva, tak se skloňují.[2]
Slovesa
[editovat | editovat zdroj]Určitý tvar slovesa tvoří tyto gramatické kategorie – osoba, číslo, čas a způsob. Komi-zyrjanština rozlišuje ještě aktivní rod.[12]
Infinitivy jsou tvořeny připojením koncovky -nï. Zápor se tvoří pomocí záporového slovesa nebo záporné částice.[2]
Indikativ má pět časů (prézens, futurum, imperfektum, perfektum a pluskvamperfektum).
| Příklad časování slovesa – munnї ("jet") - komizyrjanština | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Osoba | Prézens | Futurum | Imperfektum | |||
| pozitiv | negativ | pozitiv | negativ | pozitiv | negativ | |
| Singulár | ||||||
| 1. | mun-a | o-g mun-Ø | mun-a | o-g mun-Ø | mun-i | e-g mun-Ø |
| 2. | mun-an | o-n mun-Ø | mun-an | o-n mun-Ø | mun-i-n | e-n mun-Ø |
| 3. | mun-ë | o-z mun-Ø | mun-as | o-z mun-Ø | mun-i-s/mun-i-Ø | e-z mun-Ø |
| Plurál | ||||||
| 1. | mun-am | o-g(ë) mun-ëj | mun-am | o-g(ë) mun-ëj | mun-i-m | e-g(ë) mun-ëj |
| 2. | mun-annїd/mu-nad | o-n(ë) mun-ëj | mun-annїd/mu-nad | o-n(ë) mun-ëj | mun-i-nnїd | e-n(ë) mun-ëj |
| 3. | mun-ënї | o-z mun-nї | mun-asnї | o-z mun-nї | mun-i-snї | e-z mun-nї |
| Osoba | Perfektum | Pluskvamperfektum | Imperativ | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| pozitiv | negativ | pozitiv | negativ | pozitiv | negativ | |
| Singulár | ||||||
| 1. | - | - | mun-ëma vël-i | abu mun-ëma vël-i | - | - |
| 2. | mun-ëmїd | abu mun-ëmїd | mun-ëmїd vël-i(-n) | abu mun-ëmїd vël-i(-n) | mun-Ø | e-n mun |
| 3. | mun-ëm(a) | abu munëm(a) | mun-ëm(a) vël-i | abu mun-ëm(a) vël-i | - | - |
| Plurál | ||||||
| 1. | - | - | mun-ëmaëšj vël-i(-m) | abu mun-ëmaëšj vël-i(-m) | mun-amë(j) | o-g(ë) munëj |
| 2. | mun-ëmnїd | abu munëmnїd | mun-ëmnїd vël-i(-d) | abu mun-ëmnїd vël-i(-d) | mun-ë(j) | e-në mun-ëj |
| 3. | mun-ëmaëšj | abu munëmaëšj | mun-ëmaëšj vël-i(-nї) | abu mun-ëmaëšj vël-i(-nї) | - | - |
Vzorový text
[editovat | editovat zdroj]Všeobecná deklarace lidských práv
komi |
Быдӧс отирыс чужӧны вольнӧйезӧн да ӧткоддезӧн достоинствоын да правоэзын. Нылӧ сетӧм мывкыд да совесть овны ӧтамӧдныскӧт кыдз воннэзлӧ. |
transkripce |
Bydös otirys čužöny vol’nöjеzön da ötkoddеzön dostoinstvoyn da пravoèzyn. Nylö sеtöm myvkyd da sovеst’ ovny ötamödnysköt kydz vonnèzlö. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ethnologue
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s HAUSENBERG, Anu-Reet. The Uralic Languages. Příprava vydání Daniel Abondolo. London and New York: Routledge, 1998. ISBN 0-415-08198-X. Kapitola Komi, s. 249–275.
- ↑ DOBÓ, Attila. The Finno-Ugric World. Příprava vydání György Nanovfszky. Budapest: Teleki László Foundation, 2004. ISBN 963-7081-01-1. Kapitola The Komi - A historical overview, s. 103–105.
- ↑ ŠEFČÍK, PHD., PhDr. Ondřej. Fonetika, fonologie. Úvod do studia jazykovědy [online]. E-learning na FF MU - Masarykova univerzita [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-23.
- ↑ Azbuka. Datakabinet.cz [online]. [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-11.
- ↑ a b ŠEFČÍK, PHD., PhDr. Ondřej. Typ jazyků, typologie. Úvod do studia jazykovědy [online]. E-learning na FF MU - Masarykova univerzita [cit. 25.1.2017]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-23.
- ↑ ABONDOLO, Daniel. The Uralic Languages. Příprava vydání Daniel Abondolo. London and New York: Routledge, 1998. ISBN 0-415-08198-X. Kapitola Introduction, s. 1–42.
- ↑ Lexical minimum numerals. Komi-Zyrian language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11.
- ↑ Lexical minimum numerals. Komi-Permyak language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11.
- ↑ Lexical minimum pronoun. Komi-Permyak language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11.
- ↑ Lexical minimum pronoun. Komi-Zyrian language [online]. Croton [cit. 4.2.2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-11.
- ↑ RÉDEI, Károly. The Uralic Languages. Příprava vydání Denis Sinor. Leiden, New York, København, Köln: E. J. Brill, 1988. Dostupné online. ISBN 90-04-07741-3. Kapitola Die Syrjänische Sprache, s. 111-130.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu komijština na Wikimedia Commons
