Lom (Bulharsko)
| Lom Лом | |
|---|---|
 | |
 znak .gif) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°49′31″ s. š., 23°14′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 20 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Montanská |
| Obština | Lom |
  Lom | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 52,2 km² |
| Počet obyvatel | 25 149 (2020[1]) |
| Hustota zalidnění | 481,8 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Oficiální web | lom |
| PSČ | 3600 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lom (bulharsky Лом) je město ležící v severozápadním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině u ústí řeky Lom do Dunaje. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 21 tisíc[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Lom byl založen Thráky, kteří ho nazývali Artanes. Když sem přišli Římané, postavili nad ústím řeky pevnost Almus a od toho se odvozuje současný název. Lom si podržel strategický význam i v pozdějších dobách, zejména v období Vidinského despotátu a následně Vidinského carství.
Sídlo bylo na současném místě založeno za osmanské nadvlády, nejspíš roku 1695. V roce 1704 je připomínán jako Lom palanka. Slovo palanka se používalo pro sídla, která velikostí i významem převyšovala vesnici, ale nebyla to města. V roce 1798 ho vyrabovali krdžalijové.
S rozvojem plavby po Dunaji začal po roce 1830 význam Lomu růst. Velkým impulsem něj bylo postavení silnice ze Sofie, v důsledku něhož se stal hlavním vývozním přístavem do Vídně, a to se odrazilo ve zdejší architektuře. Díky zdejšímu bohatství stál Lom v popředí bulharského obrození. Byla zde v právě postavené škole založena jedna z prvních knihoven v Bulharsku (1848) a ta získala záhy samostatnou budovu (1856).[3] Také zde byla založena první ženská společnost (1857), otevřena dívčí škola (1860) a provedeno jedno z prvních divadelních představení v zemi. V roce 1869 se zde nacházelo 120 obchodů, 148 obchodních zastoupení, 175 hokynářství, 34 kaváren, 6 hotelů a 2 mlýny. Město se rozkládalo kolem staré pevnosti, do které se vcházelo branami – Vidiskou, Belogradčickou a Sofijskou. Lomští obchodníci dodávali zboží na všechny významné trhy.
Roku 1878 se Lom stal součástí Bulharského knížectví a bezprostředně poté, na podzim téhož roku, tu byla otevřena střední škola.[3] V roce 1880 měl 7 500 obyvatel. V roce 1894 zde dva Češi, Malotín a Hozman, otevřeli pivovar a současně začal provoz továren na keramiku a tabák. Na přelomu století byly v Lomu založeny desítky spolků, mezi něž patřily: tělocvičný spolek Dunavski junak (1895), turistický spolek Asparuchov chălm (1914) a archeologická společnost Almus s muzeem (1925), čímž byly položeny základy pro současné historické muzeum. V roce 1913, v době významného starosty Georgi Manavského, byla otevřena elektrárna. Na počátku dvacátého století v Lomu existovaly banky Bogatstvo a Lomská lidová banka, byly tu pobočky sofijských a zahraničních bank, pět akciových společností a devět zastoupení přepravních společností. V důsledku ekonomické prosperity si mnoho lomských rodin postavilo domy podle návrhů rakouských, maďarských, německých a belgických architektů ve stylu pozdní secese, na které je město stále hrdé. V roce 1921 se gymnázium přeměnilo na pedagogickou školu, jednu z dvanácti v Bulharském knížectví, která funguje dodnes.[3]
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Jana Jazova (1912 – 1974), spisovatelka
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
Ve městě žije 22 583 obyvatel a je zde trvale hlášeno 25 149 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[4][p 1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b c Община Лом [online]. Община Лом [cit. 2020-11-28]. Kapitola История на град Лом. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lom na Wikimedia Commons
