Lucretia Mottová
| Lucretia Mottová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. ledna 1793 Nantucket, Massachusetts  USA |
| Úmrtí | 11. listopadu 1880 (ve věku 87 let) nebo 1880 (ve věku 86–87 let) La Mott, Cheltenham, Pensylvánie USA |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Alma mater | Oakwood Friends School |
| Povolání | aktivistka za práva žen, abolicionistka, kazatelka, mírová aktivistka, učitelka, spisovatelka a sufražetka |
| Ocenění | Národní ženská síň slávy (1983) |
| Choť | James Mott |
| Děti | Maria Mott Thomas Mott[1] |
| Rodiče | Thomas Coffin a Anna Folger |
| Příbuzní | Martha Coffin Wright (sourozenec) Anna Davis Hallowell (vnučka) Benjamin Franklin (bratranec) Mayhew Folger (strýc z matčiny strany) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lucretia Mottová, rodným příjmením Coffinová, (3. ledna 1793 Nantucket – 11. listopadu 1880 La Mott, Cheltenham) byla americká kvakerka, abolicionistka, bojovnice za ženská práva a sociální reformátorka. Během shromáždění v Seneca Falls pomohla sepsat Deklaraci práv a postojů.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako Lucretia Coffinová v Nantucket v Massachusetts, jako druhé dítě z osmi. Jejími rodiči byli Thomas Coffin a Anna Folgerová; z matčiny strany byla potomkem Petera Foulgera a Mary Morrillové a byla tak spřízněna s Benjaminem Franklinem.[2]
Ve třinácti letech začala chodit do kvakerské školy Nine Partners School ve státě New York, kde po vystudování začala působit jako učitelka. O ženská práva se začala zajímat poté, co zjistila, že učitelé v této škole mají třikrát větší plat než učitelky. Sblížila se s kolegou Jamesem Mottem, kterého si roku 1811 vzala za manžela.[3] Měli spolu 6 dětí (jedno zemřelo v dětském věku), které se postupně všechny zapojily do hnutí za zrušení otroctví a dalších sociálně reformních aktivit.
Aktivismus
[editovat | editovat zdroj]Rodina žila ve Filadelfii v Pensylvánii, státě, kde žil velký počet kvakerů. Podobně jako mnoho z nich, Mottovi kupovali a konzumovali jen „svobodné zboží“, tzn. že bojkotovali zboží vyrobené otroky (bavlněné látky, cukr z cukrové třtiny…). V roce 1821 se Mottová stala kvakerskou kazatelkou. V roce 1833 se její manžel stal jedním ze zakladatelů Americké protiotrokářské společnosti, nejsilnější celoamerické organizace v boji proti otroctví v 19. století.
Roku 1840 byla Mottová delegována jako jedna z šesti Američanek na Celosvětový protiotrokářský sjezd, který se konal v Londýně. Ženské delegátky však byly vyloučeny z jednání sjezdu, jednak proto, že v té době ženám nepříslušelo veřejně vystupovat, jednak proto, že sjezd nechtěl směšovat svou protiotrokářskou agendu s bojem za ženská práva. Americké delegátky se tedy sjezdu účastnily v odděleném prostoru, přičemž někteří jejich mužští kolegové včetně hlavy Americké protiotrokářské společnosti, Williama Lloyda Garrisona, seděli na protest proti diskriminaci žen odděleně s nimi.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucretia Mott na anglické Wikipedii.
- ↑ Geni.com.
- ↑ FAULKNER, CAROL (2011). Lucretia Mott's Heresy: Abolition and Women's Rights in Nineteenth-Century America. [s.l.]: University of Pennsylvania, 2013. 312 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-2279-1. S. 12. (anglicky)
- ↑ PLHÁKOVÁ, Iva. Počátek boje za ženská práva v Americe před průmyslovou revolucí (1800-1848). Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucretia Mottová na Wikimedia Commons
