Přeskočit na obsah

Mák setý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMák setý
alternativní popis obrázku chybí
Mák setý (Papaver somniferum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďmakovité (Papaveraceae)
Rodmák (Papaver)
Binomické jméno
Papaver somniferum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Český modrý mák (potravinářský) - detail květu
Nezralá makovice
Český modrý mák, bíle kvetoucí odrůda

Mák setý (Papaver somniferum) je rostlina z čeledi makovitých (Papaveraceae), v České republice běžně pěstovaná jako zdroj potravinářského máku. Obsahuje různé alkaloidy a bílé mléko z nezralých makovic je významný zdroj opia, proto je v některých státech jeho pěstování zakázáno. Česká republika je ve světovém měřítku nejvýznamnější legální pěstitelskou zemí.

Synonyma

[editovat | editovat zdroj]
  • Papaver officinale

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá rostlina 30–150 cm vysoká, lysá a namodralá, silně mléčicí. Listy jsou přisedlé, podlouhle vejčité a pilovitě zubaté. Květní stopky jsou dlouhé, často odstále chlupaté, květy až 10 cm v průměru. Kalich je lysý, dva páry korunních plátků bílé, růžové, červené nebo fialové barvy s černohnědou skvrnou na basi se silně překrývají a snadno opadávají. Okraje lístků vlnité až zubatě stříhané. Blizna má osm až dvanáct laloků, semeník kulovitý. Zralá makovice je světle šedá, téměř kulovitá, 3–8 cm v průměru, s víčkem. Semena drobná, bílá, namodralá nebo černá, silně olejnatá. Kvete v červnu až srpnu, pěstuje se v mnoha odrůdách a často zplaňuje.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Mák je využíván již několik tisíc let. Prvně se nejspíše pěstoval již v 6. tisíciletí př. n. l. v oblasti Středomoří a o tisíc let později v Mezopotámii sloužil jako zdroj opia. Některé civilizace jako např. Egypťané využívaly opia jako sedativa.[2]

V 9. století se dostal z oblasti Persie na území dnešní Číny, kde se později, přibližně v 18. století, stalo opium významnou silou ovlivňující společnost.

V Česku

[editovat | editovat zdroj]

Na území dnešní České republiky se mák ve velkém jako olejnina začal pěstovat počátkem 19. stol. po katastrofálních škodách na olivových plantážích v jižní Francii. V roce 1896 se mák pěstoval na ploše 1772 ha, s průměrným výnosem 0,71 t/ha, nejvíce ve středních Čechách okolo Prahy a v okolí Tábora a Čáslavi. Do roku 1946 vzrostla plocha, na které se mák pěstoval, na 31 000 ha a od té doby postupně klesala na méně než 8 000 v roce 1989. Poté začala prudce vzrůstat k 30 000 ha v roce 1994. Další prudký skok následoval po roce 2004 (hektarový výnos 0,9 t/ha) a v roce 2007 bylo mákem oseto téměř 60 000 ha (0,58 t/ha). V posledních letech se v ČR plochy ustálily kolem 35 000 ha.[3]

Pěstování máku postupně nahradilo plodiny regulované EU jako je např. cukrovka. V pozdějších letech ale došlo k poklesu oseté plochy.[4]

Mezi odrůdy vyšlechtěné na českém území patří Azur (pěstován během let 1928–73), Hanácký modrý (1934–80), Modran (1969) a Amarin (1975). V poslední době se podařilo vyšlechtit celou řadu zajímavých, především bělosemenných odrůd pod názvy Sokol, Racek, Orel, ale i odrůdu s okrovou barvou semene Redy.[5]

Z odrůd modrosemenného máku jsou povolené české odrůdy k pěstování Orfeus (2009), Orbis (2012), Aplaus (2014), Opex (2015), Onyx (2016) a Emanuel (2024). Z ozimých odrůd Olaf, Pingu a Sven (2023). Ze slovenského šlechtění vznikly odrůdy Gerlach (1990), Opal (1995), Bergam (1998), Maratón (2000), Malsar, Major (2002), MS Harlekýn (2018), MS Diamant, MS Topas, MS Zafir a Azurit (2021). V České republice se ještě pěstují ozimé modrosemenné máky původem z Rakouska Titan, Oz, dříve i Zeno Plus.[6]

Podle zákona 167/1998 Sb o návykových látkách je zakázáno z máku získávat opium (§ 15) a pěstování máku na výměře větší než 100 m2 podléhá ohlašovací povinnosti (§ 29).[7]

Produkce makového semene v tunách za rok 2008
Zdroj: FAOSTAT[8] (FAO)

Česko 49248 62 %
Turecko 10384 13 %
Francie 5000 6 %
Maďarsko 3300 4 %
Německo 2800 4 %
Rumunsko 1600 2 %
Rakousko 1567 2 %
Slovensko 1215 2 %
Zbývající státy 1536 5 %
Svět celkem 83435 100 %
Vlivem zaokrouhlování přesahuje součet podílů 100 %

Využití

[editovat | editovat zdroj]
Maková náplň do pečiva
Makový závin

Všechna produkce je v České republice určena pro potravinářství, makovina (makovice) se v ČR nevykupuje. V zahraničí však je mák (technické odrůdy) pěstován, zejména v západní Evropě, výhradně pro farmacii. Mák se u slovanských národů, ale i v Rakousku, Německu, široce používá především při přípravě makového pečiva. Přes 4/5 české produkce je exportována, především do slovanských zemí a Rakouska, kde je mák tradiční pochoutkou. V západních zemích jsou makové produkty často pokládány za nevhodné, protože je částečně mylně předpokládáno, že obsahují návykové látky.

V potravinářském máku, který je pěstován v České republice, je však morfinu a kodeinu velmi málo. Vyhláška č. 399/2013 Sb.[9], resp. Nařízení Komise EU 2021/2142[10] připouští limit 20 mg morfinanových alkaloidů na 1 kg makového semene. V pekařských výrobcích platí limit 1,50 mg/kg. Ovšem maximální limit se vztahuje na sumu morfinu a kodeinu, přičemž na limit kodeinu se použije faktor 0,2 (započte se 20 % jeho obsahu). Maximální limit se proto vztahuje na sumu morfinu + 0,2 kodeinu.[11]

Česká cechovní norma Modrý mák[12] je ještě přísnější – stanovuje obsah morfinanových alkaloidů na semeni do 20 mg/kg, ale jedná se o obsah 3 alkaloidů - morfin + kodein + thebain. Pro představu jak malý obsah alkaloidů české odrůdy mají – 20 mg máku je pouze hmotnost cca 40 makových semen a přitom kilogram máku obsahuje cca 2 milióny semen.

A když uvážíme, že monitoring provedený v roce 2013 Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) byl obsah alkaloidů (morfin, kodein, thebain, papaverin, noskapin) ve 12 vzorcích semen potravinářského máku odebraných u českých producentů 7,44 mg/kg a u stejného počtu vzorků z tržní sítě 36,71 mg/kg,[13] pak obsahy morfinanových alkaloidů na povrchu semene českých odrůd jsou ještě nižší než dovoluje výše zmíněná Vyhláška č. 399/2013.

Vzhledem k výskytu morfinu a dalších opiových alkaloidů v máku řešil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) otázku bezpečné dávky těchto látek v potravinách obsahujících mák. Odborníci stanovili, že tzv. akutní denní referenční dávka morfinu obsaženého v máku činí 10 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti.[14]

Mák však také obsahuje velké množství vápníku, železa a zinku. Olej obsažený v makovém semeni obsahuje nejvíce kyseliny linolové ze všech běžně pěstovaných a pro potravu využívaných rostlin. Kyselina linolová (PUFA) patří do skupiny omega-6 esenciálních mastných kyselin.[15][16][17]

Při sklizni máku je nutné klást důraz na zralost semene. Nedozrálé semeno máku může obsahovat více kodeinu, který má sedativní účinky.[18]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ J. Dostál a kol., Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakl. 1950, str. 213.
  2. ↑ Enpsyro - mák setý [online]. [cit. 2008-05-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Obecné informace o máku – Český modrý mák [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ http://www.agroweb.cz/Mak-%E2%80%93-neuveritelny-vzestup-velky-pad__s1719x62611.html[nedostupný zdroj]
  5. ↑ Světoví v produkci makového semene. zemedelec.cz [online]. [cit. 2018-06-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Český modrý mák – Český modrý mák [online]. [cit. 2024-03-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ Legislativa v ČR – Český modrý mák [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567 Archivováno 19. 6. 2012 na Wayback Machine. FAOSTAT
  9. ↑ Vyhláška č. 399/2013 Sb. [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2142 ze dne 3. prosince 2021 [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ Legislativa v ČR [online]. [cit. 2024-03-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ Český modrý mák. Česká cechovní norma [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08. 
  13. ↑ KUBÍK M., CUHRA P. Mák a opiáty – zkušenosti SZPI s kontrolou máku. Výživa a potraviny [online]. 2015 [cit. 17.7.2020]. Dostupné online. 
  14. ↑ Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Kolik opiátů obsahují maková zrníčka? Hlavně Češi by to měli vědět, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 4. července 2018
  15. ↑ Nutriční hodnota – Český modrý mák [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. 
  16. ↑ Sedm potravin pro zdravé kosti. Vítězí mák. iDNES.cz [online]. 2011-08-31 [cit. 2018-07-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ Archivovaná kopie. www.cpzp.cz [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-16. 
  18. ↑ Archivovaná kopie. www.slouceniny.unas.cz [online]. [cit. 2011-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-19. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • J. Dostál a kol., Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakl. 1950
  • Ottův slovník naučný, heslo Mák. Sv. 16, str. 658
  • Ottův slovník naučný, heslo Papaver. Sv. 19, str. 163

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mák_setý&oldid=24039692“