Přeskočit na obsah

Paul Biya

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Paul Biya
Paul Biya (14. prosince 2022)
Paul Biya (14. prosince 2022)
2. prezident Kamerunu
Úřadující
Ve funkci od:
6. listopadu 1982
PředchůdceAhmadou Ahidjo
1. předseda vlády Kamerunu
Ve funkci:
30. června 1975 – 6. listopadu 1982
PrezidentAhmadou Ahidjo
Předchůdcenikdo, funkce nově vytvořena
NástupceBello Bouba Maigari
Stranická příslušnost
ČlenstvíKamerunské lidově demokratické hnutí

Narození13. února 1933 (91 let)
Mvomeka'a
ChoťJeanne-Irène Biya (1961–1992)
Chantal Biya (od 1994)
DětiEmmanuel Franck Biya
Brenda Biya
Alma materÉcole Nationale d'Administration
Pařížský institut politických věd
Pařížská univerzita
Profesepolitik
Náboženstvíkatolicismus
Oceněnírytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2016)
Řád za chrabrost
rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Řád republiky
Záslužný řád Spolkové republiky Německo
… více na Wikidatech
Webová stránkawww.prc.cm
CommonsPaul Biya
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Biya (* 13. února 1933 Mvomeka'a, Kamerun) je kamerunský politik, od roku 1982 prezidentem Kamerunu.

Narodil se ve vesnici Mvomeka'a. Studoval ve Francii na Sorbonně a Sciences Po. V roce 1975 se stal premiérem Kamerunu. Dne 6. listopadu 1982 se stal po odstupivším Ahmadou Ahidjo prezidentem. Od neúspěšného pokusu o státní převrat předchozího prezidenta v roce 1984 vládne autoritářsky. V roce 1991 po masivních protestech však musel ustoupit a vypsal svobodné volby. V následujícím roce ho ve volbách porazil John Fru Ndi. Biya se však díky různým politickým intrikám udržel u moci. Další volby v roce 1997 byla většinou politických stran bojkotována. V roce 2004 se nechal novým hlasováním zvolit v prezidentském úřadě na dalších sedm let. V prezidentských volbách v říjnu 2011 si zajistil po šesté úřad prezidenta. Při volbách získal 77,9% odevzdaných hlasů. Jeho nejbližší soupeř John Fru Ndi si zajistil pouze 10% odevzdaných hlasů.[1] Po zvolení ve svém projevu slíbil růst ekonomiky a vytváření nových pracovních míst s programem veřejných prací, které "transformují naši zemi do obrovského staveniště".[2] Dne 3. listopadu 2011 složil přísahu prezidenta na další funkční období. Mandát obhájil i po dalších sedmi letech ve volbách konaných 7. října 2018.

V říjnu 2024 začala média spekulovat o jeho zdravotním stavu poté, co se asi šest týdnů neobjevil na veřejnosti.[3]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. Cameroonian president wins vote, extending 29-year-rule". CNN. 22 říjen 2010. Citováno 4. listopadu 2011. (anglicky)
  2. Cameroon's Biya promises youth jobs after poll win. Archivováno 25. 2. 2016 na Wayback Machine. Reuters. 25 října 2011. Citováno 4 listopu 2011. (anglicky)
  3. ČT24. Kamerunský prezident zmizel, úřady zakázaly debaty o jeho zdraví. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  4. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  5. BRITISH HONOURS AND ORDERS OF CHIVALRY HELD BY OVERSEAS HEADS OF STATE (Hansard, 14 March 1989). api.parliament.uk [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]