Vega (raketa)

Vega
Země původu	Evropa
Výrobce	ESA ASI
Rozměry
Výška	30 m
Průměr	3 m
Hmotnost	137 000 kg
Nosnost
na LEO	2 100 kg
na GTO	400 kg
Únikovou rychlost	7,69 km/s
Historie startů
Status	vyřazena
Kosmodrom	Guyanské kosmické centrum
Celkem startů	20
Úspěšné starty	18
Selhání	2
První start	13. února 2012
Poslední start	5. září 2024
První stupeň – P80
Tah	2 261 kN
Specifický impuls	280 s
Doba zážehu	110 s
Palivo	HTPB
Druhý stupeň – Zefiro 23
Tah	871 kN
Specifický impuls	288 s
Doba zážehu	77 s
Palivo	HTPB
Třetí stupeň – Zefiro 9
Tah	260 kN
Specifický impuls	296 s
Doba zážehu	120 s
Palivo	HTPB
Čtvrtý stupeň – AVUM
Tah	2,42 kN
Specifický impuls	316 s
Doba zážehu	667 s
Palivo	UDMH/N2O4

Raketa Vega byla evropská lehká nosná raketa pro náklady s hmotností do 2100 kilogramů. Provozovatelem byla společnost Arianespace, která zajišťovala starty z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.

Raketa byla určena pro vynášení malých vědeckých družic vypouštěných na nízkou nebo polární dráhu. Raketa je čtyřstupňová, přičemž první tři stupně jsou poháněny tuhými pohonnými látkami. Čtvrtý stupeň je vybaven jedním motorem na kapalné pohonné látky, který spaluje asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý (N₂O₄).

Vývoj Vegy započal roku 1998, kdy se projekt lehkého nosiče Italské kosmické agentury (ASI) stal mezinárodním projektem pod dohledem ESA. Vývoj z 60 % financovala Evropská kosmická agentura, z 25 % Francie.^[1] Na projektu se podílely i Belgie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.^[2] První start proběhl 13. února 2012.

Vývoj a popis stupňů

Jako první byl postaven a otestován třetí stupeň nazývaný Zefiro 9. První testovací zážeh proběhl 20. prosince 2005 na italské raketové základně Salto di Quirra a byl úspěšný.^[3] Druhý test proběhl 28. března 2007 a během zážehu došlo k poklesu tlaku ve spalovací komoře a tím ke snížení tahu a prodloužení doby hoření.^[4] Příčiny tohoto jevu nebyly zveřejněny. Další test vylepšeného stupně s novou tryskou se uskutečnil 23. října 2008 a dopadl úspěšně.^[5] Poslední test proběhl 30. dubna 2009 a stupeň byl prohlášen za odzkoušený a připravený k provozu.^[6]

Druhý stupeň zvaný Zefiro 23 byl poprvé zažehnut na základně Salto di Quirra 26. června 2006.^[7] První test byl úspěšný a 27. března 2008 byl proveden druhý úspěšný testovací zážeh, po němž byl stupeň prohlášen za způsobilý.^[8] Plášť druhého stupně je zhotoven z vinutého uhlíkového kompozitu CFRP a tryska je vyrobena z uhlík-uhlíkového laminátu.

První stupeň P80 je velmi podobné konstrukce jako Zefiro 23. Tryska je ovladatelná elektro-mechanickým systémem pro směrování tahu a řízení letu. První testovací zážeh proběhl na Guyanském kosmickém centru 30. listopadu 2006 a byl úspěšný.^[9] Druhý zážeh proběhl 4. prosince 2007 a motor pracoval 111 sekund a produkoval tah 190 tun.^[10]

Čtvrtý stupeň se nazývá AVUM (Attitude Vernier Upper Module) a je složen z pohonného a avionického modulu. AVUM slouží pro konečné navedení na oběžnou dráhu. Motor pracuje na principu přetlakového cyklu a spaluje asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý (N₂O₄). Zajímavou, v dnešní době však zároveň nezbytnou funkcí je možnost návratu tohoto modulu do atmosféry, kde bezpečně shoří. Díky této funkci je prakticky eliminováno nebezpečí srážky s vesmírným smetím a tedy jeho znehodnocování a zvyšování nebezpečnosti. Funguje na podobném principu, jako např. návratové kapsle – využívá trysek studeného vzduchu (každá o tahu 50 N), uložených ve dvou oddílech po třech.^[11]

	První stupeň	Druhý stupeň	Třetí stupeň	Čtvrtý stupeň
Označení	P80	Zefiro 23	Zefiro 9	AVUM
Výška	10,5 m	7,5 m	3,85 m	1,74 m
Průměr	3 m	1,9 m	1,9 m	1,9 m
Hmotnost paliva	88 t	23,9 t	10,1 t	0,55 t
Maximální tah	3040 kN	1200 kN	213 kN	2,45 kN
Expanzní poměr trysky	16	25	56	-
Doba zážehu	107 s	71 s	117 s	315 s

Dispenser

Brněnská firma S.A.B. Aerospace vyvíjí novou plošinu pro raketu Vega, která namísto dřívějších 4 satelitů jich může vynést několik desítek. Plošina se jmenuje "Dispenser". První let dispenzru proběhl v září roku 2020.^[12]

Provoz

První start rakety Vega proběhl z kosmodromu Kourou 13. února 2012 v 10:00 GMT.^[13] Raketa vynesla devět družic – LARES (LAser RElativity Satellite) italské kosmické agentury ASI, ALMASat-1 Boloňské univerzity a sedm nanosatelitů evropských univerzit – italské e-St@r a UniCubeSat GG, rumunský Goliat, maďarský MaSat-1, polský PW-Sat, francouzský Robusta a španělský Xatcobeo.^[14] Maďarská, polská a rumunská družice se staly prvními družicemi dotyčných zemí.^[15]

11. únor 2015 vyslala Vega k testovacímu suborbitálnímu letu zařízení IXV, první prototyp evropského raketoplánu (vztlakového tělesa). Let skončil úspěšně přistáním na hladinu Tichého oceánu.^[16]

Přehled startů
Let číslo	Datum startu (UTC)	Náklad	Trajektorie	Výsledek
VV01	13. února 2012 10:00:00	LARES ALMASat-1 e-st@r Goliat MaSat-1 PW-Sat ROBUSTA UniCubeSat-GG Xatcobeo	LEO	Úspěch
VV02	7. května 2013 02:06:31	PROBA-V VNREDSat 1A ESTCube-1	SSO	Úspěch
VV03	30. dubna 2014 01:35:15	KazEOSat 1	SSO	Úspěch
VV04	11. února 2015 13:40:00	IXV	Suborbitální	Úspěch
VV05	23. června 2015 01:51:58	Sentinel-2A	SSO	Úspěch
VV06	3. prosince 2015 04:04:00	LISA Pathfinder	Librační bod L1 Slunce-Země	Úspěch
VV07	16. září 2016 01:43:35	PeruSat-1 SkySat 4-7	SSO	Úspěch
VV08	5. prosince 2016 13:51:44	Göktürk-1A	SSO	Úspěch
VV09	7. března 2017 01:49:24	Sentinel-2B	SSO	Úspěch
VV10	2. srpna 2017 01:58:33	OPSAT-3000 VENµS	SSO	Úspěch
VV11	8. listopadu 2017 01:42:31	Mohammed VI-A (MN35-13A)	SSO	Úspěch
VV12	22. srpna 2018 21:20:09	ADM-Aeolus	SSO	Úspěch
VV13	21. září 2018 01:42:31	Mohammed VI-B (MN35-13B)	SSO	Úspěch
VV14	22. března 2020 01:50:35	PRISMA	SSO	Úspěch
VV15	11. července 2019 01:53	Falcon Eye 1	SSO	Neúspěch
VV16	3. září 2020 01:51:10	SSMS PoC 1 (53 družic)	SSO	Úspěch
VV17	17. listopadu 2020 01:52:20	SEOSat-Ingenio TARANIS	SSO	Neúspěch
VV18	29. dubna 2021	Pléiades-Neo 3	SSO	Úspěch
VV19	17. srpna 2021	Pléiades-Neo 4	SSO	Úspěch
VV20	16. listopadu 2021	CERES 1/2/3	SSO	Úspěch

Galerie

Horní stupeň AVUM rakety Vega.
Sestavování rakety Vega.
Raketa Vega na startovací rampě.
Raketa Vega na startovací rampě.

Související články

Srovnatelné nosiče

Naro-1 — Jihokorejský nosič
Dlouhý pochod 2C — nosič Čínské lidové republiky
Minotaur – Americký nosič na tuhá paliva
Rokot – Ruský nosič konvertovaný z rakety dlouhého doletu
PSLV – lehký indický nosič

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vega (rocket) na anglické Wikipedii a List of Vega launches na anglické Wikipedii.

↑ SVITAK, Amy. Vega Launcher Targets Government Market [online]. Aviation week, 2012-2-6 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ ESA. Vega [online]. Rev. 2012-1-24 [cit. 2012-02-20]. Kapitola Organisation. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-18. (anglicky)
↑ http://www.esa.int/esaCP/SEMNL68A9HE_index_0.html
↑ http://www.esa.int/esaCP/SEMCVFT4LZE_index_0.html
↑ http://www.esa.int/esaCP/SEM0KERTKMF_index_1.html
↑ http://www.esa.int/esaCP/SEM688BNJTF_index_0.html
↑ http://www.esa.int/esaCP/SEMH4REFWOE_Expanding_0.html
↑ http://www.esa.int/esaCP/SEMSEBR03EF_index_0.html
↑ Archivovaná kopie. www.esa.int [online]. [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-30.
↑ Archivovaná kopie. www.esa.int [online]. [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-30.
↑ Archivovaná kopie. www.aviogroup.com [online]. [cit. 21-12-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-06-2012.
↑ Vega | SSMS n°1 PoC. nextspaceflight.com [online]. [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ESA. ESA’s new Vega launcher scores success on maiden flight [online]. 2012-2-13 [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-12. (anglicky)
↑ ESA. Vega set for its inaugural flight [online]. 2012-2-3 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑ PŘIBYL, Tomáš. Střední a východní Evropa díky malým družicím přepsala historii [online]. Praha: Odbor kosmických technologií a družicových systémů Ministerstva dopravy ČR, 2012-2-15 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Evropa vyzkoušela miniraketoplán. Startoval se zpožděním a přistál do moře. iDnes.cz [online]. 2015-02-11 [cit. 2015-02-11]. Roč. 2015. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vega na Wikimedia Commons
GRÜN, Marcel. Z Jižní Ameriky dnes poprvé odstartovala nejlevnější evropská raketa Vega. Technet.cz [online]. 2012-2-13 [cit. 2012-2-20]. Dostupné online.
PŘIBYL, Tomáš. Vega je připravena na úvodní start [online]. Praha: Odbor kosmických technologií a družicových systémů Ministerstva dopravy ČR, 2012-2-6 [cit. 2012-02-20]. Se zmínkou o účasti českého dodavatele na projektu. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[1] SVITAK, Amy. Vega Launcher Targets Government Market [online]. Aviation week, 2012-2-6 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}

[2] ESA. Vega [online]. Rev. 2012-1-24 [cit. 2012-02-20]. Kapitola Organisation. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-18. (anglicky)

[3] ttps://www.esa.int/esaCP/SEMNL68A9HE_index_0.html

[4] ttps://www.esa.int/esaCP/SEMCVFT4LZE_index_0.html

[5] ttps://www.esa.int/esaCP/SEM0KERTKMF_index_1.html

[6] ttps://www.esa.int/esaCP/SEM688BNJTF_index_0.html

[7] ttps://www.esa.int/esaCP/SEMH4REFWOE_Expanding_0.html

[8] ttps://www.esa.int/esaCP/SEMSEBR03EF_index_0.html

[9] Archivovaná kopie. www.esa.int [online]. [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-30.

[10] Archivovaná kopie. www.esa.int [online]. [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-30.

[11] Archivovaná kopie. www.aviogroup.com [online]. [cit. 21-12-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-06-2012.

[12] Vega | SSMS n°1 PoC. nextspaceflight.com [online]. [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky)

[13] ESA. ESA’s new Vega launcher scores success on maiden flight [online]. 2012-2-13 [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-12. (anglicky)

[14] ESA. Vega set for its inaugural flight [online]. 2012-2-3 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. (anglicky)

[15] PŘIBYL, Tomáš. Střední a východní Evropa díky malým družicím přepsala historii [online]. Praha: Odbor kosmických technologií a družicových systémů Ministerstva dopravy ČR, 2012-2-15 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[16] Evropa vyzkoušela miniraketoplán. Startoval se zpožděním a přistál do moře. iDnes.cz [online]. 2015-02-11 [cit. 2015-02-11]. Roč. 2015. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

Evropské nosné rakety

Současné	Ariane 5 • Vega

Plánované	Ariane 6 • Skylon

Vyřazené	Ariane (1 • 2 • 3 • 4) • Black Arrow • Diamant • Europa

Zrušené	Ariane M

Orbitální nosné systémy

aktivní	Angara 1.2 5 Antares 230+ Ariane 5 Atlas V Delta IV Dlouhý pochod 2C 2D 2F 3A 3B 3C 4B 4C 5 6 7 11 Electron Epsilon Falcon 9 FT Falcon Heavy GSLV H-IIA H-IIB Hyperbola-1 Jielong 1 Kuaizhou 1A LVM 3 Minotaur I IV V C Pegasus XL Proton-M PSLV Safír Simorgh SLS Strela Sojuz 2 2.1a / STA 2.1b / STB 2-1v Šavit Unha Vega Zenit 3SL 3SLB 3F

ve vývoji	Angara (3 A5P A5V) Antares (300) Ariane 6 Ciklon-4 Dlouhý pochod (5B 8 9) Firefly α H3 Irtyš Jenisej LauncherOne Mayak Naga-L Naro-2 New Glenn OmegA RPS SPARK Starship Tronador II ULV VLM Vulcan

vyřazené	Antares (100) Ariane (1 2 3 4) ASLV Athena (I II) Atlas (B D E/F G H I II III LV-3B SLV-3 Able Agena Centaur) Black Arrow Ciklon (2 3) Conestoga Delta (A B C D E G J L M N 0100 1000 2000 3000 4000 5000 II III) Diamant Dlouhý pochod (1 1D 2A 2E 3 4A) Dněpr Eněrgija Europa Falcon 1 Falcon 9 (v1.0 v1.1) Feng Bao 1 H-I H-II Juno I Juno II Kaituozhe-1 Kosmos (1 2I 3 3M) Lambda 4S Mu (4S 3C 3H 3S 3SII V) N-1 N-I N-II Naro-1 Paektusan Pilot Proton (UR-500 K) R-7 (Luna Molnija Poljot Sojuz originál L M U U2 FG Sojuz/Vostok Sputnik Voschod Vostok L K 2 2M) R-29 (Shtil' Volna) Rokot Saturn (I IB V INT-21) Scout SLV Space Shuttle Sparta Start-1 Thor (Able Ablestar Agena Burner Delta DSV-2U) Thorad-Agena Titan (2 GLV IIIA IIIB IIIC IIID IIIE 34D 23G CT-3 4) Vanguard Zenit (2 2M)