roztrhnout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈrɔstr̩ɦnɔʊ̯t]

dělení

• roz-trh-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní
• k nedokonavému roztrhat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	roztrhnu	roztrhneš	roztrhne	roztrhneme	roztrhnete	roztrhnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	roztrhni	roztrhněme	roztrhněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	roztrhl	roztrhla	roztrhlo	roztrhli	roztrhly	roztrhla
trpné	roztržen	roztržena	roztrženo	roztrženi	roztrženy	roztržena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	roztrhnuv	roztrhnuvši	roztrhnuvše

význam

1. jednorázově rozdělit proti odporu tahem ze dvou či více stran, bez použití ostrého nástroje, většinou na dva kusy
   • Roztrhla vztekle bankovku a obě půlky mu hodila pod nohy.

překlady

1. rozdělit tahem

   • angličtina: tear, tear apart, rend

synonyma

1. rozervat, přetrhnout, rozškubnout

související

• roztržený
• roztrhat
• tržný
• trhnout
• trhat
• strhnout
• protrhnout
• utrhnout
• natrhnout
• vytrhnout

fráze a idiomy

• roztrhnout (někoho) jako hada