Lvovská oblast
| Lvovská oblast Львівська область Lvivska oblasť | |
|---|---|
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Lvov |
| Souřadnice | 49°43′3″ s. š., 23°57′1″ v. d. |
| Rozloha | 21 833(17, místo v rámci Ukrajiny) km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 478 134 (1. 1. 2022) |
| Hustota zalidnění |  113,5 obyv./km² |
| Jazyk | ukrajinština |
| Národnostní složení | Ukrajinci 95 %, Rusové, Poláci |
| Náboženství | Řečtí katolíci, pravoslavní, římští katolíci |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 7 rajónů |
| Vznik | 4. prosince 1939 |
| Předseda oblastní administrativy | Markijan Malskyj |
| Předseda oblastní rady | Oleksandr Hanuščyn |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +380-32 |
| Označení vozidel | ВС |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lvovská oblast (ukrajinsky Львівська область, Lvivska oblasť; též Львівщина / Lvivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země u hranic s Polskem. Oblast je centrální částí historického regionu Halič. Hlavním městem je Lvov. Oblast se dále dělí na 20 rajónů. Se svými 2,4 miliony obyvatel je jednou z nejlidnatějších oblastí země.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast byla ustavena rozhodnutím vlády SSSR během invaze do Polska (4. ledna 1939); v letech 1918–1939 náleželo území 2. polské republice, do r. 1918 Habsburské monarchii. Roku se 1959 území oblasti rozšířilo o rušenou Drohobyčskou oblast.
19. února 2014, po noci násilného střetu vládních a protivládních sil v Kyjevě, vyhlásil parlament Lvovské oblasti její nezávislost na Janukovyčově vládě (nikoliv však na Ukrajině) a sestavil výkonný výbor, který převzal úlohu vlády, v jejímž čele stanul Petro Kolodij. Odpůrci prezidenta Janukovyče obsadili všechny úřady i sídlo kontrarozvědky a nová vláda nad nimi převzala kontrolu.[1]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Lvovská oblast je převážně pahorkatinná s průměrnou výškou okolo 300 m., na jihu se zvedají lesnaté Karpaty. Území se svažuje jednak na sever k Volyni (údolí řeky Buh), jednak na jihovýchod (údolí Dněstru). Na severozápadě do oblasti zasahuje vysočina Roztoččja, jejíž nejvyšší vrchol – kopec Vysokyj Zamok – leží v samém centru Lvova.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 2 478 134 obyvatel. Lvovská oblast patří mezi nejvíce zalidněné oblasti Ukrajiny (5. místo na Ukrajině).
Oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: z 2,478 milionů osob žilo ve městech 1,516 milionů lidí (61,2 %), zatímco na venkově 961,8 tisíc lidí (38,8 %).
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[2]
| 1990 | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2 754 100 | 2 764 400 | 2 770 300 | 2 676 900 | 2 588 000 | 2 549 600 | 2 537 800 | 2 512 100 | 2 478 100 |
Za rok 2021 se narodilo 19 441 živě narozených dětí, zemřelo však 39 890 lidí, z nichž 121 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 49 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 19 616 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 6,2 ‰.[3]
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 94,8 % Ukrajinců, 3,6 % Rusů a 0,7 % Poláků.[4] 95,3 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 3,8 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.[5]
Přehled měst
[editovat | editovat zdroj]
Následující tabulka podává přehled měst s více než 10 000 obyvateli.[6]
| Město | Ukrajinský | Ruský název | Polský název | Obyvatel 1. 1. 2022 |
|---|---|---|---|---|
| Lvov | Львів | Львов | Lwów | 717 273 |
| Drohobyč | Дрогобич | Дрогобыч | Drohobycz | 73 682 |
| Šeptyckyj | Червоноград | Червоноград | Czerwonohrad | 64 297 |
| Stryj | Стрий | Стрый | Stryj | 59 425 |
| Sambir | Самбір | Самбор | Sambor | 34 152 |
| Boryslav | Борислав | Борислав | Borysław | 32 473 |
| Novojavorivsk | Новояворівськ | Новояворовск | Nowojaworowsk | 31 166 |
| Truskavec | Трускавець | Трускавец | Truskawiec | 28 287 |
| Novyj Rozdil | Новий Розділ | Новый Роздол | Nowy Rosdół | 27 841 |
| Zoločiv | Золочів | Золочев | Złoczów | 23 912 |
| Brody | Броди | Броды | Brody | 23 134 |
| Sokal | Сокаль | Сокаль | Sokal | 20 373 |
| Stebnyk | Стебник | Стебник | Stebnik | 20 200 |
| Vynnyky | Винники | Винники | Winniki | 19 037 |
| Horodok | Городок | Городок | Gródek Jagielloński | 15 633 |
| Mykolajiv | Миколаїв | Николаев | Mikołajów | 14 498 |
| Žovkva | Жовква | Жовква | Żółkiew | 13 852 |
| Javoriv | Яворів | Яворов | Jaworów | 12 785 |
| Sosnivka | Соснівка | Сосновка | Sosnówka | 10 712 |
| Žydačiv | Жидачів | Жидачов | Żydaczów | 10 353 |
| Kamjanka-Buzka | Кам'янка-Бузька | Каменка-Бугская | Kamionka Strumiłowa | 10 397 |
Další města (pod 10 000 obyvatel) Chodoriv | Belz | Bibrka | Busk | Dobromyl | Dubljany | Hlyňany | Chyriv | Komarno | Moršyn | Mostyska | Novyj Kalyniv | Peremyšljany | Pustomyty | Radechiv | Rava-Ruska | Rudky | Skole | Staryj Sambir | Sudova Vyšňa | Turka | Uhniv | Velyki Mosty
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]V pánvi při úpatí Karpat jsou ložiska ropy a zemního plynu; na severu oblasti leží Lvovsko-volyňská uhelná pánev. Ve městě Brody se setkávají ropovody Družba a Oděsa-Brody. Rozšířen je strojírenský a chemický průmysl a různá odvětví lehkého průmyslu, zejména potravinářský.
Oblastí prochází hlavní silniční i železniční tah Krakov – Přemyšl – Lvov – Kyjev/Oděsa. Důležitá železniční trať Lvov – Stryj – Čop a hlavní silnice vedou též přes Užhorod/Mukačevo do Maďarska a na Slovensko. Hlavními železničními uzly jsou Lvov a Stryj. Ve Lvově je mezinárodní letiště.
Sousední oblasti
[editovat | editovat zdroj]- Volyňská oblast (sever)
- Rovenská oblast (severovýchod)
- Ternopilská oblast (východ)
- Ivanofrankivská oblast (jihovýchod)
- Zakarpatská oblast (jih)
- polské Podkarpatské vojvodství (západ)
- polské Lublinské vojvodství (severozápad)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ukrajina se štěpí. Lvov vyhlásil nezávislost na vládě, Krym chce k Rusku, iDnes.cz, 19. 2. 2014
- ↑ Головне управлiння статистики у Львiвськiй областi | Статистична інформація. www.lv.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Головне управлiння статистики у Львiвськiй областi | Експрес-випуски т. www.lv.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Основні підсумки | Національний склад населення | Львівська область:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Основні підсумки | Мовний склад населення | Львівська область:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lvovská oblast na Wikimedia Commons - Oficiální web oblasti Archivováno 13. 5. 2016 na Wayback Machine.
