Přeskočit na obsah

Pěchota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Reliéf pěchoty na budově Muzea umění v Olomouci
Historické vojenské ležení — pěchota
Rekonstrukce útoku německé pěchoty za druhé světové války

Pěchota (cizím slovem též infantérie) tvoří obvykle nejpočetnější součást armád. Její příslušníci – vojáci – jsou vybaveni ručními zbraněmi a během boje se pohybují po vlastních nohou. Vzhledem k velké operativnosti a flexibilitě nasazení je páteří všech moderních armád. Území je považováno za dobyté, pokud je obsazeno pěchotou.

Ve 20. století začala být pěchota vybavována lehce pancéřovanými motorovými přepravními prostředky. Říká se jí proto motorizovaná pěchota. Zejména od druhé světové války se prosazuje také námořní pěchota, a tzv. výsadkáři.

Formace pěchoty

Formace pěchoty představuje uspořádání (seřazení), které pěchota vytvoří. Rozlišujeme pochodovou formaci a bojovou formaci.

Některé typy bojových formací:

Historický vývoj

Starověk

Související informace naleznete také v článku pěchota starověku.

Ve starověké řecké a římské armádě byla pěchota hlavní složkou vojska.

Středověk

Raný a vrcholný středověk znamená ústup ve využívání pěchoty, když hlavní roli hraje jízda. V českém středověku měla největší úspěch pěchota v husitství.

Novověk

Pěchota opět získává převahu nad jízdou, která je nakonec úplně vytlačena.

Odkazy

Literatura

  • FRANKENBERGER, Otakar. Husitské válečnictví po Lipanech : Vývoj husitského válečnictví po skončení husitské revoluce a jeho význam pro válečnictví vůbec. Praha: Naše vojsko, 1960. 196 s. Kapitola Období vzniku samostatné pěchoty, s. 132–141. 

Související články

Externí odkazy