1981

Demografický vývoj v Česku
1981
Střední stav obyvatel	10 303 208
Narození	145 186
Zemřelí	130 407
Přirozený přírůstek	14 031
Přírůstek stěhováním	1 717
Celkový přírůstek	15 784
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1981
	Doprava;
	1981 v loďstvech; 1981 v dopravě; 1981 v letectví;
	Kultura;
	1981 ve filmu; 1981 v hudbě; 1981 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1980 \| 1982 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 ► ►►

1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Události

Česko

1. února – V kinech měl premiéru úspěšný film Postřižiny režiséra Jiřího Menzela natočený dle stejnojmenného románu spisovatele Bohumila Hrabala.
6. března – Na Sokolské chatě v Ostravici na Frýdecko-Místecku vypukl v časných ranních hodinách požár. V objektu byli v době neštěstí ubytováni žáci 7. tř. jedné olomoucké základní školy na lyžařském výcviku a několik turistů. Požár vznikl zřejmě od nedopalku cigarety a rychle se v dřevěné, čerstvě natřené budově rozšířil. Celkem 8 lidí na místě uhořelo, z toho 4 děti. 14 osob utrpělo různě těžká zranění. Oheň budovu zcela zdemoloval a k její obnově už nedošlo.^[1]
12. – 13. března – Povodí Ohře a Bíliny zasáhla povodňová vlna. Nejhorší situace byla na Karlovarsku, Lounsku, Litoměřicku a Ústecku. Řeka Teplá v Karlových Varech dosáhla 3. stupně povodňové aktivity a v lázeňském centru města vystoupila jen asi 30 cm pod úroveň okraje nábřežní zdi a ulice. Rekordní průtoky byly zaznamenány také na Rolavě ve Staré Roli a na řece Ohři za soutokem s Teplou v Karlových Varech – Drahovicích. V Jáchymově se protrhla hráz rybníka a metrová přívalová vlna zaplavila svažité náměstí. V okrese Louny zaplavily vody řeky Ohře stovky hektarů zemědělské půdy a několik zemědělských objektů na břehu. Přímo v Lounech byl na Ohři zaznamenán historicky nejvyšší vodní stav. Také na okrese Litoměřice zaplavily řeky Ohře a Labe četné hektary úrodné půdy. V Ústí nad Labem hladina dosáhla výše 660 cm, zaplavila přístavy a hlavní silniční tah z Prahy do Děčína. Kritický stav byl zaznamenán také na řece Bílině na Ústecku, konkrétně ve Stadicích a Koštově, kde zaplavila asi 20 rodinných domů.^[2]
2. dubna – Na předmostí Nuselského mostu na severním okraji Pankrácké pláně byl dokončen a slavnostně otevřen Palác kultury. Výstavba pětipodlažní rozsáhlé multifunkční budovy trvala 5 let. Hlavním účelem paláce bylo pořádání sjezdů velkých celostátních organizací (zejm. KSČ, ROH, SSM, atd.), pořádání mezinárodních konferencí, ale také různých kulturních akcí. V budově je 8 sálů s kapacitou celkem 4 500 míst, z čehož největší, Sjezdový sál, pobere na 2 500 osob. Z prosklené severovýchodní stěny paláce se otevírá pěkný výhled na centrum Prahy a Pražský hrad. V roce 1995 byl objekt přejmenován na Kongresové centrum Praha.
6.–10. dubna – V nově zprovozněném Paláci kultury v Praze se konal XVI. sjezd KSČ. Účastnilo se ho 1 447 delegátů ze všech krajů republiky. Výsledky sjezdu nepřinesly téměř žádné vnitropolitické změny, nadále pokračovala politika normalizace, ve vedení strany nedošlo téměř k žádným kádrovým obměnám. V důsledku ekonomických obtíží zemí východního bloku však bylo přiznáno nesplnění plánovaného růstu národního důchodu.
1. května – udělen titul zasloužihého umělce mj. i kreslíři, karikaturistovi, ilustrátorovi a humoristovi Jiřímu Winteru Nepraktovi.
16. května – U příležitosti 60. výročí založení KSČ měl v Československé televizi premiéru třináctidílný seriál Okres na severu. Jeho hrdinou je vedoucí tajemník Okresního výboru KSČ „soudruh Josef Pláteník“, jehož postava má ztělesňovat ctnosti dobrého a příkladného komunisty. Soudruh Pláteník působí v okrese, který prochází bouřlivou socialistickou výstavbou a rozvážně řeší četné problémy. Seriál, jehož exteriéry se natáčely převážně v Kralupech nad Vltavou^[3] (Chemička i sídliště kde tajemník Pláteník bydlel), je dílem režiséra Evžena Sokolovského. Scénář napsal Jaroslav Dietl. Hlavní roli soudruha Pláteníka ztvárnil Jaroslav Moučka, jeho ženu hrála Jiřina Švorcová.^[4]
5. – 6. června – Konaly se všeobecné volby do Federálního shromáždění, národních rad a všech stupňů národních výborů. Výsledky nebyly nijak překvapivé – volební účast i podíl hlasů pro kandidátku Národní fronty přesahovaly 99,5 %.^[5]
24. června – V Praze podepsali československý prezident Gustáv Husák a prezident tehdejší Afghánské demokratické republiky Babrak Karmal Smlouvu o přátelství a spolupráci mezi oběma zeměmi.
3. září – V prostoru hlubinného hnědouhelného dolu Pluto II koncernového podniku Doly Vítězného února v Louce u Litvínova na Mostecku došlo k sérii čtyř explozí, jež měly za následek rozsáhlý požár a zával. Tragédie si vyžádala 65 obětí na životech. Příčina neštěstí nebyla nikdy zcela objasněna, šlo však pravděpodobně o nahromadění metanu a zápar uhlí v kombinaci se zanedbáním bezpečnostních předpisů.
12. – 13. září – Československá delegace vedená Gustávem Husákem zavítala na zahraniční návštěvy do Etiopie a tehdejší Jemenské lidové demokratické republiky. V hlavních městech obou států – v Addis Abebě a v Adenu podepsali představitelé oboustranné smlouvy o přátelství a spolupráci. V rámci smluv se státy třetího světa poté českoslovenští odborníci pomáhali budovat tamní infrastrukturu a průmysl.^[6]
11. října – V Praze byl dopaden^[7] sériový vrah Ladislav Hojer, který se v letech 1978 – 1981 na celém území republiky (v Děčíně, v Praze, v Brně a u Košic) dopustil nejméně 5 brutálních sexuálně motivovaných vražd žen. Doznal se také k 18 znásilněním. Šlo o primitivní, asociální, výrazně agresivní psychopatickou osobnost s absolutní citovou tupostí a sklony k nekrofilii. Svých zločinů se dopouštěl v příčetném stavu, vše měl dobře promyšlené. Městský soud v Praze ho odsoudil k trestu smrti, v srpnu 1986 byl popraven v Praze na Pankráci.^[8]
6. prosince – V Mariánských Lázních se zřítila střecha zimního stadionu a zavalila ledovou plochu kluziště. Na místě zahynuli 3 lidé. Příčinou havárie byla pravděpodobně konstrukční vada.^[9]

Svět

1. ledna – Řecko se stalo členem EHS).
20. ledna – Ronald Reagan se stal 40. prezidentem USA.
12. dubna – Přesně po dvaceti letech od letu prvního člověka do kosmu byl z komplexu LC-39A na mysu Canaveral vypuštěn ke svému prvnímu letu americký raketoplán Columbia.
28. dubna – Galicie získala autonomní statut.
13. května – Ve Vatikánu byl při atentátu zraněn papež Jan Pavel II.. Atentátník Mehmet Ali Ağca byl zatčen.
16. července –Mahathir Mohamad se stal premiérem Malajsie.
29. července – V Londýně se konala svatba prince Charlese a princezny Diany.
21. září – Belize vyhlásilo nezávislost.
27. září – Mezi Paříží a Lyonem byl zahájen provoz vysokorychlostního vlaku TGV.
6. října – V Káhiře byl spáchán atentát na prezidenta Anvara as-Sádáta.
9. října – Francie zrušila trest smrti.
28. října – James Hetfield a Lars Ulrich založili kapelu Metallica
1. listopadu vyhlásila Antigua a Barbuda nezávislost.
13. prosince – v Polsku bylo vyhlášeno stanné právo (stan wojenny – válečný stav).
14. prosince – Izrael anektoval Golanské výšiny.
V platnost vstoupilo moratorium na veškerý lov velryb.

Věda a umění

založena britská skupina Napalm Death
12. dubna – první start raketoplánu Columbia
12. srpna uvedla IBM Osobní počítač, vznik IBM PC kompatibilních mikropočítačů
30. října odstartovala Veněra 13
4. listopadu odstartovala Veněra 14
20. listopadu – Ringo Starr vydal album Stop & Smell Roses
5. prosince – Americká zpěvačka Tina Turner koncertovala v pražské Lucerně.
vznikl MS-DOS
objeven prvek bohrium
postavena Observatoř Sierra Nevada
říjen – založena americká skupina Metallica

Filmy

V roce 1981 měly premiéru filmy Tajemství hradu v Karpatech (režie Oldřich Lipský), Pozor, vizita! (Karel Kachyňa), Dobyvatelé ztracené archy (Steven Spielberg), Ponorka (Wolfgang Petersen), Profesionál (Georges Lautner), Souboj Titánů (Desmond Davis) aj.

Hudební alba

Tattoo You (The Rolling Stones), Moving Pictures (Rush), The Visitors (ABBA), Killers (Iron Maiden), Diary of a Madman (Ozzy Osbourne), Ghost in the Machine (The Police), Abacab (Genesis), Mob Rules (Black Sabbath), Music from The Elder (Kiss), Discipline (King Crimson), October (U2), El Loco (ZZ Top) aj.

Nobelova cena

Narození

Česko

8. ledna – Adéla Janíková, výtvarnice
19. února – David Nosek, hokejový obránce
7. března – Olga Lounová, zpěvačka, herečka a automobilová závodnice
14. března – Jan Polák, fotbalista
15. března – Marián Jurečka, politik
17. března – Michal Ožibko, malíř
22. března – Dita Táborská, spisovatelka
28. března – Vica Kerekes, herečka
19. dubna – Martin Havlát, lední hokejista
28. dubna – Martin Erat, lední hokejista
2. května
- Barbora Laláková, skokanka do výšky
- Denisa Krausová, malířka
21. května – Zdeněk Hřib, politik
13. června – Radim Vrbata, lední hokejista
24. června – Jana Maláčová, politička
30. června – Barbora Špotáková, oštěpařka
2. července – Tomáš Duba, hokejový brankář
20. července – Jan Výtisk, lední hokejista
26. července – David Ludvík, lední hokejista
5. srpna – Ivona Jeličová, tanečnice
12. října – Jan Kubáček, politolog
28. října – Milan Baroš, fotbalista
2. listopadu – Patrik Stoklasa, zpěvák a herec († 23. října 2004)
22. listopadu – Michal Důras, lední hokejista

Svět

1. ledna – Zsolt Baumgartner, maďarský automobilový závodník
3. ledna – Eli Manning, americký hráč amerického fotbalu
7. ledna – Szymon Marciniak, polský fotbalový rozhodčí
17. ledna – Andrej Chramov, ruský orientační běžec
21. ledna – Michel Teló, brazilský zpěvák a skladatel
25. ledna
- Toše Proeski, makedonský zpěvák a hudební skladatel († 16. října 2007)
- Alicia Keys, americká R&B zpěvačka
27. ledna – Tony Woodcock, novozélandský ragbista
28. ledna – Elijah Wood, americký filmový herec
30. ledna – Peter Crouch, anglický fotbalista
4. února – Paulien van Deutekomová, nizozemská rychlobruslařka
8. března – Timo Boll, německý stolní tenista
10. března – Samuel Eto'o, kamerunský fotbalista
14. března – Katarína Knechtová, slovenská zpěvačka
23. března – Bertrand Chamayou, francouzský klavírní virtuóz
31. března – Vasyl Fedoryšyn, ukrajinský zápasník, volnostylař
1. dubna – Bjørn Einar Romøren, norský skokan na lyžích
4. dubna – Adam Hess, americký basketbalista
5. dubna – Matthew Emmons, americký sportovní střelec
15. dubna – Filiz Ahmet, turecko-makedonská herečka
23. dubna – Chris Sharma, americký sportovní lezec
25. dubna – Felipe Massa, brazilský pilot F1
28. dubna – Jessica Alba, americká herečka
3. května – Stefan Henze, německý vodní slalomář
7. května – Vincent Clerc, francouzský ragbista
12. května – Rami Malek, americký herec
15. května – Patrice Evra, francouzský fotbalista
17. května – Paris Hilton, americká podnikatelka, herečka a zpěvačka
28. května – Derval O'Rourkeová, irská běžkyně přes překážky
29. května – Andrej Aršavin, ruský fotbalista
30. května – Gianmaria Bruni, italský automobilový závodník
1. června – Dorina Mihaiová, rumunská šermířka
9. června – Natalie Portmanová, herečka
12. června – Adriana Lima, brazilská topmodelka
15. června – Emma Snowsillová, australská triatlonistka
16. června – Robert Tomaszek, polský basketbalista
18. července – Esther Vergeerová, nizozemská paralympijská tenistka
19. července – I Won-hui, jihokorejský judista
26. července – Maicon Douglas Sisenando, brazilský fotbalista
29. července – Fernando Alonso, španělský pilot F1
3. srpna – Natalija Skakunová, ukrajinská vzpěračka
4. srpna – Meghan, vévodkyně ze Sussexu, manželka britského prince Harryho
4. srpna
- Meghan, vévodkyně ze Sussexu, manželka britského prince Harryho
- Ajumi Tanimotová, japonská judistka
6. srpna – Lucie Décosseová, francouzská judistka
8. srpna – Roger Federer, tenista
22. srpna
- David Barrans, britský sportovní lezec
- Nancy Langat, keňská běžkyně na 800 a 1500 metrů
- Christina Obergföllová, německá oštěpařka
30. srpna – André Niklaus, německý vícebojař
16. září – Alexandra do Nascimento, brazilská házenkářka
18. září – Andrej Kirilenko, ruský basketbalistka
20. září – Crystle Stewartová, Miss USA pro rok 2008
26. září – Serena Williamsová, americká tenistka
3. října – Zlatan Ibrahimovič, švédský fotbalista
4. října – Justin Williams, kanadský lední hokejista
9. října – Urška Žolnirová, slovinská judistka
15. října – Markku Koski, finský snowboardista
26. října – Katrin Mattscherodtová, německá rychlobruslařka
1. listopadu – Nikolaj Šved, ruský horolezec
7. listopadu – Gitte Aaenová, dánská házenkářka
18. listopadu
- Maggie Stiefvaterová, americká spisovatelka
- Thierry Dusautoir, francouzský ragbista
21. listopadu – Ainārs Kovals, lotyšský oštěpař
29. listopadu – Bachyt Sarsekbajev, kazašský boxer
2. prosince – Britney Spears, americká zpěvačka, herečka
13. prosince – Amy Lee, americká zpěvačka
14. prosince – Keita Mogaki, japonský sportovní lezec
27. prosince – Alexandre Chabot, francouzský sportovní lezec
neznámé datum
- Katie Brown, americká sportovní lezkyně
- Michaël Fuselier, francouzský sportovní lezec
- Mélanie Son, francouzská sportovní lezkyně

Úmrtí

Česko

5. ledna – Jana Krejcarová, básnířka a prozaička (* 14. srpna 1928)
6. ledna – Ladislav Štoll, literární kritik (* 26. června 1902)
17. ledna – Magda Jansová, architektka (* 26. prosince 1906)
23. ledna – Miroslav Sedlák, sociálně-demokratický a exilový politik (* 15. dubna 1913)
28. ledna – Vojtěch Erban, sociálně-demokratický a komunistický poslanec (* 19. srpna 1913)
8. února – Karel Šmirous, vědec a průkopník barevné fotografie (* 3. prosince 1890)
13. února – Jiří V. Svoboda, překladatel a básník (* 27. března 1924)
15. února – Ludvík Pompe, divadelní a rozhlasový režisér (* 12. listopadu 1920)
20. února – Imrich Karvaš, československý ekonom a politik (* 25. února 1903)
21. února – Tomáš Vybíral, stíhač (* 29. září 1911)
24. února – Přemysl Coufal, kněz (* 9. ledna 1932)
25. února – Hana Dostalová, malířka, ilustrátorka, textilní a sklářská návrhářka (* 11. listopadu 1890)
4. března – František Červinka, historik a publicista (* 14. ledna 1923)
6. března – Marta Jirásková, sochařka (* 7. března 1898)
11. března
- Josef Filgas, rozhlasový reportér, fejetonista a spisovatel (* 16. října 1908)
- Felix Zrno, sbormistr, hudební skladatel a pedagog (* 2. října 1890)
17. března – Felix Tauer, orientalista (* 20. listopadu 1893)
18. března – Darja Hajská, zpěvačka, herečka a spisovatelka (* 20. března 1911)
22. března – Jaromír Spal, herec (* 18. července 1916)
1. dubna
- Václav Netušil, publicista a překladatel (* 31. května 1909)
- Rudolf Krčil, československý fotbalový reprezentant (* 5. března 1906)
13. dubna – Jiří Schelinger, rockový zpěvák a muzikant (* 6. března 1951)
15. dubna – Marie Tauerová, knihovnice, sochařka a překladatelka (* 15. srpna 1896)
29. dubna – Miloslav Disman, divadelní a rozhlasový režisér (* 27. dubna 1904)
30. dubna – Jan Filip, archeolog a historik (* 25. prosince 1900)
1. května – Dominik Pecka, kněz, spisovatel, sociolog, antropolog a teolog (* 4. srpna 1895)
4. května – Anežka Hrabětová-Uhrová, botanička (* 5. září 1900)
5. května – Jiří Křižák, československý fotbalový reprezentant (* 22. května 1924)
9. května – Jana Werichová, herečka, scenáristka a překladatelka (* 18. října 1935)
12. května – Lata Brandisová, jediná žena, která zvítězila ve Velké pardubické (* 26. června 1895)
15. května – Jiří Tožička, československý hokejový reprezentant (* 14. listopadu 1901)
18. května – Josef Silný, fotbalista (* 23. ledna 1902)
29. května
- Hana Růžičková, sportovní gymnastka, stříbrná medaile z LOH 1960 a 1964 (* 18. února 1941)
- Pavol Viboch, československý politik a člen protinacistického odboje (* 7. dubna 1896)
1. června – Jan Zdeněk Bartoš, hudební skladatel (* 4. června 1908)
5. června – Libuše Niklová, designérka hraček (* 1. dubna 1934)
7. června – Marie Zápotocká, manželka československého prezidenta Antonína Zápotockého (* 6. prosince 1890)
16. června – Richard Kubernát, zpěvák a jazzový trumpetista (* 22. července 1924)
17. června – Jiří Štokman, voják a příslušník výsadku Clay (* 17. dubna 1920)
20. června
- Prokop Hugo Toman, právník, kritik a operní pěvec (* 31. srpna 1902)
- Josef Mráz, herec (* 2. července 1922)
22. června – Karel Čipera, československý fotbalový reprezentant (* 9. října 1899)
26. června – František Kejla, matematik (* 23. listopadu 1914)
30. června – Nina Bonhardová, spisovatelka a novinářka (* 6. března 1907)
1. července – Zdeněk Burian, malíř (* 11. února 1905)
15. července – Gustav Vránek, houslista a hudební skladatel (* 29. listopadu 1906)
22. července – František Vojtek, kněz, jezuita, filozof (* 4. října 1911)
3. srpna – Jaroslav Brodský, politický vězeň komunistického režimu v Československu (* 22. března 1920)
7. srpna – Heda Kaufmannová, spisovatelka (* 24. dubna 1905)
9. srpna – Adolf Zábranský, malíř, grafik a ilustrátor (* 29. listopadu 1909)
14. srpna – Ota Koval, režisér, scenárista a herec (* 11. dubna 1931)
23. srpna – Jiřina Šejbalová, operní pěvkyně a herečka (* 17. září 1905)
28. srpna – Jiří Neustupný, archeolog (* 22. září 1905)
4. září – Antonín Žváček, skladatel a dirigent dechové hudby (* 29. dubna 1907)
8. září – Josef Jiří Kamenický, malíř (* 11. listopadu 1910)
12. září – Stanislav Mentl, čs. ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (* 10. listopadu 1894)
17. září – Vlastimil Beneš, malíř, grafik, sochař a scénograf (* 3. října 1919)
20. září – František Toman, ministr vlád České socialistické republiky (* 10. července 1924)
21. září – Samuel Takáč, ministr vlády Československa (* 6. března 1911)
7. října – Vít Grus, výtvarník a návrhář dřevěných hraček (* 16. prosince 1896)
15. října
- Robert Konečný, filozof, psycholog, pedagog a odbojář (* 23. dubna 1906)
- Čestmír Jeřábek, spisovatel (* 18. srpna 1893)
20. října – Josef Hráský, archivář (* 31. prosince 1905)
21. října – Karel Šrom, hudební skladatel a publicista (* 14. září 1904)
5. listopadu – Josef Plojhar, římskokatolický kněz a politik (* 2. března 1902)
9. listopadu – Frank Malina, česko-americký vědec a vynálezce (* 2. října 1912)
17. listopadu – Jan Škoda, divadelní režisér a herec (* 2. května 1896)
26. listopadu – Bohumil Rameš, cyklista (* 4. března 1895)
1. prosince
- Adolf Parlesák, autor cestopisů a reportáží (* 7. dubna 1908)
- Alexandr Paul, novinářský fotograf (* 30. října 1907)
2. prosince – Eliška Klimková-Deutschová, lékařka a profesorka neurologie (* 14. prosince 1906)
12. prosince – František A. Krejčí, architekt (* 14. května 1908)
14. prosince – Josef Šimandl, violoncellista (* 29. srpna 1903)
29. prosince – Jaroslav Kouřil, katolický teolog (* 10. dubna 1913)
30. prosince – František Chaun, skladatel, klavírista, zpěvák, malíř a herec (* 26. ledna 1921)

Svět

1. ledna
- Kazimierz Michałowski, polský archeolog egyptolog (* 14. listopadu 1901)
- Mauri Rose, americký automobilový závodník (* 26. května 1906)
5. ledna – Harold Urey, americký fyzikální chemik, nositel Nobelovy ceny (* 29. dubna 1893)
6. ledna
- Frederika Hannoverská, řecká královna (* 18. dubna 1917)
- Archibald Joseph Cronin, skotský lékař a spisovatel (* 19. července 1896)
- Gennadij Samojlovič Gor, ruský historik umění a spisovatel (* 28. ledna 1907)
7. ledna – Alexandr Kotov, ruský šachista (* 12. srpna 1913)
11. ledna – Desiderius Hampel, německý generálmajor za druhé světové války (* 20. ledna 1895)
21. ledna
- Ladislav Grosman, slovenský spisovatel (* 4. února 1921)
- Cuth Harrison, britský automobilový závodník (* 6. července 1906)
23. ledna
- Samuel Barber, americký hudební skladatel (* 19. března 1910)
- Roman Ruděnko, generální prokurátor SSSR (* 30. července 1907)
31. ledna – Robert Teldy Naim, francouzský spisovatel (* 16. července 1901)
9. února
- Franz Andrysek, rakouský vzpěrač, olympijský vítěz (* 8. února 1906)
- Bill Haley, americký rokenrolový hudebník (* 6. července 1925)
15. února
- Mike Bloomfield, americký bluesový kytarista, zpěvák a hudební skladatel (* 28. července 1943)
- Karl Richter, německý varhaník, cembalista a dirigent (* 15. října 1926)
7. března – Ben Carlin, australský inženýr a cestovatel (* 27. července 1912)
15. března – René Clair, francouzský filmový režisér a spisovatel (* 11. listopadu 1898)
20. března
- Edith Schultze-Westrum, německá herečka (* 30. prosince 1904)
- Irving Jaffee, americký rychlobruslař, olympijský vítěz (* 15. září 1906)
23. března – Claude Auchinleck, britský maršál za druhé světové války (* 21. června 1884)
27. března – Mao Tun, čínský spisovatel, ministr kultury (* 4. července 1896)
30. března
- Douglas Lowe, britský olympijský vítěz v běhu na 800 metrů (* 7. srpna 1902)
- Louis Kuehn, americký skokan a olympionik (* 2. dubna 1901)
3. dubna
- Leo Kanner, americký dětský psychiatr (* 13. června 1894)
- Juan Trippe, americký zakladatel letecké společnosti Pan American World Airways (Pan Am) (* 27. června 1899)
4. dubna – Carl Ludwig Siegel, německý matematik (* 31. prosince 1896)
5. dubna – Bob Hite, americký zpěvák (* 26. února 1943)
8. dubna – Omar Bradley, americký pětihvězdičkový generál (* 12. února 1893)
7. dubna – Ferdinand Veverka, československý diplomat a politik (* 29. ledna 1887)
13. dubna – Joe Louis, americký boxer (* 12. května 1914)
23. dubna – Josep Pla, španělský novinář a spisovatel katalánské národnosti (* 8. března 1897)
30. dubna – Peter Huchel, německý básník, dramatik a editor (* 3. dubna 1903)
2. května – David Wechsler, americký psycholog (* 12. ledna 1896)
4. května – Nicolau María Rubió i Tudurí, katalánský architekt, zahradní architekt, urbanista a spisovatel (* 5. února 1891)
8. května – Uri Cvi Greenberg, izraelský básník, novinář a politik (* 22. září 1896)
11. května
- Odd Hassel, norský chemik, nositel Nobelovy ceny (* 17. května 1897)
- Bob Marley, zpěvák (* 6. února 1945)
14. května – Michele Andreolo, uruguayský fotbalista (* 6. září 1912)
18. května – William Saroyan, americký spisovatel arménského původu (* 31. srpna 1908)
20. května – Binjamin Arditi, izraelský politik (* 1. července 1897)
23. května – Nikolaj Kedrov mladší, ruský skladatel pravoslavné duchovní hudby (* 1905)
24. května – Herb Lubalin, americký grafický designer (* 17. března 1918)
28. května
- Mary Lou Williams, americká jazzová klavíristka (* 8. května 1910)
- Stefan Wyszyński, polský primas a kardinál (* 3. srpna 1901)
29. května – Sung Čching-ling, manželka prvního prezidenta Čínské republiky Sunjatsena (* 27. ledna 1893)
31. května – Giuseppe Pella, premiér Itálie (* 18. dubna 1902)
2. června – Rino Gaetano, italský skladatel, textař, zpěvák a herec (* 29. října 1950)
4. června – Fritz Steuben, německý spisovatel (* 3. prosince 1898)
6. června – Jan Burgers, nizozemský fyzik (* 13. ledna 1895)
11. června – Maria Czapska, polská hraběnka, spisovatelka a literární historička (* 6. února 1894)
12. června – Boris Polevoj, sovětský spisovatel (* 17. března 1908)
14. června – Alberto Winkler, italský veslař, olympijský vítěz (* 13. února 1932)
19. června – Lotte Reinigerová, německá animátorka a režisérka (* 2. června 1899)
20. června – Abram Kardiner, americký psychiatr, psychoanalytik a antropolog (* 17. srpna 1891)
21. června – Johan Fabricius, nizozemský spisovatel (* 24. srpna 1899)
23. června – Zarah Leander, švédská herečka a zpěvačka (* 15. března 1907)
28. června – Terry Fox, sportovec postižený rakovinou kostí, kanadský národní hrdina (* 28. července 1958)
1. července
- Marcel Breuer, architekt maďarského původu (* 21. května 1902)
- Jiří Voskovec, český herec, spolu s Janem Werichem hlavní postava Osvobozeného divadla (* 19. června 1905)
27. července
- William Wyler, americký filmový režisér (* 1. července 1902)
- Paul Brunton, britský filosof, mystik, a cestovatel (* 21. října 1898)
2. srpna – Delfo Cabrera, argentinský olympijský vítěz v maratonu 1948 (* 2. dubna 1919)
4. srpna – Theo Brün, německý malíř (* 1885)
14. srpna – Karl Böhm, rakouský dirigent (* 28. srpna 1894)
22. srpna – Glauber Rocha, brazilský filmový režisér, dokumentarista, herec a spisovatel (* 14. března 1938)
25. srpna – Sașa Pană, rumunský spisovatel (* 8. srpna 1902)
27. srpna – Valerij Charlamov, ruský hokejista (* 14. ledna 1948)
30. srpna – Muhammad Alí Radžáí, íránský předseda vlády (* 15. června 1933)
1. září – Albert Speer, německý architekt a nacistický politik (* 19. března 1905)
8. září – Hideki Jukawa, japonský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 23. ledna 1907)
9. září – Jacques Lacan, francouzský psychoanalytik (* 13. dubna 1901)
12. září – Eugenio Montale, italský spisovatel (* 12. října 1896)
14. září – Furry Lewis, americký bluesový zpěvák a kytarista (* 6. března 1893)
26. září – Roy Cochran, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (* 26. ledna 1919)
27. září – Bronisław Malinowski, polský olympijský vítěz v běhu na 3000 metrů překážek (* 4. června 1951)
28. září – Jakov Fedotovič Pavlov, sovětský voják (* 17. října 1917)
29. září – Frances Yatesová, britská historička (* 28. listopadu 1899)
6. října – Anvar as-Sádát, prezident Sjednocené arabské republiky (* 25. prosince 1918)
8. října – Heinz Kohut, americký psycholog (* 3. května 1923)
13. října – Philippe Étancelin, francouzský automobilový závodník (* 2. prosince 1896)
16. října – Moše Dajan, izraelský generál (* 20. května 1915)
17. října – Albert Cohen, švýcarský spisovatel (* 16. srpna 1895)
22. října – Lord Burghley, britský politik, atlet a sportovní funkcionář (* 9. února 1905)
23. října – Reg Butler, britský sochař (* 28. dubna 1913)
24. října – Edit Headová, americká kostýmní návrhářka (* 28. října 1897)
25. října – Franz Grasberger, rakouský muzikolog a knihovník (* 2. listopadu 1915)
27. října – Anders Knutsson Ångström, švédský fyzik (* 28. února 1888)
29. října – Georges Brassens, francouzský písničkář (* 22. října 1921)
1. listopadu – Karel Weirich, český novinář, zachránce Židů (* 2. července 1906)
3. listopadu
- Eraldo Monzeglio, italský fotbalista (* 5. června 1906)
- Edvard Kocbek, slovinský básník, politik a spisovatel (* 27. září 1904)
7. listopadu – Will Durant, americký historik a filozof (* 5. listopadu 1885)
9. listopadu – Henry Potez, francouzský průmyslník (* 30. září 1891)
10. listopadu – Abel Gance, francouzský filmový herec a režisér (* 25. října 1889)
13. listopadu
- Gerhard Marcks, německý sochař (* 18. února 1889)
- Werner Hartmann, švýcarský malíř (* 28. května 1903)
16. listopadu – William Holden, americký herec (* 17. dubna 1918)
22. listopadu – Hans Adolf Krebs, německý, později anglický biochemik (* 25. srpna 1900)
26. listopadu – Max Euwe, nizozemský šachista a matematik (* 20. května 1901)
29. listopadu – Natalie Wood, americká herečka (* 20. července 1938)
6. prosince
- Digby George Gerahty, anglický spisovatel (* ? 1898)
- Harry Harlow, americký psycholog (* 31. října 1905)
8. prosince – Big Walter Horton, americký bluesový zpěvák (* 6. dubna 1918)
11. prosince – Terry Jennings, americký minimalistický hudebník a hudební skladatel (* 19. července 1940)
12. prosince – Tone Fajfar, slovinský politik a partyzán (* 1913)
13. prosince – Cornelius Cardew, britský hudební skladatel (* 7. května 1936)
15. prosince – Sam Jones, americký jazzový kontrabasista a violoncellista (* 12. listopadu 1924)
21. prosince – Seweryn Butrym, polský divadelní, filmový a televizní herec a divadelní režisér (* 23. prosince 1910)
29. prosince
- Jack Cameron, kanadský hokejista, zlato na OH 1924 (* 3. prosince 1902)
- Miroslav Krleža, chorvatský spisovatel (* 7. července 1893)
30. prosince
- Franjo Šeper, chorvatský arcibiskup a kardinál (* 2. října 1905)
- Curt Eisner, polsko-německý entomolog a muzejník (* 28. dubna 1890)

Hlava státu

Evropa:

Československo – prezident Gustáv Husák
Vatikán – papež Jan Pavel II.
Sovětský svaz – předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
Francie
- prezident Valéry Giscard d'Estaing
- prezident François Mitterrand
Dánsko – královna Markéta II.
Španělsko – král Juan Carlos I.

Ostatní:

Čína – předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
USA
- prezident Jimmy Carter
- prezident Ronald Reagan
Kuba – předseda státní rady Fidel Castro

Reference

↑ SeniorTip
↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1981/3/14/2.png
↑ Okres na severu – Filmová místa.cz
↑ Ukázky z díla: http://www.youtube.com/watch?v=eFi1B6B1nH0
↑ Odkazy na výsledky voleb na Wikipedii: Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1981; Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1981; Volby do Slovenské národní rady 1981; Volby do České národní rady 1981; Volby do zastupitelských orgánů Československa 1981
↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1981/9/14/1.png
↑ https://kriminalistika.eu/muzeumzla/hojer/hojer.html
↑ Krvavá kronika: zbabělý kanibal – iDNES.cz
↑ Proč havarovala střecha zimního stadionu v Mariánských Lázních?. www.konstrukce.cz [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-19.

Externí odkazy

Galerie 1981 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1981 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1981

Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1981
Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1981
Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 61 rok 1981

[1] SeniorTip

[2] Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1981/3/14/2.png

[3] Okres na severu – Filmová místa.cz

[4] Ukázky z díla: http://www.youtube.com/watch?v=eFi1B6B1nH0

[5] Odkazy na výsledky voleb na Wikipedii: Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1981; Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1981; Volby do Slovenské národní rady 1981; Volby do České národní rady 1981; Volby do zastupitelských orgánů Československa 1981

[6] Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1981/9/14/1.png

[7] ttps://kriminalistika.eu/muzeumzla/hojer/hojer.html

[8] Krvavá kronika: zbabělý kanibal – iDNES.cz

[9] Proč havarovala střecha zimního stadionu v Mariánských Lázních?. www.konstrukce.cz [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-19.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]