Alžběta Augusta Bádenská

Alžběta Augusta Bádenská
Alžběta Augusta Bádenská
Narození	16. března 1726; Rastatt
Úmrtí	7. ledna 1789 (ve věku 62 let); Freiburg im Breisgau
Choť	Michael Václav z Althannu (od 1775)
Rodiče	Ludvík Jiří Bádenský; Marie Anna Schwarzenberská
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Augusta Bádenská (německy Elisabeth Augusta Franziska Eleonore von Baden-Badenu, 16. března 1726 Rastatt – 7. ledna 1789 Freiburg im Breisgau) byla německá šlechtična a posledním člen Bádenské linie dynastie Bádenských.

Život

Alžběta Augusta Františka Eleonora z Baden-Badenu byla dcerou bádenského markraběte Ludvíka Jiřího a jeho manželky Marie Anny ze Schwarzenbergu.

V roce 1765 získala zámek Riegel, který se po rozsáhlé přestavbě a rozšíření stal jejím letním sídlem. Alžběta si později nechala postavit rezidenci ve Freiburgu, kde podporovala místní hudební scénu a financovala zdejší orchestr. Byla také sponzorkou v roce 1785 nově postaveného městského divadla ve Freiburgu.^[1]

Když se katolické kruhy snažily rušit jednání o dědické smlouvě mezi markrabaty Karlem Bedřichem a Augustem Jiřím, konvertoval strýc Karla Bedřicha Karel Vilém Evžen Bádensko-Durlašský coby luterán ke katolicismu. Doufal, že sňatkem s Alžbětou Augustou získá Bádenské markrabství nebo alespoň západočeského panství Ostrov (Schlackenwerth) u Karlových Varů. Jelikož však Alžběta se sňatkem nesouhlasila, tento jeho plán selhal.^[2]

Dědická smlouva mezi Karlem Bedřichem a Augustem Jiřím byla uzavřena v roce 1765, měl August Jiří za svou neteř roční příspěvek 11 000 guldenů, pokud zůstane neprovdaná. ^[3]

Od roku 1771 žila převážně v Ostrově, který spravoval kníže Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu, a na něž Alžběta měla užívací právo. Ostrov byl jedním ze statků markrabat z Baden-Badenu vyloučených z dědické smlouvy.

Markraběnka Alžběta Augusta zemřela 7. ledna 1789 ve Freiburgu v Breisgau a podle dědické smlouvy uzavřené v roce 1771 přešly statky po Alžbětině smrti v roce 1789 do vlastnictví císařské rodiny.

Manželství

Dne 2. února 1775 se provdala za mladšího hraběte Michaela Václava z Althanu (1743-1810),^[4] císařského komorníka ze šlechtického rodu Althannů z řad staré dolnobavorské šlechty. Manželství zůstalo bezdětné a smrtí Alžběty vymřela rodová linie Baden-Badenů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth Augusta von Baden-Baden na německé Wikipedii.

↑ Siehe Heinrich Schreiber: Geschichte der Stadt Freiburg im Breisgau, IV. Theil, Freiburg 1858, S. 360.
↑ Annette Borchardt-Wenzel: Karl Friedrich von Baden – Mensch und Legende. Casimir Katz Verlag, Gernsbach 2006, S. 140.
↑ Siehe Karl Stiefel: Baden 1648-1952, Band 1, S. 73.
↑ Siehe geneall.net. Teilweise wird ein Heiratsdatum 1755 genannt, was aber aufgrund der Lebensdaten von Michael Wenzel nicht sein kann; überdies wird Elisabeth in den Quellen zum baden-badenschen Erbvertrag noch 1765 als ledig bezeichnet.

Literatura

Johann Christian Sachs: Einleitung in die Geschichte der Marggravschaft und des marggrävlichen altfürstlichen Hauses Baden. Dritter Theil. Lotter, Carlsruhe 1769, S. 673 (omezený náhled na Google-Books).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Augusta Bádenská na Wikimedia Commons

[1] Siehe Heinrich Schreiber: Geschichte der Stadt Freiburg im Breisgau, IV. Theil, Freiburg 1858, S. 360.

[2] Annette Borchardt-Wenzel: Karl Friedrich von Baden – Mensch und Legende. Casimir Katz Verlag, Gernsbach 2006, S. 140.

[3] Siehe Karl Stiefel: Baden 1648-1952, Band 1, S. 73.

[4] Siehe geneall.net. Teilweise wird ein Heiratsdatum 1755 genannt, was aber aufgrund der Lebensdaten von Michael Wenzel nicht sein kann; überdies wird Elisabeth in den Quellen zum baden-badenschen Erbvertrag noch 1765 als ledig bezeichnet.

[1]

[2]

[3]

[4]