Andrej Rublev
Svatý Andrej Rublev | |
---|---|
malíř | |
Narození | 1360? Moskevské velkoknížectví |
Úmrtí | 29. leden? 1430 Andronikův monastýr |
Příčina úmrtí | mor |
Svátek | 29. ledna a 4. července |
Místo pohřbení | Andronikův monastýr |
Státní občanství | Moskevské velkoknížectví |
Vyznání | pravoslaví |
Svatořečen | 1988 Ruskou pravoslavnou církví |
Uctíván církvemi | Ruská pravoslavná církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andrej Rublev, používá se též transkripcí převedený tvar Rubljov, rusky Андрей Рублёв, (1360? – 29. leden? 1430) je považován za nejvýznamnějšího malíře pravoslavných ikon a fresek ruského středověku.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]O jeho životě se toho ví jen málo. Místo jeho narození je neznámé, vyrůstal pravděpodobně v Trojicko-sergijevské lávře.
První zmínka o něm pochází z roku 1405, kdy spolu s Teofanem Grekem a Prochorem z Gorodece pracoval na ikonách a freskách pro chrám sv. Zvěstování v moskevském Kremlu. Teofan, původem z Byzance, byl patrně Rublevovým učitelem.
Jak uvádějí kroniky, roku 1408 spolu s Daniilem Čorným vymaloval Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vladimiru a v letech 1425–1427 pracoval na katedrále sv. Trojice v Trojicko-sergijevské lavře. Po Daniilově smrti odešel do moskevského Andronikovova kláštera, kde vytvořil své poslední dílo, fresky v chrámu Spasitele.
Jde patrně o autora nejméně jedné z iluminací v Chitrovově evangeliáři.
Ikona sv. Trojice z roku 1410 je jediné jeho dílo prokazatelně vytvořené jím samotným (nyní se nachází v Treťjakovské galerii v Moskvě). Jako předloha mu posloužila ikona Pohostinnost Abrahamova (ilustrace ke Genesis 18), Rublev z ní pořídil výřez soustřeďující se výhradně na sv. Trojici a potlačující narativnost odstraněním postavy Abrahama, Sáry a připojených příběhových scén.
V jeho díle se mísí tradiční asketismus s klasickou vyvážeností byzantského manýrismu. Ze zobrazovaných postav je vždy cítit klid a rovnováha. Časem se jeho dílo stalo vzorem chrámové malby a pravoslavné ikonografie.
Zemřel v Andronikovském klášteře 29. ledna 1430 (přesné datum je ovšem stále nejisté). Jeho dílo ovlivnilo celou řadu dalších umělců. Na církevním koncilu Stoglavij Sobor byl jeho styl oficiálně prohlášen za vzor pro další církevní malby. Roku 1988 byl kanonizován ruskou pravoslavnou církví. Jeho svátek se slaví 29. ledna a 4. července.
Roku 1959 bylo v Andronikovském klášteře otevřeno Muzeum Andreje Rubleva.
Roku 1966 natočil Andrej Tarkovskij oceňovaný film Andrej Rublev, inspirovaný jeho životem.[1][2][3][4]
Vybraná díla
[editovat | editovat zdroj]-
Křest Páně
1405 (Chrám Zvěstování Panny Marie, Kreml, Moskva) -
Zvěstování
1405 (Chrám Zvěstování Panny Marie, Kreml, Moskva) -
Verze ikony Přesvaté Bohorodice Vladimirské
asi 1405 -
Archanděl Gabriel
1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir) -
Svatý Ondřej
1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir) -
sv. Řehoř z Nazianzu
1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir) -
Přesvatá Bohorodice z deesis
1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir); některé části mohou být dílem Theofana Řeka -
Sv. Jan Evangelista
1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir) -
Sv. Jan Křtitel
1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir) -
Kristus Pantokrator
1408 (Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Vladimir) -
Kristovo sestoupení do pekel
1408–1410 (Vladimir) -
Kristus – vykupitel
asi 1410 (Treťjakovská galerie, Moskva) -
Nanebevzetí
1408 (Treťjakovská galerie, Moskva) -
Apoštol Pavel
1410 (Treťjakovská galerie, Moskva)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrei Rublev na anglické Wikipedii.
- ↑ http://www.csfd.cz/film/32345-andrej-rublev/prehled/
- ↑ Andrej Tarkovskij - české stránky. nostalghia.cz [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Andrej Rublev / Jak zacházet s monstrem. cinepur.cz [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné online.
- ↑ ROSE, Steve. Andrei Rublev: the best arthouse film of all time. The Guardian. 2010-10-20. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LAZAREV, Viktor. Svět Andreje Rubleva. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1981
- Konrad Onasch, Das Problem des Lichtes in der Ikonomalerei Andrej Rublevs. Zur 600–Jahrfeier des grossen russischen Malers, vol. 28. Berlin: Berliner byzantinische Arbeiten, 1962.
- Mikhail V. Alpatov, Andrej Rublev, Moskva: Iskusstvo, 1972.
- Gabriel Bunge, The Rublev Trinity, St. Vladimir's Seminary Press, Crestwood, New York, 2007.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrej Rublev na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Andrej Rublev
- Životopis Andreje Rubleva na stránkách Rodon.cz