Přeskočit na obsah

Antares (raketa)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antares
Antares 110 při prvním startu
Antares 110 při prvním startu
Země původuUSA
VýrobceOrbital Sciences Corporation, po r. 2015 Orbital ATK , po r. 2018 Northrop Grumman Innovation Systems
Rozměry
Výška110/120: 40,5 metrů
130: 41,9 m
230/230+: 42,5 m
Průměr3,9 metrů
Hmotnost100 série: 280 000 - 296 000 kg
230/230+: 298 000 kg
Nosnost
na LEO6 120 kg
Historie startů
Status110: vyřazená
120: vyřazená
130: vyřazená
230: vyřazená
230+: vyřazená
300: v přípravě
KosmodromWallops Flight Facility
Celkem startů17 (110: 2, 120: 2, 130: 1, 230: 5, 230+: 8)
Úspěšné starty16 (110: 2, 120: 2, 130: 0, 230: 5, 230+: 8)
Selhání1 (130: 1)
První start110: 21. dubna 2013
120: 9. ledna 2014
130: 28. října 2014
230: 17. října 2016
230+: 2. listopadu 2019
300: červen 2025 (plánováno)
Poslední start110: 18. září 2013
120: 13. července 2014
130: 28. října 2014
230: 17. dubna 2019
230+: 2. srpna 2023
První stupeň  – Antares 200[1]
MotorEnergomaš RD-181
Tah2x 1,96 MN (~2x 200tun, hladina moře)
Specifický impuls311 sekund (hladina moře)
Doba zážehu214 sekund
PalivoRP-1/LOX
První stupeň  – Antares 300
MotorMiranda
PalivoRP-1/LOX
Druhý stupeň  – Castor 30A/B/XL
Motorv110: 1× ATK Castor 30

v120:1× ATK Castor 30B

v130:1× ATK Castor 30XL
Tah30A: 239 kN
30B: 300 kN
30XL: 464 kN
Specifický impuls30A: 293 s
30B: 301 s
30XL: 294 s
Doba zážehu30A: 153 sekund
30B: 127 s
30XL: 155 s
PalivoQDL-1, HTPB POLYMER, 19 % hliník[2]

Antares (do konce roku 2011 Taurus II) je nosná raketa americké firmy Northrop Grumman (do roku 2018 Orbital ATK, dříve Orbital Sciences Corporation). Na nízkou dráhu (LEO) ve výšce zhruba 200 km vynese pětitunový náklad. Je navržená jako nosič lodě Cygnus, která byla vyvinuta v programu spolupráce NASA s komerčním sektorem COTS (Commercial Orbital Transportation Services) a poté na CRS (Commercial Resupply Services) dopravuje pro NASA zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Po nehodě během pátého letu raketa prošla modernizací a všechny další lety byly ve verzi Antares 230. Po ruské invazi na Ukrajinu začal vývoj série 300. Plánovány jsou i verze se třetím stupněm.

První stupeň

[editovat | editovat zdroj]

Antares 100

[editovat | editovat zdroj]
Antares 110 připravený k prvnímu letu, 4. dubna 2013

První stupeň měl 2 motory Aerojet AJ-26 na LOX/RP-1. Dohromady měly oba motory tah 3265 kN (na hladině moře; 3630 kN ve vakuu).[3] Motory byly modifikací sovětských motorů NK-33 původně (v první polovině 70. let 20. století) určených pro raketu N-1, zakoupených Aerojetem.[4] Aerojet motory vybavil moderní elektronikou, adaptoval je k palivu používanému ve Spojených státech a přidal kardanový závěs (kvůli směrování tahu).[5]

Nádrže a související vybavení prvního stupně zkonstruovala ve spolupráci s Orbitalem ukrajinská konstrukční kancelář KB Pivdenne na základě prvního stupně rakety Zenit, po kterém Antares zdědil průměr 3,9 m. Vyráběla je ukrajinská společnost Pivdenmaš.[3]

Antares 200

[editovat | editovat zdroj]

Motory AJ-26 nahradily ruské motory RD-181 založené na motorech RD-191. Tyto byly silnější, dohromady měly oba motory tah 3844 kN. Poslední raketa této série odstartovala v srpnu 2023.

Antares 300

[editovat | editovat zdroj]

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 byla výroba raket ohrožena, když montáž 1. stupně probíhala na Ukrajině za použití ruského motoru. Northrop Grumman proto v srpnu 2022 oznámil, že uzavřel dohodu s americkou společností Firefly Aerospace, která bude stupeň vyrábět a vybaví ho sedmi svými motory Miranda. Těchto sedm motorů má mít dohromady tah 7200 kN, tedy téměř dvakrát více, než v sérii 200. To umožní zvýšit nosnost rakety.[6]

První start s nákladem by měl proběhnout v srpnu 2025.

Druhý stupeň

[editovat | editovat zdroj]

Druhý stupeň Castor 30 má jeden motor na pevné palivo. Vyvinula ho americká společnost Orbital ATK úpravou stupně Castor 120. Stupeň má jeden motor s průměrným tahem 293,4 kN (maximální tah je 395,7 kN).[3] V prvních dvou letech Antaru byla použita verze Castor 30A, další dvě rakety Antares použily vylepšenou verzi Castor 30B. Od října 2014 se používá větší Castor 30XL.[4]

Průměr hlavy rakety s nákladem je také 3,9 m, výška 9,9 m.[3]

Třetí stupeň

[editovat | editovat zdroj]

Plánováno je použití rakety též s třetím stupněm BTS odvozeným od platformy GEOStar Orbitalu s motorem na hydrazin a oxid dusičitý, třetím stupněm s motorem ATK Star 48BV na pevné palivo[3] nebo třetím stupněm s motorem Orion 38.

Číslování

[editovat | editovat zdroj]

Verze rakety jsou značeny trojmístným číslem:

První číslice Druhá číslice Třetí číslice Čtvrtá pozice
první stupeň druhý stupeň třetí stupeň rozšíření
0 bez třetího stupně
1 Blok 1 první stupeň
(2 × AJ26-62)
Castor 30A BTS
2 Blok 1 první stupeň (adaptovaný na RD-181)
(2 × RD-181)
Castor 30B Star 48BV[3]
3 Castor 30XL Orion 38
+ Zvýšení výkonu prvního stupně a vylepšení Castor XL

Přehled misí

[editovat | editovat zdroj]

Antares startuje z kosmodromu Mars v sousedství staršího kosmodromu NASA Wallops Flight Center (nazýván též Středoatlantský regionální kosmodrom, MARS).[7]

Pořadí Název mise Verze Datum Popis mise Výsledek
Uskutečněné mise
1 Antares A-ONE Antares 110 21. dubna 2013 První start rakety Antares, nesla maketu lodi Cygnus Úspěšná
2 Cygnus Orb-D1 Antares 110 18. září 2013 První let ke stanici ISS s necelými 700 kg nákladu[8] Úspěšná
3 Cygnus Orb-1 Antares 120 9. leden 2014[9] První let s druhým stupněm Castor 30B, náklad 1 260 kg Úspěšná
4 Cygnus Orb-2 Antares 120 8. května 2014 1 494 kg nákladu Úspěšná
5 Cygnus Orb-3 Antares 130 28. října 2014 Exploze 6 sekund po startu v prostoru motorů prvního stupně
následovaná pádem na rampu a výbuchem.[10]
První let s druhým stupněm Castor 30XL
Neúspěšná
6 Cygnus OA-5 Antares 230 17. října 2016[11] První loď pokročilé verze[4] Úspěšná
7 Cygnus OA-8E Antares 230 12. listopadu 2017 3 338 kg nákladu Úspěšná
8 Cygnus OA-9E Antares 230 21. května 2018 3 350 kg nákladu Úspěšná
9 Cygnus NG-10 [p. 1] Antares 230 17. listopadu 2018 3 416 kg nákladu Úspěšná
10 Cygnus NG-11 Antares 230 17. dubna 2019 3 447 kg nákladu Úspěšná
11 Cygnus NG-12 Antares 230+ 2. listopadu 2019 3 705 kg nákladu Úspěšná
12 Cygnus NG-13 Antares 230+ 15. února 2020 3 377 kg nákladu Úspěšná
13 Cygnus NG-14 Antares 230+ 3. října 2020 3 551 kg nákladu Úspěšná
14 Cygnus NG-15 Antares 230+ 20. února 2021 3 810 kg nákladu Úspěšná
15 Cygnus NG-16 Antares 230+ 10. srpna 2021 3 723 kg nákladu Úspěšná
16 Cygnus NG-17 Antares 230+ 19. února 2022 3 800 kg nákladu Úspěšná
17 Cygnus NG-18 Antares 230+ 7. listopadu 2022[12] 3 708 kg nákladu Úspěšná
18 Cygnus NG-19 Antares 230+ 2. srpna 2023[13] 3 785 kg nákladu Úspěšná
Plánované mise
19 Cygnus NG-23[p. 2] Antares 330 červen 2025 (nejdříve)[14] První mise nové verze rakety s motory společnosti Firefly Aerospace Plánovaná
  1. HEŘT, Daniel. Návrat Antaresu se blíží [online]. http://www.kosmonautix.cz/, 2016-05-11 [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. 
  2. Archivovaná kopie. www.orbitalatk.com [online]. [cit. 2016-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. a b c d e f Orbital Sciences Corporation. Antares Medium-Class Launch Vehicle [PDF online]. Orbital Sciences Corporation, 2013 [cit. 2013-09-23]. Představení rakety Antares na webu společnosti Orbital. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c BERGIN, Chris. Space industry giants Orbital upbeat ahead of Antares debut. NasaSpaceflight [online]. 2012-2-12 [cit. 2013-9-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CLARK, Stephen. Aerojet confirms Russian engine is ready for duty. Spaceflight Now [online]. 2010-3-15 [cit. 2013-9-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. FOUST, Jeff. Northrop Grumman and Firefly to partner on upgraded Antares [online]. 2022-08-08 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. VSE, MARCEL GRÜN. Technet.cz, 2014-09-09 [cit. 2014-01-10]. Dostupné online. 
  8. STRAKA, Vít. Novou soukromou kosmickou loď čeká premiéra u Mezinárodní kosmické stanice [online]. Česká astronomická společnost, 2013-9-18 [cit. 2013-09-23]. Dostupné online. 
  9. ČTK. Vesmírný kamion Cygnus poprvé soukromě odletěl k ISS. Aktuálně-centrum.cz [online]. 2014-01-09 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. 
  10. Archivovaná kopie. www.spaceflight101live.com [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  11. Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. 
  12. Liftoff of Northrop Grumman’s CRS-18 Antares Rocket [online]. Dostupné online. 
  13. BARDAN, Roxana. Science, Hardware Launch on NASA’s Northrop Grumman Cargo Mission. NASA [online]. 2023-08-01 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
  14. Antares 330. nextspaceflight.com [online]. [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  1. Změna označení mise po změně vlastníka a přejmenování výrobce a provozovatele rakety .
  2. Mise NG-20, NG-21 a NG 22 zajistí nosiče Falcon 9 společnosti SpaceX.


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Antares na Wikimedia Commons
  • Orbital Sciences Corporation. Antares-Cygnus [online]. Orbital Sciences Corporation, 2009–2013 [cit. 2013-09-23]. Raketa Antares a loď Cygnus na webu společnosti Orbital. Dostupné online. (anglicky)