Arnošt z Ottowaldu
| Arnošt z Ottowaldu | |
|---|---|
.jpg) Arnošt Otovaldský ze Streitenbergu (M. Merian, Theatrum Europaeum) | |
| Narození |  Bavorské vévodství |
| Úmrtí | ? |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | podplukovník |
| Složka | Císařská armáda Švédská královská armáda |
| Války | Třicetiletá válka |
| Bitvy | |
Arnošt z Ottowaldu (též česky z Otovaldu, německy Ernest von Ottowald, asi okolo 1600 – po 1654) byl bavorský voják a šlechtic, někdejší důstojník říšské císařské armády, posléze pak spolupracující se švédskými vojsky, v období třicetileté války. Výrazným způsobem zasáhl na švédské straně do obléhání Prahy roku 1648.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z Bavorska, narodil se patrně na přelomu 16. a 17. století. Během třicetileté války vstoupil do císařské armády jako mušketýr a jezdec, kde posléze dosáhl hodnosti podplukovníka. Roku 1630 byl u Plavně těžce raněn, následkem čehož měl přijít o ruku.[1] Následně z armády odešel a odebral se na svůj statek Háj (německy Gehag) u Chebu, kde následně hospodařil.
Roku 1647 jeho statky zpustošila švédská vojska generála Wranglera, následkem čehož byl přiveden na mizinu. Následně se pak ucházel u císaře Ferdinanda III., kterého nedlouho předtím Ottowaldský hostil na své tvrzi Chlumeček,[2] o vojenskou i finanční pomoc odvolávaje se na své vojenské zásluhy. Jelikož se mu nedostalo odezvy, vstoupil v této tíživé situaci do služeb švédské armády generála Königsmarcka, která v létě 1648 doputovala ku Praze.
.png)
Jelikož po svém nedávném půlročním pobytu v Praze[1] věděl, že hradby na Hradčanech jsou na několika místech poničeny a v noci nedbale hlídány, zpravil o tom Königsmarka, který se svými muži postoupil ku Praze a nepozorován se dostal až k Břevnovu. Odtud Ottowaldský vedl přední voj asi 1000 střelců, se kterými pronikli v noci na 26. července 1648 slabě hlídanou mezerou v hradbách do města a po odzbrojení stráží otevřeli posilám Strahovskou bránu a následně se tak zmocnili celé Malé Strany, čímž započalo švédské obležení Starého a Nového Města. To vytrvalo až do samého konce války a uzavření Vestfálského míru koncem října 1648.
Za své služby švédské koruně byl Ottowaldský od královny Kristiny odměněn značnou sumou peněz, udělením šlechtického predikátu ze Streitberka a dalšími milostmi. O dobytí Malé Strany potom sám podal zprávu veřejnosti, když sepsal své důvody a příčiny, které jej přinutily ke spolupráci se Švédy (Theat. Eur. VI, p. 324). Nadále žil na svých statcích v u Chebu, roku 1654 prodal svůj statek Háj chebské obci.
Zemřel někdy ve druhé polovině 17. století.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Třicetiletá válka připravila Prahu o třetinu obyvatel i umělecká díla. Švédi ale město nikdy nepokořili. ČT24 [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Habsburkové v barokním Chebu. Pobyty členů panující dynastie v nejzápadnější části českých zemí 1]* - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DOLENSKÝ, Jan, Antonín REZEK a Jaroslav KOSINA. Obrázkové dějiny národu českého. Praha: Jos. R. Vilímek, 1910, s. 429. Dostupné online
- Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 18. Navary-Oživnutí. V Praze: J. Otto, 1902, s. 991.
- SCHLEDER, Johann Georg. Theatrum Europaeum. VI. s. 324.