Bohuslav Rieger

prof. JUDr. Bohuslav Rieger
prof. JUDr. Bohuslav Rieger
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 1900 – 1901
Předchůdce	Jiří Pražák
Nástupce	Kamil Henner
Narození	5. října 1857; Praha; Rakouské císařství
Úmrtí	25. května 1907 (ve věku 49 let) nebo 29. května 1907 (ve věku 49 let); Poučník u Karlštejna; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Choť	Marie Červinková;
Rodiče	František Ladislav Rieger otec; Marie Riegrová-Palacká matka;
Děti	Bohuš Rieger (diplomat) syn; Ladislav Rieger syn;
Příbuzní	Marie Červinková-Riegrová a Libuše Bráfová (sourozenci); Ladislav Svante Rieger a Věra Macháčková-Riegerová (vnoučata)
Profese	pedagog a právník
Commons	Bohuslav Rieger
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav „Bohuš“ Rieger (5. října 1857 Praha^[1] – 29. května 1907 Poučník u Karlštejna^[2]) byl český právník a profesor rakouských říšských dějin na české právnické fakultě v Praze.

Život

Narodil se jako jediný syn Františka Ladislava Riegera a jeho ženy Marie, dcery Františka Palackého. (Po otci mohl později užívat titul svobodného pána, po rodičích zdědil statek Maleč.) Po právnických studiích se nejdříve roku 1889 habilitoval v oboru dějin a teorie veřejného práva, roku 1893 byl jmenován mimořádným a v roce 1899 řádným profesorem rakouských říšských dějin. Publikoval práce z dějin práva a správy, zejména jsou důležité příspěvky k české samosprávě. Podílel se také na založení Sborníku věd právních a státních.^[3]

Rodinný život

Dne 19. srpna 1889 se v Berouně oženil s Marii Červinkovou (1855–1895).^[4] Manželé Riegerovi měli tři děti. Manželka Marie zemřela krátce po narození třetího syna.^[5] Nejstarší syn Ladislav Ratibor (1890–1958) byl filosofem a profesorem na Karlově univerzitě. Prostřední Václav Jiří (1892–1915) zemřel velmi mladý. Nejmladší Bohuslav (1895–1976) působil za 1. republiky jako diplomat, hospodařil na panství Maleč a v září 1939 podepsal Národnostní prohlášení české šlechty.

Bratr manželky Marie Václav Červinka byl manželem sestry Bohuslava Riegera Marie; dalšími bratry byli spisovatel Otakar Červinka, generál Jaroslav Červinka a básník Miloš Červinka.^[6]^[7]

Bibliografie

Zřízení krajské v Čechách, I–II, 1889–1893
O poměru českých stavů k reformám poddanským za Marie Terezie, 1892
Ústava Rakouska dle Františka Palackého v l. 1848-49, 1898
O rakousko-uherském vyrovnání r. 1867 s přehledem vývoje do r. 1899, 1903
Drobné spisy Bohuše svob. pána Riegra, 1914–1915 (uspořádal Karel Kadlec)

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 41
↑ URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy III. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-320-2. S. 227.
↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online.
↑ Soupis pražských obyvatel, Rieger Bohuslav
↑ Archivovaná kopie. www.malec.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-31.
↑ http://www.kpp.iipardubice.cz/stranky/cti-zpravy.php?id=QENERAL_JAROSLAV_CERVINKA^{[nedostupný zdroj]}

Literatura

KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-402-2. S. 426–428.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Rieger na Wikimedia Commons
Autor Bohuslav Rieger ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Rieger
Rieger – o rodině na novanobilitas.eu
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Rieger, Bohuslav *1857

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském

[MatrZ-2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 41

[3] URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy III. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-320-2. S. 227.

[4] Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online.

[5] Soupis pražských obyvatel, Rieger Bohuslav

[6] Archivovaná kopie. www.malec.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-31.

[7] ttps://www.kpp.iipardubice.cz/stranky/cti-zpravy.php?id=QENERAL_JAROSLAV_CERVINKA^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)