Cchaj Jing-wen

Cchaj Jing-wen
Cchaj Jing-wen
Prezidentka Čínské republiky
	Ve funkci:; 20. května 2016 – 20. května 2024
Předseda vlády	Lin Chuan; Laj Čching-te; Su Tseng-chang; Su Čen-čchang; Chen Chien-jen
Viceprezident	Chen Chien-jen; Laj Čching-te
Předchůdce	Ma Jing-ťiou
Nástupce	Laj Čching-te
Stranická příslušnost
Členství	Demokratická pokroková strana (od 2004)
Narození	31. srpna 1956 (68 let); Čung-šan čchü
Rodiče	Tsai Chieh-sheng
Příbuzní	Tsai Ying-yang (bratr)
Alma mater	臺北市中山區長安國民小學 (1962–1965); 臺北市立北安國民中學 (1968–1971); 台北市立中山女子高級中學 (1971–1974); Národní tchajwanská univerzita (1974–1978); Cornell Law School (1978–1980); Londýnská škola ekonomie (1980–1984)
Profese	politička, advokátka, vysokoškolská učitelka a právnička
Ocenění	Řád Francisco Morazána (2016); Řád Quetzala (2017); Řád José Matíase Delgada (2017); velkokříž Národního řádu cti a zásluh (2018); Řád Belize (2018); … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	english.president.gov.tw
Commons	蔡英文
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cchaj Jing-wen (transkripcí Gwoyeu Romatzyh Tsai Ing-wen^{[pozn. 1]}, čínsky pchin-jinem Cài Yīngwén, znaky 蔡英文, tchajwansky: Chhoà Eng-bûn, * 31. srpna 1956 Tchaj-pej) je tchajwanská politička a univerzitní profesorka práva, mezi lety 2016–2024 prezidentka Čínské republiky, jako první žena v tomto úřadu. Na rozdíl od svého předchůdce, Ma Jing-ťioua, se řadí k odpůrcům sbližování s pevninskou Čínou.^[1] V roce 2004 se stala členkou Demokratické pokrokové strany.

Život

Cchaj Jing-wen se narodila v rodině podnikatele.^[2] Studovala práva na Tchaj-wanu, poté v New Yorku, rovněž získala ekonomický doktorát v Londýně. Poté začala přednášet právo na univerzitě a působila v akademické sféře. Členkou Demokratické pokrokové strany se stala v roce 2004, ve 48 letech. Mezi roky 2006 až 2007 byla vicepremiérkou země a zároveň předsedkyní Komise na ochranu spotřebitele. Funkci předsedkyní Demokratické pokrokové strany získala poprvé v roce 2008 po korupčních aférách předchozího prezidenta Čchen Šuej-piena.

O prezidentství se poprvé pokoušela v lednových volbách 2012, kdy těsně prohrála s kandidátem Kuomintangu Ma Jing-ťiouem, který post obhajoval. Krátce poté rezignovala na předsednictví Demokratické pokrokové strany. Ovšem v květnu 2014 se stala znovu předsedkyní této strany. Prezidentské volby konané 16. ledna 2016 vyhrála s výraznou převahou hlasů (56,12 %) a porazila kandidáta vládnoucí strany Kuomintang Erika Čchu. Na rozdíl od předchůdce v prezidentském úřadu, Ma Jing-ťioua, patří k odpůrcům sbližování s pevninskou Čínou, s opatrnějším postojem. Svůj post obhájila v prezidentských volbách 11. ledna 2020,^[3] kdy porazila s výsledkem 57,13 % hlasů kandidáta za Kuomintang kaosiungského starostu Chan Kuo-jü.^[4] Podle ústavy do třetího funkčního období kandidovat nemohla, takže v úřadu skončila 20. května 2024, kdy ji nahradil viceprezident a předseda Demokratické pokrokové strany Laj Čching-te.^[5]

V srpnu roku 2020 přivítala na Tchaj-wanu oficiální delegaci z České republiky v čele s předsedou českého Senátu Milošem Vystrčilem a pražským primátorem Zdeňkem Hřibem. Při této příležitosti in memoriam vyznamenala bývalého českého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu za jeho dlouhodobou podporu Tchaj-wanu. Návštěva byla ostře sledovaná světovými médii, vzhledem k tomu, že většina států, včetně Česka, Tchaj-wan za samostatný stát oficiálně nepovažuje.

Osobní život

Žije sama, je bezdětná a není v partnerském vztahu. Tisková agentura Nová Čína po jejím zvolení v květnu 2016 vydala článek, ve kterém dal autor Wang Wej-sing její „emotivnost“, „nevyrovnanost“ a „politický extremismus“ do souvislosti s jejím rodinným stavem.^[6] Má dvě kočky (Siang-siang a A-cchaj), které sehrály roli v jejích volebních kampaních, a v roce 2016 adoptovala tři vysloužilé vodicí psy.^[7]^[8]

Vyznamenání

velkokříž se zlatou hvězdu Řádu Francisca Morazána – Honduras, 3. října 2016^[9]
řetěz Řádu Quetzala – Guatemala, 11. ledna 2017 – udělil prezident Jimmy Morales^[9]
velkokříž se zlatou hvězdou Národního řádu José Matíase Delgada – 13. ledna 2017^[9]
Řád slona – Svazijsko, 17. dubna 2018^[9]
velkokříž Národního řádu cti a zásluh – Haiti, 29. května 2018 – udělil prezident Jovenel Moïse^[9]
Řád Belize – Belize, 16. srpna 2018^[9]
Řád Svatého Kryštofa a Nevisu – Svatý Kryštof a Nevis, 15. července 2019^[9]

Poznámky

↑ Tuto transkripci používá sama politička v anglických oficiálních textech (a např. na anglických webových stránkách prezidentského úřadu) jako transkripci svého jména do latinky.

Reference

↑ Asijská Merkelová. Pod jejím vedením chce Tchaj-wan vystoupit ze stínu Číny. Lidovky.cz [online]. 2016-01-18 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.
↑ PROFIL: Vizitka vůdkyně tchajwanské opozice Cchaj Jing-wen [online]. ČTK. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-28.
↑ BLAHOTA, Martin. Volby na Tchaj-wanu: Neskončit jako Hongkong. Sinopsis [online]. 2020-01-09 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
↑ Tchaj-wan ocenil odpor proti Pekingu. Prezidentka obhájila mandát rekordním ziskem. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-01-11 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
↑ Nový tchajwanský prezident Laj Čching-te složil přísahu a ujal se úřadu. Seznam Zprávy [online]. 2024-05-20. Dostupné online.
↑ Tsai Ing-wen 'extremist because single' article riles social media. BBC [online]. 2016-05-25. Dostupné online. (anglicky)
↑ Taiwan's cat-loving President Tsai Ing-wen to adopt 3 retired guide dogs. The Straits Times [online]. 2016-05-26. Dostupné online. (anglicky)
↑ Taiwan’s president sweeps to reelection, setting the stage for chilly relations with China. Los Angeles Times [online]. 2020-01-11. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Decorations bestowed by ROC allies. english.president.gov.tw [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Cchaj Jing-wen na Wikimedia Commons

[1] Tuto transkripci používá sama politička v anglických oficiálních textech (a např. na anglických webových stránkách prezidentského úřadu) jako transkripci svého jména do latinky.

[2] Asijská Merkelová. Pod jejím vedením chce Tchaj-wan vystoupit ze stínu Číny. Lidovky.cz [online]. 2016-01-18 [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.

[3] PROFIL: Vizitka vůdkyně tchajwanské opozice Cchaj Jing-wen [online]. ČTK. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-28.

[4] BLAHOTA, Martin. Volby na Tchaj-wanu: Neskončit jako Hongkong. Sinopsis [online]. 2020-01-09 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.

[5] Tchaj-wan ocenil odpor proti Pekingu. Prezidentka obhájila mandát rekordním ziskem. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-01-11 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.

[6] Nový tchajwanský prezident Laj Čching-te složil přísahu a ujal se úřadu. Seznam Zprávy [online]. 2024-05-20. Dostupné online.

[7] Tsai Ing-wen 'extremist because single' article riles social media. BBC [online]. 2016-05-25. Dostupné online. (anglicky)

[8] Taiwan's cat-loving President Tsai Ing-wen to adopt 3 retired guide dogs. The Straits Times [online]. 2016-05-26. Dostupné online. (anglicky)

[9] Taiwan’s president sweeps to reelection, setting the stage for chilly relations with China. Los Angeles Times [online]. 2020-01-11. Dostupné online. (anglicky)

[:0-10] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Decorations bestowed by ROC allies. english.president.gov.tw [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. (anglicky)

[pozn. 1]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Prezidenti Čínské republiky (seznam)

Sunjatsen (1912–1912) • Jüan Š’-kchaj (1912–1915 a 1916) • Li Jüan-chung (1916–1917) • Feng Kuo-čang (1917–1918) • Sü Š’-čchang (1918–1922) • Čou C’-čchi (1922–1922) • Li Jüan-chung (1922–1923) • Kao Ling-wej (1923–1923) • Cchao Kchun (1923–1924) • Chuang Fu (1924–1924) • Tuan Čchi-žuej (1924–1926) • Chu Wej-te (1926–1926) • Jen Chuej-čching (1926–1926) • Tu Si-kuej (1926–1926) • Ku Wej-ťün (1926–1927) • Čang Cuo-lin (1927–1928) • Tchan Jen-kchaj (1928–1928) • Čankajšek (1928–1931) • Lin Sen (1931–1943) • Čankajšek (1943–1949) • Li Cung-žen (1949–1950) • Čankajšek (1950–1975) • Jen Ťia-kan (1975–1978) • Ťiang Ťing-kuo (1978–1988) • Li Teng-chuej (1988–2000) • Čchen Šuej-pien (2000–2008) • Ma Jing-ťiou (2008–2016) • Cchaj Jing-wen (2016–2024) • Laj Čching-te (od 2024)

Kurzívou jsou psáni premiéři, viceprezidenti a generalissimus přebírající funkci prezidenta v době neobsazení úřadu.