Diskuse s wikipedistou:Thomazzo

Rádi bychom Vás přivítali na české Wikipedii!

Začal(a) jste dobře. Děkujeme za Vaše příspěvky k tvorbě encyklopedie.

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

tlačítko vkládání podpisu

Několik základních rad:

• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

---

Díky za Vaše připomínky k mému editačnímu zásahu ve článku Judaismus.

• Nezdála se mi hlavně formulace, že JHVH je v českých biblích "překládáno" jako Hospodin, protože nejde o překlad významu, ale o nahrazení vlastního jména obecným titulem. Už jsem se setkal i s lidmi, kteří si myslí že Hospodin je jméno Boha Židů. Dokonce když jsem se jako malé dítě ptal svého otce, co to Hospodin znamená, tak mi řekl, že je to odvozeno od hospodář. Což je sice pravda, jde o stejný slovní kmen, ale že jde o staročesky ekvivalent slova Pán jsem se tehdy nedozvěděl.

• To, že Jehovah není správná vokalizace, je mi samozřejmně známo, a jak tato výslovnost ve středověku u latisky píšících autorů vznikla, jsem naznačil přepisem slova Edonai. Uznávám, že to nevypadalo zrovna moc hezky, a zbytečně to komplikovalo text další myšlenkou. Uznávám, že poznámka o tabu ohledně vyslovování Jména nebyla objektivní, protože jsem se přiklonil k jedné z mnoha teorií, které byly k tomuto vysloveny. Odkazovaný článek Boží jména v judaismu jsem již dříve četl, musím Vám při této příležitosti vyslovit uznání za skvělou práci.

• Díky za nabídku pomoci s přepisem, mám k dispozici jen Weingreenovu Učebnici biblické hebrejštiny, a nějakou cvičebnici, pokud budu v úzkých, určitě se ozvu.

--62.245.124.221 22:36, 26. 3. 2008 (UTC)

Díky za Váš článek ústní Tóra, který pro mě byl příjemným překvapením, jelikož se snaží zaujmout pokud možno nezaujatý úhel pohledu. To tady v článku týkajících se takovýchto témat je poměrně neobvyklé (viz článek karaitský judaismus, kde pořád někdo vkládá útoky proti rabínskému judaismu a vyzvihuje karaity - popř. zase naopak).

Dovolil jsem si nicméně do článku udělat jisté zásahy. Především je článek dosti dlouhý. Je to z velké části tím, že obsahuje pasáže, které se přímo ústní Tóry netýkají. Dal jsem tam proto šablonu, která navrhuje tyto pasáže přesunout do jiných článků, ve kterých by se ty pasáže dle mého hodily více. Další šablona pak u jedné části upozorňuje, že daná část je dosti dlouhá a bylo by dobré tuto část vyčlenit do samostatného článku a v článku ústní Tóra ponechat jen jakési stručné shrnutí. Chtěl bych poprosit, kdybyste tyto přesuny mohl provést vy - kdybyste si nevěděl rady, rád vám budu nápomocen. A rád poskytnu radu, i nejen co se týče tohoto článku. Těším se na spolupráci :)

S přáním pěkného večera Daniel Baránek 17:31, 8. 11. 2007 (UTC)

Díky, že jste se do toho pustil :) Dovolím si ještě připsat pár rad, jak udělat ty dobré články ještě lepšími:

• stránky se nepřesouvají tak, že se obsah zkopíruje do nové stránky, ale pro přesun se používá tlačítko "přesunout", které se nachází nahoře nad článkem (blízko tlačítka "editovat"
• každý článek by měl být zařazen do některé kategorie (viz moje úpravy ve vašich článcích)
• článek by měl pokud možno obsahovat mezijazykové odkazy

Snad Vám budou tyto mé rady užitečné. --Daniel Baránek 19:19, 8. 11. 2007 (UTC)

Nechal jsem vám na své diskusní stránce vzkaz - bývá to tu tak zvykem, že se diskuse vede tam, kde se započala. Jinak podpis se dělá čtyřmi vlonovkami, anebo jedním z tlačítek nad editačním oknem ("Váš podpis s časovým údajem"). --Daniel Baránek 22:46, 8. 11. 2007 (UTC)

Jak říkám, ještě se mám co učit. --Thomazzo 22:58, 8. 11. 2007 (UTC)

Jen mám malou prosbu - pořád nevím, jak to přesouvání vlastně funguje. Bylo by možné, že bych ty článečky Mišna, Halacha, Midraš, Talmud jen vyjmul a přesunul na již stávající články? S tím, že bych se na ně ještě trochu podíval. Jsou dobré, jen tu a tam něco doplnit.--Thomazzo 23:12, 8. 11. 2007 (UTC)

Přesouvání funguje jen pro celé články. Nechci zatěžovat pro začátek zbytečnostmi, tak jen stručně: přesouvání pomocí toho tlačítka se dělá proto, že se přesune i historie článku a je tak snadno zjistitelné, kdo kterou část textu přidal. Funguje to ale jen pro celé články, takže u jednotlivých částí to nejde jinak než ctrl+c, ctrl+v.

Jinak jestli můžu mít ještě jednu prosbu. Týká se pravidla ověřitelnosti. Chtěl bych poprosit, jestli byste mohl své články zdrojovat. U článku ústní tóra jste na konci uvedl literaturu, za což nemůžu nic jiného, než vás pochválit :) - ne každý to tu dělá. Je tady ale ještě dokonalejší způsob zdrojování, a to pomocí citací. Vkládají se takto:

...často dochází i dnes.<ref>Citace knihy, která toto tvrzení dokládá.</ref> pokračující text

ke konci článku:
<references/>

výsledek:

...často dochází i dnes. pokračující text

ke konci článku:

Citace knihy, která toto tvrzení dokládá.

Je to o něco pracnější, ale lze tak mnohem snadněji jednak ověřit si dané informace, ale taky čtenář hned ví, ve které knize se o té které části dozví více.

To je dnes vše, už jdu spát, zítra vstávám brzo. Pár dní tu teď nebudu, protože na víkend odjíždím, ale určitě si nějak poradíte i sám :) S přáním dobré noci Daniel Baránek 23:28, 8. 11. 2007 (UTC)

Díky za rady a pomoc, budu se snažit splňovat vše potřebné. Wiki zdar:-)--Thomazzo 22:16, 11. 11. 2007 (UTC)

Není zač :) Udělal jsem ve vašich článcích pár drobnějších editací, v podstatě moje úpravy byly otázkou zvyklostí, na které časem přijdete. Jen bych možná vypíchnul dvě věci: nový odstavec se dělá většinou 2×enter. Tlačítko v té liště nad editačním oknem sice vkládá <br />, ale v praxi se většinou moc neužívá.. nevím, proč ji tam někdo dal. Druhá věc se týká kategorií - článek by měl být zařazen co do nejspecifikovanější kategorie, pokud je to možné. Kdyžtak klidně i zařadit novou kategorii - však ona se časem zaplní.

Jinak si drze dovolím nabídnout tykání (drze proto, že jsem mladší). Většinou si na wiki tykáme, myslím, že to vytváří lepší pracovní atmosféru.. a člověk pak taky nemusí mít přehled, komu tyká a komu ne :) Jinak pěknou noc Daniel Baránek 22:27, 11. 11. 2007 (UTC)

shrnutí

Pro Vaši informaci

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je velmi žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. Umožníte tak snazší dohled nad stránkou posledních změn, ale i budoucí nalezení konkrétní změny v historii článku.

Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. --Zacatecnik 11:15, 18. 11. 2007 (UTC)

No, na to ješte dost často zapomínám, tak se budu snažit polepšit.--Thomazzo 12:27, 18. 11. 2007 (UTC)

Málem jsem revertoval Vaše mazání v článku Judaismus, ale naštěstí jsem si všiml nově založeného článku Boží jména v judaismu‎. Prosím Vás, vyplňujte shrnutí editace, zvláště v takovýchto případech je velmi důležité, aby bylo v historii vidět, že se část textu přesunula jinam a také u nového článku by měl být ve shrnutí odkaz na původní článek, protože u původního článku je v historii uveden autor onoho textu. Dopište teď, prosím, tyto věci na diskusní stránky k oběma článkům. Děkuji za pochopení. --Luděk 10:14, 24. 12. 2007 (UTC)

Chrámová hora

Super, že ses pustil to toho článku. Dal jsem tam šablonu Šablona:Pracuje se, která se používá, když člověk ten článek rozpracuje, aby se mu tam ostatní v tom nešťourali, dokud článek do těch dvou dnů nedopracuje. Jenom abys věděl, že šablona platí pro všechny, jen ne pro tebe :) Jinak jsem doplnil kategorii, iw a dal tam šablonu. Co se týče přepisů, odpovím snad ještě dneska na své stránce (ale až později, teď musím běžet). --Daniel Baránek 18:52, 21. 11. 2007 (UTC)

No to je skvělý, paráda. Říkal jsem si, že něco takového musí existovat.--Thomazzo 19:08, 21. 11. 2007 (UTC)

Judaismus

Ahoj, zkoušel jsem psát Danielu Baránkovi, jestli nechce něco udělat s heslem judaismus a ten mi doporučil Tebe. Je to heslo na svou významnost krátké a dost špatně zpracované. A jelikož si vystudoval judaistiku a v tématu se předpokládám vyznáš, chtěl jsem Tě požádat, jestli by jsi se k tomu nechtěl někdy dostat a zpracovat ho alespoň tak, aby se to dalo číst. Jinak jsem si všiml Tvého článku o kabale, je to moc dobré rozšíření článku a chtěl jsem Tě zároveň upozornit na šablony citace knih, které slouží ke sjednocení zápisu bibliografických informací na wikipedii. Na ukázku jsem tam jednu knížku v sekci literatura vložil. Měj se pěkně, --Podzemnik 22:03, 12. 12. 2007 (UTC)

Zkusím to, jak jen to půjde. --Thomazzo 07:45, 16. 12. 2007 (UTC)

Vyznamenání & "nevyřízené účty" :)

Milý Thomazzo, uděluji Ti vyznamenání kvalitní práci, zejména za sérii článků o židovských svátcích a přepracování článku judaismus. A přeju, aby Ti nadšení a odhodlání co nejdéle vydrželo.

Teď ty "nevyřízené účty":

• Co se týče transkripce, používá to i u nás ve škole každý jinak, někteří dokonce místo šewa píšou apostrof, což je (podle nás) blbě. Takže záleží jenom na nás. Ty ses někoho na husárně ptal?
• V článku judaismus mám výhrady k nejstarším dějinám Izraele, jeden zásah jsem už udělal a hodlám udělat ještě další. Avšak až později, nejdřív hodlám překopat článek Starověké dějiny Židů, a to podle knihy Objevování Bible, což je v českém prostředí snad první kniha, která dokáže sladit pohled tradiční biblistiky a archeologie. Už jsem s překopáváním začal, ale jde to pomalu, protože moje časové možnosti jsou kvůli studiu poměrně omezené, takže k velkým přestavbám se moc často nedostanu. Snad o vánocích, nebo o zkouškovém jako oddech :)
• Jinak malá poznámka k typografii: v článcích se používají „tyto uvozovky“ (jsou pod editačním oknem), nikoli "tyto uvozovky". Více wp:typografie.

Toť v této chvíli asi vše, přeji pěkný zbytek večera. --Daniel Baránek 19:29, 16. 12. 2007 (UTC)

Děkuji za vyznamenání - koho by nepotěšilo :) Nyní k věci-

No, velitel na husárně je Nosek, takže jak generál velí, tak vojsko pochoduje:) Díval jsem se ještě na ten přepis od Martina Prudkého z ETF, ale je to nepoužitelný... Vím, že Petr Sláma (taktéž tuším z ETF, který přeložil Stembergera) přepisuje ševa apostrofem a mám dojem, že se nechal hodně inspirovat anglickou transkripcí, která tak dělá (jenže v angličtině to zní úplně jinak a Angličan přečte apostrof také jinak, než Čech). Já jsem pro noskovskou transkripci s přepisem znělého ševa jako e a neznělého jako -nic plus pomlčky po členu a jednopísmenných předložkách. Ne že bych byl věrný nohsled svého pána, ale ta jeho transkripce se osvědčila jako nejpoužitelnější (v podstatě nevyžaduje žádné zvláštní znaky, vystačí si zcela s tím co máme na klávesnici, a ve výsledku tak ta hebrejština i zní - a koneckonců, nežijeme v minulém století, můžeme tam tu hebrejštnu nacpat dle libosti.

Objevování Bible jsem zahlédl spolu s několika dalšími novými tituly od Vyšehradu a chystám se na ně. Vypadá to velmi dobře, nicméně dřív jak za půl roku to nevidím - ona biblická archeologie nikdy nebyla můj obor, i když mě Egypt a spol. hrozně baví.

Entschuldigen Sie bitte fur meine deutsche Sprache. Es ist viele Jahre....:) Jinak s tím heslem bude strašně práce, já se snažil tomu zatím dát jakous takous kostru, takže jen do toho...

Ba ba, ty uvozovky mi už byly vyčteny, ja netuším, proč mi to tam pořád hází ty americký místo evropských. Budu se snažit dát si na to pozor. --Thomazzo 23:47, 16. 12. 2007 (UTC)

Teď jsem Ti chtěl udělit wikikytičku, ale vidím, že už jsi ji dostal, proto Ti alespoň takhle děkuji za přepracování hesla judaismus, hned je to o něčem jiném. Pěkný den Hodně dalších článků přeje --Podzemnik 11:20, 17. 12. 2007 (UTC)

Transkripci bych definitivně vyřešil tak, jak je v Judaismus A-Z. Na apostrofech a těchto věcech se shodnem, jediný rozdíl je, jak řešit členy, předložky atp. Řešil bych to tak, jak je to v té knize. Nemám ji po ruce, ale myslím, že to tam je tak, jak navrhuješ ty - řešit to pomlčkama. Kdybys ji měl po ruce a bylo to tam jinak, tak prosím napiš. V opačném případě bych sepsal wikipedistické doporučení, protože na ostatních věcech se, myslím, shodneme.

Americké uvozovky Ti to tam bude házet pořád, pokud je budeš psát na klávesnici. Musíš použít ty speciální znaky pod editačním oknem (pod tlačítkem "uložit změny"). Tedy abych byl přesný, na klávesnici je jde psát, ale musel bys vyťukat číselný kód těchto znaků, což mi nepřijde jako nejschůdnější cesta :)

Na hesle bude jistě mnoho práce, je to zastřešující článek, takže jak se budou vyvíjet články pod ním, bude se jistě vyvíjet i judaismus samotný. Chce to jen čas a občas si na ten článek vzpomenout :) Měj se --Daniel Baránek 17:50, 17. 12. 2007 (UTC)

Doporučení:Transkripce hebrejštiny

Ahoj Thomazzo, tak jsem dnes vytvořil doporučení pro transkripci hebrejštiny. Moc jsem to nerozepisoval, aby to případné tvůrce článků neodrazovalo.

1. Odkázal jsem na fonologii hebrejštiny, kde je tabulka, jak se co přepisuje. Tabulka není dokonalá, ale není v ní prostě místo rozepisovat složitosti gramatiky. Ostatně našim cílem není učit hebrejštinu, spíš jde o to, abychom se ujednotili a mohli začít se sjednocováním přepisů v článcích - a při těchto přesunech mít oporu také v nějakém doporučení. A pak jde o to, aby bylo všem jasno, že anglické přepisy tedy ne. Stejnak nováčci o žádných doporučeních neví, takže budem muset přepisy sledovat i dál, ale s doporučením bude jasné, že naše přesuny nejsou svévolné, ale že se zakládají na jistých pravidlech.
2. Pomlčka - tak jak jsme se dohodli
3. Výjimky z fonologického přepisu - pokud tě napadne ještě něco, řekni.
4. Odkaz na wp:WikiProjekt Hebraistika - to kdyby někdo chtěl pomoci s přepisem. Při této příležitosti Tě prosím, zdali bys ses mohl zapsat mezi účastníky projektu. Jinak by možná bylo vhodné, kdybychom dále své návrhy a připomínky v oblasti hebraistiky psali tam, aby se do diskuse mohli případně zapojit i ostatní. Mám ty stránky mezi sledovanými, takže o tvých případných návrzích budu jistě vědět.

Pokud nebudeš mít žádné připomínky, přesunu stránku ze své podstránky do jmenného prostoru wikipedie. Měj se.. a dík za spolupráci :) --Daniel Baránek 18:58, 6. 1. 2008 (UTC)

Skvělé, připíšu se a všechny další věci budeme konzultovat tam. Vypadá to parádně.--Thomazzo 20:47, 8. 1. 2008 (UTC)

Díky, však jsem nad tím novým vzhledem strávil několik hodin. A tak jsem o to víc potěšen, že se Ti líbí :) --Daniel Baránek 20:50, 8. 1. 2008 (UTC)

Upřímě řečeno, připadá mi trochu nadbytečné být superdůsledný v přepisu. Machon Meir jsem schválně založil bez apostrofu, podle mě se prostě tady Nosek mýlil při stanovení přepisu. Jisrael a Jisra'el se vysloví stejně, jem to s tím apostrofem hůř vypadá. Ale budiž, přesunujte. :) Já dělal články bez apostrofu, s důsledným přepisem v závorce za hebrejštinou. No, a hodlám tak pokračovat.--Chaim 2. 4. 2010, 13:12 (UTC)

článek

Díky za článek, jen kdybys jej vkládal na tu přípravnou stránku. Já to tam přesunu a komentář dám na tu diskusi k té přípravné stránce. Na portál to hodím, až další týden, aby to tam viselo v dobu, kdy ten svátek bude. Měj se :) --Daniel Baránek 14:46, 13. 1. 2008 (UTC) PS: Nemáš ICQ? Takové věci se občas hodí řešit na ICQ, je to rychlejší :) Kdyžtak moje ICQ je na mé stránce.

Transkripce

Na ten návrh doporučení ses asi už díval, že? Mlčení můžu tedy vzít jako souhlas? Jinak jsem tam teď něco připsal, s čím si nevím rady, tak kdyby ses na to podíval, ať to doporučení už konečně doděláme. Psaní ševa ještě do doporučení zapracuju později. Díky. --Daniel Baránek 16:59, 14. 1. 2008 (UTC)

Rád už bych se zbavil té záležitosti s transkripcí, ať už se máme při opravě transkripcí konečně o co opřít. Něco jsem tam do diskuse připsal, možná sis nevšiml, tak kdyby ses, prosím, podíval. Ď. --Daniel Baránek 21:25, 9. 2. 2008 (UTC)

prepisy

Dobry den, koukam na Vasi praci s prepisy (ktera se samozrejme neobejde bez davky znalosti), mohl by jste prosim venovat pozornost i mym starsim clankum, urcite tam bude take chyb jak maku: Mešita Al-Aksá (tady uz jste editoval, takze asi uz vse v poradku?) a Skalní dóm. Dekuju moc --Zacatecnik 08:34, 31. 1. 2008 (UTC)

Ano, uz jsem se na to koukal, kdyz bude cas, tak to samozrejme opravim - vesmes se jedna jen o prekopirovany prepis z anglicke wiki, ze? Takze zadna tragedie, jen je to trochu matouci pro laika. Nevim, jestli neni nejaky zavazny prepis pro arabstinu na cs wiki, zatim postupuju jen podle nekdejsi ucebnice Fleissig - Bahbouh - Základy moderní spisovné arabštiny.--Thomazzo 21:48, 31. 1. 2008 (UTC)

Dekuji za spolupraci, hezky vecer --Zacatecnik 21:51, 31. 1. 2008 (UTC)

באר שבע

Hezký den, chtěl bych se zeptat, proč právě u tohoto města mít v názvu jeho fonetický přepis? V českém prostředí je přeci docela známé a jeho název zažitý jako Beerševa (ekumenický překlad používá „Beer-šeba“). --Pete 21:58, 27. 2. 2008 (UTC)

Nejspíš ze stejného důvodu, jako máme Tel Aviv namísto tvaru vyskytujícího se v ČEP - Tel Abíb :-) Ne, vážně - je to trochu problém, protože máme Jeruzalém a Safed (místo Jerušalajim a Cfat) - jenže právě באר שבע je městem, u kterého existuje x variant přepisu (ČEP, novinářská, novinářská z angličtiny apod.). Pokud se čeština na jméně nemůže dohodnout, pak bychom měli alespoň zde nabídnout jak se to jméno vysloví doopravdy - a komolit nechť si ho ráčí každý sám. Nehledě na to, že vzhledem k etymologii názvu je „Beerševa“ mimo a navíc svádi k vyslovování „Bééérševa“, což uznáte sám, není příliš v pořádku. Osobně si myslím, že redirect v tomto případě bohatě stačí.--Thomazzo 07:08, 28. 2. 2008 (UTC)

Podle mě naopak v českém prostředí existuje jen jeden zažitý název, a to právě Beerševa. Z důležitých institucí ho používá např. Izraelská ambasáda, Židovské muzeum v Praze, Český rozhlas, BBC Czech, Businessinfo nebo Česko-izraelská obchodní komora. Variantu Be'er Ševa jsem našel jen na Eretz.cz. Jiné varianty (Beeršeba apod.) se na internetu vyskytují jen minimálně; přiznám se, že jsem se nedíval do literatury, kterou mám až doma. Čeština (stejně jako jiné jazyky) komolí geografické názvy právě proto, aby je rodilí mluvčí mohli pohodlně vyslovovat. Češi už vyslovují [bé(ééé)rševa], stejně tak třeba jako [norimberk]. --Pete 20:15, 28. 2. 2008 (UTC)

Odpověď viz výše. Protože se to zkrátka takhle vyslovuje a někde musí být norma (a podle mě těch názvů je mnohem více, to je zase tvrzení proti tvrzení). Navíc už tu máme Tel Be'er Ševa. Opravdu v tomhle (přepis) nevidím problém. Nehledě na to, že co se týče posledního příkladu, tak trochu srovnáváte nesrovnatelné, nemyslíte (výslovnost donedávna nestanovená vs. staletá praxe)? --Thomazzo 20:39, 28. 2. 2008 (UTC)

Poprosil jsem Dana Baránka, ať řekne taky svůj názor. --Pete 21:38, 28. 2. 2008 (UTC)

Tak tedy můj názor, zkusím projít postupně vaše argumenty a nakonec se pokusím udělat nějaký svůj závěr:

1. Především článek se musí tak jak tak přesunout, protože pokud je název města dvouslovný, musí obě slova začínat velkým písmenem.
2. Celý spor se točí kolem toho, zda באר שבע je onou výjimkou z fonetického přepisu, či nikoli.
   1. ČEP imho použít nelze, protože není vlastně jasné, jestli se jedná o jedno- či dvouslovný název, kvůli té pomlčce je to něco mezi.
   2. Na Tel Be'er Ševa bych asi taky neodkazoval, protože se jedná o trochu jiné místo, o kterém se zdaleka tolik nemluví a lze jej tedy přepisovat fonologicky. Stejně tak nepíšeme "Jom Jeruzalém" ale Jom Jerušalajim.
   3. Google: Beerševa 1080, Beer Ševa 971, Be'er Ševa 364. Přepis tedy vskutku není jednotný a je nutné hledat jinde.
3. Relevantní jsou zde de facto jen dva argumenty:
   1. "Beerševa" svádí k onomu "béé" (což by mi, Baránkovi, mohlo být sympatické ;), ale není). Tady lze namítnout, že to by se pak spíše psalo "bérševa", ale uznávám, že to k onomu "béé" pořád svádí.
   2. Podíváme-li se na zdroje, které užívají "Beerševa": novináře bych neuváděl (vč. eretz, které používá podivnou transkripci už jen ve svém názvu), ti tomu většinou houby rozumí. Naopak pokud tvar "Beerševa" užívá izralská ambasáda nebo židovské muzeum, je to docela vážný argument, byť ani tyto servery nejsou zárukou.

Suma sumárum - pokud nikoho nenapadne ještě nějaký pádný argument, přiklonil bych se k používání "Beerševa". Je to český ekvivalent, který je poměrně běžně používán, a dle mého tedy splňuje podmínky k tomu, aby nebyl uplatněn fonetický přepis. Navíc tento název je jistě očekávanější, než "Be'er Ševa". A nepřesnost ve výslovnosti je v tomto případě dle mého druhořadá.

Wikipedie jistě může prosazovat přesnější a správnější přepis, avšak jen v případech, kdy je poměr vyrovnaný. Poměr přepisů s apostrofem a bez apostrofu je však v tomto případě dosti velký, takže v tomto případě wiki nemůže nic prosazovat, ale má jen "zrcadlit stav světa". --Daniel Baránek 22:17, 28. 2. 2008 (UTC)

Upřímně - dělejte si to jak chcete. Pominu li fakt, že se na článku Tel Be'er Ševa vysytuje několikrát „Be'er Ševa“ ve významu město, tak se domnívám že v případě očekávatelnosti názvu stačí redirekt. Mimochodem - židovské muzeum dodnes z nějakého důvodu nemá stanoven pevný přepis (ono nemá stanoeno mnohem víc věcí, ale když už jsme u přepisu, jako autoritu bych ho v tomhle nebral). Mj. užívají dlouhé samohlásky nebo neoznačují rázy - Šavuot místo Šavu'ot apod. Domnívám se, že by šlo i v tomto případě namítnout, že název Šavuot je očekávanější a přesto ho nepoužíváme.

Další věc, když už jsme u měst - Akkon - to je jméno, které se užívalo od křižáků (asi není náhoda, že ho na tento název redirectoval Emír :-)) - ale osobně jsem se setkal mnohem častěji s názvem Akko... „Akkon“ je méně používaný archaismus, který by jistě mohl být uveden jako jeden z dalších názvů města, ale určitě ne jako název článku.

S tím zrcadlením stavu světa máš jistě pravdu, ale nevím, jestli je v některých věcech dobré stav tohoto světa „jen“ zrcadlit a nedat raději nějakou objektvní variantu:-) --Thomazzo 08:40, 29. 2. 2008 (UTC)

Děkuju za pochopení, dokážu si představit, jak to pro vystudovaného judaistu musí být těžké:) Již delší dobu přemýšlím, že by bylo velice přínosné mít u každého města v Izraeli i jeho fonetický přepis z hebrejštiny a arabštiny. Myslím, že by leckoho překvapilo, jak se vlastně vyslovuje חיפה nebo נצרת. Když umíte i arabsky, neměl byste chuť se toho ujmout? Seznam již založených článků viz Seznam izraelských měst. Mimochodem Akkon bych taky nejradši přesunul. --Pete 21:31, 29. 2. 2008 (UTC)

Dobrá, uděláme to tak, že tam, kde je "obvyklejší" jiný název, dáme do článku fonetický přepis. No, zvlášť na Nazaret v arabštině se těším...:-) Akkon byl původně pod Akko - nechcete s Emírem promluvit nebo to přesunout nazpět?--Thomazzo 19:06, 1. 3. 2008 (UTC)

Díky moc za přepisy, Nazaret není zas tak strašný, jak jsem myslel :) Emíra už jsem požádal o reakci. --Pete 22:19, 1. 3. 2008 (UTC)

Starý židovský hřbitov

Teď jsem si všimnul dotazu na rok na židovském hrobu. Text jsem čerpal jak je uvedeno v odkazech z oficiální literatury Pražské informační služby. Prosím, mohl bys mně upřesnit smysl otázky ? Nejsem si jist, zda-li míníš, že na náhrobku nemohlo být uvedeno vůbec datum úmrtí nebo jen toto datum římskými číslicemi? Díky. Zdraví - --Kacir 22:38, 21. 4. 2008 (UTC)

Jednak tam určitě nebude rok římskými číslicemi (Na starém hřbitově na 101% ne), jednak tam určitě nebude rok podle občanského kalendáře. Datum úmrtí tam samozřejmě bude, jen by mě zajímalo, jak k těm rozdílům dospěli, protože podle tohoto textu od PISky to nedává smysl. Vcelku si dokážu předstait, že by někdo před 150-200 lety odhadl stáří o tisíc let nazpět (protože se u hrobů píše pouze malý letopočet, bez určení tisíciletí), což ale zjevně není tento případ. Zkoušel jsem to nějak zjistit podle těchto údajů a nenašel jsem nic co by to potvrzovalo, ani nic, co by dávalo smysl.--Thomazzo 05:47, 22. 4. 2008 (UTC)

Ano, římské číslice jsou nesmyslem. Ikdyž samozřejmě neumím číst datumy z nápisů, nepřipadá mi nelogické zdůvodnění vzniku chyby, kdy kamenickou úpravou hebrejského textu nebo jeho chybou, dojde k mylnému čtení letopočtu, který je dán součtem zvlášť označených písmen jednoho či několuka slov. "Teprve kolem poloviny 19. století byly domněnky a pověsti (o letopočtech na náhrobcích) podrobeny kritickému rozboru, který ukázal neshodu se spolehlivějšími prameny dějepisného poznání. Průkopníkem této kritické práce byl Š. Juda Rappaport, od r. 1840 vrchní rabín pražský." (text z materiálu PIS). - --Kacir 07:05, 22. 4. 2008 (UTC)

Mám za to, že by tuto příhodu nevymyslel nikdo ze současníků jen jako mystifikaci a označil 3 konkrétní náhrobky o nichž je psáno. Falsum by bylo lehce vyvratitelné. ---Kacir 07:11, 22. 4. 2008 (UTC)

S touto tezí problém nemám, ale mám problém s tímhle: Příčinou bylo chybné čtení a malá podvodná oprava v písmenech náhrobků (tedy v číselném vyjádření letopočtu). Jednalo se o pomník Sáry Katzové, manželky Josefa Katze, z r. 1606, na kterém se hebrejský text četl jako 606. U dalších dvou pomníků došlo k malé kamenické úpravě, čímž z původního roku 1583 vznikl letopočet 941 (pomník Jesuův, syna Jehudy, z roku 1583) a v druhém případě z roku 1583 došlo ke změně na r. 979 (pomník paní Schöndl, manželky Gabrielovy, z roku 1583).

Počítal jsem to několikrát, takže na ukázku: 1. případ (1606 vs 606) by v hebrejském záznamu vypadal takhle: רסו oproti רו. Zde jsem ochoten věřit, že došlo k chybě ve čtení nebo v psaní, už mi ale uniká, jak mohla kamenická chyba předělat rok 1583 (שמג) na 941 (תשא) nebo na rok 979 (תשלט) a to i přesto, že beru v úvahu všelijaké faktory jako povětrnostní vlivy nebo že si písař popletl písmenka. Navíc se mi nezdá formulace "podvodná oprava" - něco ve stylu V. Hanky? Já samozřejmě vím, že se s náhrobky děly doslova psí kusy, a že to klidně takto mohlo být - ale formulováno takto (viz výše) mi to přijde dost zmatené. Čímž netvrdím, že to někdo vymyslel jako mystifikaci, ale možná si jen spletl pojmy. Mám se zkusit zeptat Arna Paříka? --Thomazzo 14:12, 22. 4. 2008 (UTC)

Jevilo se mně to jako zajímavá informace, tak jsem jí do článku vložil. Tvému výkladu rozumím, takže pokud by se daná pasáž potvrdila mohl bys jí tam (i modifikovanou) vložit. Já bohužel více zdrojů v této chvíli nemám, takže s tím nebudu hýbat. Pokud by Tě dotaz na Arna Paříka neobtěžoval, mohl bys tak učinit. Díky. - --Kacir 14:23, 22. 4. 2008 (UTC)

Chulské údolí

Díky za opravu. Nevšiml jsem si toho přepisu a v Terner: Dějiny státu Izrael je chybně zapsané Hulské jezero, což mě zmátlo.--Faigl.ladislav 22:41, 26. 4. 2008 (UTC)

Není to vyloženě chybně, pouze překladatelé a autoři vychází z anglického přepisu (a netuší nic o řepisu českém případně o výslovnosti hebrejštiny). V Dějinách státu Izrael od Sachera je také napsáno leccos - tato jinak velmi kvalitní kniha žel překlad spíš utrpěla...:-/ Jinak jsem ještě přesunul Hermon (diskuze) --Thomazzo 23:00, 26. 4. 2008 (UTC)

Přejmenování

Ahoj, Thomazzo. Když přejmenováváš stránku (například Jom ha-Šo’a), musíš zkontrolovat, jestli po tobě nezůstala dvojitá přesměrování. Je to napsáno v textu, který se ti hned po přejmenování ukáže. Věnuj mu pozornost. Díky. --egg ✉ 00:17, 3. 7. 2008 (UTC)

Ahoj, ještě jednou, prosím dávej pozor na dvojitá přesměrování. Jejich opravování je vážně otrava. Díky. -- Mercy (☎|✍) 07:22, 3. 7. 2008 (UTC)

OK, sorry, popravdě mi vůbec nedošlo, že tohle může vzniknout a způsobit problémy. --Thomazzo 15:47, 3. 7. 2008 (UTC)

nashledanou

nikoliv sbohem, ale optimisticky neshledanou ;-) --Zacatecnik 12. 8. 2008, 10:41 (UTC)

Oblastní rada

Ahoj, máš doufám v plánu po přesunu oblastní rady zajistit i související problémy, které nastaly (navbox a kategorie)? --Faigl.ladislav _slova^činy 5. 4. 2010, 11:51 (UTC)

Šablony jsem změnil, v jednotlivých článcích to měním teď, ale s kategorií mám problém. Myslel jsem, že jí stačí jen přejmenovat. Nebo je nutný založit novou a tu pak dát do všech článků, které byly v té původní? --Thomazzo 5. 4. 2010, 12:19 (UTC)

Právě, že je nutné založit novou a všechno do ní přeházet. Mrknu na to a požádám někoho s botem, aby to provedl. Jinak lze o podobné věci žádat tuto Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce.--Faigl.ladislav _slova^činy 5. 4. 2010, 12:24 (UTC)

P.S.: Roboti nahradí i odkazy v jednotlivých článcích, takže ručně to dělat netřeba :) --Faigl.ladislav _slova^činy 5. 4. 2010, 12:25 (UTC)

Aha. Mea culpa. Omlouvám se za přidělání práce. Já věděl že se na to přesouvání mám vykašlat. Každopádně díky za odkaz, ten se mi bude určitě ještě někdy hodit. --Thomazzo 5. 4. 2010, 12:37 (UTC)

Exteriér

Děkuji Vám za první informace v článku Exteriér. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit. Děkuji za pochopení. --Wikipedista:BobM _d|p 13. 7. 2010, 14:40 (UTC)

Židovská jména

Zdravím, byl bych rád, kdybyste se někdy podíval na Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Hebraistika#Jména osob - názvy článků a řazení. --Shlomo 11. 1. 2011, 11:03 (UTC)

přepis he

Ahoj, díky za vycizelování přepisů z he a ar. Mám jen otázku, spíše pro soukromé informační obohacení. To, že ve slově "smol" píšeš, že není ráz, znamená, že alef (i když není na konci nebo začátku slova) nemá vždy charakter rázu a tudíž není vždy přepisován jako apostrof? A nebo to zakládáš jen na faktické výslovnost, kdy zde skutečně ráz není používán? Já vzhledem k tomu, že jsem se spíš v Izraeli pohyboval v aškenázských kruzích, nemám příliš vypěstovaný cit pro rázy (a kdyby bylo po mém, klidně bych se bez nich obešel), ale v přepisu poměrně důsledně používám pravidlo, že alef či ajin uprostřed slova=apostrof. Tak by mě jen zajímalo, jestli ta pravidla jsou složitější. Díky za odpověď, --Davcza 14. 3. 2011, 08:28 (UTC)

Ahoj, není zač - mám akorát problém, že zatímco pravidla pro přepis hebrejštiny jsme stanovili konsenzem relativně rychle a na základě vcelku (až na detaily) zdařilé normy, tak o arabštině tady nikde nemůžu nic najít... Žádný portál nebo projekt arabistika nebo Arabové, kde by bylo řečeno, jak se bude co přepisovat - nemluvě o různých dialektech, což je pak v případě egyptské arabštiny (kterou přebírají i Palestinci) docela chaos :)

Alef - ta pravidla nejsou složitá, myslím, že to v naprosté většině případů přepisuješ správně, ale platí, že ve fonetické transkripci apostrofem přepisujeme ráz (zvuk), ne přímo konsonant (alef, ajin - v aškenázské výslovnosti) - tj. pouze pokud je alef nebo ajin vokalizován (ma’abara - aby nedocházelo k výslovnosti mabara nebo mábara, ale aby bylo ve výslovnosti naznačeno, že tam jsou slabiky takto - ma|a|ba|ra), což není případ slov jako ראש, ראשון, nebo právě שמאל, kde se alef sice graficky vyskytuje, ale nijak vokalizován není (vokalizován je reš nebo mem, ale alef tam je prázdný - jedná se tu o pozůstatek historického vývoje) a také tam nedochází k žádnému odražení slabiky - smol by na sm|ol nebo roš na r|oš šlo rozdělit dost těžko. Ze hu:) --Thomazzo 14. 3. 2011, 08:51 (UTC)

arabština

Dobrý den, vytvořil jsem pro Vás doporučení pro přepis arabštinyWikipedie:Transkripce arabštiny. S pozdravem --Darios 8. 5. 2011, 18:04 (UTC)

Člen v hebrejských názvech organizací

Dobrý den, Dovoluji si Vás přizvat do diskuse k Wikipedii:Transkripce hebrejštiny#Člen v názvech organizací (lepší místo mě nenapadlo). Zdravím, --Shlomo (diskuse) 6. 1. 2013, 15:37 (UTC)

Informace, že Talmud vydali u nás v roce 1942 i sami nacisté, považujete za bezvýznamnou?

Já tu knihu vlastním a skutečně existuje. Neovládám tak dobře počítač, abych tu knihu uvedl zcela přesně, ale myslím si, že to není důvod k Vašemu vymazání. Zdravím!--Kajan112 (diskuse) 22. 1. 2013, 20:29 (UTC)

Vychází spousta knih. Přest je všechny na wikipedii nenajdeme. Wikipedie - pokud má být encyklopedií - není od toho, aby uváděla kdejaký brak jako věrohodnou literaturu. Já mám třeba doma ze stejné doby pocházející životopis Benjamina Disraeliho - není to rozhodně kniha, která by objektivně informovala Disraelim a která by měla být uvedena v literatuře.--Thomazzo (diskuse) 18. 6. 2013, 11:58 (UTC)

Alloeh

Dobrý den, piluji článek Aloe pravá pro nominaci na NČ. Jméno aloe pochází z arabského slova alloeh a potřeboval bych zjistit arabský přepis. V současné Arabštině se však aloe pravá řekne sibr. Z vašich editací mám dojem, že se v tomto jazyce orientujete, můžete pomoci? Vojtěch Zavadil (diskuse) 25. 12. 2014, 20:44 (CET)

Podle ar:wiki je opravdu základní název al-sabir, ale vedle něj se paralelně vyskytuje i الأَلْوَة, tedy al-alá’wa al-háqíqíja (což je opravdu Aloe pravá), ale není náhodou aloe původně řecké slovo? --Thomazzo (diskuse) 28. 12. 2014, 01:04 (CET)

Ve všech dostupných zdrojích se shodně uvádí, že aloe je z arabštiny a že to znamená hořkou zářivou (shining bitter) látku. Vojtěch Zavadil (diskuse) 31. 12. 2014, 22:37 (CET)