Eduard Dietl

Eduard Dietl
Eduard Dietl
Narození	21. července 1890; Bad Aibling, Bavorsko
Úmrtí	23. června 1944 (ve věku 53 let); Hartberg, Štýrsko
Místo pohřbení	Nordfriedhof
Vojenská kariéra
Hodnost	Generaloberst (Generálplukovník)
Doba služby	1909–1944
Sloužil	Německá říše (do roku 1918); Německá říše (do roku 1933); Třetí říše
Složka	Reichsheer (do roku 1918); Reichswehr (do roku 1933); Wehrmacht (do roku 1945)
Jednotka	Bayerische-Infanterie-Regiment Nr. 5; Bayerische-Infanterie-Brigade Nr. 7
Velel	3. horská divize; Skupina Narvik; Horský armádní sbor Norsko; Armáda Laponsko; 20. horská armáda
Války	První světová válka; Druhá světová válka
Bitvy	Operace Weserübung; Bitva o Narvik
Vyznamenání	Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi a meči; Zlatý stranický odznak
Podpis
	multimediální obsah na Commons

Eduard Wohlrath Christian Dietl (21. července 1890 – 23. června 1944) byl veterán první světové války a německý generál Wehrmachtu za druhé světové války, který dosáhl hodnosti generálplukovník. V červnu 1944 zemřel při letecké havárii. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně rytířského kříže s dubovou ratolestí a meči.

Život

Eduard Dietl byl synem finančního rady Eduarda Dietla a jeho manželky Liny, rozené Holzhausen. Maturoval 1909 na gymnáziu v Rosenheimu. 1. října 1909 nastoupil jako kadet k 5. pěšímu pluku "Velkovévoda Ernst Ludwig Hesse" bavorské armády v Bamberku.

Dietl navštěvoval od října 1910 do srpna 1911 vojenskou školu v Mnichově a byl 26. října 1911 povýšen na poručíka. Od října 1911 byl velitelem čety 5. pěšího pluku a v srpnu 1914 se stal adjutantem I. praporu. Za první světové války byl nasazen na západní frontě, kde byl v říjnu roku 1914 a rovněž v říjnu roku 1918 zraněn. V lednu 1915 přešel do rezervního praporu 1. bavorského pěšího pluku a v březnu 1915 do rezervního praporu 5. pěšího pluku. Potom byl pobočníkem prvního polního praporu. Dne 9. července 1915 byl povýšen na poručíka. V listopadu 1916 byl přidělen jako pobočník 2. 7. bavorského pěší brigády. V říjnu 1917 se stal pobočníkem 5. pěšího pluku a v prosinci 1917 pobočníkem 7. pěší brigády.