Přeskočit na obsah

František Schwarzenberg

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Bedřich ze Schwarzenbergu
Princ JUDr. František Schwarzenberg byl pověřen vedením Mládeže N. S. Foto K. Hájek.
Princ JUDr. František Schwarzenberg byl pověřen vedením Mládeže N. S. Foto K. Hájek.
Chargé d’affaires ad interim Československa u Svatého stolce (ve Vatikánu)
Ve funkci:
leden 1946 – srpen 1946
PrezidentEdvard Beneš
PředchůdceVladimír Radimský jako vyslanec do března 1939
NástupceArtur Maixner jako vyslanec
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní souručenství
Narození24. března 1913
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. března 1992 (ve věku 78 let)
Unzmarkt
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníSchwarzenberská hrobka v Murau, poté Schwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou
Choť(1944) Amálie Lobkowiczová (1921–2013)
RodičeKarel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914)
Eleonora Clam-Gallasová (1887–1967)
Děti1. Ludmila Marie (* 1945)
2. Isabela Eleonora (* 1946)
3. Jan Nepomuk Maria (* 1957)
Příbuzníbratr: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986)
nevlastní bratr: Radslav Kinský (1928–2008)
nevlastní bratr: Václav Norbert Kinský (1924–2008)
vnuk: Jan Holden Schwarzenberg (* 1984)
synovec: Karel VII. Schwarzenberg (* 1937)
prasynovec: Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967)
děd: Karel IV. ze Schwarzenbergu (1859–1913)
babička: Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova (1866–1889)
praděd: Karel III. ze Schwarzenbergu (1824–1904)
prababička: Vilemína Marie z Öttingen-Öttingenu (1833–1910)
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesediplomat, politolog a právník
OceněníCena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2013)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm II. třída (1991)
CommonsFrantišek Schwarzenberg
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Schwarzenberg (německy Franz Prinz von Schwarzenberg; 24. března 1913 Praha – 9. března 1992 Unzmarkt, Štýrsko, Rakousko)[1] byl český šlechtic z orlické větve Schwarzenbergů, úředník, diplomat, profesor a majitel zámku Nalžovice.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 24. března 1913 v Praze jako druhý syn a poslední ze dvou potomků Karla V. Schwarzenberga (1886–1914) a jeho manželky Eleonory, rozené Clam-Gallasové (1887–1967).[pozn. 1] Při křtu dostal jméno František Bedřich Maria Josef Jan Nepomucký Adolf Eduard Paschalis Gabriel ze Schwarzenbergu.

Za první republiky na doporučení Edvarda Beneše působil na ministerstvu zahraničí. V letech 1939–1940 působil více než rok v Kanceláři státního prezidenta Emila Háchy. Dne 6. října 1939 přinesl k rukám Emila Háchy deklaraci, ve které se hovořilo o tom, že se česká šlechta připojila k českému národu.[2] Nedlouho po té byl jmenován František Schwarzenberg do čela mládeže v Národním souručenství. Účastnil se květnového povstání v roce 1945 jako spojovací důstojník generála Karla Kutlvašra a byl členem České národní rady.[3] Pro ni překládal prohlášení o převzetí moci do francouzštiny a angličtiny. Po válce pracoval na ministerstvu zahraničí a jako československý velvyslanec ve Vatikánu. Vlastnil zámek v Nalžovicích, který byl za války zkonfiskován Němci. Po válce jej obsadila Rudá armáda a v roce 1948 mu byl vyvlastněn. Po únoru 1948 zůstal v zahraničí a odešel do USA. Zde na Katolické univerzitě v Chicagu přednášel jako profesor politologii[3] a po roce 1980 se odstěhoval do Rakouska, kde žil ve štýrském Unzmarktu.

Po roce 1990 mu byl zámek i se 400 ha lesa vrácen v restituci. Pochován byl 15. března 1992 v Murau. Později byly jeho ostatky převezeny do rodinné hrobky v Orlíku nad Vltavou.[4]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. května 1944 se František Schwarzenberg v Dolních Beřkovicích oženil s Amálií Františkou z Lobkovic (25. leden 1921 Dolní Beřkovice – 3. duben 2013 Vídeň, pohřbena v Orlíku nad Vltavou), dcerou Marii Leopolda z Lobkowicz (7. červenec 1888, Dolní Beřkovice – 15. květen 1933, Praha) a jeho manželky (sňatek 11. duben 1918 Vídeň) Františky z Montenuova (22. srpen 1893, Margarethen am Moos, Dolní Rakousy – 3. listopad 1972, Wels). Měli spolu 3 děti (2 dcery a 1 syna):

  • 1. Ludmila (* 25. 7. 1945, Praha)
  • 2. Isabela Eleonora (* 22. 6. 1946 Řím)
    • ∞ (civilně 15. 7. 1970, Gräfelfing bei München a církevně 25. 7. 1970, Vídeň) Louis z Harnieru a Regendorfu (* 3. 7. 1938, Mnichov)
  • 3. Jan Nepomuk (* 19. 2. 1957 Chicago)

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Karel V. ze Schwarzenbergu (26. února 1886 Praha – 6. září 1914 Vukovar) a Eleonora Clam-Gallasová (4. listopadu 1887 Frýdlant v Čechách – 31. května 1967 Vídeň, ve Vídni byla také pochována) uzavřeli sňatek 5. února 1910 ve Vídni.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 343. 
  2. ↑ Dějiny a současnost, Ve znamení tří deklarací. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Archivovaná kopie. www.libri.cz [online]. [cit. 2013-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-01. 
  4. ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 68. 
  5. ↑ Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Schwarzenberg&oldid=24358621“